Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2017

14. 04. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1157x

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Ozimá pšenice

U zapojených porostů na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu chorob: padlí pšenice, feosferiové skvrnitosti pšenice (braničnatky plevové) a septoriové skvrnitosti pšenice (braničnatky pšeničné), hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné) a dalších. Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí. Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů a u náchylných odrůd je podle potřeby ošetřete proti zjištěným chorobám i škůdcům, případně i proti plevelům (pcháč oset, šťovíky aj.).

Padlí pšenice

Padlí pšenice (padlí travní; Blumeria graminis) je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ale ne déšť, dále teploty mezi 18 až 20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Kritická fáze ozimé pšenice je ve fázi sloupkování. Vyšší škody způsobuje zejména při vyšších dávkách dusíku. V klasech padlí vytváří vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatkám, fuzáriím).

Braničnatky (skvrnitosti)

Braničnatky (Septoria spp.) jsou fakultativní parazité, kteří snadněji kolonizují starší odumírající pletiva.

V posledních letech zaznamenáváme vyšší škodlivost septoriové skvrnitosti pšenice (braničnatka pšeničná; Mycosphaerella graminicola, anam. Septoria tritici), a to již od období obnovení jarní vegetace. Významné zdroje infekce jsou v posklizňových zbytcích. Mezi hostitelské rostliny této choroby se řadí i žito a některé trávy. Jedná se o patogena, který napadá listy, stébla i klas. Spory se šíří odstřikujícími kapkami ze spodních listů na horní.

Infekci podporují časté dešťové srážky během metání a používání vyšších dávek regulátorů na zkracování stébla, oddálení zrání (pozdě aplikované strobiluriny), použití vyšších dávek dusíku. Silný rozvoj napadení je často na porostech předtím mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům.

Fungicidní ochrana se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 51(začátku metání). Prahy škodlivosti - 12 % listů s pyknidami; pšenice ve fázi BBCH 37 - listy F-5 a F-4, BBCH 43 - listy F-4 a F-3, BBCH 51 - listy F-3 a F-2. Při časném infekčním tlaku se ošetření doporučuje již od BBCH 32 (od 2. kolénka).

Pyrenoforová skvrnitost pšenice

Pyrenoforová skvrnitost pšenice (helmintosporiová skvrnitost - DTR; Pyrenophora tritici-repentis, anam. Drechslera tritici repentis) škodí zejména v porostech ozimé pšenice, tritikale (méně žita a některých druhů trav). Symptomy na listech pšenice jsou na první pohled velice podobné symptomům braničnatky pšeničné a plevové. DTR se od obou braničnatek liší tím, že nevytváří na listech pyknidy a skvrny mají typickou světlehnědou barvu s chlorotickým okrajem a s tmavěhnědým středem. Ve střední části listu se často vytváří černohnědá skvrna, na které jsou i pomocí lupy identifikovatelné skupiny konidioforů. Choroba se šíří postupně od spodních listů k vrchním. Nejdříve se napadení zpravidla objeví na listech rostlin v kolejových řádcích. K primární infekci listů dochází na krátké vzdálenosti v období dubna až května askosporami uvolněnými z napadených zbytků slámy. V pozdějším období dochází k sekundární infekci konidiemi z primárně napadených listů i na větší vzdálenosti. Masivní napadení praporcových listů nastává za dešťů v období nalévání zrna.

Výskyt choroby v porostu podporuje pěstování pšenice po pšenici, mělké zapravení posklizňových zbytků, pěstování náchylných odrůd, přítomnost pýru jako hostitelské rostliny. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování.

Účinná fungicidní ochrana musí být zahájena dle aktuálního výskytu včas na počátku šíření infekce (v době tvorby konidií v růstové fázi BBCH 34–39) na konci sloupkování, nejpozději do BBCH 61 (počátek kvetení).

Kohoutci

Rovněž věnujte pozornost výskytu kohoutků. Silnější výskyty jsou podporovány sušším a teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomnosti různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi sloupkování (BBCH 32–37) orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev. Škodlivost dospělců nebývá významná a ošetření proti dospělcům se nedoporučuje.

Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4–0,7 (podle citlivosti odrůd) vajíček a larev na odnož. Vyšší polní odolnost před napadením kohoutky mají úzkolisté odrůdy s tuhými listy a odrůdy s vyšším počtem trichomů na jednotku plochy.

Padlí pšenice
Padlí pšenice

Pyknidy braničnatky pšeničné na listu
Pyknidy braničnatky pšeničné na listu

Larva kohoutka
Larva kohoutka

Ozimý ječmen

U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a včas proveďte ošetření proti síťovité skvrnitosti ječmene (hnědá skvrnitost ječmene; Pyrenophora teres)spály ječmene (rynchosporiová skvrnitost ječmene; Rhynchosporium secalis) registrovanými fungicidy.

Spála ječmene

Spála ječmene (rynchosporiová skvrnitost ječmene; Rhynchosporium secalis) napadá především ozimý ječmen, vyskytuje se však také na jarním ječmeni, žitu, tritikale a některých druzích trav. Odrůdy mají k chorobě různou citlivost. Houba přežívá ve formě trvalého mycelia na napadených posklizňových zbytcích, popřípadě je možný i přenos osivem. Houba přezimuje i na dalších ozimých hostitelích a travách.

