BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2012

29. 03. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 9590x

U zapojených porostů ozimé pšenice na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob - padlí travního, braničnatky plevové, braničnatky pšeničné, rzi pšeničné a dalších. Průběžně u citlivých odrůd ozimého ječmene sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti hnědé skvrnitosti a rynchosporiové skvrnitosti registrovanými fungicidy. Ošetření jarního ječmene proti plevelům můžete provádět u většiny povolených herbicidů již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižššími doporučenými dávkami herbicidů. U porostů zaplevelených pcháčem rolním je vhodnější počkat až na vytvoření listové růžice u pcháče. S nárůstem ploch řepek úměrně narůstá i škodlivost houbových chorob a šešulových škůdců.

Agrinova

Polní plodiny

Ozimá pšenice

U zapojených porostů na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob - padlí travního, braničnatky plevové, braničnatky pšeničné, rzi pšeničné a dalších.

Padlí travní (Blumeria graminis) je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ale ne déšť, teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Kritická fáze ozimé pšenice je ve fázi sloupkování. Vyšší škody způsobuje zejména při vyšších dávkách dusíku. V klasech padlí vytváří vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatkám, fuzariózám).

Braničnatky jsou fakultativní parazité, kteří snadněji kolonizují starší odumírající pletiva. V posledních letech zaznamenáváme vyšší škodlivost braničnatky pšeničné (Septoria tritici) a to již od období obnovení jarní vegetace ozimých pšenic. Významné zdroje infekce jsou v posklizňových zbytcích. Mezi hostitelské rostliny této choroby se řadí i žito a některé trávy. Jedná se o parazita, který napadá listy, stébla i klas. Spory se šíří odstřikujícími kapkami ze spodních listů na horní. Infekci podporují časté dešťové srážky během metání a používání vyšších dávek regulátorů na zkracování stébla, oddálení zrání (pozdě aplikované strobiluriny), použití vyšších dávek dusíku. Silný rozvoj napadení je často na porostech předtím mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům.

Helmintosporiová skvrnitost (Pyrenophora tritici-repentis, teleom. Drechslera tritici repentis - DTR) škodí zejména v porostech ozimé pšenice (méně ječmene, žita a ovsa). Symptomy na listech pšenice jsou na první pohled velice podobné symptomům braničnatky pšeničné a plevové. DTR se od obou braničnatek liší tím, že nevytváří pyknidy na listech a skvrny mají typickou světlehnědou barvu s chlorotickým okrajem a s tmavěhnědým středem. Choroba se šíří postupně od spodních listů k vrchním. Nejdříve se napadení zpravidla objeví na listech rostlin v kolejových řádcích. K primární infekci listů dochází na jaře v období dubna až května askosporami uvolněnými z napadených zbytků slámy. V pozdějším období dochází k sekundární infekci konidiemi z primárně napadených listů i na větší vzdálenosti. Výskyt choroby v porostu podporuje pěstování pšenice po pšenici, mělké zapravení posklizňových zbytků, pěstování náchylných odrůd, přítomnost pýru jako hostitelské rostliny. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování. Účinná fungicidní ochrana musí být zahájena včas na počátku šíření infekce - v době tvorby konidií v růstové fázi 34–39 BBCH - na konci sloupkování. Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí. Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů a u náchylných odrůd je podle potřeby ošetřete proti zjištěným chorobám a případně i proti plevelům (pcháč oset, šťovíky aj.).

Rovněž věnujte pozornost výskytu kohoutků. Silnější výskyty jsou podporovány suchým a teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomností různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi sloupkování (32–37 BBCH) orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev. Ošetření se provádí v době, kdy poměr vylíhlých larev k počtu vajíček je 1:2 nebo vyšší, při výskytu více než 0,6 vajíček a larev na stéblo. Uváděná čísla jsou pouze orientační. Vyšší polní odolnost před napadením kohoutky mají úzkolisté odrůdy s tuhými listy a odrůdy svyšším počtem trichomů na jednotku plochy.

 

Padlí tavní
Padlí tavní
 
Pyknidy braničnatky na listu pšenice
Pyknidy braničnatky na listu pšenice
 
Helmintosporiová skvrnitost – DTR
Helmintosporiová skvrnitost – DTR
 
Kohoutek modrý
Kohoutek modrý
 
Kohoutek larva
Kohoutek larva
 

Ozimý ječmen

Průběžně u citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti hnědé skvrnitosti a rynchosporiové skvrnitosti registrovanými fungicidy.

Rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) napadá především ozimý ječmen, vyskytuje se také i na jarním ječmeni, žitu a tritikale. Houba přežívá ve formě trvalého mycelia na napadených posklizňových zbytcích, popřípadě je možný i přenos osivem. Houba přezimuje i na dalších ozimých hostitelích a travách. Obecně výskyt a šíření choroby podporují vydatnější srážky a chladnější počasí mezi 15–20 °C. Choroba se však může začít šířit již od 4 °C. K chorobě je různá odrůdová citlivost. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách, padajících z listu na list.Širokospektrální fungicidy na bázi triazolů účinkují na rhynchosporiovou skvrnitost velmi dobře a hlavní časové období spadá do sloupkování až objevení se praporcového listu.

 

Rynchosporiová skvrnitost ječmene
Rynchosporiová skvrnitost ječmene
 

Jarní ječmen

Ošetření proti plevelům můžete provádět u většiny povolených herbicidů již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižššími doporučenými dávkami herbicidů. U porostů zaplevelených pcháčem rolním je vhodnější počkat až na vytvoření listové růžice u pcháče.

U zažloutlých - „zamazaných“ porostů je vhodmé podpořit rozvoj kořenů a odnožování přihnojením ledkem a aplikací „antistresorůAtonik Pro Albit, Atonik Pro, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. a jimi rovněž eliminovat stres z nízkých nočních teplot.

U citlivých odrůd se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí travního a v pozdějších fázích i hnědou skvrnitost. Za suchého a teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci.

Padlí travní (Blumeria graminis) je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá. Silné napadení padlím možno očekávat při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vlhkost (ale ne déšť), teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Výskyt padlí travního poškozuje ječmen během celé vegetace, avšak největší výnosové ztráty jsou při časném napadení už v průběhu odnožování. U citlivých odrůd jarního ječmene může časná infekce silně omezit počet produktivních odnoží. Ochranou je včasná aplikace fungicidů a nepěstovat jarní ječmen po ozimém nebo v jeho blízkosti. Neset jarní ječmeny příliš pozdě.

Hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres) - výskyt choroby podporují husté porosty a bohaté srážky. Přezimuje na posklizňových zbytcích, výdrolu a na ozimém ječmeni. Zdrojem může být i nemořené osivo. Choroba vytváří na listech hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Pokud dojde k silnému rozšíření těchto skvrn od fáze sloupkování až do konce vegetace, může způsobit značné ztráty. Silnější výskyty této choroby lze očekávat v chladnějších a vlhčích letech, zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene hnědou skvrnitostí. Fungicidy je vhodné aplikovat v druhé polovině vegetační doby. Mezi odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

Rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis)- výskyt choroby podporují bohaté srážky a chladnější počasí. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách, padajících z listu na list. Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene, výběru odrůd a ošetření fungicidy. Riziko se zvyšuje při vysokém zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu.

Hnědá skvrnitost ječmene
Hnědá skvrnitost ječmene
 
Ramularová skvrnitost ječmene
Ramularová skvrnitost ječmene
 

 

Obilniny

V porostech obilnin mohou být také zjištěny i výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV - Barley yellow dwarf virus)způsobující virovouchorobužlutou zakrslost ječmene. BYDV je výhradně přenášen obilními mšicemi a jeho nejvýznamnějším přenašečem je mšice střemchová. Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic především koncem května a začátkem června ve značném rozsahu. Na jaře jsou proto více poškozovány pozdnější výsevy jarních obilnin!

Virus zakrslosti pšenice (WDV - Wheat dwarf mastrevirus) je přenášen křískem polním.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U silných infekcí (zvláště časných podzimních infekcí) dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

Druhé období infekce WDV probíhá na jaře ve fázi sloupkování a později. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimů křísci migrují jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno. Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

Ve vzorcích odebraných na podzim 2011 (byly většinou jenom slabé výskyty) byla potvrzena virová zakrslost pšenice - WDV a ojediněle i přítomnost viru žluté zakrslosti ječmene - BYDV.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje populace kříska polního.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává: Státní rostlinolékařská správa, referát monitoringu letu mšic Opava na těchto webových stránkách:

http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/

 

Příznaky virové zakrslosti
Příznaky virové zakrslosti
 
Mšice v klasu pšenice
Mšice v klasu pšenice
 

Ozimá řepka

S nárůstem ploch řepek úměrně narůstá i škodlivost houbových chorob a šešulových škůdců.

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) je jedním z vážnějších původců chorob, které působí významné výnosové ztráty (po přerušení svazku cévních) předčasným nouzovým dozráváním rostlin. Šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje. Riziko napadení zvyšuje vysoká koncentrace řepky v osevním sledu a vlhké polohy. Intenzitu napadení zvyšuje teplé a střídavě vlhké počasí před a během květu u hustých a vyšších porostů. První příznaky choroby na porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. První známkou napadení jsou protáhlé vodnaté skvrny na hlavním stonku. Skvrny rychle šednou, často mívají stříbřitý nádech, dochází k trhání a loupání pokožky napadených rostlin.V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou. Obdobné příznaky mohou být i na postranních větvích. Sklerocia se dostávají do půdy při sklizni a zejména při zapravování řepkové slámy. V půdě mohou být schopna infekce 7 i více let. Na jaře vyrůstají za příhodných podmínek ze sklerocií plodničky (apothecia). Pro napadení porostů řepky hlízenkou je významné, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba apothecií (produkce ascospor) s obdobím květu řepky. Klíčící spora je schopna rostlinu infikovat pouze tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu např, na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku. Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků při déletrvajícím vlhkém teplém počasí (relativní vlhkosti vzduchu vyšší než 80 %) během květu. Silnější napadení tedy můžete předpokládat zejména u vyšších a hustých porostů za vlhkého počasí během květu řepky. Naopak u nižších řídkých porostů a trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální.

Předpokladem pro výskyt choroby v porostu je velký výskyt sklerocií v půdě, nebezpečí napadení také zvyšuje vysoká koncentrace hostitelských rostlin v osevním postupu a vlhké polohy. Optimální termín pro ošetření je v době plného květu (deset dní po začátku květu) přípravky:Acanto, Alert S, Alert Sun, Harvesan, Amistar Xtra, Apel, Bumper Super, Caramba, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EC, Pictor, Proline 250 EC, Prosaro 250 EC aj. Při použití fungicidů s regulačním efektem v časném jarním období je vhodnější v době květu použít fungicid s jinou účinnou látkou (antirezistentní strategie). Agrotechnická ochrana spočívá zejména ve volbě odolných odrůd, dodržování osevního postupu, použití zdravého osiva a optimálního hnojení dusíkem. Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno také použít biologický přípravek Contans WG, který obsahuje spory houby Coniothyrium minitans, jež v půdě parazituje na sklerociích hlízenky. Přípravek (houba) se aplikuje i před setím řepky se zapravením do hloubky 5 cm (nebo ještě vhodněji dle návodu na strniště). Omezuje se tak škodlivé působení zdrojů infekce z půdy.

Výskyty bejlomorky kapustové jsou značně závislé na průběhu počasí (teplota půdy, zamokření) a samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. V nižších polohách je škodlivost také dána (zejména v teplejším roce) i překrytím období odkvétání řepky a náletem druhé generace bejlomorky. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka polyfág a zejména v pozdějších generacích (i 5 do roka) se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách, kde se může nerušeně namnožit. Ohroženy jsou zejména řidší porosty a řepky pěstované blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka ve třech minulých letech. Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně poškození zvyšují. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné a složité. Využívá se obvykle kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí. Semena přímo nepoškozují, ale deformují napadené šešule, které před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy a účinně zasáhnout dospělé mušky bejlomorek v porostu (před nakladením vajíček do šešulí) je velmi obtížné. V době aplikace ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí. Vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla neaplikují. Ošetření proti bejlomorce kapustovépřípadně i krytonosci šešulovému je možno provádět podle signalizace. Orientační kritické číslo jeu bejlomorky 1 samička na 4 rostliny nebo květenství. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce zjišťovat v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na průběhu teplot a náletu bejlomorky. Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty: Atonic Plus, N-Fenol Mix aj. na začátku květu řepky. Tyto látky patrně zpevňují šešule a znesnadňují kladení vajíček do šešulí. První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy Alfametrin, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate Zeon 5 CS, Nexide, Rapid, Vaztak 10 EC a druhé ošetření v plném květu až dokvétání porostu neonikotinoidy Biscaya 240 OD a Mospilan 20 SP. Při ochraně je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely! Rovněž ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému může omezit výskyty první generace bejlomorky kapustové.

