Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen

14. 02. 2011 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 9201x

Rostliny ozimé řepky v závislosti na růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C a pod sněhovou pokrývkou i větší. Listová plocha sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, krycí listy a vzrostný vrchol snesou i nižší teploty vzduchu. K holomrazům jsou o -2 až -4 °C citlivější rostliny nedostatečně vyvinuté, slabé, a přehnojené dusíkem. Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů, které vyvolávají v tomto období poškození porostů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry.

Ozimá řepka

Rostliny ozimé řepky v závislosti na růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C a pod sněhovou pokrývkou i větší. Listová plocha sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, krycí listy a vzrostný vrchol snesou i nižší teploty vzduchu. K holomrazům jsou o -2 až -4 °C citlivější rostliny nedostatečně vyvinuté, slabé, a přehnojené dusíkem. Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů, které vyvolávají v tomto období poškození porostů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry.

Odolnost vůči nízkým teplotám získává řepka v podzimním období. Schopnost adaptace na nízké teploty je podmíněna geneticky a je jednou ze sledovaných vlastností odrůdy. Největší škody způsobené vyzimováním nevznikají v letech s extrémně nízkými teplotami, ale v letech s častými změnami teplot v zimě a zejména v předjaří. Zvláště déletrvající mráz okolo -8 až -10 °C v měsíci únoru a březnu, doprovázený suchým větrem, ničí všechny slabé rostliny.

Včasné obnovení jarní vegetace a poměrně nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze. To jsou jedny z hlavních pozitivních výnosotvorných vlivů počasí. Naopak pozdní zahájení vegetace a nástup relativně vysokých teplot při nedostatku vláhy (a přijatelného dusíku) podstatně snižují počet plodných větví, a tím i šešulí.

Kontrola porostů

Na začátku vegetace (po roztátí sněhu), prohlédněte porosty a zjistěte aktuální stav napadení chorobami a škůdci, poškození hrabošem polním, případně i úroveň zaplevelení.

Na fungicidně neošetřených porostech mohou být slabé, místy až střední výskyty fómové hniloby (Leptosphaeria maculans, anam. Phoma lingam).

Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení (nejen) dusíkem, případně i ošetření fungicidy. Při jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru, protože základním předpokladem efektivního využití dusíku z aplikovaných dusíkatých hnojiv je vyvážená výživa řepky všemi dalšími hlavními živinami a stopovými prvky. Stále platí, že včasná březnová dávka dusíku je pro výnos semene rozhodující.

Po sejití sněhu zkontrolujeme zaplevelení

Krytonosci

Při nástupu jara sledujte nálet krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a čtyřzubého (Ceutorhynchus quadridens). Na poškození rostlin se podílejí všechna vývojová stadia. Uvádí se, že škodlivější bývá krytonosec řepkový, který nalétává do porostů již při teplotách 6° C a při teplotách 10–12 °C se již může vyskytovat i ve větším množství. Krytonosec čtyřzubý je teplomilnější, v porostech se objevuje zpravidla později a to až při teplotách okolo 15 °C.

Samičky krytonosce řepkového kladou vajíčka zpravidla do stonků pod vegetační vrchol, při silnějším výskytu dochází k deformaci stonku a praskání případně i napadení houbovými choroba mi.

Samičky krytonosce čtyřzubého kladou vajíčka později především do listových řapíků, teprve později pronikají larvy do stonků, kde působí méně výrazné poškození.

Účinná ochrana proti těmto škůdcům při vlhkém jaru podstatně snižuje napadení fómovou hnilobou i dalšími chorobami. Nejvyšší ztráty vznikají při časném přeletu škůdců na porosty řepky do výšky rostlin 20 cm. Brouci přezimují v půdě (většinou na loňských řepkových polích) a svá zimoviště opouštějí brzy na jaře, při teplotě půdy 6 °C.

Na porosty řepky přelétají brouci krytonosce řepkového v hromadných náletech již při teplotách vzduchu 9 – 12 °C i v období krátkého přechodného oteplení. Většinou se jedná o konec března až začátek dubna, kdy na pozemku teplota v poledne na slunci přesahuje několik dnů po sobě 12 °C. Intenzitu výskytu brouků zjišťujeme 2× týdně pomocí žlutých Mörickeho misek nebo žlutých lepových desek. Misky nebo lepové desky je potřeba umístit do porostů včas - již od dosažení max. teploty 6 °C. Nálet brouků může být na jednotlivých plochách dosti nepravidelný i v rámci jednoho podniku a po hromadném přeletu brouků ze zimovišť se již v miskách odchytí jen velmi malé procento brouků, škodících v porostu! Proto je jistější souběžně s monitoringem v miskách kontrolovat napadení rostlin přímo při důkladné prohlídce porostů - orientační kritické číslo pro ošetření je asi jeden brouk na 40 rostlin. Kontrolu provádíme za slunečného počasí. První výskyty bývají nejčastěji na pozemcích s jižní expozicí. Jako termín pro signalizaci lze využít i tzv. sumy efektivních teplot. Ošetření bývá doporučováno při prvních výskytech dospělců v porostech nebo při zjištění drobného poškození listů typickým žírem - dírkováním. Účinnost ošetření závisí zejména na termínu zásahu a použitém přípravku. Převážná většina chyb při ochraně vyplývá z pozdní aplikace, kdy již byla vykladena vajíčka.

Je dost pravděpodobné, že v oblastech (Morava) s převahou krytonosce čtyřzubého je možné provést první jarní ošetření až na začátku náletu blýskáčků. Toto ošetření pak zasáhne najednou jak krytonosce, tak blýskáčky. Z výsledků se zdá, že ošetření doporučované na krytonosce před začátkem náletu blýskáčků není v případě dominance krytonosce čtyřzubého příliš účinné, protože zasáhne jen samce, kteří v porostu v podstatě neškodí a v těchto oblastech je možné toto ošetření pravděpodobně vynechat. Tato hypotéza se ještě ověřuje. Pokud se hypotéza o rozdílu v ochraně proti krytonosci řepkovému a čtyřzubému potvrdí, bude v zájmu pěstitele si ověřit, který druh krytonosce v dané oblasti převládá a podle toho pak přizpůsobit ochranu.

Silný výskyt se uvádí (po přepočtu) u krytonosce řepkového více než 5 brouků a u krytonosce čtyřzubého více než 8 brouků za 1 den na jeden lapák.

Pro ošetření jsou registrované chemické přípravky: Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Proteus 110 OD, Mospilan 20 SP, Nurelle D a z pyretroidů Alfametrin, Bulldock 25 EC, Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Rapid, Vaztak 10 EC. Do postřikové jíchy lze k insekticidu přidat podle potřeby i fungicid proti fómové hnilobě.

Ozimé obilniny

Přezimování

Později seté slabší porosty ozimé pšenice, ječmene, žita a tritilkále, které začaly odnožovat až v průběhu jara, budou vyžadovat aplikaci růstového regulátoru na podporu odnožování a vyšší dávku regeneračního hnojení dusíkem. Včasné dodání přijatelných živin průmyslovými hnojivy urychlí vyváženou regeneraci a podpoří i mikrobiální činnost v půdě. Amoniakální forma dusíku (močovina) je v porovnání s nitrátovou formou (ledky) přijatelná již při nižších teplotách a pro rostlinu je i méně energeticky náročná k osvojení (zabudování), a rovněž synergicky působí na příjem potřebného fosforu.

Plevele

Zaplevelené porosty bude nutné co nejdříve (podle stavu pozemků) ošetřit proti plevelům vhodným herbicidem - s ohledem na spektrum plevelů a možnosti použití za nízkých teplot (sulfonylmočoviny). Dávku herbicidu musíte upravit podle velikosti plevelných rostlin. U časně setých zaplevelených porostů musíte volit vyšší dávky i při časných aplikacích.

Zaplevelení ozimé pšenice na jaře

Mák

V lokalitách, kde na máku pravidelně škodí krytonosec kořenový, je třeba věnovat tomuto škůdci zvýšenou pozornost. S nárůstem osetých ploch a pěstováním ozimých forem máku se také rozšířila a zvětšila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Původci obou chorob se mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Krytonosec kořenový

Hostitelskými rostlinami krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis) jsou všechny druhy pěstovaného i planého máku. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti čtyř až pěti listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou v horní třetině skeletovány ze spodní strany okénkovým žírem, pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ve fázi jen několika lístků, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek. Krytonosec kořenový přezimuje jako vylíhlý brouk. Má jen jednu generaci do roka. Brouci nalétávají do porostů na vzcházející mák obvykle od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až osm dní) samičky kladou vajíčko (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Na jedné rostlině může být deset i více larev. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa jsou vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Larva se kuklí ve vejčitém hliněném kokonu v půdě.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný. Jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Rozsah škod lze omezit raným výsevem mořeného osiva a všemi agrotechnickými opatřeními urychlující vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit dávky kořenových herbicidů aj.). Rovněž výsev mořeného osiva zvláště u pozdějších výsevů sníží napadení.

Při silném tlaku škůdce nutno provést plošné insekticidní ošetření. Monitoring napadení je vhodné provádět v dopoledních hodinách, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Postřik se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi pět dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků, a to asi při hustotě 5 brouků na 1 m². Účinnější je ošetření v nižších růstových fázích, do 3–4 pravých listů (růstová fáze 23–24), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné.

V současnosti jsou pro moření osiva máku proti krytonosci kořenovému registrované přípravky Chinook 200 FS, Cruiser OSR a Elado FS 480 a pro plošné ošetření Cyperkill 25 EC, Fury 10 EW, Nurelle D a Rapid.

Krytonosec kořenový může způsobit silné prořídnutí porostu

Mák vyžaduje pečlivý přístup k aplikaci herbicidů, jinak bude poškozen

Skladovací prostory

Skladištní škůdci

Při skladování větších objemů zrnin je větší nebezpečí šíření a škodlivosti skladištních škůdců. Většina z nich je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života. Proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Včasné zjištění škůdců je však důležitou součástí prevence. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obilniny napadnout nejen škůdci ale i plísně. V zemědělské prvovýrobě se zjišťování a monitorování skladištních škůdců nevěnuje náležitá pozornost. Do skladů zrnin a krmiv můžete pro monitorování použít např. feromonový lapač na potemníky rodu Tribolium. Zjištění tohoto škůdce v krmivech lze použít i pro reklamaci u výrobce krmných směsí, kterými si lze většinou do skladů tyto škůdce dovézt. Do uskladněných obilnin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní zjištění škůdce ještě dříve, než nastane kalamitní výskyt.

Přípravky na ochranu rostlin povolené k ošetřování provozů, sil a prázdných skladů jsou: Actelic 50 EC, Karate se Zeon technologií 5 CS, Reldan 40 EC, Trebon 30 EC. Přípravky povolené k ošetřování skladovaného obilí jsou: Actelic 50 EC, K-Obiol EC 25, Reldan 40 EC. Všechny typy chemických přípravků je nutno používat pouze podle platného technologického postupu.

Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na odbornou firmu i proto, že pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin registrovaných k ošetřování provozů, sil a prázdných skladů je potřeba mít speciální odbornou způsobilost pro aplikaci chemických přípravků v zemědělských a potravinářských objektech.

Upozornění! Proběhla změna zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů zákonem č. 131/2006 Sb. V § 86 - Odborná způsobilost pro nakládání s přípravky v odstavci (2) písm. c). Tento zákon nově upravuje i aplikaci přípravků na ochranu rostlin v zemědělských a potravinářských objektech, tj.: Odborně způsobilou fyzickou osobou v případě c) hubení škodlivých organizmů v potravinářských nebo zemědělských objektech s použitím přípravků na ochranu rostlin nebo biocidních přípravků je osoba odborně způsobilá podle písmene b), která získala osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v zemědělských a potravinářských objektech podle zákona O ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. § 58).

Ostatní polní plodiny

Výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) mohou být dle jednotlivých lokalit rozdílné. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné i porosty se středními výskyty ošetřit rodenticidy. Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. považováno za silný výskyt již 200 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 50 až 200 užívaných nor na 1 ha.

Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné včas ošetřit registrovanými rodenticidy i slabší porosty plodin se zjištěnými středními výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně.

Užívaná nora hraboše polního

Registrovanými přípravky pro ohniskovou i plošnou aplikaci jsou Lanirat Micro a Stutox I.

Oba tyto přípravky jsou z hlediska toxicity zařazeny pro suchozemské obratlovce jako nebezpečné pro Lanirat Micro nebo zvlášť nebezpečné pro Stutox I. Ošetřovatel porostu je proto podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění povinen nahlásit použití takového přípravku na pozemku, který je součástí honitby, oprávněnému uživateli honitby, dále příslušnému orgánu Státní veterinární správy a Státní rostlinolékařské správy, a to nejpozději tři dny před aplikací přípravku.

POZOR!

U přípravku Lanirat Micro je třeba rovněž 3 dny před zahájením aplikace přípravku tuto aplikaci ještě oznámit místně příslušnému orgánu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Krajské hygienické stanici, jak je uvedeno v novém rozhodnutí o používání přípravku.

Přípravek je pro ptáky jedovatý, a proto nemůže být použit v místech, kde by mohl být ptáky přijímán jako potrava. Za účelem ochrany ptáků aplikujte přípravek pod rostlinný porost tak, aby nebyl snadno přístupný jako potrava.

Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí. Před použitím přípravku si přečtěte pokyny k použití.