Obecně výskyt a šíření choroby podporují vydatnější srážky a chladnější počasí mezi 15–20 °C. Choroba se však může začít šířit již od 4 °C. Na chorobu mají odrůdy různou citlivost. Infekce se šíří sporami v rozstřikujících se dešťových kapkách padajících z listu na list.

Širokospektrální fungicidy na bázi triazolů účinkují na spálu ječmene velmi dobře a hlavní časové období ošetření spadá do sloupkování až objevení se praporcového listu.

Jarní ječmen

Plevele

Ošetření proti plevelům můžete provádět již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním vyčkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidem s účinnou látkou MCPA (Agritox 50 SL, Dicopur M 750), 2,4-D (Dicopur D Extra, Esteron), tribenuron-methyl (Express 50 SX, Nuance, Roni 50 SG, TBM 75 WG, Trimmer 500, Tristar 50 SG) aj. spolu s fungicidním ošetřením. U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací „antistresorů“ Albit, Altron Silver, Atonik, Energen Aktivátor, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Škůdci a choroby

Za suchého a teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci. Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4 vajíček a larev na jednu odnož.

U citlivých odrůd se zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmene a v pozdějších fázích i na napadení síťovitou skvrnitostí ječmene (hnědá skvrnitost).

Padlí ječmene

Padlí ječmene (padlí travní; Blumeria graminis) je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá.

Silné napadení padlím je možné očekávat při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vlhkost (ale ne déšť), teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Výskyt padlí travního poškozuje ječmen během celé vegetace, avšak největší výnosové ztráty jsou při časném napadení již v průběhu odnožování. U citlivých odrůd jarního ječmene může časná infekce silně omezit počet produktivních odnoží.

Ochrana - vyloučení pěstování jarního ječmene po ozimém ječmeni nebo v jeho blízkosti. Nevysévat jarní ječmeny příliš pozdě. Případné ošetření se obvykle provádí již od BBCH 30 (počátek sloupkování) povolenými fungicidy a přípravky na bázi síry povolené i pro ekologické zemědělství (Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus).

Síťovitá skvrnitost ječmene

Síťovitou skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost; Pyrenophora teres) podporují husté porosty a bohaté srážky. Přezimuje na posklizňových zbytcích, výdrolu a na ozimém ječmeni. Zdrojem infekce může být i nemořené (nedokonale namořené) osivo. Choroba vytváří na listech hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Při časné epidemii může dojít k redukci počtu odnoží, při pozdním napadení horních listových pater může dojít i k významnému poklesu výnosu snížením HTS.

Silnější výskyty této choroby lze očekávat v chladnějších a vlhčích letech, zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene. Mezi registrovanými odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene a v ošetření fungicidy ve druhé polovině vegetační doby. Fungicidy na bázi strobilurinů je nutno aplikovat preventivně v druhé polovině vegetační doby a triazoly již při počátku napadení!

Spála ječmene

Spálu ječmene (rynchosporiová skvrnitost, Rhynchosporium secalis) podporují bohaté srážky a chladnější počasí. Infekce se šíří sporami v rozstřikujících se dešťových kapkách, padajících z listu na list.

Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene, ve výsevu odolnějších odrůd a ošetření fungicidy. Riziko zvyšuje vysoké zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu.

Pcháč rolní musí mít vytvořenou listovou růžici
Pcháč rolní musí mít vytvořenou listovou růžici

Časný vykyt padlí ječmene můře redukovat počet odnoží
Časný vykyt padlí ječmene můře redukovat počet odnoží

Síťovitá skvrnitost ječmene - hnědá skvrnitost
Síťovitá skvrnitost ječmene - hnědá skvrnitost

Spála ječmene - rynchosporiová skvrnitost
Spála ječmene - rynchosporiová skvrnitost

Obilniny obecně

Mšice a virové choroby

V porostech obilnin mohou být také zjištěny výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV) způsobující virovou chorobu žlutou zakrslost ječmene. BYDV je výhradně přenášen obilními mšicemi a jeho nejvýznamnějším přenašečem je mšice střemchová. Na jaře se virus může sekundárně silněji šířit s přibývajícím výskytem mšic především koncem května a začátkem června ve značném rozsahu. Na jaře mohou být více poškozovány zejména pozdější výsevy jarních obilnin.

Virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) je přenášen křískem polním.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí (tj. v růstové fázi třetího až čtvrtého listu BBCH 12–14) dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

Druhé období infekce WDV probíhá na jaře ve fázi sloupkování a později. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimů tito vektoři (křísci) migrují jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno. Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje populace kříska polního.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, referát monitoringu letu mšic Opava, na webových stránkách: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/

Příznaky virových zakrslostí obilnin
Příznaky virových zakrslostí obilnin

Ozimá řepka

Bílá hniloba řepky

Bílá hniloba řepky (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum) působí významné výnosové ztráty předčasným nouzovým dozráváním rostlin - šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje. Riziko napadení zvyšuje vysoká koncentrace řepky v osevním sledu a vlhké polohy. Intenzitu napadení zvyšuje teplé a střídavě vlhké počasí před a během květu u hustých a vyšších porostů. První příznaky choroby v porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou.

Zdrojem nákazy jsou sklerocia ve vrchní vrstvě půdy, která se dostala do půdy při sklizni, z planých hostitelských rostlin nebo při setí jako příměs v osivu. Sklerocia mohou být v půdě schopná infekce 7 i více let. Pro napadení porostů řepky bílou hnilobou je významné, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba apothecií (produkce askospor) s obdobím květu řepky. Klíčící spora je schopna rostlinu infikovat pouze tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu, např. na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku, v úžlabí listu.

Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků při déletrvajícím vlhkém počasí (relativní vlhkosti vzduchu nad 80 %) během květu. Naopak u nižších řídkých porostů a při trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální.

Provádí se preventivní ošetření před výskytem příznaků napadení, zpravidla od počátku kvetení do konce kvetení (BBCH 60–69). Optimální termín ošetření je v první polovině kvetení, kdy je otevřeno 30 % květů na hlavním vrcholu až do počátku opadu květních plátků (BBCH 63–65). Přesný termín ošetření je závislý na vlastnostech zvoleného přípravku. K ošetření použijte povolené fungicidní přípravky.

Antirezistentní strategie - při použití fungicidů s regulačním efektem v časném jarním období je vhodnější v době květu použít fungicid s jinou účinnou látkou.

Preventivní ochrana zejména spočívá ve volbě odolných odrůd, dodržování osevního postupu, použití zdravého osiva (bez sklerocií) a optimálního hnojení dusíkem. Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky je možné také použít biologický přípravek Contans WG, který obsahuje spory houby Coniothyrium minitans, která v půdě parazituje na sklerociích hlízenky. Přípravek (houba) se aplikuje i před setím řepky se zapravením do hloubky 5 cm nebo ještě účinněji dle návodu na strniště po sklizni řepky. Preventivně se tak omezuje škodlivé působení zdrojů infekce z půdy. Je možno dle návodu také použít biologický přípravek Polyversum.

Bejlomorka kapustová

Výskyty bejlomorky kapustové jsou značně závislé na průběhu počasí a samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Na ozimé řepce většinou škodí 1. generace, ale v příznivých letech pro vývoj škůdce může škodit i mnohem početnější 2. generace. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka oligofág a zejména v pozdějších generacích se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách (2. a 3. generace i na jarní řepce), kde se může nerušeně namnožit. Ohroženy bývají zejména řidší nevyrovnané porosty a řepka, která je pěstovaná blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka pěstována ve třech minulých letech, protože mnoho kukel přeleží v půdě dlouhou dobu (1–5 let). Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně zvyšují poškození. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné a složité.

Z agrotechnických opatření je v případě silného napadení šešulí významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky, která řeší i přeležení kukel bejlomorek v půdě. Aby se zamezilo namnožení více generací bejlomorky v jednom vegetačním období, neměla by se v podnicích s větší koncetrací ozimé řepky pěstovat jarní řepka.

Při chemické ochraně se využívá obvykle kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Dospělé bejlomorky účinně zasáhnout v porostu kontaktními insekticidy (před nakladením vajíček do šešulí) je velmi obtížné. V době aplikace ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí a vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla nedoporučuje aplikovat. Při pravidelném škodlivém výskytu bejlomorky v regionu se doporučuje preventivní ošetření stimulátory růstu na bázi nitrofenolátů (Atonik, Agrostim Nitrofenol, N-Fenol Mix, Sviton plus aj.) nejpozději na začátku květu (BBCH 61–63). Později je vhodnější kombinovat tyto látky s insekticidy. Ke konci kvetení je ošetření nitrofenoláty již neúčelné. Nitrofenoláty nejsou insekticidy, zpevní šešule během jejich růstu a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí, a také pozitivně ovlivňují metabolizmus rostlin.

Ošetření proti bejlomorce kapustové případně i krytonosci šešulovému je možno provádět podle signalizace. Práh škodlivosti je u bejlomorky 1 samička na čtyři květenství od fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky.

První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy, druhé ošetření při dokvétání porostu neonikotinoidy, případně kombinovaným insekticidem Proteus 110 OD.

Při aplikaci je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely! Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí. První generaci bejlomorky kapustové (dospělé mušky) v porostu může omezit i ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému.

Krytonosec šešulový se v porostech řepky často vyskytuje i ve větším množství, ale významnější škody nebyly zaznamenány. Cílená chemická ochrana se neprovádí, neboť výskyty krytonosce šešulového potlačují opatření a aplikace cílené proti jiným hmyzím škůdcům.

Začátek opadu květních plátků řepky
Začátek opadu květních plátků řepky

Bílá hniloba řepky - hlízenka obecná
Bílá hniloba řepky - hlízenka obecná

Poškození šešulí larvami bejlomorky kapustové
Poškození šešulí larvami bejlomorky kapustové

Mák

Plevele

Pokud jste neaplikovali preemergentní herbicidy, sledujte vývojovou fázi máku a vzcházejících plevelů, aby „nepřerostly“. Postemergentní herbicidy aplikujte ihned, jakmile mák dosáhne potřebné růstové fáze (alespoň 4–6 listů) a bude mít dostatečnou voskovou vrstvičku. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin.

Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu: Atonik, Altron Silver, Hergit, Papaverin, Sunagreen, Synergin aj.

Tab.: Herbicidy k regulaci plevelů v máku

Škodlivý organizmus

Přípravek

Dávka na ha (l, kg)

Účinná látka

Způsob aplikace

Toxicita člověk, včely

Vliv na životní prostředí

Ochranná lhůta (dny)

Poznámka

Trávovité plevele

FUSILADE FORTE 150 EC

0,8–1,0 trávy

 

fluazifop-P-butyl

PV

Xi, Př

SPe

AT

aplikace od 1. páru pravých listů máku, plevele mají mít 2–6 listů, pýr výšku 15–20 cm

PANTERA QT

1,0–1,5 trávy

2,25–2,5 pýr

quizalofop-P-tefuryl

PV

Xi, Př

SPe

60

SELECT SUPER

0,8 trávy

2,0 pýr

clethodim

PV

Xi,Př

SPe

90

Jednoleté dvouděložné plevele – preemergentní aplikace

CALLISTO 480 SC

0,25

 

mesotrion

PR

– , –

SPe

AT

aplikace bez smáčedla do 3 dnů po zasetí na dobře připravenou půdu bez hrud, zvláště na laskavce a merlíky, max 1× za vegetaci !

COMMAND 36 CS, CIRRUS CS, GAMIT 36 CS

0,15–0,25

clomazone

PR

– , –

--

AT

aplikace do 3 dnů po zasetí

COMMAND 36 CS

+ LENTIPUR 500 FW

0,125

+ 1,0

clomazone + chlorotoluron

PR, TM

–, Př

OP/SPe

AT

aplikace do 2 dnů po zasetí

LENTIPUR 500 FW, TOLURON

1,2–1,3 l

chlorotoluron

PR

–, Př

OP/SPe

AT

aplikace do 2 dnů po zasetí

MERLIN 750 WG

80–130 g

isoxaflutol, cyprosulfamid

PR

Xn, –

SPe

AT

ježatka, plevele dvouděložné jednoleté, nehubí pohanku svlačcovitou, aplikace do 3 dnů po zasetí

PRE aplikace opožďují vzcházení máku o 5 až 10 dní. Za sucha se jejich účinnost na plevele snižuje. Dávka vody 300-400 l/ha.

Jednoleté dvouděložné plevele – postemergentní aplikace

CALLISTO 480 SC

+ ATPLUS 463

0,2

+ 0,5 %

mesotrion

PV, TM

–, –

Xi, –

SPe

AT

aplikace od 6. listu máku do počátku dlouživého růstu; svízel max. 2 přesleny, plevele max. 2–4 pravé listy, pcháč max. 7 cm

CALLISTO 480 SC

+ TOMAHAWK

0,2

+ 0,3–0,4

mesotrion + fluroxypyr

PV, TM

–, –

–, –

Xn, –

–, –

SPe

AT

aplikace BEZ SMÁČEDLA od 6. až 8. listu máku; kombinace s fluroxypyrem posiluje účinek na svízel a další plevele - je pro mák méně fytotoxické než Callisto se smáčedlem

Po aplikaci herbicidu Callisto 480 SC se smáčedlem dochází k přechodnému zesvětlení listů, které po asi 14 dnech zmizí; dávka vody je max. 200–250 l/ha; podmínkou aplikace je vosková vrstvička - min. 4 dny před aplikací by nemělo pršet

LAUDIS

2,25

0,5

isoxadifen-ethyl, tembotrion

PV

Xi, –

OP/SPe

AT

ježatka, plevele dvouděložné jednoleté - laskavce, merlíky, svízel aj., aplikace v  BBCH 16–18; max. 1×

LENTAGRAN WP

1,0 + 1,0

pyridate

PV

–, –

 

OP

AT

plevele dvouděložné jednoleté - laskavce, merlíky aj., aplikace dělená 2× 1,0 kg/ha, v intervalu 10–14 dnů

LENTIPUR 500 FW, LENTRON, TOLURON

1,2–2,4

chlorotoluron

PV

–, –

 

OP/SPe

AT

na přerostlé merlíky od 6. listu do zač. květu máku; neaplikovat po dešti, ale až po obnovení voskové vrstvy na listech

TOMAHAWK

0,5–0,6

fluroxypyr

PV, TM

–, –

Xn, –

–, –

--

SPe

--

AT

na svízel, pohanku a rdesna, aplikace od 6 listů máku, po aplikaci přechodné rozklesnutí listů

Tab.: Maximální možné dávky aplikovaných herbicidů na 1 ha v závislosti na vývojové fázi máku

Přípravek

Název účinné látky

Preemergentní aplikace

3 pravé listy máku

4 pravé listy máku

6 pravých listů máku

Maximální celková dávka za vegetaci

LENTIPUR 500 FW, TOLURON

chlorotoluron

1,2–1,3 l

1,1 l

1,25 l

2,4 l

2,4 l

TOMAHAWK

fluroxypyr

-

0,25 l

0,3 l

0,5 l

0,6 l

CALLISTO 480 SC

mesotrione

0,25 l

-

0,1–0,15 l

0,2 l

0,25 l

Plíseň máku

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium na osivu. Choroba se vyskytuje zejména ve vlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce a zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení.

Agrotechnická opatření: Doručuje se pěstovat mák na stejném pozemku po 4–6 letech. Škodlivost omezí používání zdravého osiva z nenapadených porostů, dobrá zásoba fosforu a draslíku v půdě a řídký porost. Případně na menších plochách i negativní výběr (likvidace) primárně napadených rostlin - onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován v loňském roce. Již se podařilo vyšlechtit i rezistentní odrůdy.

Chemická ochrana napadeného porostu proti plísni máku není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů, může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou povoleny fungicidy: Dithane DG Neotec s aplikací v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními 10 dnů; Amistar Xtra od BBCH 18 (8 pravých listů) do BBCH 49 (poupě v úžlabí viditelné); Prosaro 250 EC pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku. Acanto je doporučeno aplikovat v BBCH 51–61. Biopreparát Polyversum je povolen v ekologickém zemědělství. První a druhou aplikaci udělat v BBCH 12–19 a třetí aplikaci do BBCH 51 s intervalem mezi ošetřeními 14 dnů.

Pozor, rostliny již napadené plísní makovou i po ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Ve fázi máku s 6 listy lze aplikovat herbicidy
Ve fázi máku s 6 listy lze aplikovat herbicidy

Plíseň máku
Plíseň máku

Slunečnice

K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří setí zdravého osiva (vysévání farmařského osiva se nedoporučuje!), dodržování osevního postupu - na stejném pozemku slunečnici pěstovat až za 5–7 let, hluboké zaorání posklizňových zbytků a především nepřehnojování porostů slunečnice dusíkem. Pro velké ztráty způsobované ptactvem a zvěří se doporučuje její pěstování na plochách větších než 30 ha.

Bílá hniloba slunečnice

Na pozemcích více zamořených sklerocii bílé hniloby slunečnice (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum), lze ošetřit porost ve fázi 4–6 listů (BBCH 14–19) přípravky: Pictor, Sfera, Rovral Aquaflo, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC, Topsin M 500 EC.

Většina povolených fungicidů potlačuje i další choroby slunečnice. Je možno dle návodu také použít biologický přípravek Contans WG a Polyversum.

Kukuřice

Plevele

Ochrana proti plevelům by měla být optimálně provedena od zasetí do výšky asi 20 cm (BBCH 16) kukuřice některým z široké nabídky herbicidů. Kromě kvalitního zasetí je ochrana proti plevelům jedním z nejdůležitějších agrotechnických zásahů. Kukuřice je na zaplevelení v raných stadiích vývoje velmi citlivá. Pokud v tomto období plevele nevyřadíme z konkurence včas, mívá to za následek snížení výnosů jak silážní hmoty, tak zrna.

Při aplikací herbicidů přednostně vycházíme ze svých zkušeností z předcházejících let - z plevelného spektra, typu půdy, omezení v důsledku ochrany vod, srážkových poměrů, ceny jednotlivých způsobů ošetření a v neposlední řadě i technických kapacit zemědělského podniku při ochraně rostlin. Nelze paušálně říci, zda je vhodnější preemergentní nebo postemergentní ošetření. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody a záleží jenom na pěstiteli, jak dokáže kladů využít a záporům čelit.

Stále musíme mít na zřeteli podmínku včasného ošetření porostů kukuřice. Aplikace postemergentních herbicidů by měla být ukončena do fáze 6. listu kukuřice. Při opoždění jsou mladé rostliny vystaveny velkému riziku stresu, který má za následek v lepším případě na určitou dobu zpomalení či zastavení růstu, v horším dokonce nevratné poškození rostlin kukuřice. Cílem preemergentního ošetření je zajistit čistý pozemek již od vzcházení kukuřice. Avšak jeho rizikem je, že mnohdy vzhledem ke špatné předseťové přípravě půdy či horším vláhovým poměrům po zasetí kukuřice je snížena herbicidní účinnost a musí následně docházet k opravám postemergentními herbicidy. Takový postup nejen zvyšuje náklady na herbicidní ochranu, ale současně zvyšuje i riziko poškození kukuřice stresem vyvolaným opožděnou aplikací růstových herbicidů.

Bzunka ječná

S nárůstem ploch kukuřice a po dočasném zakázu Evropské komise používat a prodávat osivo kukuřice namořené některými neonikotinoidy, přibývá i poškození vzcházející kukuřice larvami 1. generace bzunky ječné. Tyto leskle černé, 2–3 mm velké mušky v přírodě snadno unikají pozornosti. Larva je apodní acephalní, 3–4 mm velká, průhledná s bělavým zabarvením. Světlehnědá kukla je asi 3 mm velká. Bzunka má tři generace do roka. Přezimují larvy, které se na jaře kuklí v období, kdy se teplota pohybuje okolo 12 °C. Dospělci první generace se objevují v přírodě v dubnu a počátkem května. Samičky kladou jednotlivě 25–35 vajíček na listy vzcházejících jařin (2–4 listy), trav a později i kukuřice. Na kukuřici škodí pouze larvy 1. generace, vylíhlé z vajíček vykladených v období od začátku vzcházení do fáze 4. listu kukuřice. Samice klade vajíčka jednotlivě na ještě nerozvinuté listy. Larvy pronikají k vegetačnímu vrcholu a poškozují tvořící se základy listů. Poškození se projeví teprve po rozvinutí listů ve fázi 6. až 8. listu. Bzunka dává přednost vlhčím pozemkům. Larvy se u kukuřice vyvíjejí v základu srdéčkového listu (vývoj trvá v závislosti na teplotě 7–14 dní), který může být i silně poškozen. Ostatní listy mohou být různě pokroucené s podélnými nebo příčnými řadami dírek. Hlavní výhon bývá potlačen nebo i zničen. Rostliny vytváří náhradní postranní výhony a nabývají trsovitého vzhledu. Dochází k deformaci malých rostlin. Silně napadané rostliny kukuřice mohou i odumřít.

Letovou aktivitu dospělců je možno monitorovat pomocí modrých lepových desek nebo modrých misek naplněných vodou se smáčedlem. Lapáky se umísťují na okrajích porostů. Vizuálně hodnotíme napadení rostlin kukuřice bzunkou ječnou podle příznaků. Práh škodlivosti je 5 % a více poškozených rostlin.

Preventivní opatření - volba vhodného pozemku pro výsev, nevybírat lokality s vlhčím prostředím, které obzvlášť vyhovuje bzunce v teplých letech. Omezit opakované pěstování kukuřice v osevních postupech s obilninami, bez zařazování přerušovacích plodin.

V místech pravidelného škodlivého výskytu je účelné insekticidní moření osiva kukuřice, povolen je Mesurol 500 FS a Sonido.

V ohrožených oblastech pěstovat plodiny na agrotechnicky dobře připravených pozemcích. V oblastech s opakovaným škodlivým výskytem provádět co nejranější výsevy. Likvidovat hostitelské plevelné trávy jako je pýr. Přirozenými nepřáteli jsou střevlíci, požírající vajíčka a larvy, a některé druhy parazitujících blanokřídlých.

Optimální termín insekticidního ošetření vůči samicím 1. generace před vykladením vajíček je do fáze 2 listů kukuřice (od 1. do 4. listu), po zjištění maxima výskytu dospělců v modrých miskách nebo na modrých deskách. Na bzunku ječnou jsou do kukuřice povoleny: Cyperkill Max, Hunter, Kaiso Sorbie.

Aplikace herbicidů do kukuřice by měla skončit ve fázi 6 listů
Aplikace herbicidů do kukuřice by měla skončit ve fázi 6 listů

Kukuřice poškozená larvou bzunky ječné
Kukuřice poškozená larvou bzunky ječné

Cukrovka

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic a dalších škůdců do porostů.

Mšice

Porosty podle potřeby včas ošetřete některým povoleným insekticidem.

Stres

Z abiotických stresových faktorů jsou pro vzcházející cukrovku největším nebezpečím přízemní mrazíky s poklesem teploty na povrchu půdy pod -3 °C. Kritická teplota je pro cukrovku v období vzcházení -6 až -7 °C. Mrazové poškození se projeví zešednutím, zhnědnutím a ztrátou turgoru. Pokud přijde mráz ve fázi děložních listů, pravděpodobně dojde k úhynu rostlin. Pokud slabší mráz přežijí, je nutno oddálit herbicidní ochranu.

Z chemických abiotických stresových faktorů je cukrovka vystavena zejména toxickému působení chemických látek z reziduí v půdě a v aplikovaných herbicidech. Jak silné to působení bude, bude záležet na zařazení v osevním sledu a systému hubení plevelů v cukrovce.

Plevele

V pokusech Řepařského institutu vychází jako nejjednodušší a nejšetrnější řešení nasazení herbicidní clony od vzcházení plevelů (T1 - do týdne po vzejití, T2 - 6 až 8 dní po T1, T3 - 7 až 9 dní po T2, T4 - 9 až 14 dní po T3). Řepařský institut preferuje vícesložkové, širokospektrální herbicidy typu: Belvedere Forte nebo Betanal MAX PRO, které obsahují spolehlivé účinné látky phenmedipham, desmedipham a ethofumesate. Pro kombinace je pak podle potřeby doporučován přípravek na bázi metamitronu: např. Goltix Top, Mitra aj.

Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin. Neaplikujte herbicidy v poškozených či oslabených porostech. Za jasných dní se silným slunečním svitem lze, vzhledem ke zvýšenému riziku poškození cukrovky, většinou aplikovat tyto přípravky až v podvečer, při teplotách nepřesahujících 23 °C (měřeno 5 cm nad povrchem půdy). Porost musí být při ošetření suchý. Nelze ošetřovat těsně po dešti a ani tehdy, kdy jsou rostliny pokryty rosou. Za nepříznivých podmínek nelze vyloučit přechodné poškození řepy (retardace růstu, popálení špiček, chlorózy).

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu: např. Albit, Altron Silver, Atonik, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

Brambory

Plevele

Plevele jsou velmi významným škodlivým činitelem. V závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv zejména na výnos i kvalitu hlíz. Vysázené pozemky, kde kromě mechanické kultivace plánujete i herbicidní ošetření, je vhodnější, po proorávce na slepo, provést během 2–10 dnů (dle přípravku) před vzejitím rostlin preemergentní ošetření. Pokud je sucho, zvýšíme dávku vody nad obvyklých 400 l/ha alespoň o 200 l/ha a aplikaci provedeme časně ráno nebo až navečer. Pozdější postemergentní aplikace na vzešlé porosty již bývají více problematické - možný stres po ošetření a oddálení sklizně, zejména u raných brambor.

Brambory poškozené pozdním mrazem
Brambory poškozené pozdním mrazem

Hrách, bob

Listopas

U vzcházejících luskovin, zejména za teplého a suchého počasí, kdy je zpomalen růst, sledujte poškození listů listopasy. Silně napadené porosty včas ošetřete některým z pyretroidů: Fury 10 EW, Karate Zeon 5 CS, Karis 10 EC, Markate 50, Scatto aj. Za vlhkého počasí není potřeba ošetřovat.

Listopas na hrachu
Listopas na hrachu

Kmín

Kmín kořenný má pomalý počáteční vývoj, a proto má proti většině plevelných druhů jen velmi malou konkurenční schopnost. Je citlivý na nedostatek světla, zejména ve druhém vegetačním roce, kdy při nedostatku světla nedostatečně vytváří generativní orgány. Proto je, zvláště při dvouletém pěstování kmínu, velmi důležité správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu. V silně zaplevelených porostech se také vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro rozvoj patogenních hub a zvyšuje se tím riziko jejich namnožení a šíření i na okolní zdravé porosty kmínu. Pozemek by měl být bez vytrvalých a obtížně hubitelných plevelů (pcháč oset, šťovíky). Tyto plevele se doporučuje likvidovat již v předplodině. Rovněž pýr je vhodnější tlumit už v předplodině, např. v obilninách, předsklizňovou aplikací glyfosátu. Spektrum herbicidů registrovaných pro použití do porostů kmínu je dosti omezené. Při aplikaci do krycí plodiny hraje úlohu rozdílná citlivost kmínu a krycí plodiny, stejně jako koordinace termínu herbicidního zásahu z hlediska účinnosti i citlivosti k účinné látce. Zdravotní stav kmínu je ovlivňován celou řadou faktorů: povětrnostními podmínkami, fyziologickým stavem rostlin po přezimování, vhodně zvolenou předplodinou, kvalitou osiva, termínem výsevu, výživou apod.

Choroby a škůdci

Následkem měnících se klimatických podmínek se mění škodlivost i spektrum patogenů způsobujících choroby kořenů a krčkůRhizoctonia, Pythium, Fusarium, Cylindrocarpon, Phoma, Colletotrichum, Sclerotinia; choroby stonků a listů - Mycocentrospora, Septoria, Ascochyta, Itersonilia, Erysiphechoroby květenství a nažek - Erysiphe, Phomopsis a bakterie - Erwinia, Pseudomonas, Xanthomonas.

Nejčastěji je kmín napadán těmito škůdci - vlnovníkem kmínovým, kterého lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování, plochuškou kmínovouobaleči.

K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří především - setí zdravého osiva (s klíčivostí min 70 %), - omezit přenos některých chorob výsevem kmínu na stejný pozemek nejdříve za 6 let, - zařazení na pozemky s půdou nezamořenou sklerocii a nesousedící s remízky a příkopy s výskytem divoce rostoucích rostlin čeledi Apiaceae (Heracleum, Anthriscus, Chaerophyllum aj.) - a zajistit prostorovou izolaci nově zakládaného porostu od napadených porostů zejména vlnovníkem kmínovým.

Vlnovník kmínový

Škodlivé působení vlnovníka kmínového lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (déle si udržují zelenou barvu) a později tím, že místo nažek se vytvoří hálky.

Ochrana je zpravidla nepřímá - kvalitní osivo z nenapadených porostů, izolace nově zakládaného porostu. Pro chemickou ochranu není v součesné době povolený žádný účinný akaricid.

Tab.: Povolené pesticidy do kmínu

Přípravek -

škodlivý organizmus

Účinná látka

Dávka na ha (l, kg)

Způsob aplikace

Toxicita člověk/včely

Vliv na životní prostředí

Ochranná lhůta (dny)

Poznámka

Plochuška kmínová, obaleči, klopušky

DECIS MEGA, SCATTO

deltarmethrin

0,1

P

Xn, J

SPe

AT

ošetřují se v době výskytu housenek proti makadlovce kmínové, obalečům a klopuškám

NEEMAZAL-T/S

azadirachtin

3,0

P

Xi, –

NH

 

působí na savý hmyz (mimo ploštice), žravý hmyz

Hnědá skvrnitost kmínu

CHAMPION 50 WP, FUNGURAN -OH

hydroxid měďnatý

3,5–4,0

P

Xn, –

NH

AT

 

první ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na makadlovku; je nutné ošetřit dokonale celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu

KUPRIKOL 50

oxichlorid měďnatý

3,5–4,0

P

Xi, Š

NH

AT

FLOWBRIX

oxichlorid měďnatý

2,3–2,7

P

–, –

NH

AT

Plevele dvouděložné jednoleté

AFALON 45 SC, IPIRON 45 SC

linuron

1,5–2,0

PV

–, –

OP, SPe

AT

aplikace po vzejití ve fázi 3 a  více listů kmínu

BANDUR

aclonifen

3,0–3,5

PR

–, –

OP, SPe

AT

aplikace ihned po výsevu, účinkuje i na chundelku a jednoleté trávy

BUTOXONE 400

MCPB

3,0

PV

–, –

OP, SPe

AT

aplikace na pcháč při výšce kmínu 20–30 cm

LAUDIS

tembotrion

2,25

PV

Xi, –

SPe

 

hubí i ježatku

Trávovité plevele

GRAMIN

quizalofop-P-ethyl

1,0–2,0

PV

–, Š

NH

AT

nižší dávka na jednoleté trávy ve fázi 2–6 listů,

vyšší dávka na vytrvalé trávy; pýr se ošetřuje horní hranicí dávky při výšce 15–20 cm

 

PANTERA QT

quizalofop-P-tefuryl

1,0–2,5

PV

–, –

NH

AT

Možné aplikace herbicidů v podsevech – jarní obilniny

AFALON 45 SC,

IPIRON 45 SC

linuron

1,5–2,0

PV

–, –

OP, SPe

AT

aplikace po vzejití ve fázi 3 a  více listů kmínu

Možné aplikace herbicidů v podsevech – bob

BANDUR

aclonifen

3,0–3,5

PR

–, –

OP, SPe

AT

aplikace ihned po výsevu, účinkuje i na chundelku a jednoleté trávy

Přehled použitých zkratek v tabulkách

Způsob aplikace

Klasifikace přípravků dle toxicity

Klasifikace dle účinku na včely

 

M

moření osiva nebo sadby

T

vysoce toxický

J

zvlášť nebezpečný pro včely (dříve jedovatý či toxický pro včely)

P

plošný postřik

Xn

zdraví škodlivý

Š

nebezpečný pro včely (dříve škodlivý pro včely)

PRSZ

postřik před setím se zapravením do půdy

Xi

dráždivý účinek

PR

riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné

PR

postřik preemergentní (po zasetí před vzejitím plodiny)

C

žíravina

přípravek není klasifikován

PV

postřik postemergentní (po vzejití plodiny)

přípravek není klasifikován

 

 

TM

aplikace přípravků ve směsi (tank-mix), vždy je uvedena s jednou z předchozích značek

 

 

Ochranná lhůta

NA

následná aplikace přípravků, každá v určitém termínu; vždy je uvedena minimálně s  jednou z předchozích značek a v poznámce je vysvětlen způsob použití

 

 

AT

28

kdy ochranná lhůta je dána odstupem mezi jednoznačně stanoveným termínem

aplikace nebo poslední aplikace a sklizní příslušné plodiny.

 

počet dnů mezi posledním ošetřením a sklizní, vyskladněním, …..

Vliv na životní prostředí

OP

 

ochranná pásma vod

SPe

označení přípravku podle vlivu na vodní zdroje a podle účinku na vodní organizmy

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2017

Padlí pšenice
Pyknidy braničnatky pšeničné na listu
Larva kohoutka
Pcháč rolní musí mít vytvořenou listovou růžici
Časný vykyt padlí ječmene můře redukovat počet odnoží
Síťovitá skvrnitost ječmene - hnědá skvrnitost
Spála ječmene - rynchosporiová skvrnitost
Příznaky virových zakrslostí obilnin
Začátek opadu květních plátků řepky
Bílá hniloba řepky - hlízenka obecná
Poškození šešulí larvami bejlomorky kapustové
Ve fázi máku s 6 listy lze aplikovat herbicidy
Plíseň máku
Aplikace herbicidů do kukuřice by měla skončit ve fázi 6 listů
Kukuřice poškozená larvou bzunky ječné
Brambory poškozené pozdním mrazem
Listopas na hrachu

Související články

Rezidua pesticidů v povrchových vodách - legislativa, rizika, aktuální stav

17. 10. 2017 Ing. Martin Ferenčík; Povodí Labe, s. p. Hradec Králové Ochrana obecně Zobrazeno 193x

Využití biologické ochrany rostlin v systému ekologického pěstování plodin

27. 09. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 212x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2017

15. 09. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 576x

Regulace řepky ozimé

15. 09. 2017 Ing. Tomáš Fiala, Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 83x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
5%
3%
23%
5%
50%
detail