 

Hlízenka obecná na stonku řepky
Hlízenka obecná na stonku řepky
 
Sklerocia hlízenky
Sklerocia hlízenky
 
Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou
Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou
Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou
 

Mák

Pokud jste neaplikovali preemergentní herbicidy, sledujte vývojovou fázi máku a vzcházejících plevelů, aby nepřerostly. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin. Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu Atonik Pro, Hergit, Route, Sunagreen, Synergin, aj.

S nárůstem osetých ploch se rozšířila škodlivost houbových chorob – zejména plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Obě choroby mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou se přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat zdravé namořené osivo.

Maximální dávky herbicidů na 1 ha v závislosti na vývojové fázi máku

Přípravek

účinná látka

Preemergentní aplikace

3 pravé listy máku

4 pravé listy máku

6 pravých listů máku

Maximální celková dávka za vegetaci

Lentipur 500 FW, Toluron

chlorotoluron

1,2–1,3 l

1,1 l

1,25 l

2,4 l

2,4 l

Starane 250 EC, Tomigan 250 EC

fluroxypyr

0,25 l

0,3 l

0,5 l

0,6 l

Callisto 100 SC

mesotrione

1,0 l

1,0 l

Callisto 480 SC

mesotrione

0,25 l

0,1–0,15 l

0,2 l

0,25 l

Slunečnice

K preventivním opatřením pro omezení šíření houbových chorob patří setí zdravého osiva, dodržování osevního postupu, hluboké zaorání posklizňových zbytků a především nepřehnojování porostů slunečnice dusíkem.

Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno také dle návodu použít biologický přípravek Contans WG.

Cukrovka

Probíhá ochrana proti plevelům.

Sledujte také nálet mšic do porostů a podle potřeby je včas ošetřete pyretroidy Bulldock 25 EC, Karate Zeon, Nexide, Rapid nebo přípravky: Chess 50WG*, Plenum, Nurelle D, Pirimor 50 WG, BI 58 EC nové, Perfekthion aj.

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze u cukrovky využít na překonání stresu stimulátory růstu Albit, Atonik Pro, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. i opakovaně, a to i ve směsi s některými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy.

Brambory

Vysázené plochy je nutno ošetřit proti plevelům před vzejitím, poněvadž pozdější aplikace na vzešlé brambory již bývají více problematické. Registrované herbicidy pro preemergentní aplikace: Afalon 45 SC, Ipiron 45 SC, Boxer, Command 36 CS, Cirrus CS, Compas, Gamit 36 SC, Petrus, Reactor 360 CS, Mistral, Metriphar 70 WP, Sencor 70 WP, Plateen 41,5 WG, Racer 25 EC, případně jejich doporučené kombinace; pro postemergentní aplikace: Basagran Super, Troy 480, Mistral, Metriphar 70 WP, Sencor 70 WP i případně v kombinaci s Titusem 25 WG aj.

Kukuřice

Probíhá ochrana proti plevelům, která by měla být optimálně provedena od zasetí do výšky 20 cm kukuřice některým z široké nabídky registrovaných herbicidů.

Hráchbob

U vzcházejících luskovin, zejména za teplého a suchého počasí, kdy je zpomalen růst, sledujte poškození listů listopasy. Silně napadené porosty včas ošetřete některým registrovaným pyretroidem: Fury 10 EW, Karate Zeon 5 CS, Markate 50. Za vlhkého počasí není potřeba ošetřovat.

Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 274x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail