BASF
BASF
BASF

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2015

14. 05. 2015 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 6024x

Hospodářsky významnější poškození ozimé pšenice mohou působit: kyjatka osenní, mšice střemchová, kyjatka travní a postupně se šířící z jihovýchodu mšice zhoubná. Hlavní škody vznikají ve fázi nalévání obilek, přitom má největší hospodářský význam kyjatka osenní,která z 90 % saje přímo na klasech. Výše škod závisí na rozdělení populace mšic na rostlině, délce a hustotě osídlení mšicemi stejně jako potřísnění listů medovicí (následně kolonizované černěmi) na snížení fotosyntézy rostliny. Medovice usnadňuje také infekci některými patogeny, jako je braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum) nebo Fusarium spp. Bezprostřední škody spočívají především ve snížení hmotnosti tisíce zrn.

Agrinova

Obilniny

Ozimá pšenice

Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů nejpozději ve fázi 50–51 BBCH (začátek metání) a zkontrolujte aktuální napadení porostů chorobami a škůdci.

Ze škůdců sledujte podle signalizace zejména vajíčka a larvy kohoutků, mšice a v oblastech, kde se škodlivě projevují larvy bejlomorky sedlové a plodomorek - plodomorky pšeničné a plevové také výskyty těchto škůdců. Aktuální je to zejména tam, kde se obilniny pěstují 2 a více let po sobě.

Hospodářsky významnější poškození mohou působit: kyjatka osenní, mšice střemchová, kyjatka travní a postupně se šířící z jihovýchodu mšice zhoubná. Hlavní škody vznikají ve fázi nalévání obilek, přitom má největší hospodářský význam kyjatka osenní,která z 90 % saje přímo na klasech. Výše škod závisí na rozdělení populace mšic na rostlině, délce a hustotě osídlení mšicemi stejně jako potřísnění listů medovicí (následně kolonizované černěmi) na snížení fotosyntézy rostliny. Medovice usnadňuje také infekci některými patogeny, jako je braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum) nebo Fusarium spp. Bezprostřední škody spočívají především ve snížení hmotnosti tisíce zrn. Dalším aspektem při posuzování mšic je jejich význam jako přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene. Při přezimování ve stadiu nymf či dospělců je třeba počítat s velmi časným rozšířením viru. V České republice významně stoupá škodlivost mšic na obilí jako přenašečů virů zejména na podzim a částečně i na jaře. Přímé škody sáním v květnu a v červnu nejsou v posledních letech tak významné. Jako orientační kritické číslo pro cílenou ochranu lze brát v průměru u ozimé pšenice, ječmene - 3 mšice na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek (69–70 BBCH), případně 60–80% podíl napadených klasů, zvláště trvají-li příhodné podmínky pro rozvoj mšic. Pro mšice sající pouze na listech byly určeny tyto prahové hodnoty: ozimá pšenice - 25 mšic/1 odnož ve fázi od počátku do konce květu; ječmen - 25 mšic na 30 % odnoží v době sloupkování. Tyto prahové hodnoty pro regulaci mšic platí pouze pro případ poškození rostlin sáním (ne přenosu viróz)!

Rez pšeničná - hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita f. sp. tritici), se pravidelně vyskytuje ve všech oblastech pěstování pšenice. Větší riziko šíření hrozí při teplém průběhu jara. Škodlivý je výskyt v době metání pšenice. Vyznačuje se velmi rychlým šířením v porostu. Mezihostitelem je zejména žluťucha (Thalictrum), avšak rez v našich podmínkách běžně přezimuje na napadených rostlinách jako mycelium uredosporového stadia v listech ozimů. Zvýšené nebezpečí vzniká u náchylných odrůd a při vysokých dávkách dusíku.

Rez plevová - žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis) se vyskytuje v České republice nepravidelně, formou epidemií, které jsou následkem kombinace překonání účinné rezistence odrůd novými agresivními rasami a příznivých povětrnostních podmínek pro šíření a rozvoj patogenu. Mezi faktory ovlivňující úroveň napadení porostu patří především geneticky podmíněná odolnost odrůdy, ale také úroveň výživy (husté, dobře vyhnojené porosty jsou citlivější), termín nástupu infekce a průběh počasí. V loňském roce došlo k rozšíření nových agresivních ras rzi plevové, proto lze silný výskyt rzi plevové očekávat i v letošním roce. Mírná zima, chladné a vlhké podmínky na jaře podporují její časné výskyty. Po zjištění prvních symptomů napadení se doporučuje aplikace účinného fungicidu proti rzím (např. azoly a strobiluriny aj.). Proti rzi plevové většinou působí stejné fungicidy jako na rez pšeničnou.

Náchylné odrůdy pšenice včas ošetřete proti zjištěným chorobám či škůdcům, některým z široké nabídky povolených přípravků.

Mšice kyjatka osenní
01 Mšice kyjatka osenní
 
Rez plevová
Rez plevová
 
Rez pšeničná
Rez pšeničná
 

Ozimý ječmen

U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti síťové skvrnitosti ječmene - hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres) a spále ječmene - rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis), případně i proti hnědé rzivosti ječmene - rez ječná (Puccinia hordei).

Jarní ječmen

U citlivých odrůd se do konce sloupkování zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmene a v pozdějších fázích i na síťovitou skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost), spálu ječmene (rynchosporiová skvrnitost) a hnědou rzivost ječmene (rez ječná). Lokálně se může vyskytovat i tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost), která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky.

Nepříznivý vliv na výskyt chorob v jarním ječmeni mají porosty ozimého ječmene v blízkém sousedství, protože jsou zdrojem silné infekce na jaře. Je zde mnohem vyšší riziko výskytu listových chorob, a také včasnost a síla epidemie bývá vyšší.

Za teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci, vrtalka ječná a mšice.

U odrůd náchylných k poléhání neopomeňte zvýšit odolnost proti poléhání aplikací růstových regulátorů s účinnou látkou ethefon (Cerone 480 SL, Flordimex T Extra), ethephon + chlormequat chloride(Terpal C), případně trinexapac-ethyl (Moddus, Optimus), aj. Dávka a účinnost růstových regulátorů se řídí podle odrůdy, vývojové fáze, fungicidu a teploty v době aplikace. Trinexapac-ethyl lze aplikovat i v ranějších růstových fázích. Přípravky s účinnou látkou ethefon lze použít i později, ale není účelné je aplikovat současně se strobiluriny, které omezují zkrácení, naopak některé azoly (viz řepka, mák) zkrácení podporují. Regulátory růstu působí v rostlině efektivně jen velmi krátkou dobu (ethefon jen několik dní) a jejich účinek na zkrácení a zpevnění stébla se projevuje pouze na pletiva (internodia), která právě přirůstají. Nejvyšší účinnosti proti poléhání je proto dosahováno při aplikacích ke konci sloupkování až začátku metání. Avšak v důsledku vyšších teplot, suššího počasí i vyšší citlivosti plodiny (především u ethefonu) se může projevit i negativní vliv na výnos. Relativně nejlepšího kompromisu při dosažení vysoké účinnosti na omezení poléhání a minimalizaci negativních projevů je dosahováno systémem dělených aplikací morforegulátorů, kdy se využívá aplikace v T1 - začátek sloupkování a T2 - konec sloupkování až začátek metání. Se zvyšujícím se rizikem poléhání by měl být více akcentován druhý termín ošetření. Dělené aplikace jsou proto obecně vhodnější především tam, kde lze obtížně odhadnout úroveň poléhání.

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost, Pyrenophora teres) - silnější výskyty jsou zaznamenávány zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí a v chladnějších a vlhčích letech. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene. Choroba vytváří hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Pokud dojde k silnému rozšíření těchto skvrn od fáze sloupkování až do konce vegetace, může způsobit značné ztráty. Fungicidy je vhodné aplikovat při výskytu epidemie ve druhé polovině vegetační doby. Mezi registrovanými odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

Tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost, Ramularia collo-cygni) je houbová choroba, která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky. Ramulariová skvrnitost napadá nejen listy, ale i listové pochvy, stébla, pluchy a osiny. Ojediněle se mohou objevit časně na jaře na prvních listech dvě velké hnědé skvrny připomínající písmeno „H“ obklopené žlutými dvůrky. Pozdní příznaky napadení se objevují ve druhé polovině vegetace nebo od metání, až ke konci vegetační doby. Během několika dnů jsou napadené rostlinné orgány posety velkým množstvím malých skvrnek, takže vypadají jako „postříkané čokoládou“. Při pečlivém pozorování lze u jednotlivých skvrn rozpoznat tmavé středy. Průběh napadení může být velmi rychlý a během několika dnů dokáže zcela zlikvidovat zelenou plochu listů. Zatím nejsou v sortimentu žádné odolné odrůdy. Dobrý účinek na ramuláriovou skvrnitost mají kombinované fungicidy použité proti ostatním listovým chorobám, zejména při pozdější aplikaci - naduření pochvy (BBCH 45–49).

Stručný klíč k vizuálnímu rozlišení nekrotických skvrn na listech ječmene uvádí Balt (2005)
1. Žlutý okraj obklopuje světle hnědou nekrózu
- Hnědá skvrnitost:
• spot typ - tmavě hnědé elipsoidní skvrny;
• net typ - síťování je tvořeno úzkými tmavě hnědými podélnými a příčnými liniemi;
• žádný rozdíl mezi spodní a vrchní stranou listu.
- Ramularia collo-cygni:
• na vrchní straně listu jsou skvrny tmavší než na spodní; skvrny jsou 1–4 mm velké (při intenzivním napadení i menší), tmavé, téměř černé centrum se světle hnědým okrajem; později stříbřitý lesk na spodní straně.
2. Nekróza bez žlutého okraje, skvrna je tmavě hnědá až černá
- ranná Ramularia collo-cygni:
• malé skvrnky (1 mm) a nekrózy se zvětšují.
- nekrózy po padlí, pylu či způsobené slunečním zářením:
• dle náchylnosti odrůd - nekrózy zůstávají stejně velké.
Příznaky hnědé skvrnitosti ječmene
Příznaky hnědé skvrnitosti ječmene
 
Příznaky ramuláriové skvrnitosti ječmene
Příznaky ramuláriové skvrnitosti ječmene
 

Oves

V oblastech, kde jsou obilky i celé laty pravidelně poškozovány třásněnkami a druhou generací bzunky ječné, je v době metání nutná ochrana některým pyretroidem: Alfametrin, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active aj. Proti bzunce ječné je třeba ošetření po 10 dnech opakovat. Práh škodlivosti je 10 % napadených obilek.

Třásněnkami poškozený klas pšenice
Třásněnkami poškozený klas pšenice
 
Poškození klásků ovsa bzunkou ječnou
Poškození klásků ovsa bzunkou ječnou
 

Fuzariózy klasů

Při zjednodušených osevních postupech se zastoupením kukuřice, pšenice a malého počtu dalších plodin kombinované s redukovaným zpracováním půdy a vysokými dávkami dusíku narůstá u obilnin i škodlivost fuzarióz (Fusarium culmorum, F. graminearum, Microdochium nivale aj.). Věnujte jim pozornost u potravinářských pšenic, a také i u žita a sladovnických ječmenů.

Časné napadení ještě zelených klasů může způsobit zbělení jednotlivých klásků (částečnou hluchost klasů). Klásky jsou narůžovělé až lososově červené. Microdochium nivale tvoří často na pluchách světlé eliptické skvrny s hnědými okraji. Po předchozím napadení jinými houbami (padlí) se mohou příznaky projevovat i v podobě zažloutlých skvrn a mohou být zaměnitelné s jinými houbami (Ascochyta spp., Septoria nodorum).

Zejména u pšenice mohou fuzariózy způsobit sklizňové ztráty 10 % i více. Silnější napadení může ovlivnit i kvalitu mouky (roztékavost chleba, obsah mykotoxinů). Hostitelskými rostlinami mohou být všechny druhy obilnin (především pšenice), kukuřice (kromě F. nivale) i četné trávy.

Zdrojem infekce je přežívající mycelium, plodnice a spory na rostlinných zbytcích v půdě, a také napadené osivo. Spory se pomocí vzdušných proudů dostávají na báze stébel či přímo na klasy, které infikují. Klasyjsou k infekcím nejcitlivější ve stadiu otevírání pochev a v květu. Riziko výskytu zvyšují: vlhký ročník (deště 14 dnů před metáním a hlavně během kvetení), krátkostébelné odrůdy, nevhodné zkracování stébla regulátory růstu a hnojení nedostatečně zapravenou slámou. Prodlouží-li se doba dozrávání (aplikací dusíku, strobilurinů aj.), podpoří se i podmínky pro infekci.

Ochrana nepřímá - zdravé mořené osivo, podpora rozkladu rostlinných zbytků, pečlivý úklid slámy, uvážlivé používání regulátorů růstu (zkracování stébla), volba méně náchylných odrůd, střídání plodin (napadení může podporovat kukuřice a hrách), dostatečné hnojení draslem. Nepoužívat silně napadené osivo nebo partie se sníženou energií klíčivosti.

Spolehlivá, rentabilní chemická ochrana nenídosud k dispozici. Účinek ošetření velkou měrou hodně závisí na termínu aplikace. Uspokojivého účinku je možné dosáhnout, pokud se termín kvetení pšenice (BBCH 61 až 69) víceméně shoduje s termínem infekce. Problém spočívá ve správném odhadnutí rizika infekce - aplikace fungicidů by měla být orientována na aktuální infekční podmínky. Vzhledem k dočasnému kurativnímu a preventivnímu účinku fungicidů nepřináší příliš časné a ani příliš pozdní ošetření žádoucí výsledky. Příliš časné ošetření navíc skrývá ještě riziko, že jsou ošetřením rovněž zasaženi a eliminováni přirození konkurenti a fuzária se mohou lépe šířit. Podobný efekt lze pozorovat i při pozdním ošetření strobiluriny. Z fungicidů aplikovaných do klasů mohou tlumit výskyt fuzarióz přípravky: Zantara, Artea Plus, Magnello, Swing Top, Osiris, Fandango 200 EC, Proline 250 EC, Horizon 250 EC, Lynx, Orius, Fezan Plus,Folicur Extra, Prosaro 250 EC aj. Chemická ochrana se provádí preventivně v době kvetení. Výskyt fuzarióz podporují teploty od 18 do 20 °C a alespoň 5 mm srážek. Při dodržení ochranné lhůty je možno vhodné fungicidy aplikovat i do květu. Zatím nejsou známé odolné odrůdy.

Fuzariózy klasů
Fuzariózy klasů
 

Olejniny

Ozimá řepka

S narůstáním ploch řepek narůstá i škodlivost houbových chorob a šešulových škůdců. Jedná se o krytonosce šešulového a zejména o bejlomorku kapustovou.

Krytonosec šešulový - přezimující brouci se stěhují na řepková pole před květem, vyžírají jamky do stonků a dírkují listy. Samičky kladou vajíčka do mladých šešulí vždy po jednom vajíčku, larvy vyžírají semena.Ošetření se signalizuje při zjištění prvních brouků v porostu a ošetření se doporučuje při výskytu 1 brouka v průměru na 1 rostlinu od fáze žlutého poupěte do konce květu.

Větší škody však působí bejlomorka kapustová. Její výskyty jsou značně závislé na průběhu počasí (teplota půdy, zamokření) a samotná chemická ochrana není schopná tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka oligofágním škůdcem a zejména v pozdějších generacích se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách, kde se může nerušeně namnožit. Ohroženy jsou zejména řidší porosty a ty, které jsou pěstovány blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka ve třech minulých letech. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Denní teploty do 15 °C výrazně škodlivost omezují, naopak tropické teploty kolem 30 °C nebezpečí poškození dramaticky zvyšují. Proto největším problémem efektivního insekticidního zásahu proti těmto škůdcům je určení jejich přítomnosti v porostech řepky a správné stanovení termínu insekticidní ochrany pro dosažení maximálního účinku. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce vyhledáváme v porostu při teplotách nad 15 °C, v období mezi 11. až 15. hodinou, v teplých slunečných a bezvětrných dnech, od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Můžeme použít entomologické smýkadlo s následným určením škůdců z nasmýkaného materiálu, případně vizuální pozorování porostů řepky za pomoci žlutých misek umístěných na dostupném místě v porostu ve výšce spodního patra květů. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky. Ošetření proti bejlomorce kapustovépřípadně i krytonosci šešulovému je možno také provádět podle signalizace. Práh škodlivosti je u bejlomorky 2,5 samičky na 10 rostlin od fáze žlutého poupěte do konce květu. Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty: Atonic Pro, Agrostim Nitrofenol, N-Fenol Mix, Sviton plus aj. na začátku květu řepky. Tyto látky zpevňují šešule a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí. Později je vhodné tyto látky kombinovat s insekticidy. První ošetření se provádí na začátku květu pyretroidy: Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Sumi-Alpha 5 EW aj. a druhé ošetření neonikotinoidy: Bariard, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, případně lze použít Proteus 110 OD v plném květu až dokvétání porostu (případně i později).Dávka vody by měla být min. 300 l/ha a u Mospilanu 20 SP,především za suchého počasí, přidejte smáčedlo, např. Spartan, Silwt Star v 0,1% koncentraci pro rychlejší příjem a vyšší účinnost. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na průběhu teplot a náletu bejlomorky do porostu. První generace bejlomorky kapustové v řepce může rovněž omezit i ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému.

Při aplikaci přípravků je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely! Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí.

Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou
Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou
 

Jarní řepka a hořčice

Porosty se podle potřeby i vícekrát ošetří proti nalétávajícím blýskáčkům-kritické číslo je 1 blýskáček na 1 květenství. Postřik se provádí v době dozrávání poupat, kdy je škodlivost blýskáčka největší některým pyretroidem: Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate Zeon 5 CS, Mavrik 2 F, Nexide, Rapid, Sumi-Alpha, Vaztak Active, aj. V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentních vůči pyretroidům neonikotinoidy: Biscaya 240 OD, Calypso 480, případně i organofosfátem Reldan 22. V době plného kvetení už ošetření neprovádět. Při použití pyretroidů je potřeba dodržet teplotu při aplikaci do 20 °C, účinná látka se při vyšších teplotách nadměrně vypařuje.

Mák

V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostůpleosporovou(helminthosporiovou)nekrózou mákua plísní máku. Obě choroby se mohou přenášet infikovaným osivem.

Pleosporová nekróza máku (Pleospora papaveracea) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a případně zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic, ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let. Fungicidní ošetření napadeného porostu se doporučuje přípravky: Discus, Caramba, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu.

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový, bejlomorka maková a ploštice. V případě potřeby lze aplikovat některý z pyretroidů - Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Nexide, Rapid, neonikotinoidy - Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP, případně i Nurelle D, Proteus 110 OD, Pirimor 50 WG.

 Příznaky pleosporové nekrózy máku
Příznaky pleosporové nekrózy máku
 

Slunečnice

Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná, Sclerotinia sclerotiorum), která poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky a šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá,Botryotinia fuckeliana), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–19), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravky: Acanto, Apel, Bumper Super, Custodia, Pictor, Prosaro 250 EC, Rovral Aquaflo, Sfera 535 S a Topsin M 500 SC. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Contans WG a Polyversum.

Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii syn. Plasmopara helianthi) je potenciálně nebezpečným patogenem, a proto je zařazena mezi karanténní organizmy. V Evropě je již široce rozšířená. Karanténní status P. halstedii v EU, a tedy i v ČR, je založen na existenci mnoha patogenních ras omezeného zeměpisného rozšíření. Díky pěstování rezistentních hybridů zatím nezpůsobuje významné hospodářské škody, představuje však vážné potencionální riziko. Do nových oblastí se šíří osivem. Z infikované nažky zpravidla vzniká pouze latentní infekce. Během ní se patogen namnoží a zamořuje půdu. Pokud v dalším roce na daném pozemku vyrůstá slunečnice z výdrolu nebo po vysetí slunečnice i po několika letech, dochází k systémové infekci - rostlina zakrní, silně napadené rostliny dorostou výšky asi jen 20 až 30 cm. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 13. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorobhouba přežívá v půdě oosporami (8 až 10 let) nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přežívá oosporami a myceliem. Opatření k omezení šíření: vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby nebo mořené osivo hybridů deklarovaných jako odolné; na pozemku, kde byla pěstována slunečnice je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce); vysévat hybridy deklarované jako odolné a v optimálním termínu setí. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (minimálně 5 let, optimálně 7 až 8 let). Fungicidní ochrana během vegetace je proti systémovým infekcím zcela neúčinná a vůči sekundárním infekcím jen velmi málo účinná - prakticky nerentabilní. V současné době není proti plísni slunečnice v ČR registrován žádný účinný fungicid.

Je nutno sledovat i napadení škůdci (mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky), které kromě poškození rostlin mohou šířit i choroby.Sledujte podle signalizace výskyt mšic - mšice slívové - 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte a mšice makové - 50 mšic na rostlinu do začátku květu (59 BBCH). Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.V případě potřeby je možno aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG. 

Ostatní polní plodiny

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/. Aplikace insekticidů se v případě potřeby opakuje. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Kromě povolených insekticidů: Ampligo, Coragen 20 SC, Explicit Plus, Integro, Steward, Stocker nebo Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active aj., je možno využít rovněž i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (Trichocap, TrichoLet, Trichoplus).

Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/62/EU ze dne 6. února 2014 se ruší rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství;to znamená, že bázlivec kukuřičný přestává být na území EU od 6. února 2014 regulovaným (karanténním) škodlivým organizmem a nebudou proti němu již nařizována žádná ochranná opatření. Z výše uvedeného rozhodnutí ale vyplývá, že i po deregulaci bázlivce kukuřičného by členské státy měly v souvislosti s ochranou proti tomuto škůdci v oblastech unie, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k zásadám integrované ochrany rostlin za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Ochranou se v tomto případě rozumí potlačení hustoty populace bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty. Pokud udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organizmům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Zemědělci by tedy měli ochrany proti bázlivci kukuřičnému dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

a) střídáním plodin;

b) používáním činitelů biologické kontroly;

c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev;

d) čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu.

Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu především střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu. Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. ÚKZÚZ bude provádět monitorování výskytu samců bázlivce kukuřičného pomocí feromonových lapáků a průběžně zveřejňovat jeho výsledky na svých webových stránkách. Na bázlivce možno aplikovat některý z insekticidů: Ampligo, Biscaya 240 OD,Explicit Plus, Steward, Stocker nebo pyretroidy Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

Zavíječ kukuřičný
Zavíječ kukuřičný
 
Bázlivec kukuřičný
Bázlivec kukuřičný
 
Poškození kukuřice larvami bázlivce
Poškození kukuřice larvami bázlivce
 

Hrách

Sledujte výskyt kyjatky hrachové. Včasná ochrana hrachu proti kyjatkám snižuje výskyt viróz o 50 i více procent. V ohrožených oblastech je účelné provést ošetření kdykoliv v průběhu vývoje rostlin při prvních výskytech mšic, tj. do květu 1 až 2 a později 3 až 5 mšic v průměru na 1 rostlinu.

Před rozkvětem hrachu je vhodné kontrolovat i výskyt třásněnek - 20 vajíček a nymf na 10 poupat.

Na rizikových lokalitách sledujte také výskyty obaleče hrachového - 5 motýlků (samců) na lapák a den, ošetření provést 1 až 2 týdny po letové vlně, tj. v době hromadného líhnutí housenek.

Z povolených přípravků do hrachu možno použít pyretroidy: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 CS, Markate 50, Nexide, Rapid, Samuraj, Vaztak Active aj., dále Bariard, Biscaya 240 OD, Proteus, Pirimor 50 WGNurelle D.

Mšice kyjatka hrachová
Mšice kyjatka hrachová
 

Bob

Sledujte výskyty mšice makové, třásněnek i zrnokaza bobového a v rizikových oblastech při chladném deštivém počasí také houbové choroby hnědou skvrnitost bobu (Ascochyta fabae) a tmavohnědou skvrnitost bobu (Botrytis fabae).

Uvedení škůdci se vyskytují na bobu často ve stejnou dobu. Z povolených přípravků lze proti nim použít pyretroidy: Alfametrin ME, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active aj.a proti chorobám přípravek s Rovral Aquaflo. Při výběru je nutné se řídit toxicitou přípravku na včely. 

Sója

Největší význam v ochraně proti škodlivým činitelům má v případě sóji moření osiva proti chorobám klíčních rostlin nebo půdním škůdcům a účinná ochrana proti plevelům. Podle potřeby také inokulace osiva rizobiálními bakteriemi.

Pokud dodržíme vhodné pěstitelské podmínky - setí sóji do vyzrálé půdy teplé alespoň 10 °C, aby bylo zaručeno dostatečně rychlé vzcházení, výběr vhodné odrůdy a předplodiny (nesít sóju např. po slunečnici), nepřehnojovat dusíkem a povápněním upravit pH půdy na 6–6,5 (kyselá reakce zvyšuje napadení), není tlak chorob v našich porostech zatím až na výjimky natolik silný, aby bylo ekonomické provádět chemickou ochranu.

V některých oblastech může dojít při teplém počasí v období sucha k přemnožení svilušek. Napadený porost předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana proti svilušce chmelové může být efektivní při napadení porostu ve fázi BBCH 73 (lusky 6–13 mm dlouhé) až BBCH 83 (zelená semena vyplňují 80 % dutiny lusku). V současné době však není registrován žádný akaricid.

V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíci nebo srny) je nutno pěstovat sóju na takové rozloze (nad 20 až 30 ha), aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. V krajních případech aplikovat repelentní (odpuzující) přípravky: Aversol, Pellacol, Stop Z aj. v šíři 1 metr od okraje pozemku opakovaně v intervalu 3 týdnů.

Housenka babočky bodlákové na sóji
Housenka babočky bodlákové na sóji
 
Poškození sóji sviluškou
Poškození sóji sviluškou
 
 

Brambory

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru (Phytophtora infestans). Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru 1 týden. Hlízy jsou infikovány sporami choroby smývanými deštěm do půdy. Rovněž mohou být napadeny i při sklizni přímým kontaktem s napadenou natí. Prognóza výskytu je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/. K preventivnímu ošetření při slabém infekčním tlaku postačí kontaktní přípravky s účinnou látkou mancozeb: Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, metiram: Polyram WG, případně i další. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v 7denních intervalech, za sucha postačí zopakovat ošetření po 14 dnech některým z povolených přípravků.

Ošetření proti mandelince bramborové proveďte v době maxima líhnutí larev přípravky: Mospilan 20 SP, Coragen 20 SC, Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, SpinTor a v oblastech, kde ještě účinkují pyretroidy: Alfametrin, Decis Mega, Bulldock 25 EC, Fast M, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, aj.

Plíseň bramboru
Plíseň bramboru
 

Cukrovka

Sledujte napadení porostů mšicemi a nálet dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete některým insekticidem: Danadim Progress, Nurelle D, Pirimor 50 WG a pyretridy Bulldock 25 EC, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Samuraj.

Nepodceňujte v porostu plevelné řepy, které mohou při současné technologii pěstování cukrovky bez ruční práce dlouhodobě silně zaplevelovat pozemky. Tyto rostliny mechanicky (chemicky) zničte včas, aby nemohly vytvořit klíčivá semena.

Plevelná řepa v cukrovce
Plevelná řepa v cukrovce
 

Kmín

Neopomeňte porosty kmínu podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce  (makadlovce) kmínové povoleným pyretroidem: Decis Mega či Karate se Zeon technologií 5 CS, případně biologickým přípravkem Biobit XL a v oblastech se škodlivým výskytem hnědé skvrnitosti kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě zasáhnout některým z měďnatých přípravků: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 50. První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku. Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám - bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu (Mycocentrospora acerina).

Plochuška kmínová tvoří chuchvalce ze spředených květních okolíků, okousaných stopek květů a semen (v květnu), později jsou ve stoncích otvory překlenuté pavučinovým víčkem. Šíří se z hostitelských rostlin: kmín, fenykl, petržel, mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých. Housenky se vžírají do lodyh, kde se zakuklí. Motýli, kteří přezimují, se líhnou v červenci a srpnu. Přirozenými nepřáteli jsou parazitoidi z řádu blanokřídlých. Ošetřuje se po zaznamenání prvního výskytu housenek na generativních orgánech rostlin.

Podobná poškození způsobují obaleči. Ochrana je stejná jako proti plochušce kmínové.

 


 


 

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2022

19. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 273x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - leden a únor 2022

18. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 263x

Ochrana rostlin v ročníku 2020/21

14. 01. 2022 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 196x

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2020/21 v Čechách a výhled do jara 2022

31. 12. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 299x

Poškození polních plodin v roce 2021

28. 12. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 318x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail