BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2022

15. 08. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 417x

Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu, dle rozboru povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců.

Proseeds

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Řepka ozimá

Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu dle rozboru povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku (luxusní výživa) zhoršují přezimování a zdravotní stav rostlin - zvyšují napadení houbovými chorobami a savými škůdci.

Plevele

Přestože je ozimá řepka plodinou s vysokou konkurenční schopností, tak dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch.

Na většinu plevelů dobře působí doporučené půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilninpýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny od BBCH 13) herbicidy: Bonaxa, Galera Podzim, případně Metazamix, dle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře slehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách může být nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzcházející plevele.

Výdrol obilnin

Výdrol obilnin můžeme podstatněji omezit snížením sklizňových ztrát obilnin na minimum a provedením včasné podmítky, aby výdrol vzešel a byl zničen již mělkou orbou a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán plžihraboši.

Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány, zejména při vyšších výnosových ztrátách. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene) dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením jeden týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření.

Aplikace graminicidů se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu výdrolu. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi výdrolu od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny.

Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů: Agil 100 EC, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland Forte, Gramin, Pantera QT, Stratos Ultra + Dash, Targa 10 EC aj. se proti výdrolu provádí ve většině případů v první dekádě září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid Barclay Propyz, který má doporučení aplikace (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat však na zmrzlou půdu.

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačuje výdrol obilnin herbicid Cleravis.

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Plži

Na lokalitách, kde byl vloni škodlivý výskyt slimáků, slimáčkůplzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem dle rozboru (nejlépe již k předplodině) povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.

K chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou povoleny: Sluxx HP, Lima Oro, Slimet, Metarex Inov, Xiren aj. Tyto granulované návnadové přípravky se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 m - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi 1 týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Lze podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp. při výskytu 3 jedinců na 1 past (50 × 50 cm) na 1 den ošetřit pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků.

V případě, že nastane suché počasí, nemusí být kritické číslo dosaženo, a přesto mohou být porosty poškozeny především slimáčkem polním a slimáčkem hladkým, kteří napadají již klíčící rostliny v půdě (obdobně mohou být také poškozeny i ozimé obilniny). Při déletrvajícím suchém počasí zalézají plži poměrně hluboko do půdy a je obtížné je na pozemku najít i v případě jejich velmi silného výskytu. S příchodem vlhkého počasí slimáci hromadně vylézají z půdy a jsou schopni i ve velmi krátké době porost zničit. Z těchto důvodů je nutné v kritických vývojových fázích rostliny, hlavně na lokalitách s pravidelnými výskyty, provádět cílené kontroly porostu. Na listech slimáci škodí okénkovým a okrajovým žírem. V porostech se objevují v noci či brzy ráno nebo za podmračného vlhkého počasí i přes den. Největší nebezpečí hrozí v období od vzejití do fáze 2. pravého listu. Pokud se v porostu objeví slimáci později, řepka je sice částečně poškozena, ale je schopná regenerace. Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

Podzimní škůdci

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového, krytonosce zelného, případně i květilky zelné se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem, např. Lumiposa. Na dřepčíky rodu PsylliodesPhyllotreta a fomovou hnilobu brukvovitých účinkuje i biologické mořidlo Integral Pro.

V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepky 3. generace pilatky řepkové.

Kvůli používání mořidel bez účinné insekticidní složky se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polníhomšice broskvoňové. Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodlivosti, intenzivním přenašečem viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry snížit cílenými zásahy.

V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z přípravků: Decis Forte, Fury Power, Hunter SPU, Karate se Zeon technologií 5 SC, Nexide, Rapid aj. Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V některých oblastech se u mšice broskvoňové projevila k aplikovaným pyretroidům rezistence a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná.

Do řepky olejky jsou kromě pyretroidů povoleny na mšice: Afinto, Teppeki a na dřepčíka olejkového, květilku zelnoudrátovce granulát: Belem 0,8 MG, který je možno aplikovat při setí.

Nádorovitost kořenů brukvovitých

Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Výskyt choroby je na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je nejčastěji evidována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast.

Je nutno preventivně zabránit zamoření dosud nezamořených pozemků - šíření spor prostřednictvím zemědělské techniky. Udržovat optimální pH - na lokalitě výskytu před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy. Přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let. Vyloučit pěstování brukvovitých meziplodin. Dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu. Neset řepku ozimou předčasně - při teplotě pod 15 °C jsou rostliny méně napadány. Využít odolných rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus. Na zamořených plochách volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých.

Plevele řepce na podzim silně konkurují
Plevele řepce na podzim silně konkurují

Výdrol obilnin oslabuje řepku
Výdrol obilnin oslabuje řepku

Řepka poškozená slimáčky
Řepka poškozená slimáčky

Dřepčík rodu Phyllotreta
Dřepčík rodu Phyllotreta

Řepka poškozená dřepčíky
Řepka poškozená dřepčíky

Zápředníček polní
Zápředníček polní

Požerky od housenky zápředníčka polního
Požerky od housenky zápředníčka polního

Ozimé obilniny

Pozor na snětivosti!

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice (Tilletia controversa). Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný - slanečkový - zápach po trimethylaminu.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

  • trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;
  • používání uznaného certifikovaného osiva;
  • výběr méně náchylných odrůd;
  • kvalitní moření osiva účinnými mořidly: Celest Extra Formula M, Difend, Difend Extra, Relenya, Vibrance Gold aj.;
  • časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;
  • nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Přenašeči viróz

Po sklizni obilnin mšicekřísi dále pokračují ve svém vývoji a množí se na plevelných travách, výdrolu obilnin i na kukuřici. Na zamořených lokalitách, kde hrozí šíření virových zakrslostí obilnin (BYDV, WDV) na nově vzcházející porosty ozimých obilnin, je nutno včas odstranit zdroje infekce, tj. vzešlý obilní výdrol, podmítkou (cca 3 týdny před setím) nebo kvalitní aplikací totálního herbicidu (alespoň 10–14 dnů před setím). Pozdní, případně nekvalitní ošetření výdrolu ještě urychlí vývoj populací mšic, které se přemístí na vzcházející ozimy. Riziko šíření viróz lze nalézt v Aphid bulletinu.

Prašná snětivost ječmene
Prašná snětivost ječmene

Příznaky virové zakrslosti obilnin
Příznaky virové zakrslosti obilnin

Brambory

Plíseň bramboru

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani).

Na plochách se škodlivým výskytem plísně bramboru (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě (mechanicky, desikací), aby nedošlo k napadení hlíz.

Na ostatních plochách pokračujte podle potřeby v ošetření přípravky: Altima 500 SC, Banjo Forte, Carial Flex, Infinito, Kunshi, Nando 500 SC, Proxanil, Ranman Top, Revus Top, Samiron, Vendetta, Zignal 500 SC aj. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky: Altima 500 SC, Nando 500 SC, Ranman Top, Zignal 500 SC aj. pro jejich antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách. Měďnaté fungicidy: Airone SC, Copac WG, Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG aj. je možno použít při slabém infekčním tlaku ve druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na eagri.cz a je možno se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ.

Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnos a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední.

K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná dezinfekce. Významnou roli v prevenci proti plísni bramboru hraje také mechanické odstranění nebo desikace natě, která by se měla provést zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost i odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Přenašeči viróz

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz - mšicAphid bulletinu a porosty včas ošetřete přípravky: Gondola, Movento 100 SC, Pirimor 50 WG aj.

Mandelinka bramborová

Nepodceňujte ani ošetření (optimálně v době maxima líhnutí larev) proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, aby se co nejvíce redukoval počet přezimujících brouků přípravky: Benevia, Coragen 20 SC, Gazelle, Mospilan 20 SP,  SpinTor aj. a v oblastech, kde ještě účinkují pyretroidy: Dinastia, Fury Power, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor.

Plíseň bramboru na řezu hlíz
Plíseň bramboru na řezu hlíz

Cukrovka

Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti řepy (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat počáteční příznaky choroby.

První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, velké 2–3 mm v průměru, s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku.

Druhá prahová hodnota je 40–50 listů ze 100 listů zjištěná po 15. srpnu. Pokud je této hodnoty dosaženo, je potřeba aplikovat fungicid. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat.

Lze aplikovat přípravky: Amistar Gold, Belanty, Eminent 125 ME, Spyrale aj., případně také i bio přípravek Serenade ASO. Přípravky se systemickým účinkem aplikujeme na rostliny s dostatečným turgorem (když nejsou zvadlé). Při vysokých teplotách tento stav v rostlinách nastává v noci nebo až ráno. Vyšší zaregistrovanou dávku použijeme při silném infekčním tlaku a na porosty s bujným chrástem.

Ramuláriová listová skvrnitost řepy

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na padlí řepy a ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola), která bývá přítomna ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba Ramularia beticola je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech.

Padlí řepy

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. V sušších ročnících může působit i významné snížení výnosu, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. Přetrvává v porostech až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při časném výskytu (červenec) a trvajícím vhodném počasí pro šíření. Škodlivost se projevuje jak na úbytku výnosu (asi 10–20 %), tak na nižší cukernatosti (asi o 2–3 %).

V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty a předpokládané pozdní sklizni je vhodné provézt ošetření přípravky: Amistar Gold, Belanty, Eminent 125 ME, Mirador UNI, Spyrale aj. Dostatečně účinné jsou i sirnaté přípravky: Flosul, Kumulus WG aj.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Ramuláriová listová skvrnitost řepy
Ramuláriová listová skvrnitost řepy

Padlí řepy
Padlí řepy

Kukuřice

Lesknáček čtyřskvrnný

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Jde o 4 až 8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Dospělci se líhnou na přelomu června a července. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí.

V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými (uzavřenými) palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Slunečnice

Mšice

Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívovémšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (59 BBCH) 50 mšic na rostlinu. Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat v Aphid bulletinu.

Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG.

Šedá plísňovitost slunečnice

Z chorob slunečnici v období kvetení nejčastěji napadá šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. Vlivem suššího počasí v posledních letech jsou škody zanedbatelné, avšak v období dozrávání v nevhodných polohách za vlhkého počasí dokáže úbor zcela zničit v průběhu za 8–10 dnů.

Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, v harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), v použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu.

Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám zejména ve fázích vývoje: plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravky: Amistar Gold, Belanty, Pictor, Sfera 535 SC, Propulse, Prosaro 250 EC aj. Preventivně lze aplikovat biopreparáty: Polyversum, Serenade ASO, Xilon GR.

Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin.

Mšice na slunečnici
Mšice na slunečnici

Až do konce květu lze použít fungicidy
Až do konce květu lze použít fungicidy

Související články

Prezentace výzkumu na české a slovenské konferenci o ochraně rostlin

03. 10. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 35x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2022

15. 09. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 350x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2022

16. 08. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 456x

Choroby a škůdci kmínu

10. 08. 2022 Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 256x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail