Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2020

15. 09. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 474x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu provedené ochrany.

Proseeds

Ozimé obilniny

Plevele

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu provedené ochrany. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace).

V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně. Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace bývá často problematické, neboť doba, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, je velmi zkrácena nepříznivým vývojem počasí. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme další konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace.

Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Jsou směřovány především pro regulaci chundelky metlice a citlivých dvouděložných druhů, jako jsou heřmánkovité, brukvovité, ptačinec žabinec, mák vlčí apod.

Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete preemergentní aplikaci provést do 3 dnů po zasetí. Tato aplikace vyžaduje kromě dostatku vláhy především dobře připravené a urovnané pozemky s drobtovitou strukturou tak, aby mohl být vytvořen souvislý herbicidní film. Lepšího půdního účinku je dosahováno na lehčích půdách, kde nedochází k intenzivnímu poutání herbicidu na sorpční komplex, proti plevelům vzcházejícím z povrchu půdy (chundelka metlice, mák vlčí). U druhů vzcházejících z větších hloubek (např. svízel přítula) je však účinnost neuspokojivá.

U některých herbicidů možno podle specifikace provést i časně postemergentní aplikaci. Ta se řídí zejména růstovou fází plevelů, kterou jsou optimálně děložní listy a maximálně 1. pár pravých listů. V tomto období jsou plevelné rostliny k účinným látkám herbicidů výrazně citlivější. Obvykle se toto ošetření provádí ve fázi 1. až 3. listu obilniny a využívá se zejména na pozemcích s pravidelným výskytem odolných plevelů - chundelky metlice, violky rolní, rozrazilů aj. Tyto podzimní aplikace se stále více osvědčují.

V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost) může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám), za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu. Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přes použití maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný (plevelná rostlina vytvoří klíčivá semena).

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

  • porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;
  • ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy působí nedostatečně;
  • pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
  • je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr přípravků;
  • nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších honech), proto může dojít k lokálnímu ohniskovému přemnožení některých plevelů;
  • nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
  • nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
  • nedořešená problematika ochranných pásů – jako zdroje zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Pozor na snětivosti

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice. Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný slanečkový zápach po trimetylaminu.

Mazlavá snětivost pšenice (sněť mazlavá; Tilletia tritici, Tilletia foetida) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, neboť je účinně regulována všemi registrovanými mořidly.

Zakrslá snětivost pšenice (sněť zakrslá; Tilletia controversa) se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje, působí na ni jen některá povolená specifická mořidla. Na nezamořené pozemky se může přenášet kontaminovaným osivem, půdou, hnojem, větrem při sklizni a kontaminovanými kombajny. Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony také výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

  • trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;
  • používání uznaného certifikovaného osiva;
  • výběr méně náchylných odrůd;
  • kvalitní moření osiva účinnými mořidly: Celest Extra Formula M, Celest Trio Formula M, Difend, Difend Extra, Vibrance Extra aj.;
  • časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;
  • nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť - Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi povolenými mořidly.

Virové zakrslosti

Sledujte také výskyty křísků a mšic - vektorů virové zakrslosti obilnin zvláště u časně setých porostů.

Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene, chorobu způsobuje Barley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice, jejíž původce Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním. Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin.

Vysoké teploty přes 30 °C jsou nepříznivé pro rozmnožování mšic. Naopak teplé letní počasí podporuje rozvoj populace křísků, lokálně může mít ještě i 3. generaci. V roce s teplým létem a podzimem je proto vysoké riziko plošného výskytu WDV. Při vyšších teplotách má křísek vyšší pohyblivost a dochází rovněž k vyšší intenzitě přenosu viru!

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin, je třeba u ozimých ječmenů (ozimého žita) a časně setých ozimých pšenic věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů (vektorů) kříska polního a mšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo křísků (přenašeči WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3. až 4. listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny.

Oba viry jsou přenášeny perzistentním způsobem - virus se v těle přenašeče (vektora) množí, takže přenašeč je infekční po celou dobu svého života! U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází (většinou až na jaře) k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů. Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření insekticidem. Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listu (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává ÚKZÚZ a na webových stránkách eagri.cz v sekci Škodlivé organizmy.

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti původců (WDV a BYDV) virové zakrslosti obilnin v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

  1. Virem infikované rostliny již nelze léčit, proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům, tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření spočívající zejména v důsledném a včasném hubení zdrojů infekce - minimálně 1 až 2 týdny před setím ozimů, tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují, kvalitní podmítkou nebo včasnou aplikací herbicidu. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.
  2. Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
  3. Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin ozimů (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích insekticidy a menší plochy ošetříme celoplošně.
  4. V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a v zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
  5. Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
  6. Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy, neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
  7. Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však jenom aplikace insekticidu nemůže zcela zabránit infekci!

Plevele v pšenici na podzim je nutno odstranit
Plevele v pšenici na podzim je nutno odstranit

Mazlavá snětivost pšenice je regulována mořidly
Mazlavá snětivost pšenice je regulována mořidly

Na zakrslou snětivost pšenice působí specifická mořidla
Na zakrslou snětivost pšenice působí specifická mořidla

Prašná snětivost ječmene je regulována mořidly
Prašná snětivost ječmene je regulována mořidly

Příznaky virové zakrslosti
Příznaky virové zakrslosti

Mšice jsou přenašeči viru žluté zakrslosti ječmene
Mšice jsou přenašeči viru žluté zakrslosti ječmene

Ozimá řepka

Nepodceňujte poškození vzcházejících porostů slimáčky, dřepčíky ani hrabošem polním.

Plevele

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Nejjednodušším opatřením je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen mělkou orbou nebo ošetřením totálním neselektivním herbicidem a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit včas, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši.

Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením 1 či 2 týdny vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny.

Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů se proti výdrolu provádí (při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem) zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici.

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačuje výdrol obilnin aplikovaný herbicid Cleravis.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid Barclay Propyz, který má doporučení aplikace (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Regulace růstu

U ozimé řepky je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů řepky, kdy mají listy tendenci růst na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od 4. pravého listu řepky až objevení se 5. pravého listu řepky je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách.

Regulátory růstu a fungicidy s morforegulačním účinkem mají razantní morforegulační účinek a navíc přípravky na bázi triazolů dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fomovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období. Pro zvýšení jistoty přezimování řepky se doporučuje k tomuto postřiku přidat i mikroelementy bór a měď. Pro nejlepší účinnost zásahu je nutno provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří vyrovnání postupně vzcházejících porostů. Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň deset dnů od doby aplikace.

Houbové choroby

Fomové černání stonku řepky (fomová hniloba brukvovitých, suchá hniloba; Phoma lingam) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení časně na podzim. Patogen přežívá v půdě 2–3 roky. Zdrojem nákazy jsou nezapravené posklizňové zbytky brukvovitých. Choroba je také přenosná osivem.

Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách (10–20 °C) napadá děložní listy řepky nebo pravé listy. Při vyšším ifekčním tlaku způsobuje i padání klíčních rostlin (rostliny se v místě kořenového krčku zaškrcují a lámou).

Patogen infikuje pletivo kořenového krčku řepky především v místech mechanického poranění pletiva (dřepčíky, krytonosci, poškození mrazem). V místech poškození se na stoncích objevují nepravidelné fialové skvrny, které časem černají. Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fomovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu. Fomová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Infekce vniká do rostlin průduchy. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva.

Kromě fomové hniloby brukvovitých si můžeme nekvalitním infikovaným osivem zamořit pozemek i dalšími chorobami - alternariovou skvrnitostí brukvovitých (Alternaria spp.), bílou hnilobou řepky (Sclerotinia sclerotiorum), listovou skvrnitostí řepky (Pyrenopeziza brassicae), verticiliovým vadnutím řepky (Verticillium spp.) aj.

Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fomové hniloby je důležitá volba odolné odrůdy, přerušení pěstování hostitelských rostlin minimálně na 3 roky, dodržení termínu setí, vyrovnaná výživa, omezit poškození pletiv škůdci (dřepčíci, stonkoví škůdci). Důležité je rovněž včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu. Na lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim ve fázi BBCH 14–16 (4.–6. pravý list). Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky. Časně jarní ošetření (na počátku dlouživého růstu) má pozitivní vliv na infekce vzniklé na jaře, zpomalí vývoj patogenu, ale nezničí již infekce, které vznikly na podzim.

Poškození řepky slimáčky
Poškození řepky slimáčky

Poškození vzcházející řepky dřepčíky nelze podcenit
Poškození vzcházející řepky dřepčíky nelze podcenit

Výdrol v řepce je třeba odstranit včas
Výdrol v řepce je třeba odstranit včas

Přerostlé rostliny řepky na podzim
Přerostlé rostliny řepky na podzim

Správně vedený porost řepky na podzim - přízemní růžice
Správně vedený porost řepky na podzim - přízemní růžice

Fomové černání stonku řepky - pyknidy patogena na listu
Fomové černání stonku řepky - pyknidy patogena na listu

Hraboš polní

Podle monitoringu ÚKZÚZ i ke konci července 2020 se hraboš mozaikovitě vyskytuje ve většině sledovaných plodin a lokálně způsobuje i větší škody. Vyskytuje se zejména na strništích sklízených polních plodin, ale také v jetelotrávách, vojtěšce, jeteli a trvalých kulturách, včetně sadů a vinic. Nejpočetnější červencové stavy hrabošů byly zaznamenány na strništích sklízených polních kultur (v průměru 1 274 aktivních výstupů z nor na 1 ha). Populace hraboše tak zde dosáhly mnohem vyšších hodnot než v porostech trvalých travních porostů, vojtěšky a jetele či sadů (v průměru 460 aktivních výstupů z nor na 1 ha). V současnosti pokračuje nárůst četnosti hraboše téměř ve všech krajích (mimo Pardubického a Jihočeského) viz grafy na eagri.cz.

Hraboš polní je v zemědělství škůdcem vyžadující stálou pozornost. Jeho škodlivost bývá téměř každoroční, ale nejvyšší škody působí především v letech gradace, kdy se rychle zvětšuje jeho populace a škodlivost u většiny plodin.

Rychlost rozmnožování hraboše polního v optimálních podmínkách je mimořádně velká. Březost samice je velmi krátká a již po 19 až 20 dnech rodí obvykle 4 až 6, ale někdy až 12 mláďat. Během roku může mít samička mláďata 3–7×. Mezi 9. až 10. dnem mláďata prohlédnou a po 3 týdnech jsou již zcela samostatná. Tento proces je ještě urychlen rychlým dospíváním. Mladé samičky mohou vrhnout mláďata již ve stáří 5 týdnů! Hnízdo opouštějí pouze samečci, kdežto mladé samičky zůstávají a vytvářejí velkou rodinu, ve které stále přibývají nová mláďata. Neobyčejná rozmnožovací schopnost hrabošů polních a skutečnost, že se živí především zemědělskými plodinami způsobuje, že jsou schopni při přemnožení napáchat nesmírné škody. V příznivých letech může na 1 ha vojtěškového pole žít až 5 000 hrabošů. Přesto, že mají hraboši mezi šelmami a ptáky velmi mnoho přirozených nepřátel, není boj proti hrabošům moc úspěšný. Vzniklé ztráty hraboši při rychlosti svého množení totiž zase vždy za příznivých podmínek snadno nahrazují.

V  roce 2019 byla zaznamenána jeho gradace zejména na střední a jižní Moravě, kdy extrémní výskyty hraboše polního způsobily lokálně až 80% poškození porostů obilnin. Tak zvaný hraboší rok, kdy se hraboši přemnožují, se opakuje pravidelně ve 2 až 4letých cyklech, není to tedy nic neobvyklého. Jenže loňský rok byl problematický v tom, že počty hrabošů narostly velmi brzy, hned zjara.

„Většinou se populace zvětšuje postupně během vegetační sezony. Škody pak nebývají tak velké, protože populace naroste, až když je úroda sklizená. To už není tak bolestivé. Přemnožení na jaře ale způsobuje již citelné škody na napadených plodinách,“ vysvětluje ekolog Emil Tkadlec z Univerzity Palackého v Olomouci, který se výzkumem hrabošů zabývá. Důvodů, proč jsou hraboši přemnožení, je hned několik. „Hraboši se měli podle předpokladů přemnožit už v roce 2018. Jakmile se přemnoží, důsledky se ihned projeví. Do zimy zlikvidují většinu svých potravních zdrojů, takže v zimě začne populace zase klesat. Jenže v roce 2018 vlivem sucha sice jejich počty růst začaly, ale zase ne tolik. Zima byla mírná a hraboši tak měli větší šanci ji přežít, než kdyby uhodily tuhé mrazy. A v neposlední řadě jim pomohl loňský deštivý květen. Díky dešti se plodinám dařilo lépe, a tak měli více potravy.“

Preventivní opatření: Napadené porosty obilnin je nutno přednostně sklidit, minimalizovat výdrol zrna při sklizni a urychlit úklid (kvalitní zapravení) slámy. Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů by měla být provedena klasickým orebným způsobem nebo hloubkovým (dlátovým) kypřením podle půdně-klimatických podmínek s následným upěchováním půdy (nikoli válením) tak, aby došlo k co největšímu narušení nor a likvidaci hrabošů. Toto opatření by mělo mít dostatečný efekt a snížit počet hrabošů na tolerovatelné minimum. S tímto opatřením se však pojí riziko snížené zásoby vláhy pro zakládané porosty, přesto je doporučeno opatření provést. Orba i kypření do hloubky 20 cm má na populaci hraboše hodně destruktivní vliv, neboť dochází k rozrušení hnízd, nor a působí ničivě i na samotné hraboše, zejména nepohyblivá mláďata. Také dochází k obnažení norových systémů, což je veliká příležitost pro predátory a taky dojde k odstranění vegetace, takže hraboši nemají co konzumovat. Proto nenechávat nezaorané zbytky organické hmoty.

Koncem září se mohou některé silné populace hraboše stěhovat do zasetých porostů meziplodin a ozimů a dále škodit. Lokálně lze předpokládat poškození tam, kde jsou problémy s hrabošem již nyní. Také jestliže se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka nebo ozimé obilniny bezorebným systémem, nutno počítat s následným ošetřením porostu povolenými přípravky, manuální aplikací rodenticidů do nor nebo pomocí upravených strojů, které ukládají návnadu do umělých nor. V polovině září plánuje ÚKZÚZ intenzivní monitoring výskytu hraboše polního a vyhodnocení míry rizika ohrožení letošních ozimů v jednotlivých krajích ČR.

Na omezení přemnožených hrabošů na větších plochách není (zatím) v současné době (17. 8. 2020) povolený žádný ekologicky přijatelný rodenticid, který by se dal (za stanovených podmínek) plošně aplikovat alespoň v ohniscích silného výskytu hraboše. Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny, polní plodiny lze aplikovat do nor přípravek Polytanol v dávce13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Na polní plodiny, trávníky, pastviny, v lesním hospodářství, na nezemědělskou půdu, veřejně přístupné plochy, vinice, okrasné rostliny, sady, zeleninu lze aplikovat do nor přípravek Ratron GW/GL v dávce 5 návnad/noru (max. 2 kg/ha); 100 g/1 jedovou staničku (max. 2,5 kg/ha).

Na zemědělskou půdu, polní plodiny, ovocné plodiny, zeleninu, vinice, pastviny, jehličnany, listnaté dřeviny, okrasné rostliny lze aplikovat do nor (otvor nory nezakrývat) přípravky: Arvalin Forte, Stutox II v dávce 2–4 granule/noru (max. 2–10 kg/ha).

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha kdykoliv, když potřebujeme ohodnotit početnost výskytu. Podle metodických pokynů ÚKZÚZ provádíme kontrolu početnosti hraboše polního tak, že na pozemku uskutečníme 4 průchody o šířce 2,5 m a délce 100 m. Při průchodu sčítáme nory hraboše polního se zřetelnými výhrabky zeminy, užívané nory s trusem hlodavců u nory nebo na cestičce, s čerstvou potravou v ústí nory, okousanou vegetací kolem nory apod. Počet užívaných nor ze 4 průchodů násobíme 10, a tím obdržíme počet užívaných nor na ha.

Ošetřování proti hraboši polnímu se provádí již v případě zjištění středního výskytu a koresponduje s prahy škodlivosti hraboše polního na příslušném pozemku, viz stupnice v tabulce.

Tab.: Stupnice pro hodnocení početnosti hraboše polního na podzim podle počtu užívaných nor na 1 ha

Slabý výskyt (počet užívaných nor)

Střední výskyt (počet užívaných nor)

Silný výskyt (počet užívaných nor)

v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu a letošních zásevech jetelovin a trav

10–200

201–600

601 a více

ve dvouletých a starších porostech vojtěšky, jetele, semenných trav, trvalé travní porosty (louky, pastviny, úhory), zatravněné sady

10–400

401–2000

2001 a více

Dravci jsou také významným faktorem v redukci hrabošů, avšak ve fázi gradace nemohou kvůli enormnímu množství hrabošů populaci těchto škůdců významněji snížit. Jejich význam může růst až při poklesu populace hrabošů, kdy reagují na dostatek kořisti odchovem mláďat, a tím urychlí pád populace. Přesto je vhodné přirozené predátory hraboše chránit a podporovat - zlepšováním hnízdních podmínek, úpravou krajinných prvků, výsadbou remízů, zřizováním biokoridorů a umísťováním „berliček“ na okrajích pozemků. Nejvíce se uplatňují: káně lesní a rousná, poštolka obecná, sova pálená, kalous ušatý a kalous pustovka.

Poškozený porost pšenice hrabošem na podzim
Poškozený porost pšenice hrabošem na podzim

Berličky pro dravce
Berličky pro dravce

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Související články

Choroby a škůdci křenu

07. 09. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 345x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2020

17. 08. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 720x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2020

14. 08. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 684x

Choroby a škůdci řepíku lékařského

03. 08. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 477x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail