Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2019

15. 07. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 606x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé/terčovité skvrnitosti listů (Alternaria alternata, Alternaria solani) ve všech porostech. Na lokalitách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést (nejlépe desikací) likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd při zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření povolenými přípravky.

Agronutrition

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé/terčovité skvrnitosti listů (Alternaria alternata, Alternaria solani) ve všech porostech.

Na lokalitách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést (nejlépe desikací) likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd při zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření povolenými přípravky. Na závěrečné ošetření je vhodné použít fungicidy s antisporulačním účinkem, např.: Altima 500 SC, Nando 500 SC, Ranman Top, Zampro Duo, Zignal 500 SC, Zorvec Enicade aj. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na eagri.cz a je možno se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ.

Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou a musí se ošetřit také spodní části rostlin, protože zde jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu rostlin. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Měďnaté fungicidy je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování hlíz.

Významnou roli v prevenci proti plísni bramborové hraje také desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před plánovanou sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Porosty s hlízami napadenými plísní bramboru sklízejte jako poslední. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C). K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) i na eagri.cz a porosty včas ošetřete přípravky: Biscaya 240 OD, Gondola, Movento 100 SC, Nurelle D, Pirimor 50 WG,  Proteus 110 OD aj.

Nepodceňujte ani ošetření (optimálně v době maxima líhnutí larev) proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Plíseň bramboru na hlízách
Plíseň bramboru na hlízách

Slunečnice

Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívovémšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (BBCH 59) 50 mšic na rostlinu. Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat na Aphid-bulletinu-2019. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS, či Pirimor 50 WG. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.

Na lokalitách, zvláště ve vlhčím roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku.

Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum), poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u ozimé řepky a šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či v nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–16), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) povolenými fungicidy. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Contans WG, Polyversum, Serenade ASO. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením. Fungicidy registrované na hlízenku - bílou hnilobu slunečnice mají široké spektrum účinku a omezují většinu chorob slunečnice s výjimkou plísně slunečnice. Je vhodné nespoléhat jenom na chemickou ochranu, ale kombinovat ji s dalšími kroky, které výskyt chorob omezují. Prostorová izolace od loňského porostu slunečnice a řepky snižuje infekční tlak askospor hlízenky a vhodnou ochranou je i dobré rozdrcení posklizňových zbytků slunečnice a jejich kvalitní zapravení do půdního profilu.

Cukrovka

Pozor na cerkosporovou listovou skvrnitost řepy (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích, závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti mohou zaschnout i celé listy a rostlina pak nouzově vytváří stále nové listy. Patogen se vyskytuje i na příbuzných merlíkovitých plevelech. Spory této choroby přežívají na napadených rostlinných zbytcích. Při vyšších teplotách se na skvrnách vytvoří konidie, které přenáší vítr nebo dešťové kapky. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru, s tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Počátek napadení lze u citlivých odrůd očekávat nejdříve za 5 týdnů po uzavření řádků. První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5% napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení. Druhá prahová hodnota je potom 40–50 listů ze 100 odebraných zjištěná po 15. srpnu. Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy je potřeba aplikovat fungicid. Na základě vyhodnocení modelů založených na sledování příznivých podmínek pro rozvoj patogenu (např. Cer99) je vydána signalizace, pokud se vyskytnou dva po sobě jdoucí příznivé dny. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Lze aplikovat přípravky: Amister Gold, Apel, Bagani, Bumper Super, Dafne 250 EC, Difure Pro, Eminent 125 ME, Mirador Xtra, Opus Top, Retengo Plus, Sfera 267,5 EC, Tango Super, Topsin M 500 SC, Yamato, případně i bio přípravek Serenade ASO.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola), která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C) než skvrnatička řepná. Obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. Množí se a šíří konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. Významné snížení výnosu může působit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při časném výskytu (červenec) a trvajícím vhodném počasí pro šíření. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty a předpokládané pozdní sklizni je vhodné udělat ošetření přípravky: Amistar Gold, Bagani, Difure Pro, Eminent 125 ME, Mirador Xtra, Retengo Plus, Sfera 535 SC aj. Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Flosul, Kumulus WG.

Plevelné řepy - průběžně využívejte všechny možnosti k omezení jejich výskytu. Na plochách, kde z různých důvodů dojde k opožděné likvidaci plevelných řep se zralým semenem, musíme počítat s dalším zamořením půdy klíčivými semeny, které budou komplikovat pěstování cukrovky na mnoho dalších let. Proto je nutno tyto hony náležitě evidovat a před novým výsevem cukrovky na těchto honech „regulovaným zpracováním půdy“ omezit následné zaplevelení na možné minimum. Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno tuto řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Cerkosporová a ramuláriová skvrnitost řepy
Cerkosporová a ramuláriová skvrnitost řepy

Padlí řepy
Padlí řepy

Plevelné řepy komplikují pěstování ckurovky
Plevelné řepy komplikují pěstování ckurovky

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných lapačů je na eagri.cz. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Mezi jednotlivými roky je značně proměnlivý kalendářní termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci větších pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt, je vhodnější rozhodovat o strategii ochrany vůči zavíječi podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňských porostů kukuřice, agrotechniku a osevní postup. V případě ohrožení porostu možno aplikovat některý z insekticidů: Ampligo, Coragen 20 SC, Explicit Plus, Integro, Steward nebo pyretroidy: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Scatto, Vaztak Active aj. Aplikace se v případě potřeby opakuje. Kromě insekticidů možno využít i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (TrichoLet, Trichoplus, TrichoTop). Aplikujeme podle metodiky ve dvou až třech termínech podle napadení porostu zavíječem na základě prognózy - podle náletu motýlů do světelného lapače.

Bázlivec kukuřičný má jednu generaci v roce. Přezimují vajíčka v půdě v hloubce 5–15 cm. Teploty pod -8 °C a období sucha způsobují úhyn vajíček. Larvy se líhnou od poloviny května a vyvíjejí se na povrchu nebo uvnitř kořenů kukuřice. Největší počet larev se nachází v hloubce do 15 cm. Brouci se mohou líhnout od počátku července až do srpna, letová aktivita a kladení vajíček bázlivce kukuřičného může přetrvávat až do konce září. Samice klade 400–1 000 vajíček v průměru, obvykle do puklin holé půdy. Hlavní hostitelskou rostlinou je kukuřice, příležitostně další druhy z čeledi lipnicovitých. Brouci se mohou živit i na dalších rostlinách. Larvy poškozují kořeny kukuřice a při 50% poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat, a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Dospělci škodí žírem na květech a zrnech v mléčné zralosti i žírem na listech, v nichž způsobují tzv. okénkování nebo čárkovitý žír. Hromadný žír brouků na klasech zabraňuje vývoji zrn v klasu (nepravidelná hluchost klasu). Z preventivních ochranných opatření jsou důležitá zejména střídání plodin; přizpůsobení doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev (později zaseté porosty se vyhnou silnému napadení larvami, protože velký počet larev již dříve zahyne kvůli nedostatku potravy; v souvislosti s termínem setí se však musí brát ohled na výběr hybridu kukuřice z hlediska délky vegetační doby); čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu. Jsou již vyvinuty transgenní hybridy kukuřice, které zajišťují ochranu jak proti bázlivci, tak proti zavíječi. V ČR ani v EU nejsou tyto hybridy kukuřice dosud povoleny k pěstování. Na bázlivce možno aplikovat některý z insekticidů: Ampligo, Biscaya 240 OD, Explicit Plus, Steward nebo pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

V některých regionech byly na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Je proto určitá pravděpodobnost, že může v těchto lokalitách docházet k poškození i v letošním roce. Jde o 4–8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí. V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými (uzavřenými) palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Zavíječ kukuřičný - larva ve stéble
Zavíječ kukuřičný - larva ve stéble

Bázlivec kukuřičný na lapáku
Bázlivec kukuřičný na lapáku

Bázlivec kukuřičný - larvami poškozený porost
Bázlivec kukuřičný - larvami poškozený porost

Lesknáček čtyřskvrnný
Lesknáček čtyřskvrnný

Řepka ozimá

Vzhledem k jejímu časnému setí je vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny od 13 BBCH) herbicidů: Barca 334 SL, Bonaxa, Galeona, Galera Podzim, Stomp Aqua, dle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Výdrol obilnin - nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno použít vyšší dávky graminicidů.

Na lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáků, slimáčkůplzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte na těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem podle půdního rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet. V chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách použijte povolené moluskocidy, např., Axela, Clartex Neo, Lima Oro, Metarex Inov, Sluxx HP, Xiren aj. Tyto granulované návnadové přípravky (moluskocidy) se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 metrů - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi 1 týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Případně podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp.: 3 jedinci na 1 past 50×50 cm za 1 den ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků. Nejúčinnější ochranou proti těmto škůdcům je však kvalitní agrotechnika.

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem (pokud bude povolený nějaký účinný přípravek). Na dřepčíky rodu PsylliodesPhyllotreta a fomovou hnilobu brukvovitých účinkuje i biologické mořidlo Integral Pro.

V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepek 3. generace pilatky řepkové. Kvůli používání mořidel bez účinné insekticidní složky (od roku 2013) se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polního a mšice broskvoňové. Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodlivosti intenzivním přenašečem (vektorem) viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry cílenými zásahy snížit. V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů: Buldock 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 SC, Markate 50, Nexide, Poleci, Rapid aj. Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V některých oblastech se u mšice broskvoňové projevila proti aplikovaným pyretroidům rezistence a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná. Do řepky olejky je kromě pyretroidů povolen na mšice Pirimor 50 WG, na osenici polní Nurelle D a na západníčka Proteus 110 OD.

Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité, tzn. brukvovité zeleniny, brukvovité olejniny (řepku, řepici, hořčici), brukvovité plodiny používané na zelené hnojení, brukvovité plevele (ředkev ohnici, hořčici ohnici, penízek rolní, kokošku pastuší tobolku aj.) i některé rostliny z jiných čeledí. Výskyt choroby v ČR je lokální, na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je nejčastěji evidována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Existuje více ras patogena, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici. Interaktivní mapa výskytu Plasmodiophora brassiacae v ČR.

Je nutné preventivně zabránit zamoření dosud zdravých pozemků - zamezit šíření spor prostřednictvím zemědělské techniky. Udržovat optimální pH - na lokalitě výskytu před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy. Přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let. Vyloučit pěstování brukvovitých meziplodin. Dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu, nesít řepku ozimou předčasně - pod 15 °C jsou rostliny méně napadány. Využít odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus. Na zamořených plochách volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých.

Dvouděložné plevele na podzim
Dvouděložné plevele na podzim

Výdrol obilí v řepce
Výdrol obilí v řepce

Poškozený porost řepky dřepčíky
Poškozený porost řepky dřepčíky

Požerky způsobené housenkami zápředníčka polního
Požerky způsobené housenkami zápředníčka polního

Zápředníček polní - housenky
Zápředníček polní - housenky

Housenka osenice polní
Housenka osenice polní

Housenice pilatky řepkové
Housenice pilatky řepkové

Nádorovitost kořenů brukovitých
Nádorovitost kořenů brukovitých

Kmín kořenný

Kvalitní kmín se většinou pěstuje jako dvouletá plodina. Kmín kořenný má pomalý počáteční vývoj, a proto má jen velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Je také velmi náročný na světlo, které v prvním roce podmiňuje tvorbu generativních orgánů. Proto při dvouletém pěstování kmínu je velmi důležité, správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu, abychom omezili zaplevelení porostu. Pýr svými výměšky také ještě navíc zpomaluje růst a vývoj kmínu. V silně zaplevelených porostech se vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro rozvoj patogenních hub a zvyšuje se tím riziko jejich namnožení a šíření i na okolní zdravé porosty.

Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou vizuálně rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Ochrana je zpravidla nepřímá - vysévat jen kvalitní osivo z nenapadených porostů, prostorová izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací akaricidního přípravku, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování, v období kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu. K ochraně lze použít přípravek NeemAzal-T/S.

Zaplevelení kmínu znesnadňuje pěstování i sklizeň
Zaplevelení kmínu znesnadňuje pěstování i sklizeň

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Související články

Co ještě udělat na zahradě, než přijde zima

13. 11. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 386x

Choroby a škůdci majoránky

29. 10. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 463x

Ochrana ovoce v integrované produkci pro období září a října

30. 09. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 40x

Choroby a škůdci kostivalu

27. 09. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 583x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail