Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2013

25. 02. 2013 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 7633x

Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Listová plocha sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, krycí listy a vegetační vrchol snesou i teploty vzduchu nižší. Včasné obnovení jarní vegetace a poměrně nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze.

Ozimá řepka

Přezimování ozimé řepky

Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Listová plocha sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, krycí listy a vegetační vrchol snesou i teploty vzduchu nižší. K holomrazům jsou o -2 až -4 °C citlivější nedostatečně vyvinuté, slabé rostliny a porosty přehnojené dusíkem. Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů, které vyvolávají v tomto období poškození porostů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry. Odolnost vůči nízkým teplotám získává řepka v podzimním období. Schopnost adaptace je podmíněna geneticky a je jednou ze sledovaných vlastností odrůdy. Největší škody způsobené vyzimováním nevznikají v letech s extrémně nízkými teplotami, ale v letech s častými změnami teplot v zimě a to zejména v předjaří. Zvláště déletrvající mráz okolo -8 až -10 °C v měsíci únoru a březnu, doprovázený suchým větrem, ničí všechny slabé rostliny.

Jarní regenerace

Včasné obnovení jarní vegetace a poměrně nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze. To jsou jedny z hlavních pozitivních výnosotvorných vlivů počasí. Naopak pozdní zahájení vegetace a nástup relativně vysokých teplot při nedostatku vláhy (a přijatelného dusíku) podstatně snižují počet plodných větví, a tím i šešulí.

Na začátku vegetace (po roztátí sněhu), prohlédněte porosty a zjistěte aktuální stav napadení chorobami a škůdci, poškození hrabošem polním, případně i úroveň zaplevelení.

Na fungicidně neošetřených porostech mohou být slabé, místy až střední výskyty fómové hniloby (Leptosphaeria maculans,anam. Phoma lingam).

Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení dusíkem, případně i ošetření fungicidy. Při jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru, protože základním předpokladem efektivního využití dusíku z aplikovaných dusíkatých hnojiv je vyvážená výživa řepky i všemi dalšími hlavními živinami a stopovými prvky. Stále platí, že včasná březnová dávka N je pro výnos semene rozhodující.

 

Ozimá řepka na jaře po sejití sněhu potřebuje včas přihnojit

Špatný porost řepky po přezimování

Fómová hniloba na listech řepky

Stonkoví krytonosci

Při nástupu jara sledujte nálet krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus quadridens). Na poškození rostlin se podílejí všechna vývojová stadia.

Uvádí se, že škodlivější bývá krytonosec řepkový, který nalétává do porostů již při teplotách 6° C a při teplotách 10–12 °C se již po hromadných náletech může vyskytovat i ve větším množství. Krytonosec čtyřzubý je teplomilnější, v porostech se objevuje zpravidla později a to až při teplotách okolo 12–14 °C a jeho přímá škodlivost již bývá menší, ale může přispívat k šíření houbových onemocnění stonku.

Samičky krytonosce řepkového kladou vajíčka zpravidla do stonků pod vegetační vrchol, příznaky napadení můžeme pozorovat jako bělavě lemované vpichy o průměru asi 1 mm. Larvy vylíhnuté z vajíček prožírají stonek směrem dolů. Při silnějším výskytu dochází k deformaci stonku a praskání případně i napadení houbovými chorobami. Samičky krytonosce čtyřzubého kladou vajíčka později především do listových řapíků. U slabších rostlin mohou larvy pronikat i do stonků, kde ale působí méně výrazné poškození. Napadené rostliny bývají lámavé a předčasně dozrávají. Účinná ochrana proti těmto škůdcům při vlhkém jaru podstatně snižuje napadení fómovou hnilobou i dalšími chorobami. Nejvyšší ztráty vznikají při časném přeletu škůdců na porosty řepky do výšky rostlin 20 cm. Brouci přezimují v půdě (většinou na loňských řepkových polích) a svá zimoviště opouštějí brzy na jaře, při teplotě půdy 6 °C i v období krátkého přechodného oteplení. Hromadnější přelety většinou bývají koncem března až začátkem dubna, kdy na pozemku teplota v poledne na slunci přesahuje několik dnů po sobě 12 °C.

Intenzitu výskytu brouků zjišťujeme 2× týdně pomocí žlutých Mörickeho misek (naplněných vodou s přídavkem smáčedla) nebo žlutých lepových desek. Misky nebo lepové desky je potřeba umístit do porostů (zejména u krytonosce řepkového) včas - již od dosažení teploty 6 °C. Nálet brouků může být na jednotlivých plochách dosti nepravidelný i v rámci jednoho podniku a po hromadném přeletu brouků ze zimovišť se již v miskách odchytí jen velmi malé procento brouků škodících v porostu! První výskyty bývají nejčastěji na pozemcích s jižní expozicí. Proto je jistější souběžně s monitoringem v miskách kontrolovat i napadení rostlin přímo při důkladné prohlídce porostů - orientační kritické číslo pro ošetření je asi 1 brouk na 40 rostlin. Kontrolu provádíme za slunečného počasí.

Při sledování výskytu na Mörickeho miskách se uvádí u krytonosce řepkového silný výskyt více než 4–6 brouků a u krytonosce čtyřzubého 12 brouků za 3 dny na 1 misku (desku). Tyto hodnoty jsou však spíše orientační a hlavně nás upozorní na výskyt brouků v porostu. Jako termín pro signalizaci ošetření lze využít i tzv. sumy efektivních teplot.

Ošetření bývá doporučováno při prvních výskytech dospělců v porostech nebo při zjištění drobného poškození listů typickým žírem - dírkováním. Účinnost ošetření závisí zejména na termínu zásahu a použitém přípravku. Nálet brouků a potřeba ošetření se většinou (zejména u krytonosce řepkového) fenologicky shoduje se začátkem květu zlatice prostřední (Forsythia intermedia nebo také lidově zlatý déšť). Pro ošetření jsou registrované chemické přípravky: Mospilan 20 SP, Proteus 110 OD, Dursban Delta,Nurelle D, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC a z pyretroidů: Alfametrin, Bulldock 25 EC, Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate 50, Nexide, Poleci, Rafan, Rapid a Vaztak Active, Vaztak 10 EC. Do postřikové jíchy lze k insekticidu přidat dle potřeby i fungicid proti fómové hnilobě.

Převážná většina chyb při ochraně proti krytonoscům vyplývá z pozdní aplikace, kdy již byla vykladena vajíčka a účinnost aplikovaných přípravků na vajíčka a vylíhlé larvy je jen velmi malá.

V oblastech se zjištěnou převahou krytonosce čtyřzubého (nalétává do porostů později), je možné provést první jarní ošetření až na začátku náletu blýskáčků, toto ošetření pak zasáhne najednou jak krytonosce, tak i blýskáčky. Z výsledků se zdá, že ošetření doporučované na krytonosce před začátkem náletu blýskáčků není v případě dominance krytonosce čtyřzubého příliš účinné, protože zasáhne jen samce, kteří v porostu v podstatě neškodí. V těchto oblastech bude možné toto ošetření pravděpodobně vynechat, případně přizpůsobit ochranu podle aktuálně zjištěného stavu.

Žlutá miska k monitoringu stonkových krytonosců

Nálet krytonosců se fenologicky shoduje s květem zlatice prostřední

Ozimé obilniny

Jarní regenerace

Později seté, slabší porosty, které začaly odnožovat až v průběhu jara, budou vyžadovat aplikaci růstového regulátoru na podporu odnožování a vyšší dávku regeneračního hnojení nejlépe v ledkové (nitrátové, dusičnanové) formě.

Naopak pro porosty s dostatečně odnoženými rostlinami se 2–3 silnými odnožemi, jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování, používáme hnojiva nejlépe s amidickou formou dusíku. Přitom je třeba, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Při očekávaných srážkách (min. 5 mm) do 2–4 dnů hnojíme močovinou, zatímco při nejistých srážkách močovinou s inhibitorem ureázy (hnojivem UREA^stabil),která při nízkých teplotách udrží na povrchu půdy nepřeměněnou močovinu 10–14 dnů i déle. Při časném nástupu jara na pozemcích s mírně alkalickým až neutrálním pH nitrátovou formu dusíku vynecháváme. Amoniakální forma dusíku je v porovnání s nitrátovým dusíkem přijatelná již i při nižších teplotách a zabudování do rostlin je energeticky méně náročné. Zaplevelené porosty bude nutné co nejdříve (podle stavu pozemků) ošetřit proti plevelům vhodným herbicidem - s ohledem na spektrum plevelů a možnosti použití i za nízkých teplot (sulfonylmočoviny). Dávku herbicidu je třeba upravit podle velikosti plevelných rostlin. U časně setých, zaplevelených porostů je třeba volit vyšší dávky i při časných aplikacích.

Porost ozimé pšenice na jaře po sejití sněhu čeká na regenerační přihnojení

Ozimá pšenice na jaře vhodná pro herbicidní zásah

Mák

Na lokalitách, kde na máku pravidelně škodí krytonosec kořenový, je třeba věnovat tomuto škůdci zvýšenou pozornost.

S nárůstem osetých ploch se také rozšířila a zvětšila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Původci obou chorob se mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Krytonosec kořenový

Hostitelskými rostlinami krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis) - jsou všechny druhy pěstovaného i planého máku. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4 až 5 listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou v horní třetině skeletovány ze spodní strany okénkovým žírem, pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ještě ve fázi jen několika lístků, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek.

Krytonosec kořenový přezimuje jako vylíhlý brouk. Má jen jednu generaci do roka. Brouci nalétávají do porostů na vzcházející mák obvykle od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až 8 dní) samičky kladou vajíčko (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Na jedné rostlině může být 10 i více larev. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa jsou vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Larva se kuklí ve vejčitém hliněném kokonu v půdě.

Krytonosec kořenovýje suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Rozsah škod lze omezit raným výsevem mořeného osiva a všemi agrotechnickými opatřeními urychlující vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit či vynechat dávky kořenových herbicidů). Výsev mořeného osiva sníží napadení, zvláště u pozdějších výsevů.

Při silném tlaku škůdce nutno provést plošné insekticidní ošetření. Monitoring napadení je vhodné provádět v dopoledních hodinách, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků a to asi při hustotě 3–4 brouků na 1 m řádku. Účinnější je ošetření v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (růstová fáze 22–23 BBCH), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné.

V současnosti jsou pro moření osiva máku proti krytonosci kořenovému registrované přípravky: Chinook 200 FS, Cruiser OSR a Elado FS 480 a pro plošné ošetření: Cyperkill 25 EC, Rapid, Nexide, Dursban Delta, Nurelle D a Proteus 110 OD.

Maximální možné dávky použitých herbicidů v závislosti na vývojové fázi máku

Porost máku poškozený krytonoscem kořenovým

Rostliny máku retardované nevhodnou herbicidní aplikací

Ostatní polní plodiny

Hraboš polní

Výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) mohou být podle jednotlivých lokalit rozdílné. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné i porosty se středními výskyty ošetřit rodenticidy.

Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. považováno za silný výskyt již 200 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 50 až 200 užívaných nor na 1 ha. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné včas ošetřit registrovanými rodenticidy i slabší porosty plodin se zjištěnými středními výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně. Registrovaným přípravkem pro ohniskovou (5 kg/ha) i plošnou aplikaci (5–10 kg/ha)je granulovaný nástrahový přípravek Stutox I*, ale pouze do spotřebování zásob s touto etiketou. Jeho nová, aktuální registrace stanovuje pouze 5 kg/ha - ohnisková aplikace na zemědělské půděnebo aplikace do jedových staniček. Lanirat Micro je registrován pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců.Oba tyto přípravky jsou z hlediska toxicity zařazeny pro suchozemské obratlovce jako nebezpečné: Lanirat Micro nebo zvlášť nebezpečné: Stutox I.

Nora hraboše polního ve vojtěšce