Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen

15. 02. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 11689x

Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Listová plocha sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, krycí listy a vegetační vrchol snesou i teploty vzduchu nižší. Později seté slabší porosty ozimých obilnin, které začaly odnožovat až v průběhu jara, budou vyžadovat aplikaci růstového regulátoru na podporu odnožování a vyšší dávku regeneračního hnojení nejlépe v ledkové (nitrátové, dusičnanové) formě, která kromě doplnění dusíku rostlinám dodá kořenům i kyslík, a tím se nastartuje růst kořenů i nadzemní části.Výskyty hraboše polního mohou být dle jednotlivých lokalit rozdílné. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné i porosty se středními výskyty ošetřit rodenticidy.

Řepka olejka

Přezimování ozimé řepky

Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Listová plocha sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, krycí listy a vegetační vrchol snesou i teploty vzduchu nižší. K holomrazům jsou o 2 až 4 °C citlivější nedostatečně vyvinuté, slabé rostliny a porosty přehnojené dusíkem. Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů, které vyvolávají v tomto období poškození porostů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry. Odolnost vůči nízkým teplotám získává řepka v podzimním období. Schopnost adaptace je podmíněna geneticky a je jednou ze sledovaných vlastností odrůdy.

Největší škody způsobené vyzimováním nevznikají v letech s extrémně nízkými teplotami, ale v letech s častými změnami teplot v zimě a zejména v předjaří. Zvláště déletrvající mráz okolo -8 až -10 °C v měsíci únoru a březnu, doprovázený suchým větrem, ničí všechny slabé rostliny. Včasné obnovení jarní vegetace a poměrně nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze. To jsou jedny z hlavních pozitivních výnosotvorných vlivů počasí. Naopak pozdní zahájení vegetace a nástup relativně vysokých teplot při nedostatku vláhy (a přijatelného dusíku) podstatně snižují počet plodných větví, a tím i šešulí.

Kontrola porostů řepky

Na začátku jarní vegetace (po roztátí sněhu), prohlédněte porosty a zjistěte aktuální stav napadení chorobami a škůdci, poškození hrabošem polním, případně i úroveň zaplevelení.

Na fungicidně neošetřených porostech mohou být slabé, místy až střední výskyty fómové hniloby (Leptosphaeria maculans, anam. Phoma lingam). Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení dusíkem, případně i ošetření fungicidy. Při jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru, protože základním předpokladem efektivního využití dusíku z aplikovaných dusíkatých hnojiv je vyvážená výživa řepky i všemi dalšími hlavními živinami a stopovými prvky. Stále platí, že včasná březnová dávka N je pro výnos semene rozhodující.

Kontrola stavu porostu řepky po sejití sněhu

Nálet krytonosců stonkových

Při nástupu jara sledujte nálet krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus quadridens). Na poškození rostlin se podílejí všechna vývojová stadia. Uvádí se, že škodlivější bývá krytonosec řepkový, který nalétává do porostů již při teplotách 6° C a při teplotách 10–12 °C se již může vyskytovat i ve větším množství. Krytonosec čtyřzubý je teplomilnější, v porostech se objevuje zpravidla později a to až při teplotách okolo 12–14°C a jeho přímá škodlivost již bývá menší, ale může přispívat k šíření houbových onemocnění stonku. Samičky krytonosce řepkového kladou vajíčka zpravidla do stonků pod vegetační vrchol, při silnějším výskytu dochází k deformaci stonku a praskání případně i napadení houbovými chorobami. Samičky krytonosce čtyřzubého kladou vajíčka později především do listových řapíků, u slabších rostlin pronikají larvy i do stonků, kde působí méně výrazné poškození. Účinná ochrana proti těmto škůdcům při vlhkém jaru podstatně snižuje napadení fómovou hnilobou i dalšími chorobami. Nejvyšší ztráty vznikají při časném přeletu škůdců na porosty řepky do výšky rostlin 20 cm. Brouci přezimují v půdě (většinou na loňských řepkových polích) a svá zimoviště opouštějí brzy na jaře, při teplotě půdy 6 °C i v období krátkého přechodného oteplení. Hromadnější přelety většinou bývají koncem března až začátkem dubna, kdy na pozemku teplota v poledne na slunci přesahuje několik dnů po sobě 12 °C.

Intenzitu výskytu brouků zjišťujeme 2× týdně pomocí žlutých Mörickeho misek nebo žlutých lepových desek. Misky nebo lepové desky je potřeba umístit do porostů, zejména s ohledem na krytonosce řepkového včas - již od teploty 6 °C. Nálet brouků může být na jednotlivých lokalitách dosti nepravidelný i v rámci jednoho podniku a po hromadném přeletu brouků ze zimovišť se již v miskách odchytí jen velmi malé procento brouků škodících v porostu! První výskyty bývají nejčastěji na pozemcích s jižní expozicí. Proto je jistější souběžně s monitoringem v miskách kontrolovat i napadení rostlin přímo při důkladné prohlídce porostů - orientační kritické číslo pro ošetření je asi jeden brouk na 40 rostlin. Kontrolu provádíme za slunečného počasí.

Monitoring náletu krytonosců do Mörickeho misky

Při sledování výskytu na Mörickeho miskách se uvádí u krytonosce řepkového silný výskyt více než 4–6 brouků a u krytonosce čtyřzubého 12 brouků za 3 dny na jeden lapák. Tyto hodnoty jsou však spíše orientační a hlavně nás upozorní na výskyt brouků v porostu. Jako termín pro signalizaci lze využít i sumy efektivních teplot. Ošetření bývá doporučováno při prvních výskytech dospělců v porostech nebo při zjištění drobného poškození listů typickým žírem - dírkováním. Účinnost ošetření závisí zejména na termínu zásahu a použitém přípravku.

Nálet brouků a potřeba ošetření se většinou, zejména u krytonosce řepkového, fenologicky shoduje se začátkem květu zlatice prostřední (Forsythia intermedia, „zlatý déšť“).

Nálet brouků, zejména krytonosce řepkového, se shoduje s květem „zlatého deště“

Pro ošetření jsou registrované chemické přípravky s účinnými látkami: thiacloprid (Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC), deltamethrin, thiacloprid (Proteus 110 OD), acetamiprid (Mospilan 20 SP), chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D) a z pyretroidů (Alfametrin, Bulldock 25 EC, Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate 50, Nexide, Rafan, Rapid a Vaztak 10 EC). Do postřikové jíchy lze k insekticidu přidat dle potřeby i fungicid proti fómové hnilobě. Převážná většina chyb při ochraně vyplývá z pozdní aplikace, kdy již byla vykladena vajíčka a účinnost aplikovaných přípravků na vajíčka a vylíhlé larvy je jen velmi malá.

Je dost pravděpodobné, že v oblastech s převahou krytonosce čtyřzubého - na severní a střední Moravě - je možné provést první jarní ošetření až na začátku náletu blýskáčků, toto ošetření pak zasáhne najednou jak krytonosce, tak i blýskáčky. Z výsledků se zdá, že ošetření doporučované na krytonosce před začátkem náletu blýskáčků není v případě dominance krytonosce čtyřzubého příliš účinné, protože zasáhne jen samce, kteří v porostu v podstatě neškodí a v těchto oblastech je možné toto ošetření pravděpodobně vynechat. Pokud se hypotéza o rozdílu v ochraně proti krytonosci řepkovému a čtyřzubému potvrdí, bude v zájmu pěstitele si ověřit, který druh v dané oblasti převládá a podle toho pak přizpůsobit ochranu.

Časný nálet brouků blýskáčka řepkového (Přerovsko 4. 4. 2011)

Ozimé obilniny

Později seté slabší porosty, které začaly odnožovat až v průběhu jara, budou vyžadovat aplikaci růstového regulátoru na podporu odnožování a vyšší dávku regeneračního hnojení nejlépe v ledkové (nitrátové, dusičnanové) formě, která kromě doplnění dusíku rostlinám dodá kořenům i kyslík, a tím se nastartuje růst kořenů i nadzemní části.

Naopak pro již dostatečně odnožené rostliny se 2–3 silnými odnožemi, jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování, používáme hnojiva nejlépe s amidickou formou dusíku. Přitom je třeba, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Při očekávaných srážkách (min. 5 mm) do 2–4 dnů hnojíme močovinou, zatímco při nejistých srážkách močovinou s inhibitorem ureázy (hnojivem UREA^stabil),která při nízkých teplotách udrží na povrchu půdy nepřeměněnou močovinu 10–14 dnů i déle. Při časném nástupu jara na pozemcích s mírně alkalickým až neutrálním pH nitrátovou formu dusíku vynecháváme. Amoniakální forma dusíku je v porovnání s nitrátovým dusíkem přijatelná již i při nižších teplotách a zabudování do rostlin je energeticky méně náročné.

Zaplevelené porosty bude nutné co nejdříve (podle stavu pozemků) ošetřit proti plevelům vhodným herbicidem - s ohledem na spektrum plevelů a možnosti použití za nízkých teplot (sulfonylmočoviny). Dávku herbicidu musíte upravit podle velikosti plevelných rostlin. U časně setých zaplevelených porostů musíte volit vyšší dávky i při časných aplikacích.

Kontrola zaplevelení pšenice ozimé na jaře

Mák

Na lokalitách, kde na máku pravidelně škodí krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis), je třeba věnovat tomuto škůdci zvýšenou pozornost. S nárůstem osetých ploch se také rozšířila a zvětšila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Původci obou chorob se mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Krytonosec kořenový na máku

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) má za hostitelské rostliny všechny druhy pěstovaného i planého máku. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4–5 listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou v horní třetině skeletovány ze spodní strany okénkovým žírem, pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ještě ve fázi jen několika lístků, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek. Krytonosec kořenový přezimuje jako brouk. Má jen jednu generaci do roka. Brouci nalétávají do porostů na vzcházející mák obvykle od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až osm dní) samičky kladou vajíčko (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Na jedné rostlině může být deset i více larev. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa jsou vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Larva se kuklí ve vejčitém hliněném kokonu v půdě.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé.

Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů. Rozsah škod lze omezit raným výsevem mořeného osiva a všemi agrotechnickými opatřeními urychlující vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit - vynechat dávky kořenových herbicidů). Rovněž výsev mořeného osiva zvláště u pozdějších výsevů sníží napadení. Při silném tlaku škůdce nutno provést plošné insekticidní ošetření.

Monitoring napadení je vhodné provádět v dopoledních hodinách, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků a to asi při hustotě 3–4 brouků na 1 m řádku. Účinnější je ošetření v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (22–23 BBCH). Pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné.

V současnosti jsou pro moření osiva máku proti krytonosci kořenovému registrované přípravky s účinnými látkami: beta-cyfluthrin, imidacloprid (Chinook 200 FS), fludioxonil, metalaxyl-M, thiamethoxam (Cruiser OSR) a beta-cyfluthrin, clothianidin (Elado FS 480) a pro plošné ošetření přípravky s účinnou látkou: cypermethrin (Cyperkill 25 EC), chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D) a gamma-cyhalothrin (Rapid, Nexide).

Porost máku poškozený krytonoscem kořenovým

Maximální možné dávky herbicidů v l/ha v závislosti na vývojové fázi máku

Hraboš polní

Výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) mohou být dle jednotlivých lokalit rozdílné. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné i porosty se středními výskyty ošetřit rodenticidy.

Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. považováno za silný výskyt již 200 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 50 až 200 užívaných nor na 1 ha.

Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné včas ošetřit registrovanými rodenticidy i slabší porosty plodin se zjištěnými středními výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně.

Registrovaným přípravkem pro ohniskovou (5 kg/ha) i plošnou aplikaci (5–10 kg/ha) je granulovaný nástrahový přípravek s účinnou látkou 5% fosfid zinečnatý - Stutox I*, ale pouze do spotřebování zásob s touto etiketou. Nová aktuální registrace stanovuje pouze 5 kg/ha formou ohniskové aplikace na zemědělské půdě nebo aplikace do jedových staniček.

Lanirat Micro je registrován jen na nezemědělskou půdu a lesní porosty, lesní školky do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců.

Oba tyto přípravky jsou z hlediska toxicity zařazeny pro suchozemské obratlovce jako nebezpečné pro Lanirat Micro nebo zvlášť nebezpečné pro Stutox I. Ošetřovatel porostu je podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění povinen nahlásit použití takového přípravku na pozemku, který je součástí honitby, oprávněnému uživateli honitby, dále příslušnému orgánu Státní veterinární správy a Státní rostlinolékařské správy, a to nejpozději 3 dny před aplikací přípravku.

Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí. Před použitím přípravku si přečtěte pokyny k použití.

Při aplikaci přípravků vždy dodržujte doporučení a omezení uvedená na etiketě.

Dle § 31 odst. 4 zákona č.326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí být přípravek používán v souladu s podmínkami stanovenými rozhodnutím o jeho registraci a prováděcím právním předpisem, a to podle označení a při dodržení zásad správné praxe a platným seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Chodby hraboše polního v pšenici

Pozn.: * do spotřebování zásob