Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2019

15. 05. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 418x

Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů nejpozději ve fázi BBCH 50–51 (začátek metání) a zkontrolujte aktuální napadení porostů chorobami a škůdci. Ze škůdců sledujte podle signalizace zejména vajíčka a larvy kohoutků, mšice a v oblastech, kde se škodlivě projevují larvy bejlomorky sedlové a plodomorek - plodomorky pšeničné a plevové, také výskyty těchto škůdců.

Agronutrition

Obilniny

Ozimá pšenice

Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů nejpozději ve fázi BBCH 50–51 (začátek metání) a zkontrolujte aktuální napadení porostů chorobami a škůdci. Ze škůdců sledujte podle signalizace zejména vajíčka a larvy kohoutků, mšice a v oblastech, kde se škodlivě projevují larvy bejlomorky sedlové a plodomorek - plodomorky pšeničnéplevové, také výskyty těchto škůdců. Aktuální je to zejména tam, kde se obilniny pěstují 2 a více roků po sobě. Náchylné odrůdy pšenice včas ošetřete proti zjištěným chorobám či škůdcům, některým z široké nabídky povolených přípravků.

Rez pšeničná - hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita f. sp. tritici), se pravidelně vyskytuje ve všech oblastech pěstování pšenice. Větší riziko šíření hrozí při teplém průběhu jara. Škodlivý je výskyt v době metání pšenice. Vyznačuje se velmi rychlým šířením v porostu. Mezihostitelem je zejména žluťucha (Thalictrum), avšak rez v našich podmínkách běžně přezimuje na napadených rostlinách jako mycelium uredosporového stadia v listech ozimů. Zvýšené nebezpečí vzniká u náchylných odrůd a při vysokých dávkách dusíku.

Rez plevová - žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis) se vyskytuje v České republice v posledních letech formou epidemií, které jsou následkem kombinace překonání účinné rezistence odrůd novými agresivními rasami a příznivých povětrnostních podmínek pro šíření a rozvoj patogenu. Mezi faktory ovlivňující úroveň napadení porostu patří především geneticky podmíněná odolnost odrůdy, ale také úroveň výživy (husté, dobře vyhnojené porosty jsou citlivější), termín nástupu infekce a průběh počasí. V roce 2014 došlo k rozšíření nových agresivních ras rzi plevové, proto lze silný výskyt rzi plevové, který byl v minulých letech, můžeme očekávat i v letošním roce. Mírná zima, chladné a vlhké podmínky na jaře podporují její časné výskyty. Po zjištění prvních symptomů napadení se doporučuje aplikace účinného fungicidu proti rzím (např. azoly a strobiluriny aj.). Proti rzi plevové většinou dobře působí stejné fungicidy jako na rez pšeničnou.

Hospodářsky významnější poškození mohou také působit zejména kyjatka osenní, mšice střemchová, kyjatka travní a postupně se šířící z jihovýchodu mšice zhoubná. Hlavní škody vznikají ve fázi nalévání obilek, přitom má největší hospodářský význam kyjatka osenní, která z 90 % saje přímo na klasech. Výše škod závisí na rozdělení populace mšic na rostlině, délce a hustotě osídlení mšicemi stejně jako potřísnění listů medovicí (následně kolonizované černěmi) na snížení fotosyntézy rostliny. Medovice také usnadňuje infekci některými patogeny, jako je braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum) nebo Fusarium spp. Bezprostřední škody spočívají především ve snížení HTZ. Dalším aspektem při posuzování mšic je jejich význam jako přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene. Při přezimování ve stadiu nymf či dospělců je třeba počítat s velmi časným rozšířením viru. V České republice významně stoupá škodlivost mšic na obilí jako přenašečů virů zejména na podzim a částečně i na jaře. Přímé škody sáním v květnu a v červnu nejsou v posledních letech tak významné. Jako orientační kritické číslo pro cílenou ochranu lze brát v průměru u ozimé pšenice, ozimého ječmene 3 mšice na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek (BBCH 69–70), případně 60–80% podíl napadených klasů, zvláště trvají-li příhodné podmínky pro rozvoj mšic. Pro mšice sající pouze na listech byly určeny tyto prahové hodnoty: ozimá pšenice - 25 mšic/1 odnož ve fázi od počátku do konce květu; ječmen - 25 mšic na 30% odnoží v době sloupkování. Tyto prahové hodnoty pro regulaci mšic platí pouze pro případ poškození rostlin sáním (ne přenosu viróz)!

Ozimý ječmen

U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti síťové skvrnitosti ječmene (hnědá skvrnitost; Pyrenophora teres) a spále ječmene (rynchosporiová skvrnitost; Rhynchosporium secalis), případně i proti hnědé rzivosti ječmene (rez ječná; Puccinia hordei).

Jarní ječmen

U citlivých odrůd se do konce sloupkování zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmene (Blumeria graminis) a v pozdějších fázích i na síťovitou skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost; Pyrenophora teres), spálu ječmene (rynchosporiová skvrnitost; Rhynchosporium secalis) a hnědou rzivost ječmene (rez ječná; Puccinia hordei). Lokálně se může vyskytovat i tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost; Ramularia collo-cygni), která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky. Nepříznivý vliv na výskyt chorob v jarním ječmeni mají porosty ozimého ječmene v blízkém sousedství, protože jsou zdrojem silné infekce na jaře. Je zde mnohem vyšší riziko výskytu listových chorob, a také včasnost a síla epidemie bývá vyšší.

Za teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci, vrtalka ječnámšice.

U odrůd náchylných k poléhání neopomeňte zvýšit odolnost proti poléhání aplikací růstových regulátorů: Cerone 480 SL, Flordimex T Extra, Moddus, Optimus, aj. Dávka a účinnost růstových regulátorů se řídí podle odrůdy, vývojové fáze, fungicidu a teploty v době aplikace. Trinexapac-ethyl lze aplikovat i v ranějších růstových fázích. Přípravky s účinnou látkou ethephon lze použít i později, ale není účelné je aplikovat současně se strobiluriny, které omezují zkrácení, naopak některé azoly (viz řepka, mák) zkrácení podporují. Regulátory růstu působí v rostlině efektivně jen velmi krátkou dobu (ethephon jen několik dní) a jejich účinek na zkrácení a zpevnění stébla se projevuje pouze na pletiva (internodia), která právě přirůstají. Nejvyšší účinnosti proti poléhání je proto dosahováno při aplikacích ke konci sloupkování až začátku metání. Avšak v důsledku vyšších teplot, suššího počasí i vyšší citlivosti plodiny (především u ethephonu) se může projevit i negativní vliv na výnos. Relativně nejlepšího kompromisu při dosažení vysoké účinnosti na omezení poléhání a minimalizaci negativních projevů je dosahováno systémem dělených aplikací, kdy se využívá aplikace v T1 - začátek sloupkování a T2 - konec sloupkování až začátek metání. Se zvyšujícím se rizikem poléhání by měl být více akcentován druhý termín ošetření. Dělené aplikace jsou proto obecně vhodnější především tam, kde lze obtížně odhadnout úroveň poléhání.

Síťovitá skvrnitost ječmene - hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres) - silnější výskyty jsou zaznamenávány zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí a v chladnějších a vlhčích letech. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení. Choroba vytváří hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Pokud dojde k silnému rozšíření těchto skvrn od fáze sloupkování až do konce vegetace, může způsobit značné ztráty. Fungicidy je vhodné aplikovat při výskytu epidemie ve druhé polovině vegetační doby. Mezi odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

Tmavohnědá skvrnitost ječmene - ramuláriová skvrnitost (Ramularia collo-cygni) je houbová choroba, která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky. Ramulariová skvrnitost napadá nejen listy, ale i listové pochvy, stébla, pluchy a osiny. Ojediněle se mohou objevit časně na jaře na prvních listech dvě velké hnědé skvrny připomínající písmeno „H“ obklopené žlutými dvůrky. Pozdní příznaky napadení se objevují ve druhé polovině vegetace nebo od metání, až ke konci vegetační doby. Během několika dnů jsou napadené rostlinné orgány posety velkým množstvím malých skvrnek, takže vypadají jako „postříkané čokoládou“. Při pečlivém pozorování lze u jednotlivých skvrn rozpoznat tmavé středy. Průběh napadení může být velmi rychlý a během několika dnů dokáže zcela zlikvidovat zelenou plochu listů. Zatím nejsou v sortimentu žádné odolné odrůdy. Dobrý účinek na ramuláriovou skvrnitost mají kombinované fungicidy použité proti ostatním listovým chorobám, zejména při pozdější aplikaci - naduření pochvy (BBCH 45–49), např.: Adexar Plus, Arena, Bontima, Delaro, Elatus Era, Hutton, Prosaro 250 EC, aj.

Stručný klíč k vizuálnímu rozlišení nekrotických skvrn na listech ječmene uvádí Balt (2005):

1. Žlutý okraj obklopuje světle hnědou nekrózu

- Hnědá skvrnitost:

• spot typ - tmavě hnědé elipsoidní skvrny;

• net typ - síťování je tvořeno úzkými tmavě hnědými podélnými a příčnými liniemi;

• žádný rozdíl mezi spodní a vrchní stranou listu.

- Ramularia collo-cygni:

• na vrchní straně listu jsou skvrny tmavší než na spodní; skvrny jsou 1–4 mm velké (při intenzivním napadení i menší), tmavé, téměř černé centrum se světle hnědým okrajem; později stříbřitý lesk na spodní straně.

2. Nekróza bez žlutého okraje, skvrna je tmavě hnědá až černá

- raná Ramularia collo-cygni:

• malé skvrnky (1 mm) a nekrózy se zvětšují.

- nekrózy po padlí, pylu či způsobené slunečním zářením:

• dle náchylnosti odrůd - nekrózy zůstávají stejně velké.

Oves

V oblastech, kde jsou obilky i celé laty ovsa pravidelně poškozovány třásněnkami a druhou generací bzunky ječné, je v době metání nutná ochrana některým pyretroidem: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS. Proti bzunce ječné je třeba ošetření po 10 dnech opakovat. Práh škodlivosti je 10 % napadených obilek.

Fuzariózy - růžovění klasů pšenice

Při zjednodušených osevních postupech se zastoupením kukuřice, pšenice a malého počtu dalších plodin kombinované s redukovaným zpracováním půdy a vysokými dávkami dusíku narůstá u obilnin i škodlivost fuzarióz (Fusarium culmorum, F. graminearum, Microdochium nivale aj.). Věnujte jim pozornost u potravinářských pšenic, a také i u žita a sladovnických ječmenů.

Časné napadení ještě zelených klasů může způsobit zbělení jednotlivých klásků (částečnou hluchost klasů). Klásky jsou později narůžovělé až lososově červené. Microdochium nivale tvoří často na pluchách světlé eliptické skvrny s hnědými okraji. Po předchozím napadení jinými houbami (padlí) se mohou příznaky projevovat i v podobě zažloutlých skvrn a mohou být zaměnitelné s jinými houbami (Ascochyta spp., Septoria nodorum).

Zejména u pšenice mohou fuzariózy způsobit sklizňové ztráty 10 % i více. Silnější napadení může ovlivnit i kvalitu mouky (roztékavost chleba, obsah mykotoxinů). Hostitelskými rostlinami mohou být všechny druhy obilnin (především pšenice), kukuřice (kromě F. nivale - Monographella nivalis) i četné trávy.

Zdrojem infekce je přežívající mycelium, plodnice a spory na rostlinných zbytcích v půdě, a také napadené osivo. Hlavním zdrojem infekce jsou zbytky napadených rostlin, především všechny druhy obilnin, zvláště pak zbytky kukuřice. Spory se pomocí vzdušných proudů dostávají na báze stébel či přímo na klasy, které infikují. Klasy jsou k infekcím nejcitlivější ve stadiu otevírání pochev a v květu.

Riziko výskytu zvyšují: vlhký ročník (deště 14 dnů před metáním a hlavně během kvetení), krátkostébelné odrůdy, nevhodné zkracování stébla regulátory růstu a nedostatečně zapravené posklizňové zbytky (sláma). Prodlouží-li se doba dozrávání (aplikací dusíku, strobilurinů aj.), podpoří se i podmínky pro infekci. Výskyt fuzarióz podporují teploty od 18 do 20 °C a alespoň 5 mm srážek.

Ochrana nepřímá - zdravé mořené osivo, podpora rozkladu rostlinných zbytků, pečlivý úklid slámy, uvážlivé používání regulátorů růstu (zkracování stébla), volba méně náchylných odrůd, střídání plodin (napadení může podporovat také hrách), dostatečné hnojení draslem. Nepoužívat silně napadené osivo nebo partie se sníženou energií klíčivosti.

Spolehlivá, rentabilní chemická ochrana není dosud k dispozici. Účinek ošetření velkou měrou hodně závisí na termínu aplikace. Uspokojivého účinku je možné dosáhnout, pokud se termín kvetení pšenice (BBCH 61–69) víceméně shoduje s termínem infekce fuzárii. Problém spočívá ve správném odhadnutí rizika infekce - aplikace fungicidů by měla být orientována na aktuální infekční podmínky. Vzhledem k dočasnému kurativnímu a preventivnímu účinku fungicidů nepřináší příliš časné a ani příliš pozdní ošetření žádoucí výsledky. Příliš časné ošetření navíc skrývá ještě riziko, že jsou ošetřením rovněž zasaženi a eliminováni přirození konkurenti a fuzária se mohou lépe šířit. Podobný efekt lze pozorovat i při pozdním ošetření strobiluriny. Chemická ochrana se provádí preventivně v době kvetení. Při dodržení ochranné lhůty je možno vhodné fungicidy aplikovat i do květu. Zatím nejsou známé odolné odrůdy.

Rez pšeničná - hnědá rzivost pšenice
Rez pšeničná - hnědá rzivost pšenice

Rez plevová - žlutá rzivost pšenice v porostu
Rez plevová - žlutá rzivost pšenice v porostu

Rez plevová - žlutá rzivost pšenice na listech
Rez plevová - žlutá rzivost pšenice na listech

Mšice kyjatka osenní
Mšice kyjatka osenní

Kohoutci
Kohoutci

Larva kohoutka
Larva kohoutka

Síťovitá skvrnitost ječmene - hnědá skvrnitost
Síťovitá skvrnitost ječmene - hnědá skvrnitost

Tmavohnědá skvrnitost ječmene - ramuláriová skvrnitost
Tmavohnědá skvrnitost ječmene - ramuláriová skvrnitost

Fuzariózy - růžovění klasů pšenice
Fuzariózy - růžovění klasů pšenice

Poškození lat ovsa třásněnkami
Poškození lat ovsa třásněnkami

Olejniny

Ozimá řepka

Krytonosec šešulový - přezimující brouci se stěhují na řepková pole před květem, vyžírají jamky do stonků a dírkují listy. Samičky kladou vajíčka do mladých šešulí vždy po jednom vajíčku, larvy vyžírají semena. Ošetření se signalizuje při zjištění prvních brouků v porostu a ošetření se doporučuje při výskytu 1 brouka v průměru na 1 rostlinu od fáze žlutého poupěte do konce květu (BBCH 60–69). Ale prakticky významější škody nebyly zaznamenány. Cílená chemická ochrana se proto většinou neprovádí neboť výskyty krytonosce šešulového potlačují opatření a aplikace cílené proti jiným hmyzím škůdcům.

Větší škody však působí bejlomorka kapustová. Její výskyty jsou značně závislé na průběhu počasí (teplota půdy, zamokření) a samotná chemická ochrana není schopná tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Na ozimé řepce většinou škodí 1. generace, ale v příznivých letech pro její vývoj může škodit i mnohem početnější 2. generace. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka oligofágním škůdcem a zejména v pozdějších generacích se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách (2. a 3. generace i na jarní řepce), kde se může nerušeně namnožit. Vzhledem k tomu, že dospělci bejlomorek jsou špatní letci, je důležitá časová i prostorová izolace (nad 500 m) nově zakládaných porostů řepky od ploch, kde byla řepka pěstována v posledních třech letech, protože mnoho kukel vydrží v půdě dlouhou dobu (1–5 let).Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně poškození zvyšují. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné. Z agrotechnických opatření je v případě silného napadení šešulí významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky, která řeší i přeležení kukel bejlomorek v půdě. Aby se zamezilo namnožení více generací bejlomorky v jednom vegetačním období, neměla by se v podnicích s větší koncetrací ozimé řepky pěstovat jarní řepka. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Dospělé mušky bejlomorek účinně zasáhnout v porostu kontaktními insekticidy (před nakladením vajíček do šešulí) je také velmi obtížné. V době aplikace ráno a vpodvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí a vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla nedoporučuje aplikovat. Při chemické ochraně se proto obvykle využívá kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku.

Ošetření proti bejlomorce kapustové případně i krytonosci šešulovému je možno provádět podle signalizace. Práh škodlivosti je u bejlomorky 1 samička na 4 květenství od fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky. Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty: Atonik, Agrostim Nitrofenol, N-Fenol Mix aj. na začátku květu řepky. Tyto látky zpevňují šešule a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí. Později je vhodné tyto látky kombinovat s insekticidy. První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy a druhé ošetření při dokvétání porostu neonikotinoidy. Dávka vody by měla být min. 300 l/ha a u Mospilanu 20 SP, především za suchého počasí, přidejte smáčedlo, např. Spartan v 0,1% koncentraci pro rychlejší příjem a vyšší účinnost. První generace bejlomorky kapustové v řepce může rovněž omezit i ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému. Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí.

Při aplikaci přípravků je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely!

Jarní řepka a hořčice

Porosty se podle potřeby i vícekrát ošetří proti nalétávajícím blýskáčkům - kritické číslo je 1 blýskáček na 1 květenství. Postřik se provádí krátce před květem (BBCH 55–57), v době dozrávání poupat, kdy je škodlivost blýskáčka největší, některým pyretroidem. V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentnch vůči pyretroidům se použijí neonikotinoidy, případně i Avaunt, Reldan 22 aj. V době plného kvetení už ošetření neprovádíme. Při použití pyretroidů je potřeba dodržet teplotu při aplikaci do 20 °C, účinná látka se při vyšších teplotách nadměrně vypařuje.

Ošetření proti pilatce řepkové v případě výskytu proveďte pyretroidy: Alfametrin ME, Decis Mega, Dinastia, Nexide, Rapid, Vaztak Active.

Mák

V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostů pleosporovou - helminthosporiovou nekrózou máku a plísní máku.

Pleosporová hnědá skvrnitost máku - Helmintosporióza máku (Pleospora papaveracea) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a případně zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Časně infikované makovice zůstávají zakrnělé. Později infikované makovice jsou prorostlé šedavým myceliem, které povléká semena a vytváří husté chuchvalce. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let. Fungicidní ošetření napadeného porostu se doporučuje přípravky: Bumper Super, Caramba, Discus, Propulse, Prosaro 250 EC na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu.

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový, bejlomorka maková a ploštice. V případě potřeby lze aplikovat některý z pyretroidů, neonikotinoidů, případně i Nurelle D, Proteus 110 OD, Pirimor 50 WG.

Slunečnice

Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum), která poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky. Napadení závisí na množství sklerocií v půdě a na průběhu počasí. Nejsou vypracovány prognostické modely. Je třeba se řídit tím, zda byly pěstovány předplodiny, které tento patogen napadá a jaké bylo jejich napadení. Z hlediska ochrany je důležitá skutečnost, že S. sclerotiorum nevytváří na napadených rostlinách žádné spory, kterými by se během vegetace šířila na další rostliny. Patogen se šíří jen myceliem vyrůstajícím ze sklerocií. Toto napadá podzemní části rostlin nebo mycelium prorůstá v povrchových vrstvách půdy z napadené rostliny na sousední rostliny. Spory se tvoří pouze v plodničkách vyrůstajících ze sklerocií, která přežívají v půdě z předcházejících let. Ochranná opatření jsou obdobná jako u řepky - snížení výskytu sklerocií v půdě zejména pravidelnou orbou, vhodným osevním postupem. Požadovaný odstup 6 let při pěstování hostitelských rostlin (řepka, mák, bob, hrách, aj.) lze často jen obtížně dodržet. Z dalších opatření jsou významná: použití zdravého osiva bez příměsi sklerocií, nevysévat předčasně do studené půdy, optimální hustota porostu, pěstování odolnějších hybridů, hubení plevelů, vyrovnaná výživa a aplikací podle metodiky biopreparátů Contans WG, Serenade ASO, Polyversum.

Šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), je polyfágní patogen, který napadá nejprve listy a následně i květní lůžka slunečnice. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Vzhledem k tomu, že se jedná o všudypřítomného saprofága, který se velmi rychle šíří, nelze zdroj infekce účinně eliminovat. Ochrana hlavně spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, harmonickou výživu (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–16), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravky: Mirador Xtra, Propulse, Prosaro 250 EC, Sfera 535 S, aj. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparáty: Polyversum a Serenade ASO.

Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii) je potenciálně nebezpečným patogenem, a proto je zařazena mezi karanténní organizmy. V Evropě je již široce rozšířená. Karanténní status P. halstedii v EU, a tedy i v ČR, je založen na existenci mnoha patogenních ras omezeného zeměpisného rozšíření. Díky pěstování rezistentních hybridů zatím nezpůsobuje významné hospodářské škody, představuje však vážné potencionální riziko. Do nových oblastí se šíří osivem. Z infikované nažky zpravidla vzniká pouze latentní infekce. Během ní se patogen namnoží a zamořuje půdu. Pokud v dalším roce na daném pozemku vyrůstá slunečnice z výdrolu nebo po vysetí slunečnice i po několika letech, dochází k systémové infekci - rostlina zakrní, silně napadené rostliny dorostou výšky asi jen 20 až 30 cm. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 13. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorob houba přežívá v půdě oosporami (8 až 10 let) nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přežívá oosporami a myceliem. Opatření k omezení šíření patogena: vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby nebo mořené osivo hybridů deklarovaných jako odolné; na pozemku, kde byla pěstována slunečnice je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce); vysévat hybridy deklarované jako odolné a v optimálním termínu setí. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (minimálně 5 let, optimálně 7 až 8 let). Fungicidní ochrana během vegetace je proti systémovým infekcím zcela neúčinná a vůči sekundárním infekcím jen velmi málo účinná - prakticky nerentabilní; ani není proti plísni slunečnice v ČR registrován žádný účinný fungicid.

V porostech je nutno sledovat i napadení škůdci (mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky), které kromě poškození rostlin mohou šířit i choroby. Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívové - 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte a mšice makové - 50 mšic na rostlinu do začátku květu (BBCH 59). Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. V případě potřeby je možno aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG.

Šešule poškozené bejlomorkou kapustovou
Šešule poškozené bejlomorkou kapustovou

Krytonosec šešulový
Krytonosec šešulový

Poškození jarní řepky blýskáčky
Poškození jarní řepky blýskáčky

Pleosporová hnědá skvrnitost máku
Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Krytonosec makovicový - brouci
Krytonosec makovicový - brouci

Krytonosec makovicový - larvy
Krytonosec makovicový - larvy

Bejlomorka maková - larvy
Bejlomorka maková - larvy

Slunečnice
Slunečnice

Ostatní polní plodiny

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Kromě povolených insekticidů je možno využít rovněž i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (TrichoLet, Trichoplus, TrichoTop). Aplikace insekticidů se v případě potřeby opakuje.

Bázlivec kukuřičný má jednu generaci v roce. Larvy se líhnou od poloviny května a vyvíjejí se na povrchu nebo uvnitř kořenů kukuřice. Brouci se mohou líhnout od počátku července až do srpna, letová aktivita a kladení vajíček bázlivce kukuřičného může přetrvávat až do konce září. Samice klade 400–1000 vajíček v průměru, obvykle do puklin holé půdy. Hlavní hostitelskou rostlinou je kukuřice, příležitostně další druhy z čeledi lipnicovitých. Brouci se mohou živit i na dalších rostlinách. Larvy poškozují kořeny kukuřice a při 50% poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat, a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Dospělci škodí žírem na květech a zrnech v mléčné zralosti i žírem na listech, v nichž způsobují tzv. okénkování nebo čárkovitý žír. Hromadný žír brouků na klasech zabraňuje vývoji zrn v klasu (nepravidelná hluchost klasu). Z preventivních opatření jsou důležitá zejména střídání plodin; přizpůsobení doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev (později zaseté porosty se vyhnou silnému napadení larvami, protože velký počet larev již dříve zahyne kvůli nedostatku potravy; v souvislosti s termínem setí se však musí brát ohled na výběr hybridu kukuřice z hlediska délky vegetační doby); čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu. Jsou již vyvinuty transgenní hybridy kukuřice, které zajišťují ochranu jak proti bázlivci, tak proti zavíječi. V ČR ani v EU nejsou tyto hybridy kukuřice dosud povoleny k pěstování. Na bázlivce možno aplikovat některý z insekticidů: Biscaya 240 OD, Explicit Plus, Steward, nebo Decis Mega, Dinastia, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

Hrách

Sledujte výskyt kyjatky hrachové. Včasná ochrana hrachu proti kyjatkám snižuje výskyt viróz o 50 % i více. V ohrožených oblastech je účelné provést ošetření kdykoliv v průběhu vývoje rostlin při prvních výskytech mšic, tj. do květu při výskytu 1–2 a později 3–5 mšic v průměru na 1 rostlinu.

Před rozkvětem je vhodné kontrolovat i výskyt třásněnek - 20 vajíček a nymf na 10 poupat.

Na rizikových lokalitách sledujte také výskyty obaleče hrachového - 5 motýlků (samců) na lapák a den, ošetření provést za 1–2 týdny po letové vlně, tj. v době hromadného líhnutí housenek.

Z  přípravků do hrachu možno použít: Decis Mega, Dinastia,  Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 CS, Markate 50, Nexide, Rapid aj., dále Bariard, Biscaya 240 OD, Proteus, Pirimor 50 WGNurelle D.

Bob

Sledujte výskyty mšice makové, třásněnekzrnokaza bobového. Uvedení škůdci se vyskytují na bobu často ve stejnou dobu. Z přípravků lze proti škůdcům použít: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active aj. Při výběru je nutné se řídit toxicitou přípravku na včely.

V rizikových oblastech sledujete při chladném deštivém počasí také houbové choroby strupovitost bobu (hnědou skvrnitost bobu; Ascochyta fabae)tmavohnědou skvrnitost bobu (Botrytis fabae).

Sója

Největší význam v ochraně proti škodlivým činitelům má v případě sóji moření osiva proti chorobám klíčních rostlin nebo půdním škůdcům a účinná ochrana proti plevelům. Podle potřeby i inokulace rhizobiálními bakteriemi. Pokud dodržíme vhodné pěstitelské podmínky - setí sóji do vyzrálé půdy teplé alespoň 10 °C, aby bylo zaručeno dostatečně rychlé vzcházení, výběr vhodné odrůdy a předplodiny (neset sóju např. po slunečnici), nepřehnojovat dusíkem a povápněním upravit pH půdy na 6–6,5 (kyselá reakce zvyšuje napadení), není tlak chorob v našich porostech zatím až na výjimky natolik silný, aby bylo ekonomické provádět chemickou ochranu.

V některých oblastech může dojít při teplém počasí v období sucha k přemnožení svilušek. Napadený porost předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana proti svilušce chmelové může být efektivní při napadení porostu ve fázi BBCH 73 (lusky 6–13 mm dlouhé) až BBCH 83 (zelená semena vyplňují 80 % dutiny lusku). V současné době však není registrován žádný akaricid.

V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíci nebo srny) je nutno pěstovat sóju na takové rozloze (nad 20 až 30 ha), aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. V krajních případech aplikovat na okrajích repelentní (odpuzující) přípravky.

Brambory

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru (Phytophthora infestans). Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru 1 týden. Prognóza výskytu je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/. Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace. V období, kdy již není fungicidní ochrana dostatečně účinná, nutno zabránit infekcí hlíz předčasným mechanickým nebo chemickým (desikací) ukončením vegetace. K preventivnímu ošetření při slabém infekčním tlaku postačí kontaktní přípravky. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v 7denních intervalech, za sucha postačí zopakovat ošetření po 14 dnech.

Ošetření proti mandelince bramborové proveďte v době maxima líhnutí larev povolenými přípravky na bázi neonikotinoidů a v oblastech, kde ještě účinkují i pyretroidy.

Cukrovka

Sledujte napadení porostů mšicemi a nálet dalších škůdců. Porosty podle potřeby včas ošetřete některým insekticidem.

Nepodceňujte v porostu plevelné řepy, které mohou při současné technologii pěstování cukrovky bez ruční práce dlouhodobě silně zaplevelovat pozemky. Tyto rostliny mechanicky (chemicky) zničte včas, aby nemohly vytvořit klíčivá semena.

Kmín

Neopomeňte porosty podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce kmínové pyretroidy: Decis Mega, Scatto, případně bio přípravkem NeemAzal-T/S. Plochuška kmínová tvoří chuchvalce - spředené květní okolíky, okousané stopky květů a semen - nejvíce škodí koncem května. Dorostlé housenky se vžírají do lodyh, kde vyžírají dřeň a později se zakuklí. Motýli, kteří přezimují, se líhnou v červenci a srpnu. Přirozenými nepřáteli jsou parazitoidi z řádu blanokřídlých. Šíří se z hostitelských rostlin: kmín, fenykl, petržel, mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých. Ošetřuje se po zaznamenání prvního výskytu housenek, obvykle na počátku období kvetení. Aplikace insekticidů na vyšší vývojové stupně housenek je většinou problematická (nižší účinnost) a mnohdy již zbytečná.

Podobná poškození způsobují obaleči. Ochrana je stejná jako proti plochušce kmínové.

V oblastech se škodlivým výskytem hnědé stonkové hniloby a spály květů kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě preventivně zasáhnout některým z měďnatých přípravků: Champion 50 WG, Kuprikol 50. První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku. Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám - bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu.

Zavíječ kukuřičný - motýli
Zavíječ kukuřičný - motýli

Poškození kukuřice larvou zavíječe
Poškození kukuřice larvou zavíječe

Bázlivec kukuřičný
Bázlivec kukuřičný

Kukuřice poškozená larvami bázlivce - husí krky
Kukuřice poškozená larvami bázlivce - husí krky

Mšice kyjatka hrachová
Mšice kyjatka hrachová

Rez bobová
Rez bobová

Poškození porostu sóji sviluškami
Poškození porostu sóji sviluškami

Infekce plísní bramboru
Infekce plísní bramboru

Mšice maková na cukrovce
Mšice maková na cukrovce

Plevelná řepa
Plevelná řepa

Pozn.: * do spotřebování zásob

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Související články

Kukurica + Galleko® = spokojný pestovateľ

18. 05. 2019 Mgr. Martin Šotik; Galleko Ochrana obecně Zobrazeno 85x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2019

16. 05. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 401x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2019

16. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1320x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2019

15. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 990x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - březen a duben 2019

16. 03. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1432x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail