Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2013

15. 09. 2013 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 7350x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedeného ošetření se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů, je především závislé na respektování doporučených dávek, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace).

Ozimé obilniny

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedeného ošetření se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů, je především závislé na respektování doporučených dávek, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace). V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně. Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace, bývá často problematické. Neboť doba, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, je velmi zkrácena nepříznivým vývojem počasí. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace. Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete provést do 3 dnů po zasetí preemergentní aplikaci. Zejména na pozemcích s pravidelným výskytem chundelky metlice se časné postemergentní podzimní aplikace (od zasetí do fáze 3 listů obilniny) stále více osvědčují. Herbicidy aplikované i ve spodních hranicích povoleného dávkování, případně s vhodným adjuvantem, mají ještě dostatečnou účinnost, neboť plevelné rostliny v tomto období dosahují raných vývojových fází a jsou k účinným látkám herbicidů výrazně citlivější. V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost) může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám), za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu. Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přes použití maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný.

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

• porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;
• ošetření je provedeno na již přerostlé plevele, na které zvolené herbicidy působí nedostatečně;
• pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
• je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr účinných herbicidů;
• nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších sloučených honech), proto může dojít k lokálnímu přemnožení některých druhů plevelů;
• nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
• nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
• nedořešená problematika ochranných pásů – jako zdroj zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Podzimní regulaci plevelů v ozimé pšenici nelze vynechat

Deštivější průběh při kvetení a místy i při dozrávání a sklizní obilnin zvýšil i napadení klasů fuzariózami (růžovění klasů pšenice). Kontaminace zrna obilnin mykotoxiny produkovanými patogeny z rodu Fusarium je jedním z rizikových faktorů při uplatnění sklizně pšenice.Infikované osivo má sníženou energii klíčení, vzcházení a následně sníženou vitalitu růstu a vývoje. Fuzariózy se do značné míry podílejí i na odumírání klíčních rostlin. Navíc takto postižené obilky a rostliny mohou být dalším zdrojem infekce pro sousední rostliny. Rod Fusarium zahrnuje několik desítek druhů. Na obilninách se vyskytují především F. culmorum, F. graminearum (Gibberella zeae), F. avenaceum (Gibberella avenacae), F. poae a další. K nim se řadí i významný patogen růžová sněžná plísňovitost obilnin - plíseň, rážovka, srpovnička sněžná(Monographella nivalis var. nivalis). Nejlevnější možností ochrany proti fuzariózám je biologicky zdravé půdní prostředí, tj. především dodržování vhodného střídání plodin, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm tolerance až rezistence. Dále je to kvalitní zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním. Důležitým způsobem ochrany je i použití účinného mořidla: Celest Extra Formula M, Celest 025 FS, Kinto Duo, Lamardor FS 400, Raxil 515 FS, Scenic 080 FS, Sibutol 398 FS*, Vitavax 2000 aj., zejména v případě, že osivo pochází z porostu napadeného fuzáriemi a nebo je k jeho pěstování zvolen z pohledu šíření fuzárií kritický pozemek (předplodina obilnina nebo kukuřice, oblasti se sklonem k vyzimování, pozemek, na kterém dlouho leží sníh aj.). V podzimním období podporují rozvoj choroby teploty kolem 10 °C.

Pozor na snětivosti!

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice (Tilletia controversa). Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna, které je hůře prodejné (upotřebitelné) kvůli znečištění sporami během sklizně (hálky snětivosti tvořené tmavou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný - slanečkový zápach po trymetylaminu). Zakrslá snětivost pšenice se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře, protože běžná mořidla na ní neúčinkují. Působí na ni jen některá specifická mořidla: Difend a Dividend 030 FS, při vyšších dávkách i Celest Extra Formula M a Sibutol 398 FS*. Sněť zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

Podstatné zásady ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice:

• trvalé monitorování a evidence výskytu sněti na jednotlivých honech;
• kontrola zdravotního stavu osiva před mořením na přítomnost teliospor (= chlamydospor) snětí a určení druhu sněti;
• výběr méně náchylných odrůd;
• kvalitní moření osiva účinnými mořidly;
• časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;
• nezařazování pšenice po pšenici.

Mazlavá snětivost pšenice (Tilletia tritici, syn.Tilletia caries) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, poněvadž je účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (Ustilago tritici f. sp. hordei), která je vašk účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Letošní deštivější a chladnější průběh jara a počasí při kvetení obilnin, byl zřejmě jedním z hlavních faktorů zvýšeného výskytu sklerocií námele (tmavé útvary vyrůstající z přeměměných obilek v klasech) v některých lokalitách na Střední Moravě i ve sklizeném zrnu pšenice. V minulosti se námel pravidelně objevoval v zrnu žita a v semenu trav. Jen občas se vyskytla ve velmi malé míře sklerocia námele i v zrnu pšenice. Vzhledem k vysoké toxicitě námele, pokud nebudou jeho sklerociadůslednýmčištěním ze zrna odstraněna, bude nutno tyto partie s nadlimitním obsahem sklerocií, zlikvidovat. Námel je zrno přeměněné na sklerocium houby paličkovice nachové (Claviceps purpurea) do tvaru podlouhlého černého tělíska. Námel obsahuje toxické látky - námelové alkaloidy. Otrava po požití námele, nazývaná ergotismus, je historicky první popsanou mykotoxikózou u člověka. Může se však vyskytnout i u zvířat. Choroba se vyskytuje ve všech vlhčích oblastech mírného pásu. Paličkovice nachová patří mezi významné patogeny rostlin. Tato vřeckovýtrusná houba využívá jako své hostitele některé druhy trav včetně obilnin - především žito, méně často ječmen, oves a pšenici. Napadá semeníky, kterými houbová vlákna prorostou a přemění je na temně fialová až černá růžkovitá sklerocia. Při dozrávání vypadávají sklerocia z klasu na zem a v tomto stadiu přezimují. Na jaře z námele vyrůstají oranžové paličky, které obsahují perithecia, uvnitř kterých jsou vřecka s výtrusy - askospórami. Výtrusy jsou vymršťovány a zanášeny větrem do kvetoucích klasů. Tam výtrusy vyklíčí, mycelium pronikne do spodní části napadeného klásku a začne vytvářet nepohlavní výtrusy (konidie). Současně houba vylučuje sladkou šťávu, kterou láká hmyz, který pak přenáší konidie i na další semeníky a dále tak šíří nákazu. Později se opět vytvoří z napadeného semeníku sklerocium - námel a celý cyklus se opakuje. Námel se nejčastěji vyskytuje na žitě rostoucím na vlhčí a zastíněné půdě. Jeho výskyt je podporován mrazivými zimami, následovanými chladným a srážkově normálním, popř. nadnormálním pozdním jarem. Rozvoji infekce napomáhá také chladné a deštivé počasí v době květu obilnin. Z obilnin jsou v našich podmínkách nejnáchylnější k napadení hybridní odrůdy žita. Obilniny sloužící pro výrobu potravin i krmiv jsou z hlediska obsahu námele limitovány. Česká norma povoluje v potravinářských obilninách výskyt námele do obsahu 0,05 %, což je v souladu s Nařízením komise EU č. 742/2010 pro intervenční nákup. V literatuře se uvádí, že obsah námele 0,1–0,2 % v potravinách nebo krmivech již působí toxicky.

Osivo infikované fuzariózami má sníženou energii klíčení

Mazlavá snětivost pšenice je dobře kontolovaná povolenými mořidly

V letošním roce byl vyšší výskyt námelu

Omezení výskytu námele:

• na pozemcích s výskytem námele, by mělo být provedeno hlubší zpracování půdy, aby se sklerocia dostala do nižších vrstev půdního profilu;
• měla by zde následovat jiná plodina než obilnina;
• v oblastech výskytu choroby set výhradně certifikované osivo;
• v době květu, by měla být provedena fungicidní ochrana klasů proti klasovým chorobám triazolovými fungicidy (v ČR není do obilnin přímo k tomuto účelu povolen žádný přípravek.).

Sledujte také výskyty křísků a mšic- vektorů virové zakrslosti obilnin zvláště u časně setých porostů. Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene - chorobu způsobuje Barley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice, jejíž původce Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním. Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin.Infekčními zdroji jsou především výdrol obilnin, trávy, krmný oves a kukuřice. Infekci podporuje časný osev, mírné počasí a optimální podmínky pro rozvoj a šíření vektorů na podzim. Intenzita napadení BYDV závisí na množství vektorů a přítomnosti zdroje virů.

V letošním sklizňovém roce byly v některých lokalitách zjištěny většinou slabé výskyty s převahou virové zakrslosti pšenice (WDV). Přesto, zvláště v oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin, je třeba, u ozimých ječmenů (ozimého žita) a časně setých ozimých pšenic, věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů (vektorů) kříska polního a mšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo křísků (přenašeči WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3. až 4. listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny. Oba viry jsou přenášeny perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin. V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na vzešlém výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů. Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření vhodným insekticidem, nejlépe se systémovým účinkem. Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listu (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává Státní rostlinolékařská správa, Referát monitoringu letu mšic Opava,na webových stránkách eagri.cz v sekci Škodlivé organizmy: http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/.

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti WDV a BYDV v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

• Virem infikované rostliny již nelze léčit. Proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření, spočívající zejména v důsledném a včasném hubení zdrojů infekce (minimálně 1 až 2 týdny před setím ozimů), tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují kvalitní podmítkou nebo chemicky. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.
• Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
• Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin ozimů (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích registrovanými insekticidy s delším reziduálním účinkem: Nurelle D, Bi-58 EC nové* aj., a to i opakovaně (podle průběhu teplot), aby nedošlo k šíření přenašečů virů v porostu. Menší plochy ošetříme celoplošně případně i pyretroidy.
• V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a v zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce, a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
• Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
• Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy, neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
• V silně ohrožených oblastech je možno namořit osivo ozimého ječmene a u časných výsevů i ozimé pšenice registrovaným insekticidním mořidlem: Deter nebo Cruiser 350 FS. „Mořidlo je možno použít v rámci komplexu agrotechnických opatření proti přenašečům virů.“
• Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však pouze aplikace insekticidů nemůže zcela zabránit infekci!

 

Příznaky virové zkrslosti obilnin na podzim (žloutnoucí rostliny)

Ozimá řepka

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Nejjednodušším opatřením je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen mělkou orbou nebo ošetřením totálním neselektivním herbicidem a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši. Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele - obilniny - od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele. Aplikace registrovaných graminicidů: Agil 100 EC, Fusilade Forte 150 EC, Garlant Forte, Stratos Ultra, Gramin, Targa Super 5 EC, Pantera QT se provádí zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici. U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicidy: Barcklay, Careca, Kerb 50 W, Proper Flo aj., které mají doporučení k aplikaci (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikujeme však na zmrzlou půdu.

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Vzešlý výdrol obilniny je nutné likvidovat co nejdříve

Výdrol obilniny je výraznou konkurencí řepce

Nepodceňujte poškození vzcházejících porostů slimáčky, dřepčíkyani hrabošem polním.

U ozimých řepek je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů ozimé řepky, kdy má tendenci růst do listů na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od čtvrtého pravého listu řepky až objevení se pátého pravého listu řepky, je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách. Regulátory růstu s účinnými látkami mepiquat-chloride, metconazole (Caryx) a na bázi triazolů - flusilazole (Lyric, Capitan), tebuconazole (Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx, Orius 25 EW, Ornament 250 EW), metconazole (Caramba), tebuconazole, prothioconazole (Prosaro 250 EC, Tilmor), difenoconazole, paclobutrazole (Magnello, Toprex) aj. mají razantnější morforegulační účinek (jako chlormequat chloride) a navíc dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fómovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období. Pokud se aplikace z jakéhokoliv důvodu opozdí, doporučuje se pro posílení regulačního efektu použít směs triazolů s regulátory na bázi CCC - chlormequat chloride (Celstar 750 SL, Cycocel 750 SL, Retacel Extra R 68, Stabilan 750 SL). V případě regulace porostů pouze přípravky na bázi CCC je vhodným termínem objevení se čtvrtého pravého listu řepky. Základní dávka se zvyšuje s vývojem dalších listů. Pro nejlepší účinnost zásahu je třeba provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří „vyrovnání“ postupně vzcházejících porostů. Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň deset dnů od doby aplikace.

Přerostlý porost řepky má vyšší riziko snížení zimovzdornosti

Fómová hniloba brukvovitých - fómové černání stonku, suchá hniloba (Leptosphaeria maculans) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách infikují askospory rostliny řepky již na podzim a vyvolávají infekci listů a kořenového krčku. Pro infekci jsou příznivé teploty 10 až 20 °C. Patogen infikuje pletivo řepky především v místech poranění (dřepčíky a krytonosci). Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky. Anamorfa Phoma lingam je příčinou fómového černání stonku a kořenového krčku. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fómovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu. Fómová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva. Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fómové hniloby je důležitý výběr odrůdy a doporučuje se přerušení pěstování hostitelských rostlin na 4 roky. Důležité je včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu. Významná je rovněž i ochrana proti dřepčíkům a stonkovým škůdcům. V lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim. Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky.

Pyknidy fómy na listech řepky

Hraboš polní

Lokálně jsou zjišťovány až silné výskyty hraboše polního: sady, školky, kmín, pícniny, ozimé obilniny, ozimá řepka. Suché teplé počasí umožňuje budování nových nor a rozrůstání jeho populace. Škodlivé výskyty v porostech obilnin mohou přetrvávat (pokračovat) i v nově založených porostech řepky a ozimých obilnin. Napadené porosty obilnin je nutno přednostně sklidit, minimalizovat výdrol zrna při sklizni a urychlit úklid (zapravení) slámy. Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů musí být provedena klasickým způsobem tj. střední a hluboká orba, kdy dochází k rozrušení hnízd, nor a ničení nepohyblivých mláďat.Pokud se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka (nebo ozimé obilniny) bezorebným systémem, nutno počítat s následným ošetřením porostu povolenými přípravky.

Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti.

Pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staniček 5 kg/haje možno na zemědělské půdě podle návodu použít granulovaný nástrahový přípravek Stutox I.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny a polní plodiny lze aplikovat ručně do užívaných nor přípravek Polytanol 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Lanirat Micro je povolen pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců. Aplikuje se ručně do užívaných nor v dávce 5 g na jednu noru. Přípravek se doplňuje do nor podle potřeby do celkové dávky na jednotku plochy v roce, tj. 10 kg/ha. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule.

Abyste se při aplikaci přípravků vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí, vždy si před použitím pozorně přečtěte (etiketu) pokyny k použití a důsledně dodržujte tato doporučení.

Aktivní - obsazená nora hrabošem polním

  Pozn.: * - do spotřebování zásob