BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2017

15. 09. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 2880x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu provedené ochrany. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek herbicidů, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace). V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně.

Proseeds

Ozimé obilniny

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu provedené ochrany. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek herbicidů, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace). V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně.

Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace bývá často problematické, neboť doba, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, je velmi zkrácena nepříznivým vývojem počasí. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme další konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace. Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Jsou směřovány především pro regulaci chundelky metlice a citlivých dvouděložných druhů, jako jsou heřmánkovité, brukvovité, ptačinec žabinec, mák vlčí apod. Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete preemergentní aplikaci provést do 3 dnů po zasetí. Tato aplikace vyžaduje vedle dostatku vláhy především dobře připravené a urovnané pozemky, s drobtovitou strukturou, tak aby mohl být vytvořen souvislý herbicidní film. Lepšího půdního účinku je dosahováno na lehčích půdách, kde nedochází k intenzivnímu poutání herbicidu na sorpční komplex, proti plevelům vzcházejícím z povrchu půdy (chundelka metlice, mák vlčí). U druhů vzcházejících z větších hloubek (např. svízel přítula) je však účinnost neuspokojivá. U některých herbicidů možno podle specifikace provést časně postemergentní aplikaci herbicidu (tj. aplikace po vzejití do fáze 1–3 pravých listů obilniny). Tyto podzimní aplikace se stále více osvědčují, zejména na pozemcích s pravidelným výskytem odolných plevelů - chundelky metlice, violky rolní, rozrazilů aj. a řídí se růstovou fází plevelů, kterou jsou optimálně ve fázi děložních listů a maximálně 1. pár pravých listů. V tomto období jsou plevelné rostliny k účinným látkám herbicidů výrazně citlivější.

V časně setých porostech ozimých obilnin, a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost), může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám) za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu. Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přes použití maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný.

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

  • porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;
  • ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy působí nedostatečně;
  • pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
  • je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr přípravků;
  • nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších honech), proto může dojít k lokálnímu přemnožení některých plevelů;
  • nevyužívá se regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
  • nedostatečně se reguluje zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
  • je nedořešená problematika ochranných pásů - jako zdroje zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

V oblastech s deštivějším počasím při kvetení a místy i při dozrávání a sklizni obilnin se mohlo zvýšit i napadení klasů fuzariózami (růžovění klasů pšenice). Kontaminace zrna obilnin mykotoxiny produkovanými patogeny z rodu Fusarium je jedním z rizikových faktorů při uplatnění sklizně pšenice. Infikované osivo má sníženou energii klíčení, vzcházení a následně sníženou vitalitu růstu a vývoje. Fuzariózy se do značné míry podílejí i na odumírání klíčních rostlin. Navíc takto postižené obilky a rostliny mohou být dalším zdrojem infekce pro sousední rostliny, ale i následné rostliny. Rod Fusarium zahrnuje několik desítek druhů. Na obilninách se vyskytují především F. culmorum, F. graminearum (Gibberella zeae), F. avenaceum (Gibberella avenacae), F. poae a další. K nim se řadí i významný patogen sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná, rážovka, srpovnička sněžná (Monographella nivalis var. nivalis). Fuzária v klasech se více vyskytují především ve vlhčích oblastech nebo v letech s deštivým počasím v době od začátku kvetení do sklizně.

Ochrana porostů proti růžovění klasů pšenice především spočívá v preventivních opatřeních:

  • setí zdravého osiva;
  • dodržování vhodného střídání plodin;
  • nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm odolnosti;
  • kvalitní podmítka strniště a slámy a následná orba;
  • podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem a cílenou podporou mikrobiální půdní aktivity, pouhé zapravení zbytků do půdy nezaručí, že infekce nenastane v dalších sezónách, kdy se zpracováním půdy dostanou zbytky rostlin znovu na půdní povrch;
  • podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Důležitým způsobem ochrany je rovněž použití účinného mořidla (Celest Extra Formula M, Celest Trio Formula M, Kinto Duo, Lamardor FS 400, Maxim Star 025 FS, Raxil Star, Redigo Pro, Seedron, Systiva, Tebseme, Vibrance Duo 50 FS, Vibrance Gold, Vitavax 2000), zejména v případě, že osivo pochází z porostu napadeného fuzariózami nebo je k pěstování zvolen z pohledu šíření fuzárií rizikový pozemek (předplodina obilnina nebo kukuřice; oblast se sklonem k vyzimování; vlhká uzavřená lokalita s omezeným prouděním vzduchu; pozemek, na kterém dlouho leží sníh aj.). V podzimním období podporují rozvoj choroby teploty kolem 10 °C.

Pozor na snětivosti! Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice. Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný - slanečkový - zápach po trimetylaminu.

Mazlavá snětivost pšenice (sněť mazlavá; Tilletia tritici, Tilletia foetida) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, neboť je účinně regulována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia.

Zakrslá snětivost pšenice (sněť zakrslá; Tilletia controversa) se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje: působí na ni jen některá povolená specifická mořidla (Celest Extra Formula M, Celest Trio Formula M, Difend, Difend Extra, Dividend 030 FS, Vibrance Gold). Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

  • trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;
  • používání uznaného certifikovaného osiva;
  • výběr méně náchylných odrůd;
  • kvalitní moření osiva účinnými mořidly;
  • časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;
  • nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť; Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Sledujte také výskyty křísků a mšic - vektorů virové zakrslosti obilnin, zvláště u časně setých porostů. Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene. Chorobu způsobuje Barley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi. Virová zakrslost pšenice, jejíž původcem je Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním. Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin. Vysoké teploty přes 30 °C jsou nepříznivé pro rozmnožování mšic. Naopak teplé letní počasí podporuje rozvoj populace křísků, lokálně může mít ještě i 3. generaci. V roce s teplým létem a podzimem je proto vysoké riziko plošného výskytu WDV. Při vyšších teplotách má křísek vyšší pohyblivost a dochází rovněž k vyšší intenzitě přenosu viru.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin, je třeba u ozimých ječmenů (ozimého žita) a časně setých ozimých pšenic věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů (vektorů) kříska polního a mšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo křísků (přenašeči WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3. až 4. listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny.

Oba viry jsou přenášeny perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na vzešlém výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů. Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření insekticidem. U raných výsevů (zejména ozimého ječmene) v potenciálně ohrožených oblastech se doporučuje moření osiva insekticidním mořidlem (Cruiser 350 FS, Deter). Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listu (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Referát monitoringu letu mšic Opava, na webových stránkách eagri.cz v sekci Škodlivé organizmy: Aphid-bulletin-2017.

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti původců (WDV a BYDV) virové zakrslosti obilnin v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

  1. Virem infikované rostliny již nelze léčit, proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti přenašečům, tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření, spočívající zejména v důsledném a včasném hubení zdrojů infekce - minimálně 1 až 2 týdny před setím ozimů, tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují, kvalitní podmítkou nebo včasnou aplikací herbicidu. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.
  2. Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
  3. Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin ozimů (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích insekticidy s delším reziduálním účinkem: Danadim Progress, Nurelle D, Proteus 110 OD, a to i opakovaně (podle průběhu teplot), aby nedošlo k šíření přenašečů virů v porostu. Menší plochy ošetříme případně i celoplošně povolenými pyretroidy.
  4. V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a v zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
  5. Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
  6. Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy, neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
  7. V silně ohrožených oblastech je možno namořit osivo ozimého ječmene a u časných výsevů i ozimé pšenice insekticidním mořidlem.
  8. Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však pouze aplikace insekticidů nemůže zcela zabránit infekci!

 

Regulace plevelů v pšenici již na podzim je nutná
Regulace plevelů v pšenici již na podzim je nutná

Zrno z klasů napadených fuzariózami má nízkou kvalitu
Zrno z klasů napadených fuzariózami má nízkou kvalitu

Sněť zakrslá
Sněť zakrslá

Sněť mazlavá
Sněť mazlavá

Sněť prašná ječná
Sněť prašná ječná

Příznaky virových zakrslostí obilnin na podzim
Příznaky virových zakrslostí obilnin na podzim

Ozimá řepka

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Nejjednodušším opatřením je snížit sklizňové ztráty obilovin na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen mělkou orbou nebo ošetřením totálním neselektivním herbicidem a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit včas, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši. Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve.

V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření.

Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů (Agil 100 EC, Digator, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland, Gobi, Gramin, Gramiguard, Pantera QT, Pilot, Quick 5 EC, Stratos Ultra, Targa 10 EC, Vidrolin) se provádí (při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem) zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici.

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačují výdrol obilnin herbicid Cleravis.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdrol obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid s účinnou látkou propyzamid: Careca, Proper Flo aj., který má doporučenou aplikaci (i lepší účinnost) i za nižších teplot. Neaplikovat však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Nepodceňujte poškození vzcházejících porostů slimáčky, dřepčíky ani hrabošem polním.

U ozimých řepek je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů ozimé řepky, kdy mají listy tendenci více růst na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od 4. pravého listu řepky až objevení se 5. pravého listu řepky je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách. Regulátor růstu Caryx a fungicidy na bázi triazolů mají razantní morforegulační účinek a navíc dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fomovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období. Pro zvýšení jistoty přezimování řepky se doporučuje k tomuto postřiku přidat i mikroelementy bór a měď. Pro nejlepší účinnost zásahu je třeba provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří „vyrovnání“ postupně vzcházejících porostů. Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň 10 dnů od doby aplikace.

Fomová hniloba brukvovitých (suchá hniloba; Leptosphaeria maculans, anam. Phoma lingam) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení časně na podzim. Patogen přežívá v půdě 2–3 roky. Zdrojem nákazy jsou nezapravené posklizňové zbytky brukvovitých. Choroba je také přenosná osivem.

Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách (10 až 20 °C) napadá děložní lístky řepky nebo pravé listy. Při vyšším infekčním tlaku způsobuje i padání klíčních rostlin. Patogen infikuje pletivo kořenového krčku řepky především v místech mechanického poranění pletiva (dřepčíky, krytonosci, poškození mrazem). V místech poškození se na stoncích objevují nepravidelné fialové skvrny, které časem černají. Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fómovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu. Fómová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Infekce vniká do rostlin průduchy. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva.

Kromě fomové hniloby brukvovitých si můžeme nekvalitním infikovaným osivem zamořit pozemek i dalšími chorobami - alternariovou skvrnitostí brukvovitých (Alternaria spp.), bílou hnilobou řepky (Sclerotinia sclerotiorum), listovou skvrnitostí řepky (Pyrenopeziza brassicae), verticiliovým vadnutím řepky (Verticillium spp.) aj.

Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fomové hniloby je důležitá volba odolné odrůdy, přerušení pěstování hostitelských rostlin minimálně na 3 roky, dodržení termínu setí, vyrovnaná výživa, omezit poškození pletiv škůdci (dřepčíci, stonkoví škůdci). Důležité je rovněž včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu. Na lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim ve fázi BBCH 14–16 (4.–6. pravý list). Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky. Časně jarní ošetření (na počátku dlouživého růstu) má pozitivní vliv na infekce vzniklé na jaře, zpomalí vývoj patogenu, ale nezničí již infekce, které vznikly na podzim.

Výdrol obilniny v řepce je třeba odstranit
Výdrol obilniny v řepce je třeba odstranit

Foma na listu řepky
Foma na listu řepky

Přerostlá řepka na podzim
Přerostlá řepka na podzim

Fáze 4. až 6. listu řepky vhodná pro regulaci růstu
Fáze 4. až 6. listu řepky vhodná pro regulaci růstu

Hraboš polní

Lokálně jsou zjišťovány škodlivé výskyty hraboše polního v sadech, školkách, kmínu, pícninách, obilninách a řepce. Škodlivé výskyty mohou přetrvávat (pokračovat) i v nově založených porostech řepky a ozimých obilnin.

Preventivní opatření: Napadené porosty obilnin je nutno přednostně sklidit, minimalizovat výdrol zrna při sklizni a urychlit úklid (kvalitní zapravení) slámy. Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů musí být provedena klasickým způsobem tj. střední a hluboká orba, kdy dochází k rozrušení hnízd, nor a ničení nepohyblivých mláďat. A nenechávat nezaorané zbytky organické hmoty. Oproti tomu, bezorebné systémy obdělávání půdy podporují vývoj populací hraboše polního. Podpora přirozených predátorů hraboše polního je založena na zlepšování hnízdních podmínek, úpravou krajinných prvků, výsadbou remízů, zřizováním biokoridorů a umísťováním berliček na okrajích pozemků. Nejvíce se uplatňují: káně lesní a rousná, poštolka obecná, sova pálená, kalous ušatý a kalous pustovka. Pokud se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka (nebo ozimé obilniny) bezorebným systémem, nutno počítat s následným ošetřením porostu povolenými přípravky.

Na omezení přemnožených hrabošů na větších plochách není (zatím) v současné době (20. 8. 2017) povolený žádný ekologicky přijatelný rodenticid, který by se dal (za stanovených podmínek) plošně aplikovat alespoň v ohniscích silného výskytu hraboše. Granulovaný nástrahový přípravek Stutox I (5 % fosfid zinečnatý) nelze aplikovat volně rozhozem, ale lze jej aplikovat - v dávce 5 kg/ha při středním výskytu a max. až 10 kg při kalamitním výskytu - pouze vložením do nor nebo do jedových staniček. Při aplikaci lze použít i dávkovače. Přípravek se do nor nebo staniček doplňuje po 14 dnech podle potřeby do celkové dávky na jednotku plochy. Aplikace je možná za suchého počasí. Neaplikovat na větší plochy bez porostu, před deštěm nebo sněžením, ihned po dešti nebo za silné rosy, na sníh nebo led. Omezené a kontrolované použití přípravku Stutox I bylo na výjimku 120 dnů povoleno od 31. 7. 2017 do 27. 11. 2017!

Na zemědělskou půdu lze dle metodiky aplikovat ručně do užívaných nor také přípravek Polytanol, 13 tablet/noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha kdykoliv, když potřebujeme ohodnotit početnost výskytu. Podle metodických pokynů ÚKZÚZ provádíme kontrolu početnosti hraboše polního tak, že na pozemku uskutečníme 4 průchody o šířce 2,5 m a délce 100 m. Při průchodu sčítáme nory hraboše polního se zřetelnými výhrabky zeminy, užívané nory s trusem hlodavců u nory nebo na cestičce, s čerstvou potravou v ústí nory, okousanou vegetací kolem nory apod. Počet užívaných nor ze 4 průchodů násobíme 10, a tím obdržíme počet užívaných nor na ha.

Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti (viz tab.).

Tab.: Stupnice pro hodnocení početnosti hraboše polního na podzim podle počtu užívaných nor na 1 ha

Slabý výskyt (počet nor)

Střední výskyt (počet nor)

Silný výskyt (počet nor)

V porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu a letošních zásevech jetelovin a trav

10–200

210–600

610 a více

Ve dvouletých a starších porostech vojtěšky, jetele, semenných trav, trvalé travní porosty (louky, pastviny, úhory), zatravněné sady

10–400

410–2000

2000 a více

Nora hraboše v řepce
Nora hraboše v řepce

Schéma konstrukce berličky pro dravce
Schéma konstrukce berličky pro dravce (mm)

Přípravky na ochranu rostlin musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a dodržením ochranných lhůt.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2017

Regulace plevelů v pšenici již na podzim je nutná
Zrno z klasů napadených fuzariózami má nízkou kvalitu
Sněť zakrslá
Sněť mazlavá
Sněť prašná ječná
Příznaky virových zakrslostí obilnin na podzim
Výdrol obilniny v řepce je třeba odstranit
Foma na listu řepky
Přerostlá řepka na podzim
Fáze 4. až 6. listu řepky vhodná pro regulaci růstu
Nora hraboše v řepce
Schéma konstrukce berličky pro dravce (mm)

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail