Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2021

15. 09. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 725x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu aplikace.

Proseeds

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ozimé obilniny

Plevele

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu aplikace. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek herbicidů, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace).

V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně. Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace bývá často problematické, neboť doba, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, bývá nepříznivým vývojem počasí na jaře velmi zkrácena. V loňském mokrém podzimu (rok 2020), pokud se vůbec podařilo ozimy zaset, zůstalo hodně herbicidně neošetřených ploch. A letošní přeháňkové jaro také silně omezovalo včasnou aplikaci herbicidů, nejenom u ozimých obilnin. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme další konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace.

V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost) může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám) za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu.

Po zasetí obilniny před jejím vzejitím můžete provést preemergentní aplikaci. Tato aplikace vyžaduje kromě dostatku vláhy především dobře připravené a urovnané pozemky s drobtovitou strukturou, aby mohl být vytvořen souvislý herbicidní film. Lepšího půdního účinku je dosahováno na lehčích půdách, kde nedochází k intenzivnímu poutání herbicidu na sorpční komplex, proti plevelům vzcházejícím z povrchu půdy (chundelka metlice, mák vlčí). U druhů vzcházejících z větších hloubek (např. svízel přítula) je však účinnost neuspokojivá.

U některých herbicidů možno podle specifikace provést časně postemergentní aplikaci herbicidu. Ta se řídí zejména růstovou fází plevelů, kterou jsou optimálně děložní listy a maximálně první pár pravých listů. V tomto období jsou plevelné rostliny k účinným látkám herbicidů výrazně citlivější. Obvykle se toto ošetření provádí ve fázi 1. až 3. listu obilniny a využívá se zejména na pozemcích s pravidelným výskytem odolných plevelů - chundelky metlice, violky rolní, rozrazilů aj.

Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Ty jsou směřovány především pro regulaci chundelky metlice a citlivých dvouděložných druhů, jako jsou heřmánkovité, brukvovité, ptačinec žabinec, mák vlčí apod.

Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přes použití maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný (plevelná rostlina vytvoří klíčivá semena).

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

  • porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;
  • ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy působí nedostatečně;
  • pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
  • je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr přípravků;
  • nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších honech), proto může dojít k lokálnímu ohniskovému přemnožení některých plevelů;
  • nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
  • nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
  • nedořešená problematika ochranných pásů jako zdrojů zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Pozor na snětivosti

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice. Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný slanečkový zápach po trimetylaminu.

Mazlavá snětivost pšenice (sněť mazlavá; Tilletia tritici, Tilletia foetida) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, neboť je účinně regulována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia.

Zakrslá snětivost pšenice (sněť zakrslá; Tilletia controversa) se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje, působí na ni jen některá povolená specifická mořidla. Na nezamořené pozemky se může přenášet kontaminovaným osivem, půdou, hnojem, větrem při sklizni a kontaminovanými kombajny. Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem běžnými mořidly mořeného osiva. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev. K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

  • trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;
  • používání uznaného certifikovaného osiva;
  • výběr méně náchylných odrůd;
  • kvalitní moření osiva účinnými mořidly - Celest Extra Formula M, Difend, Difend Extra, Relenya, Vibrance Gold aj.;
  • časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;
  • nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť; Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi povolenými mořidly.

Virové zakrslosti a přenašeči

Sledujte také výskyty křískůmšic - vektorů virové zakrslosti obilnin zvláště u časně setých porostů. Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene - chorobu vyvolává Barley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice, jejíž původce Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním. Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin. Vysoké teploty přes 30 °C jsou nepříznivé pro rozmnožování mšic. Naopak teplé letní počasí podporuje rozvoj populace křísků, lokálně může mít i 3. generaci. V roce s teplým létem a podzimem je proto vysoké riziko plošného výskytu WDV. Při vyšších teplotách má křísek vyšší pohyblivost a dochází rovněž k vyšší intenzitě přenosu viru!

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin, je třeba u ozimého ječmene (ozimého žita) a časně seté ozimé pšenice věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů (vektorů) kříska polníhomšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo křísků (přenašeči WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3. až 4. listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny.

Oba viry jsou přenášeny perzistentním způsobem - virus se v těle přenašeče (vektora) množí, takže přenašeč je infekční po celou dobu svého života! U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází (většinou až na jařě) k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů. Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření insekticidem. Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2 do 6 listů (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává ÚKZÚZ, Referát monitoringu letu mšic Opava.

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti virových zakrslostí obilnin v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

  1. Virem infikované rostliny již nelze léčit, proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům, tj. mšicímkřískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření spočívající zejména v důsledném a včasném hubení zdrojů infekce - minimálně 1 až 2 týdny před setím ozimů, tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepce a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují, kvalitní podmítkou nebo včasnou aplikací herbicidu. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.
  2. Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (teplota pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
  3. Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích insekticidy a menší plochy ošetříme celoplošně.
  4. V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a na zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
  5. Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
  6. Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy, neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
  7. Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však jenom aplikace insekticidů nemůže zcela zabránit infekci!

Regulovat plevele v pšenici na podzim je základním opatřením
Regulovat plevele v pšenici na podzim je základním opatřením

Mazlavá snětivost pšenice
Mazlavá snětivost pšenice

Zakrslou snětivost pšenice regulují speciální mořidla
Zakrslou snětivost pšenice regulují speciální mořidla

Prašná snětivost ječmene
Prašná snětivost ječmene

Virová zakrslost pšenice - příznaky na listu
Virová zakrslost pšenice - příznaky na listu

Příznaky virové žluté zakrslosti ječmene
Příznaky virové žluté zakrslosti ječmene

Ozimá řepka

Nepodceňujte poškození vzcházejících porostů řepky slimáčky, dřepčíky ani hrabošem polním.

Výdrol obilnin

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit včas, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši.

Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve.

V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny.

Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů: Agil 100 EC, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland Forte, Gramin, Pantera QT, Stratos Ultra + Dash, Targa 10 EC  aj. se proti výdrolu provádí (při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem) zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicidy s účinnou látkou propyzamid (Barcklay Propyz aj.), které mají možnost aplikace (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Regulace růstu

U ozimé řepky je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů ozimé řepky, kdy mají listy tendenci více růst na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od 4. pravého listu řepky až objevení se 5. pravého listu řepky, je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách.

Regulátory růstu s účinnou látkou mepiquat chloride (Caryx) a na bázi triazolů:  Magnello, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Horizon 250 EW, Lynx, Orius 25 EW, aj. mají razantnější morforegulační účinek než chlormequat-chloride a navíc regulátory na bázi triazolů dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fomovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období. Pro zvýšení jistoty přezimování řepky se doporučuje k tomuto postřiku přidat i mikroelementy bór a měď. Pro nejlepší účinnost zásahu je nutno provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří vyrovnání postupně vzcházejících rostlin.

Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň deset dnů od doby aplikace.

Podzimní regulací porostů řepky rozumíme, kromě aplikace růstových regulátorů také hnojení dusíkem. Hnojení dusíkem na podzim se používá hlavně na slabé řepky, za nepříznivých podmínek (mokro, chladno - nižší mineralizace) pro podporu kořenového systému. Příliš mnoho dusíku pak vede, obzvláště u časných výsevů, k nadměrnému růstu a zahuštění porostu.

Říjnové přihnojení intenzivně pěstovaných porostů řepky se již stává standardem. Musíme zde však rozlišovat termín a účel aplikace, a také formu použitého hnojiva.

Silné a nadějné řepky pohnojíme v druhé polovině října dusíkem. Výsledky ukazují pozitivní účinek aplikovaných dusíkatých hnojiv s inhibitory (Alzon, UREAstabil aj.) na růst biomasy a výnos. Na podzim hnojené řepky jsou na jaře vitálnější a rychleji regenerují. Efektivnost podzimní aplikace dusíkatých hnojiv je závislá na délce podzimní vegetace řepky. Při pozdějším nástupu zimy význam těchto aplikací stoupá. Velmi důležitý je termín hnojení, který by měl být v druhé polovině října. Pokles teplot již neumožní přerůstání nadzemní hmoty, ale dusík je využit kořeny, které stále rostou. Pro růst kořenového systému, který potřebujeme především podpořit, je vhodnější amonná forma. Ta se sice v půdě přeměňuje na formu nitrátovou, ale přesto je část dusíku přijata kořeny i v amonném iontu. Proto je vhodné aplikovat hnojiva s amonným či amidickým dusíkem. Díky i pozvolnému působení těchto hnojiv (např. Alzon), mají kořeny stále k dispozici dostatek přijatelného dusíku. Hnojení musíme také přizpůsobit vláhovým podmínkám: za sucha hnojit UREAstabil, za extrémního sucha nehnojit vůbec. (cit. D. Bečka)

Fomové černání stonku řepky

Jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení časně na podzim, je fomové černání stonku řepky (fomová hniloba brukvovitých, suchá hniloba; (Leptosphaeria maculans). Patogen přežívá v půdě 2–3 roky. Zdrojem nákazy jsou nezapravené posklizňové zbytky brukvovitých. Choroba je také přenosná osivem.

Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách (10 až 20 °C) napadá děložní listy řepky nebo pravé listy. Při vyšším infekčním tlaku způsobuje i padání klíčních rostlin (rostliny se v místě kořenového krčku zaškrcují a lámou). Patogen infikuje pletivo kořenového krčku řepky především v místech mechanického poranění pletiva (dřepčíky, krytonosci, poškození mrazem). V místech poškození se na stoncích objevují nepravidelné fialové skvrny, které časem černají. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fomovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu. Fomová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Infekce vniká do rostlin průduchy. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva.

Kromě fomové hniloby brukvovitých si můžeme nekvalitním infikovaným osivem zamořit pozemek i dalšími chorobami - alternariovou skvrnitostí brukvovitých (Alternaria spp.), bílou hnilobou řepky (Sclerotinia sclerotiorum), listovou skvrnitostí řepky (Pyrenopeziza brassicae), verticiliovým vadnutím řepky (Verticillium spp.) aj.

Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fomové hniloby je důležitá volba odolné odrůdy, přerušení pěstování hostitelských rostlin minimálně na 3 roky, dodržení termínu setí, vyrovnaná výživa, omezit poškození pletiv škůdci (dřepčíci, stonkoví škůdci). Důležité je rovněž včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu.

Na lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim ve fázi BBCH 14–16 (4.–6. pravý list). Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky. Časně jarní ošetření (na počátku dlouživého růstu) má pozitivní vliv na infekce vzniklé na jaře, zpomalí vývoj patogenu, ale nezničí již infekce, které vznikly na podzim.

Výdrol v řepce
Výdrol v řepce

Přerostlý porost řepky na podzim může špatně přezimovat
Přerostlý porost řepky na podzim může špatně přezimovat

Piknidy fomy na listu řepky
Piknidy fomy na listu řepky

Hraboš polní

Podle monitoringu ÚKZÚZ ke konci července 2021 se hraboš mozaikovitě vyskytuje ve většině sledovaných plodin a lokálně způsobuje i větší škody (mapa). Vyskytuje se zejména v jetelotrávách, vojtěšce, jeteli a trvalých kulturách, včetně sadů a vinic, ale také na strništích některých sklízených polních plodin.

Preventivní opatření: Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů by měla být provedena klasickým orebným způsobem nebo hloubkovým (dlátovým) kypřením podle půdně-klimatických podmínek s následným upěchováním půdy (nikoli válením) tak, aby došlo k co největšímu narušení nor a likvidaci hrabošů. Toto opatření by mělo mít dostatečný efekt a snížit počet hrabošů na tolerovatelnou početnost. S tímto opatřením se však pojí riziko snížené zásoby vláhy pro zakládané porosty. Orba i kypření do hloubky 20 cm má na populaci hraboše destruktivní vliv, neboť dochází k rozrušení hnízd, nor a působí ničivě i na samotné hraboše, zejména nepohyblivá mláďata. Také dochází k obnažení norových systémů, což je veliká příležitost pro predátory a také dojde k odstranění vegetace, takže hraboši nemají co konzumovat. Proto nenechávat nezaorané zbytky organické hmoty. Lokálně lze předpokládat poškození ozimů zejména tam, kde jsou problémy s hrabošem již nyní.

Na omezení přemnožených hrabošů na větších plochách není (zatím) v současné době (4. 8. 2021) povolen žádný ekologicky přijatelný rodenticid, který by se dal (za stanovených podmínek) plošně aplikovat alespoň v ohniscích silného výskytu hraboše.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny, polní plodiny lze aplikovat do nor přípravek: Polytanol v dávce 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Na polní plodiny, trávníky, pastviny, lesní hospodářství, nezemědělská půda, veřejně přístupné plochy, vinice, okrasné rostliny, sady, zeleninu lze aplikovat do nor přípravek: Ratron GW/GL v dávce 5 návnad/noru (max. 2 kg/ha); 100 g/jednu jedovou staničku (max. 2,5 kg/ha).

Na zemědělskou půdu, polní plodiny, ovocné plodiny, zeleninu, vinice, pastviny, jehličnany, listnaté dřeviny, okrasné rostliny lze aplikovat do nor (otvor nory nezakrývat) přípravky: Arvalin Forte, Stutox II v dávce 2–4 pelety/noru (max. 2–10 kg/ha).

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha kdykoliv, když potřebujeme ohodnotit početnost výskytu. Podle metodických pokynů ÚKZÚZ provádíme kontrolu početnosti hraboše polního tak, že na pozemku uskutečníme 4 průchody o šířce 2,5 m a délce 100 m. Při průchodu sčítáme nory hraboše polního se zřetelnými výhrabky zeminy, užívané nory s trusem hlodavců u nory nebo na cestičce, s čerstvou potravou v ústí nory, okousanou vegetací kolem nory apod. Počet užívaných nor ze 4 průchodů násobíme 10, a tím obdržíme počet užívaných nor na ha.

Ošetřování proti hraboši polnímu se provádí již v případě zjištění středního výskytu a koresponduje s prahy škodlivosti hraboše polního na příslušném pozemku.

Prahy škodlivosti:

200 užívaných nor na 1 ha v ozimech na podzim; 
50 užívaných nor na 1 ha v ozimech na jaře;
400 užívaných nor na 1 ha (dvouleté a starší porosty) na podzim.

Významným faktorem v redukci hrabošů je také podpora přirozených nepřátel hraboše polního, mezi které patří nejen draví ptáci, ale také drobní savci. Kromě umisťování berliček pro dravé ptáky do krmných trvalých porostů, je možné též výskyt dravců podpořit tvorbou podmínek v blízkostí produkčních ploch, a to údržbou remízků a křovinných pásů, včetně stromořadí. V rámci tohoto opatření je však nutné si uvědomit, že remízky a stromořadí také současně mohou sloužit i jako rezervoár hraboše polního.

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Mapa: Výkyt hraboše polního (28. 7.–4. 8. 2021) - plodiny: jetel, vojtěška, travní porosty
Mapa: Výkyt hraboše polního (28. 7.–4. 8. 2021) - plodiny: jetel, vojtěška, travní porosty

Pozorovací bod (kolečko v mapě) je lokalita, na které se provádí pravidelný monitoring výskytu širokého spektra sledovaných škodlivých organizmů v aktuální plodině. Poloha pozorovacího bodu zůstává zachována v průběhu více let. Naproti tomu náhodný průzkum (trojúhelníček v mapě) je záznam výskytu škodlivého organizmu kdekoli mimo pozorovací bod podle momentální situace, která vytváří vhodné podmínky pro šíření určitého škodlivého organizmu. Na rozdíl od pozorovacího bodu se zde zpravidla nezaznamenává historie jeho výskytu.

Hraboš polní - aktivní nora v pšenici
Hraboš polní - aktivní nora v pšenici

Související články

Co ještě udělat, než přijde zima na zahradu

26. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 955x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

23. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 203x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

15. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 288x

Choroby a škůdci dobromysli

08. 11. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 256x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (49): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci III. – model degradace reziduí pesticidů

03. 11. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail