Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2022

13. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1081x

Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů nejpozději na začátku metání (BBCH 50–51) a zkontrolujte aktuální napadení porostů chorobami a škůdci. Ze škůdců sledujte zejména vajíčka a larvy kohoutků, mšice a v oblastech, kde se škodlivě projevují larvy bejlomorky sedlové a plodomorky pšeničné a plevové, také výskyty těchto škůdců.

Renofarmy

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ozimá pšenice

Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů nejpozději na začátku metání (BBCH 50–51) a zkontrolujte aktuální napadení porostů chorobami a škůdci. Ze škůdců sledujte zejména vajíčka a larvy kohoutků, mšice a v oblastech, kde se škodlivě projevují larvy bejlomorky sedlovéplodomorky pšeničnéplevové, také výskyty těchto škůdců. Aktuální je to zejména tam, kde se obilniny pěstují 2 a více let po sobě. Náchylné odrůdy pšenice včas ošetřete proti zjištěným chorobám či škůdcům některým z povolených přípravků.

Hnědá rzivost pšenice

Hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná; Puccinia recondita f. sp. tritici) se pravidelně vyskytuje ve všech oblastech pěstování pšenice. Větší riziko šíření hrozí při teplém průběhu jara. Škodlivý je výskyt v době metání pšenice. Vyznačuje se velmi rychlým šířením v porostu. Mezihostitelem je zejména žluťucha (Thalictrum), avšak rez v našich podmínkách běžně přezimuje na napadených rostlinách jako mycelium uredosporového stadia v listech ozimů. Zvýšené nebezpečí vzniká u náchylných odrůd a při vysokých dávkách dusíku.

Žlutá rzivost pšenice

Žlutá rzivost pšenice (rez plevová; Puccinia striiformis) se vyskytuje v České republice v posledních letech formou epidemií, které jsou následkem kombinace překonání účinné rezistence odrůd novými agresivními rasami a příznivých povětrnostních podmínek pro šíření a rozvoj patogenu. Mezi faktory ovlivňující úroveň napadení porostu patří především geneticky podmíněná odolnost odrůdy, ale také úroveň výživy (husté, dobře vyhnojené porosty jsou citlivější), termín nástupu infekce a průběh počasí. Mírná zima, chladné a vlhké podmínky na jaře podporují její časné výskyty.

Po zjištění prvních symptomů napadení se doporučuje aplikace účinného fungicidu proti rzím (např. azoly a strobiluriny aj.). Proti rzi plevové většinou dobře působí stejné fungicidy jako na rez pšeničnou.

Fuzariózy - růžovění klasů nejen u pšenice

Při zjednodušených osevních postupech se zastoupením kukuřice, pšenice a malého počtu dalších plodin kombinované s redukovaným zpracováním půdy a vysokými dávkami dusíku narůstá u obilnin i škodlivost fuzarióz (Fusarium culmorum, F. graminearum, Microdochium nivale aj.). Věnujte jim pozornost u potravinářské pšenice, a také i u žita a sladovnického ječmene.

Časné napadení ještě zelených klasů může způsobit zbělení jednotlivých klásků (částečnou hluchost klasů). Klásky jsou později narůžovělé až lososově červené. Microdochium nivale tvoří často na pluchách světlé eliptické skvrny s hnědými okraji. Po předchozím napadení jinými houbami (padlí) se mohou příznaky projevovat i v podobě zažloutlých skvrn a mohou být zaměnitelné s jinými houbami (Ascochyta spp., Septoria nodorum).

Zejména u pšenice mohou fuzariózy způsobit sklizňové ztráty 10 % i více. Silnější napadení může ovlivnit i kvalitu mouky (roztékavost chleba, obsah mykotoxinů). Hostitelskými rostlinami mohou být všechny druhy obilnin (především pšenice), kukuřice (kromě F. nivale - Monographella nivalis) i četné trávy.

Zdrojem infekce je přežívající mycelium, plodnice a spory na rostlinných zbytcích v půdě, a také napadené osivo. Hlavním zdrojem infekce jsou zbytky napadených rostlin, především všechny druhy obilnin, zvláště pak zbytky kukuřice. Spory se pomocí vzdušných proudů dostávají na báze stébel či přímo na klasy, které infikují. Klasy jsou k infekcím nejcitlivější ve stadiu otevírání pochev a v květu.

Riziko výskytu zvyšují: vlhký ročník (deště 14 dnů před metáním a hlavně během kvetení), krátkostébelné odrůdy, nevhodné zkracování stébla regulátory růstu a nedostatečně zapravené posklizňové zbytky (sláma). Prodlouží-li se doba dozrávání (aplikací dusíku, strobilurinů aj.), podpoří se i podmínky pro infekci. Výskyt fuzarióz podporují teploty od 18 do 20 °C a alespoň 5 mm srážek.

Ochrana nepřímá - používat zdravé mořené osivo, podpora rozkladu rostlinných zbytků, pečlivý úklid slámy, uvážlivé používání regulátorů růstu (zkracování stébla), volba méně náchylných odrůd, střídání plodin (napadení může podporovat také předplodina hrách), dostatečné hnojení draslem. Nepoužívat silně napadené osivo nebo partie se sníženou energií klíčivosti.

Spolehlivá, rentabilní chemická ochrana není dosud k dispozici. Účinek ošetření velkou měrou velice závisí na termínu aplikace. Uspokojivého účinku je možné dosáhnout, pokud se termín aplikace víceméně shoduje s termínem kvetení pšenice (BBCH 61–69) s dobou infekce fuzáriemi. Problém spočívá ve správném odhadnutí rizika infekce - aplikace fungicidů by měla být orientována na aktuální infekční podmínky. Vzhledem k dočasnému kurativnímu a preventivnímu účinku fungicidů nepřináší příliš časné a ani příliš pozdní ošetření žádoucí výsledky. Příliš časné ošetření navíc skrývá ještě riziko, že jsou ošetřením rovněž zasaženi a eliminováni přirození konkurenti a fuzária se mohou lépe šířit. Podobný efekt lze pozorovat i při pozdním ošetření strobiluriny. Z fungicidů aplikovaných do klasů mohou tlumit výskyt fuzarióz přípravky: Agrozol, Agrozol Pro, Bounty, Conatra 60 EC, Curbatur EC 250, Dirigent, Elatus Era, Gigant, Grafite, Horizon 250 EW, Hutton Forte, Jade, Lynx, Magnello, Mandarin, Metcoguard, Metkon 60, Metso, Orius 25 EW, Ornament 250 EW, Patel 300 EC, Pecari, Perseus, Plexeo 60, Pride, Pro-Azol, Probus, Promino 300 EC, Prosaro 250 EC, Protebo, Protendo 300 EC, Protendo Extra, Prothioguard, Protiostar, Sirano, Sirena, Soleil, Spectre Maxx, Teb-Azol, Tebucur 250 EW, Tebuguard, Tebuguard Plus, Tebusha 25 % EW, Tebusip, Teson, Tiocan, Topazol, Traciafin, Tyberius, Variano Xpro aj. Chemická ochrana se provádí preventivně při počátku kvetení. Při dodržení ochranné lhůty je možno vhodné fungicidy aplikovat i do květu. Případně můžete aplikovat i biopřípravky: Polyversum, Serenade ASO, Sonata.

Hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná)
Hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná)

Žlutá rzivost pšenice (rez plevová)
Žlutá rzivost pšenice (rez plevová)

Fuzariózy - růžovění klasů nejen u pšenice
Fuzariózy - růžovění klasů nejen u pšenice

Mšice

Ze škůdců mohou hospodářsky významnější poškození také působit zejména kyjatka osenní, mšice střemchová, kyjatka travní a postupně se šířící z jihovýchodu mšice zhoubná.

Hlavní škody vznikají ve fázi nalévání obilek, přitom má největší hospodářský význam kyjatka osenní, která z 90 % saje přímo na klasech.

Výše škod závisí na rozdělení populace mšice na rostlině, délce a hustotě osídlení mšicemi stejně jako potřísnění listů medovicí (následně kolonizované černěmi) na snížení fotosyntézy rostliny. Medovice také usnadňuje infekci některými patogeny, jako je braničnatka plevová nebo Fusarium spp. Bezprostřední škody spočívají především ve snížení hmotnosti tisíce zrn.

Dalším aspektem při posuzování mšic je jejich význam jako přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene. Při přezimování ve stadiu nymf či dospělců je třeba počítat s velmi časným rozšířením viru. Významně stoupá škodlivost mšic na obilí jako přenašečů virů zejména na podzim a částečně i na jaře.

Přímé škody sáním v květnu a červnu nejsou v posledních letech tak významné. Jako orientační kritické číslo pro cílenou ochranu lze brát v průměru u ozimé pšenice a ječmene 3 a více mšic na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek (BBCH 69–70), případně 60–80% podíl napadených klasů, zvláště trvají-li příhodné podmínky pro rozvoj mšic. Pro mšice sající pouze na listech byly určeny tyto prahové hodnoty: ozimá pšenice 25 mšic a více na 1 odnož ve fázi od počátku do konce květu; ječmen 25 mšic na 30 % odnoží v době sloupkování. Tyto prahové hodnoty pro regulaci mšic platí pouze pro případ poškození rostlin sáním (ne přenosu viróz).

Mšice kyjatka osenní na klasu
Mšice kyjatka osenní na klasu

Ozimý ječmen

U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti síťovité skvrnitosti ječmene (hnědá skvrnitost)spále ječmene (rynchosporiová skvrnitost), případně i proti hnědé rzivosti ječmene (rez ječná).

Jarní ječmen

U citlivých odrůd se do konce sloupkování zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmene a v pozdějších fázích i na síťovitou skvrnitost ječmene, spálu ječmenehnědou rzivost ječmene. Lokálně se může vyskytovat i tmavohnědá skvrnitost ječmene, která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky. Nepříznivý vliv na výskyt chorob v jarním ječmeni mají porosty ozimého ječmene v blízkém sousedství, protože jsou na jaře zdrojem silné infekce. Je zde mnohem vyšší riziko výskytu listových chorob, a také včasnost a síla epidemie bývá vyšší.

Za teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci, vrtalka ječnámšice.

Regulace růstu

U odrůd náchylných k poléhání neopomeňte zvýšit odolnost proti poléhání aplikací růstových regulátorů s účinnou látkou ethephon (Baia T, Cerone 480 SL aj.), chlormequat-chloride (Celstar 750 SL aj.), trinexapac-ethyl (Cuadro NT aj.), prohexadione-calcium (Fabulis OD aj.), ethephon + chlormequat (Chlormephon CZ aj.), mepiquat + prohexadione (Lomis aj.), prohexadione + trinexapac-ethyl (Medax Max aj.), mepiquat-chloride (Regulato 300 SL aj.). Dávka a účinnost růstových regulátorů se řídí podle odrůdy, vývojové fáze, fungicidu a teploty v době aplikace. Trinexapac-ethyl lze aplikovat i v ranějších růstových fázích. Přípravky s účinnou látkou ethephon lze použít i později, ale není účelné je aplikovat současně se strobiluriny, které omezují zkrácení, naopak některé azoly (viz řepka, mák) zkrácení podporují.

Regulátory růstu působí v rostlině efektivně jen velmi krátkou dobu (ethephon jen několik dní) a jejich účinek na zkrácení a zpevnění stébla se projevuje pouze na pletiva (internodia), která právě přirůstají. Nejvyšší účinnosti proti poléhání je proto dosahováno při aplikacích ke konci sloupkování až začátku metání. Avšak v důsledku vyšších teplot, suššího počasí i vyšší citlivosti plodiny (především u ethephonu) se může projevit i negativní vliv na výnos.

Relativně nejlepšího kompromisu při dosažení vysoké účinnosti na omezení poléhání a minimalizaci negativních projevů je dosahováno systémem dělených aplikací morforegulátorů, kdy se využívá aplikace v T1 - začátek sloupkování a T2 - konec sloupkování až začátek metání. Se zvyšujícím se rizikem poléhání by měl být více akcentován druhý termín ošetření. Dělené aplikace jsou proto obecně vhodnější především tam, kde lze obtížně odhadnout úroveň poléhání.

Síťovitá skvrnitost ječmene

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost; Pyrenophora teres) - silnější výskyty jsou pozorovány zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí a v chladnějších a vlhčích letech. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene. Choroba vytváří hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Pokud dojde k silnému rozšíření těchto skvrn od fáze sloupkování až do konce vegetace, může způsobit značné ztráty.

Fungicidy je vhodné aplikovat při výskytu epidemie ve druhé polovině vegetační doby. Mezi odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

Tmavohnědá skvrnitost ječmene

Tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost; Ramularia collo-cygni) je houbová choroba, která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky. Napadá nejen listy, ale i listové pochvy, stébla, pluchy a osiny. Ojediněle se mohou objevit časně na jaře na prvních listech dvě velké hnědé skvrny připomínající písmeno „H“ obklopené žlutými dvůrky. Pozdní příznaky napadení se objevují ve druhé polovině vegetace nebo od metání, až ke konci vegetační doby. Již během několika dnů jsou napadené rostlinné orgány posety velkým množstvím malých skvrnek, takže vypadají jako „postříkané čokoládou“. Při pečlivém pozorování lze u jednotlivých skvrn rozpoznat tmavé středy. Průběh napadení může být velmi rychlý a během několika dnů dokáže zcela zlikvidovat zelenou plochu listů. Zatím nejsou v sortimentu žádné odolné odrůdy.

Dobrý účinek na ramuláriovou skvrnitost mají kombinované fungicidy použité proti ostatním listovým chorobám, zejména při pozdější aplikaci - naduření pochvy (BBCH 45–49), např. Avella, Bontima, Delaro, Elatus Era, Gigant, Hutton, Hutton Forte, Prosaro 250 EC, Revycare, Revystar aj.

Stručný klíč k vizuálnímu rozlišení nekrotických skvrn na listech ječmene uvádí Balt (2005):

1. Žlutý okraj obklopuje světle hnědou nekrózu

- Hnědá skvrnitost:
• spot typ - tmavě hnědé elipsoidní skvrny;
• net typ - síťování je tvořeno úzkými tmavě hnědými podélnými a příčnými liniemi;
• žádný rozdíl mezi spodní a vrchní stranou listu.

- Ramularia collo-cygni:
• na vrchní straně listu jsou skvrny tmavší než na spodní; skvrny jsou 1–4 mm velké (při intenzivním napadení i menší), tmavé, téměř černé centrum se světle hnědým okrajem; později stříbřitý lesk na spodní straně.

2. Nekróza bez žlutého okraje, skvrna je tmavě hnědá až černá

- raná Ramularia collo-cygni:
• malé skvrnky (1 mm) a nekrózy se zvětšují.

- nekrózy po padlí, pylu či způsobené slunečním zářením:
• dle náchylnosti odrůd - nekrózy zůstávají stejně velké.

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost)
Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost)

Tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost)
Tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost)

Oves

V oblastech, kde jsou obilky i celé laty ovsa pravidelně poškozovány třásněnkami a druhou generací bzunky ječné, je v době metání nutná ochrana některým pyretroidem: Dinastia, Karate se Zeon technologií 5 CS. Proti bzunce ječné je třeba ošetření po 10 dnech opakovat. Práh škodlivosti je 10 % napadených obilek.

Laty ovsa poškozené třásněnkou a bzunkou ječnou
Laty ovsa poškozené třásněnkoubzunkou ječnou

Ozimá řepka

Krytonosec šešulový

Přezimující brouci se stěhují na řepková pole před květem, vyžírají jamky do stonků a dírkují listy. Samičky kladou vajíčka do mladých šešulí vždy po jednom vajíčku, larvy vyžírají semena. Ošetření se signalizuje při zjištění prvních brouků v porostu a ošetření se doporučuje při výskytu 1 brouka v průměru na 1 rostlinu od fáze žlutého poupěte do konce květu (BBCH 60–69). Cílená chemická ochrana se neprovádí, neboť výskyty krytonosce šešulového potlačují opatření a aplikace cílené proti jiným hmyzím škůdcům.

Bejlomorka kapustová

Větší škody však působí bejlomorka kapustová. Její výskyty jsou značně závislé na průběhu počasí (teplota půdy, zamokření) a samotná chemická ochrana není schopná tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Na ozimé řepce většinou škodí 1. generace, ale v příznivých letech pro její vývoj může škodit i mnohem početnější 2. generace. Vzhledem k tomu, že dospělci bejlomorek jsou špatní letci, je důležitá časová i prostorová izolace (nad 500 m) nově zakládaných porostů řepky od ploch, kde byla řepka pěstována v posledních třech letech, protože mnoho kukel vydrží v půdě dlouhou dobu (1–5 let). Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně poškození zvyšují.

Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné. Z agrotechnických opatření je v případě silného napadení šešulí významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky, která řeší i přeležení kukel bejlomorek v půdě. Aby se zamezilo namnožení více generací bejlomorky v jednom vegetačním období, neměla by se v podnicích s větší koncetrací ozimé řepky pěstovat jarní řepka.

Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Dospělé mušky bejlomorek účinně zasáhnout v porostu kontaktními insekticidy (před nakladením vajíček do šešulí) je také velmi obtížné. V době aplikace ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí a vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla nedoporučuje aplikovat. Při chemické ochraně se proto obvykle využívá kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku.

Práh škodlivosti je u bejlomorky 1 samička na 4 květenství od fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky.

Při pravidelném škodlivém výskytu bejlomorky v regionu se doporučuje preventivní ošetření stimulátory růstu na bázi nitrofenolátů (Atonik, Agrostim Nitrofenol aj.) nejpozději na začátku květu (BBCH 61–63). Později je vhodnější kombinovat tyto látky s insekticidy. Ke konci kvetení je ošetření nitrofenoláty již neúčelné. Nitrofenoláty nejsou insekticidy, zpevní šešule během jejich růstu a pozitivně ovlivňují metabolizmus rostlin.

První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy Decis Forte, Fury Power, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Poleci, Rafan Max, Rapid, Sumi-Alpha 5 EW aj. a druhé ošetření při dokvétání porostu neonikotinoidy: Gazelle, Mospilan 20 SP, Yoroi. Dávka vody by měla být min. 300 l/ha.

Je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely!

Bejlomorka kapustová - deformované šešule
Bejlomorka kapustová - deformované šešule

Jarní řepka a hořčice

Blýskáček řepkový

Porosty se podle potřeby i vícekrát ošetří proti nalétávajícím blýskáčkům - kritické číslo je 1 blýskáček na 1 květenství. Postřik se provádí krátce před květem (BBCH 55–57), v době dozrávání poupat, kdy je škodlivost blýskáčka největší, některým z pyretroidů: Decis Forte, Fury Power, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mavrik Smart, Nexide, Rapid aj. V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentních vůči pyretroidům aplikujte neonikotinoidy: Apis 200 SE, Mospilan Mizu 120 SL, případně Avaunt 15 EC aj. V době plného kvetení už ošetření neprovádějte. Při použití pyretroidů je potřeba dodržet teplotu při aplikaci do 20 °C, účinná látka se u pyretroidů při vyšších teplotách nadměrně vypařuje.

Pilatka řepková

Ošetření proti pilatce řepkové v případě výskytu proveďte pyretroidy: Dinastia, Fury Power aj.

Blýskáček řepkový - nenasazené šešule hořčice
Blýskáček řepkový - nenasazené šešule hořčice

Pilatka řepková - housenice
Pilatka řepková - housenice

Mák

Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Houba Pleospora papaveracea u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a případně zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Časně infikované makovice zůstávají zakrnělé. Později infikované makovice jsou prorostlé šedavým myceliem, které povléká semena a vytváří husté chuchvalce. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná.

Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let.

Fungicidní ošetření se doporučuje přípravky: Caramba, Discus, Prosaro 250 EC aj. na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu.

Škůdci máku

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový, bejlomorka maková a ploštice. V případě potřeby lze aplikovat některý z pyretroidů: Decis Forte, Fury Power, Nexide, Rapid nebo neonikotinoid: Mospilan 20 SP, na mšice také Pirimor 50 WG.

Pleosporová hnědá skvrnitost máku
Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Mšice maková
Mšice maková

Krytonosec makovicový - brouk
Krytonosec makovicový - brouk

Krytonosec makovicový - larvy
Krytonosec makovicový - larvy

Bejlomorka maková - larvy
Bejlomorka maková - larvy

Slunečnice

Bílá hniloba slunečnice

Z chorob nejčastěji slunečnici napadá hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), která poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky. Napadení závisí na množství sklerocií v půdě a na průběhu počasí. Nejsou vypracovány prognostické modely. Je třeba se řídit tím, zda byly pěstovány předplodiny, které tento patogen napadá a jaké bylo jejich napadení. Z hlediska ochrany je důležitá skutečnost, že S. sclerotiorum nevytváří na napadených rostlinách žádné spory, kterými by se během vegetace šířila na další rostliny. Patogen se šíří jen myceliem vyrůstajícím ze sklerocií. Toto napadá podzemní části rostlin nebo mycelium prorůstá v povrchových vrstvách půdy z napadené rostliny na sousední rostliny. Spory se tvoří pouze v plodničkách vyrůstajících ze sklerocií, která přežívají blízko povrchu půdy z předcházejících let.

Ochranná opatření jsou obdobná jako u řepky - snížení výskytu sklerocií v půdě zejména pravidelnou orbou, vhodným osevním postupem. Požadovaný odstup 6 let při pěstování hostitelských rostlin (řepka, mák, bob, hrách aj.) lze často jen obtížně dodržet. Z dalších opatření jsou významná: použití zdravého osiva bez příměsi sklerocií, nevysévat předčasně do studené půdy, optimální hustota porostu, pěstování odolnějších hybridů, hubení plevelů, vyrovnaná výživa a aplikace biopreparátů: Contans WG, Polyversum, Serenade ASO, Xilon GR.

Šedá plísňovitost slunečnice

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je polyfágní patogen, který napadá nejprve listy a následně i květní lůžka slunečnice. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena.

Nepřímá ochrana hlavně spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů v harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů.

Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–16), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravky: Amistar Gold, Belanty, Pictor, Sfera 535 SC, Propulse, Prosaro 250 EC aj. Preventivně lze aplikovat biopreparáty: Polyversum, Serenade ASO, Xilon GR.

Plíseň slunečnice

Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii) je potenciálně nebezpečným patogenem, a proto je zařazena mezi karanténní organizmy. V Evropě je již široce rozšířená. Karanténní status P. halstedii v EU, a tedy i v ČR, je založen na existenci mnoha patogenních ras omezeného zeměpisného rozšíření. Díky pěstování rezistentních hybridů zatím nezpůsobuje významné hospodářské škody, představuje však vážné potencionální riziko. Do nových oblastí se šíří osivem. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 13. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorob houba přežívá v půdě oosporami (8 až 10 let) nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přežívá oosporami a myceliem.

Opatření k omezení šíření: vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby, nebo mořené osivo hybridů deklarovaných jako odolné; na pozemku, kde byla pěstována slunečnice, je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce); vysévat hybridy deklarované jako odolné a v optimálním termínu setí. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (minimálně 5 let, optimálně 7 až 8 let).

Fungicidní ochrana během vegetace je proti systémovým infekcím zcela neúčinná a vůči sekundárním infekcím jen velmi málo účinná - nerentabilní.

Škůdci slunečnice

V porostech je nutno sledovat i napadení škůdci - mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky, které kromě přímého poškození rostlin mohou šířit i choroby. Sledujte výskyt mšice slívové - 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte a mšice makové - 50 mšic na rostlinu do začátku květu (BBCH 59). Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.

V případě napadení je možno aplikovat přípravky: Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG.

Mšice na slunečnici
Mšice na slunečnici

Hrách

Škůdci hrachu

Sledujte výskyt kyjatky hrachové. Včasná ochrana hrachu proti kyjatkám snižuje výskyt viróz o 50 % i více. V ohrožených oblastech je účelné provést ošetření kdykoliv v průběhu vývoje rostlin při prvním výskytu mšic, tj. do květu při počtu 1 až 2 mšice a později 3 až 5 mšic v průměru na 1 rostlinu.

Při teplém počasí je vhodné před rozkvětem kontrolovat i výskyt třásněnek - 20 vajíček a nymf na 10 poupat.

Na rizikových lokalitách sledujte také výskyty obaleče hrachového - 5 motýlků (samců) na lapák a den. Ošetření provést 1 až 2 týdny po letové vlně, tj. v době hromadného líhnutí housenek.

Z přípravků do hrachu možno použít pyretroidy: Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate 50 aj. a také karbamát Pirimor 50 WG.

Mšice kyjatka hrachová
Mšice kyjatka hrachová

Bob

Sledujte výskyty mšice makové, třásněnekzrnokaza bobového. Na rizikových lokalitách při chladném deštivém počasí také houbové choroby strupovitost bobu (Ascochyta fabae) a hnědou skvrnitost bobu (Botrytis fabae).

Škůdci se vyskytují na bobu často ve stejnou dobu. Z přípravků lze použít: Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 CS aj. Při výběru je nutné se řídit toxicitou přípravku na včely.

Proti chorobám lze využít biopřípravky Serenade ASO, Sonata.

Rzivost bobu
Rzivost bobu

Hnědá skvrnitost bobu
Hnědá skvrnitost bobu

Sója

Největší význam v ochraně proti škodlivým činitelům má v případě sóji moření osiva proti chorobám klíčních rostlin nebo půdním škůdcům a účinná ochrana proti plevelům. Podle potřeby i inokulace rhizobiálními bakteriemi.

Pokud dodržíme vhodné pěstitelské podmínky - setí sóji do vyzrálé půdy teplé alespoň 10 °C, aby bylo zaručeno dostatečně rychlé vzcházení, výběr vhodné odrůdy a předplodiny (neset sóju např. po slunečnici), nepřehnojovat dusíkem a povápněním upravit pH půdy na 6–6,5 (kyselá reakce zvyšuje napadení), není tlak chorob v našich porostech zatím až na výjimky natolik silný, aby bylo ekonomické provádět chemickou ochranu.

V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíci nebo srny) je nutno pěstovat sóju na takové rozloze (nad 20 až 30 ha), aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. V krajních případech aplikovat na okrajích repelentní (odpuzující) přípravky.

Brambory

Plíseň bramboru

Sledujte výskyt plísně bramboru (Phytophthora infestans). Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru 1 týden. Hlízy jsou infikovány sporami choroby smývanými deštěm do půdy. Rovněž mohou být napadeny i při sklizni přímým kontaktem s napadenou natí. Prognóza výskytu pro rok 2022 se začala na eagri.cz zobrazovat od 15. 4.

Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace. O účinnosti a efektivnosti fungicidní ochrany brambor ve velké míře rozhoduje již aplikace prvního fungicidního postřiku. Porost by měl být ošetřen tak, aby vegetační plocha byla pokryta fungicidní clonou před infekcí porostu, přesněji před náletem spor z primárně infikovaných rostlin a ostatních zdrojů infekce. Pokud se jej nepodaří provést včas a infekce proběhne, porost je již od začátku zatížen vlastními infekčními zdroji a následnou i velmi intenzivní fungicidní ochranou nelze již tuto chybu napravit.

Výběr fungicidů je nutné podřídit průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu. Ošetření by mělo být vždy preventivní, tj. porost by měl být pokryt fungicidem již před obdobím, kdy jsou vytvořeny vhodné podmínky pro infekci. Postřiky je nutné opakovat častěji při deštivém počasí, při silném infekčním tlaku choroby a u náchylných odrůd. V období, kdy již není fungicidní ochrana dostatečně účinná, nutno zabránit infekcí hlíz předčasným mechanickým nebo chemickým (desikací) ukončením vegetace.

Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v 7denních intervalech, za sucha postačí zopakovat ošetření po 14 dnech.

Plíseň bramboru
Plíseň bramboru

Cukrovka

Škůdci

Sledujte napadení porostů mšicemi a nálet dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete některým přípravkem proti mšicím: Afinto, Pirimor 50 WG, Teppeki nebo pyretroidy Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Scatto aj.

Plevelná řepa

Nepodceňujte v porostu plevelné řepy, které mohou při současné technologii pěstování cukrovky bez ruční práce dlouhodobě silně zaplevelovat pozemky. Tyto rostliny mechanicky (chemicky) zničte včas, aby nemohly vytvořit klíčivá semena.

Plevelnou řepu je třeba likvidovat
Plevelnou řepu je třeba likvidovat

Kmín

Neopomeňte porosty podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce kmínové připravkem Scatto, případně bio přípravkem: NeemAzal-T/S.

V oblastech se škodlivým výskytem hnědé stonkové hniloby a spály květů kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě preventivně zasáhnout některým z měďnatých přípravků: Champion 50 WG. První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku. Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám - bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu.

Zdravý porost kmínu
Zdravý porost kmínu

Související články

Poškození polních plodin v roce 2022

07. 12. 2022 Ing. Vít Bittner; DLF Beet Seed ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 75x

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2021/22 v Čechách a výhled na jaro 2023

01. 12. 2022 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 154x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2022

15. 11. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 200x

Co ještě udělat, než přijde zima

12. 11. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 343x

Invazní škůdci a původci chorob v Česku

01. 11. 2022 Ing. Michal Hnízdil a kolektiv sekce osiv, sadby a zdraví rostlin; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ochrana obecně Zobrazeno 774x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail