Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2021

15. 08. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 868x

Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu, podle rozboru, povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku (luxusní výživa) zhoršují přezimování a zdravotní stav rostlin - zvyšují napadení houbovými chorobami a savými škůdci.

Proseeds

Řepka ozimá

Plevele dvouděložné

Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu, podle rozboru, povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku (luxusní výživa) zhoršují přezimování a zdravotní stav rostlin - zvyšují napadení houbovými chorobami a savými škůdci.

Přestože je to plodina s vysokou konkurenční schopností, tak dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny od 12 BBCH) herbicidů: Bonaxa, Galera Podzim, případně Metazamix dle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách může být nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzcházející plevele.

Výdrol obilnin

Výdrol obilnin můžeme podstatněji omezit snížením sklizňových ztrát obilnin na minimum a provedením včasné podmítky, aby výdrol vzešel a byl zničen již mělkou orbou a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán plži a hraboši. Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány, zejména při vyšších výnosových ztrátách. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve.

V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením 1 týden či 2 vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření.

Aplikace graminicidů se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace přípravků: Agil 100 EC, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland Forte, Gramin, Pantera QT, Stratos Ultra + Dash, Targa 10 EC aj. se proti výdrolu provádí ve většině případů v první dekádě září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid Barcklay Propyz, který má doporučení aplikace (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat však na zmrzlou půdu!

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačuje výdrol obilnin herbicid Cleravis.

Pro účinnou regulaci pýru plazivého je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Plži

Na lokalitách, kde byl vloni škodlivý výskyt slimáků, slimáčkůplzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem dle rozboru (nejlépe již k předplodině) povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy.

Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.

K chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách lze použít: Sluxx HP, Lima Oro, Slimet, Metarex Inov, Xiren aj. Tyto granulované návnadové přípravky (moluskocidy) se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 m, hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi týden účinné i po slabších dešťových srážkách.

Případně podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp. platí 3 jedinci na 1 past (50×50 cm) na den ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků. V případě, že nastane suché počasí, nemusí být kritické číslo dosaženo a přesto mohou být porosty poškozeny především slimáčkem polním a slimáčkem hladkým, kteří napadají již klíčící rostliny v půdě (obdobně mohou být také poškozeny i ozimé obilniny).

Při déletrvajícím suchém počasí zalézají plži poměrně hluboko do půdy a je obtížné je na pozemku najít i v případě jejich velmi silného výskytu. S příchodem vlhkého počasí slimáci hromadně vylézají z půdy a jsou schopni i ve velmi krátké době porost zničit. Z těchto důvodů je nutné v kritických vývojových fázích rostliny, hlavně na lokalitách s pravidelnými výskyty, provádět cílené kontroly porostu. Na listech slimáci škodí okénkovým a okrajovým žírem. V porostech se objevují v noci či brzy ráno nebo za podmračného vlhkého počasí i přes den. Největší nebezpečí hrozí v období od vzejití do fáze druhého pravého listu. Pokud se v porostu objeví slimáci později, řepka je sice částečně poškozena, ale je schopná regenerace.

Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

Škůdci

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového, krytonosce zelného, případně i květilky zelné se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem: např. Lumiposa. Na dřepčíky rodu PsylliodesPhyllotreta a fomovou hnilobu brukvovitých účinkuje mořidlo Integral Pro.

V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech, během září a října, poškození vzcházejících porostů řepek 3. generace pilatky řepkové. Kvůli používání mořidel bez účinné insekticidní složky (od r. 2013) se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polního a mšice broskvoňové. Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodlivosti, intenzivním přenašečem viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry snížit cílenými zásahy.

V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z přípravků: Alfametrin ME, Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 SC, Markate 50, Nexide, Rapid, Vaztak Aktive aj.

Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V některých oblastech se u mšice broskvoňové projevila vůči aplikovaným pyretroidům rezistence a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná. Do řepky jsou kromě pyretroidů povoleny na mšice: Afinto, Pirimor 50 WG, Teppeki a na dřepčíka olejkového, květilku zelnou a drátovce: granulát Belem 0,8 MG, který je možno aplikovat při setí.

Choroby

Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité. Výskyt choroby v ČR je lokální na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je na zamořených lokalitách nejčastěji evidována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Existuje více ras patogenu, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici. Je nutné preventivně zabránit zamoření dosud nezamořených pozemků - šíření spor prostřednictvím zemědělské techniky. Udržovat optimální pH - v lokalitě výskytu před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy. Přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let. Vyloučit pěstování brukvovitých meziplodin. Dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu. Neset řepku olejku ozimou předčasně - při teplotách pod 15 °C jsou rostliny méně napadány. Využít odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus. Na zamořených plochách volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých.

Fáze 4. až 6. listu řepky vhodná pro aplikaci herbicidů
Fáze 4. až 6. listu řepky vhodná pro aplikaci herbicidů

Výdrol v řepce
Výdrol v řepce

Plži v řepce
Plži v řepce

Housenice pilatky řepkové
Housenice pilatky řepkové

Zápředníček polní - housenky v kokonu
Zápředníček polní - housenky v kokonu

Řepka poškozená dřepčíky
Řepka poškozená dřepčíky

Nádorovitost kořenů brukvovitých
Nádorovitost kořenů brukvovitých

Ozimé obilniny

Snětivosti

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice (sněť zakrslá; Tilletia controversa). Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný - slanečkový - zápach po trimetylaminu.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

• trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;

• používání uznaného certifikovaného osiva;

• výběr méně náchylných odrůd;

• kvalitní moření osiva účinnými povolenými mořidly - Celest Extra Formula M, Difend, Difend Extra, Relenya, Vibrance Gold aj.

• časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;

• nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť;Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Přenašeči viróz

Po sklizni obilnin mšicekřísi dále pokračují ve svém vývoji a množení na plevelných travách, výdrolu obilnin i kukuřici. Na zamořených lokalitách, kde hrozí šíření virových zakrslostí obilnin (BYDV, WDV) na nově vzcházející porosty ozimých obilnin, je nutno včas odstranit zdroje infekce, tj. vzešlý obilní výdrol podmítkou (cca 3 týdny před setím) nebo kvalitní aplikací totálního herbicidu (alespoň 10–14 dnů před setím). Pozdní, případně nekvalitní ošetření výdrolu ještě urychlí vývoj populací mšic, které se přemístí na vzcházející ozimy. Riziko šíření viróz lze vyčíst na webu ÚKZÚZ.

Zakrslá snětivost pšenice
Zakrslá snětivost pšenice

Prašná snětivost ječmene
Prašná snětivost ječmene

Mšice na obilí sledujeme i na podzim

Brambory

Plíseň bramboru

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani).

Na plochách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě (mechanicky, desikací), aby nedošlo k napadení hlíz. Na ostatních plochách pokračujte podle potřeby v ošetření přípravky: Acrobat MZ WG, Altima 500 SC, Banjo Forte, Carial Flex, Infinito, Kunshi, Nando 500 SC, Presidium, Proxanil, Ranman Top, Revus Top, Ridomil Gold MZ Pepite, Vendetta, Zignal 500 SC, aj. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravek: Altima 500 SC, Nando 500 SC, Ranman Top, Zignal 500 SC, Zorvec Endavia, aj. pro jejich antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách. Měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG,  aj. je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na eagri.cz a je možno se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ.

Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnos a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce. Významnou roli v prevenci proti plísni bramboru hraje také mechanické odstranění nebo desikace natě, která by se měla provést zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost i odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Škůdci

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz - mšic na webu ÚKZÚz v Aphid Bulletinu a na letové křivce mšice střemchové. Porosty včas ošetřete přípravky: Gondola, Movento 100 SC, Pirimor 50 WG aj.

Nepodceňujte ani ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků, přípravky: Benevia Benevia, Coragen 20 SC, Gazelle, Mospilan 20 SP, SpinTor aj. a v oblastech, kde ještě účinkují pyretroidy: Alfametrin ME, Karate se Zeon technologií 5 CS aj. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Plíseň bramboru na hlíze
Plíseň bramboru na hlíze

Druhá generace mandelinky bramborové přezimuje
Druhá generace mandelinky bramborové přezimuje

Cukrovka

Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti řepy (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může zaschnout chrást. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku.

První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5% napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení.

Druhá prahová hodnota je pak 40–50 listů ze 100 zjištěná po 15. srpnu. Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy, je potřeba aplikovat fungicid. Na základě vyhodnocení modelů založených na sledování příznivých podmínek pro rozvoj patogenu (např. Cer 99) je vydána signalizace, pokud se vyskytnou 2 po sobě jdoucí příznivé dny.

Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Lze aplikovat: Amistar Gold, Eminent 125 ME, Propulse, Sfera 535 SC, Topsin M 500 SC, Yamato aj., případně také i bio přípravek Serenade. Přípravky se systemickým účinkem aplikujeme na rostliny s dostatečným turgorem (když nejsou zvadlé). Při vysokých teplotách tento stav v rostlinách nastává v noci nebo až ráno! Vyšší zaregistrovanou dávku použijeme při silném infekčním tlaku a na porosty s bujným chrástem.

Ramuláriová listová skvrnitost řepy

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na padlí řepy a ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola), která bývá přítomna ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech.

Padlí řepy

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. V sušších ročnících může působit i významné snížení výnosu, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. Přetrvává v porostech až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při časném výskytu (červenec) a trvajícím vhodném počasí pro šíření. Škodlivost se projevuje jak na úbytku výnosu (asi 10–20 %), tak na nižší cukernatosti (o asi 2–3 %).

V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty a předpokládané pozdní sklizni je vhodné udělat ošetření přípravky: Amistar Gold, Eminent 125 ME, Propulse, Sfera 535 SC aj. Dostatečně účinné jsou sirnaté přípravky: Flosul, Kumulus WG aj.

Směsná infekce cerkospory a ramulárie řepy
Směsná infekce cerkospory a ramulárie řepy

Padlí řepy
Padlí řepy

Kukuřice

Lesknáček čtyřskvrnný

V některých oblastech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a na některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Jde o 4–8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí.

V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými (uzavřenými) palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Lesknáček čtyřskvrnný
Lesknáček čtyřskvrnný

Slunečnice

Škůdci

Sledujte výskyt mšice slívovémšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (59 BBCH) 50 mšic na rostlinu. Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat v Aphid Bulletinu. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.

Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG.

Choroby

Na lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku.

Z chorob slunečnici v období kvetení nejčastěji napadá šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. Vlivem suššího počasí v posledních letech jsou škody zanedbatelné, avšak v období dozrávání v nevhodných polohách za vlhkého počasí dokáže úbor zcela zničit v průběhu 8–10 dnů.

Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám, zejména ve fázích vývoje: plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravky: Amistar Gold, Pictor, Propulse, Prosaro 250 EC, Sfera 535 SC, Topsin M 500 SC aj. Preventivně lze podle metodiky aplikovat biopreparáty: Polyversum, Serenade ASO, Xilon GR. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinné látky většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením.

Mšice na slunečnici
Mšice na slunečnici

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Související články

Co ještě udělat, než přijde zima na zahradu

26. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 899x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

23. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 163x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

15. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 259x

Choroby a škůdci dobromysli

08. 11. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 234x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (49): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci III. – model degradace reziduí pesticidů

03. 11. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 253x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail