Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - březen a duben 2020

18. 03. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 846x

V integrované produkci ovoce se využívají ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která pozitivně usměrňují produkci a kvalitu ovoce, se zaměřením na omezení negativních vlivů na životní prostředí a minimalizaci obsahu cizorodých látek v plodech. Významným předpokladem pro uplatnění integrované produkce je výběr vhodných stanovišť, odrůd a technologických pěstitelských postupů.

Ovocné stromy

V integrované produkci ovoce se využívají ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která pozitivně usměrňují produkci a kvalitu ovoce, se zaměřením na omezení negativních vlivů na životní prostředí a minimalizaci obsahu cizorodých látek v plodech. Významným předpokladem pro uplatnění integrované produkce je výběr vhodných stanovišť, odrůd a technologických pěstitelských postupů. Základem integrovaných systémů pěstování ovoce je integrovaná ochrana rostlin, při které se využívají všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých činitelů pod hladinou prahu škodlivosti s přednostním záměrným využitím přirozených omezujících faktorů (rezistentní odrůdy, biologické a nechemické způsoby ochrany) viz: www.ovocnarska-unie.cz

Přezimující škůdci

Při integrovaném způsobu ochrany je nutno každoročně vyhodnocovat množství přezimujících škůdců. Pokud výskyt některého škůdce nepřekročí kritické číslo - ekonomický práh škodlivosti (EPŠ), ošetření se neprovádí a sleduje se další vývoj škůdců. Slabý (neškodný) výskyt nepřesahující EPŠ přezimujících škůdců je vhodné tolerovat. Tím nejen snížíte náklady, ale zachováte i dostatek přirozené potravy pro užitečné organizmy (slunéčka, pestřenky, dravé ploštice, roztoče, ptáky atd.), které jsou pak při dostatečném množství schopny udržovat výskyt mnohých škodlivých činitelů v podprahovém množství. Výhodou případné jarní ochrany ovocných stromů je také jen minimální riziko případného zamoření ovoce rezidui (zbytky) použitého přípravku a nižší úroveň poškození užitečných živočichů, kteří se většinou do výsadeb soustřeďují z okolí až po odkvětu ovocných stromů.

Mnozí sadaři hodnotí napadení chorobami či škůdci až v období, kdy je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná. U jádrovin prohlížíme květní nebo listové růžice. Orientační kritická čísla jsou stanovena na 100 květních nebo listových růžic:

  • 5 růžic napadených mšicí jabloňovou nebo 2 růžice napadené mšicí jitrocelovou;
  • 100 a více larev mery jabloňové;
  • 3 a více housenek píďalek;
  • 3 a více listožravých housenek (pupenových obalečů - růžička listů je sbalena a opředena);
  • 3 a více brouků květopasa jabloňového na sto poupat.

Při překročení kritického čísla (EPŠ) proveďte ošetření proti přezimujícím škůdcům. Nejlépe až jsou stromy dostatečně vyrašeny (podle použitého přípravku) až do fáze zeleného až růžového poupěte, nejpozději do počátku květu, na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP v TM s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 kusů) použijte akaricidy: Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje (Ekol, Biool). Teplota při ošetření má být vyšší než 5–7 °C (optimálně nad 10 °C). Čím později - do počátku květu - přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné se doporučuje chemicky ošetřit až na počátku fáze růžového poupěte (a později), kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravky: Mospilan 20 SP, Calypso 480 SC v TM s Ekolem, Istroekolem.

Ochrana ostatních dřevin se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů postřikovou jíchou. Na prohlídku a případné ošetření by se nemělo zapomenout ani u drobného ovoce a okrasných dřevin, které mohou být rovněž hostiteli některých chorob a škůdců.

Pokud v průběhu jara (v případě zjištění nadkritických počtů) nedojde k účinné regulaci chorob a přezimujících stadií škůdců, dochází potom k jejich rychlé populační expanzi, která se později jen obtížně zvládá.

Poškození mšicí jabloňovou
Poškození mšicí jabloňovou

Poškození mšicí jitrocelovou
Poškození mšicí jitrocelovou

Pupenoví obaleči na jabloni
Pupenoví obaleči na jabloni

Květopas jabloňový poškozuje poupata jabloně
Květopas jabloňový poškozuje poupata jabloně

Choroby jádrovin

Za deštivého počasí, zvláště v době kvetení a po odkvětu, se může projevit silný nárůst chorob - strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), strupovitosti hrušně (V. pyrina) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), proti kterým můžeme i preventivně aplikovat fungicidy: proti padlí jabloně: Discus, Kumulus WG, Luna Experience, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Talent, Tercel, Thiovit Jet, Topas 100 EC, Zato 50 WG aj; a proti strupovitosti: Batalion 450 SC, Captan 50 WP, Delan Pro, Dithane DG Neotec, Domark 10 EC, Faban, Chorus 75 WG, Luna Experience, Merpan 80 WG, Minos, Mytos 30 SC, Polyram WG, Pyrus 400 SC, Score 250 EC, Sercadis, Talent, Tercel aj.

V oblastech s výskytem rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae) se hrušně ošetřují i proti této chorobě např. přípravky účinkujícími na rzi: Delan Pro, Difcor 250 EC, Dithane DG Neotec, Flint Plus, Luna Experience, Score 250 EC, Talent aj.

Aplikované fungicidy možno kombinovat podle návodu i s výše uvedenými insekticidními přípravky.

Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně

Padlí jabloně na výhonu
Padlí jabloně na výhonu

Rzivost hrušně na listu
Rzivost hrušně na listu

Pilatka a zobonosky

V oblastech kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky, nejčastěji zobonoska jablečná a ovocná, je nutné při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům.

U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje sklepáváním brouků z větví podobně jako u květopasa jabloňového.

Opad plodů po poškození pilatkou jablečnou
Opad plodů po poškození pilatkou jablečnou

Preventivní opatření

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit zdroje infekce - mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím. Již samotný kvalitní předjarní řez slouží nejen k regulaci růstu a násady plodů, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to dáno tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a prosvětlení korun stromů, a tím podstatně omezíme příhodné podmínky (dobu ovlhčení) pro vznik a šíření infekce.

Mera skvrnitá

Jestliže nám v minulém roce v sadu škodila na hrušních mera skvrnitá, je třeba zahájit ochranu proti ní již v březnu. Mera skvrnitá je u nás jedním z hlavních škůdců intenzivních výsadeb hrušní a má 3–4 generace v roce. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, mera skvrnitá přezimuje jako dospělec v trhlinách kůry kmenů a větví často i ve výsadbě hrušní. Začíná být aktivní od konce února a v průběhu března. Mery jsou v tomto období v hrušňových sadech dominantním druhem a jejich přítomnost lze snadno zjistit i pomocí sklepávadla. Při teplotách nad 9 °C (již v únoru) kladou samičky vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení dochází ke snížení výnosů a oslabení stromů. Podzimní hnědočervená forma s velkými černými skvrnami je velká 3 až 4 mm. V listopadu se uchylují do zimních úkrytů. K přemnožení dochází hlavně při suchém a teplém počasí a po nadměrném používání neselektivních insekticidů, kdy dojde k vyhubení přirozených nepřátel. Mery přenáší fytoplazmy způsobujících odumírání hrušní (pear decline).

Práh škodlivosti před květem je 0,4 vajíček na 1 m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic).

Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům a organofosfátům. Na těchto lokalitách je nezbytné aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezí kladení přezimujících samiček.

Na zjištěné nymfy aplikujte: SpinTor, Sivanto Prime a na pozdější ošetření proti dospělcům použijte: Movento 100 SC, Vargas, Vertimec 1.8 EC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli - pavouci, dravé ploštice, škvoři, slunéčka, pestřenky aj. (pokud jste je nezahubili neselektivními insekticidy).

Mera skvrnitá
Mera skvrnitá

Poškození merou skvrnitou
Poškození merou skvrnitou

Štítenka zhoubná

Štítenka zhoubná je závažným škůdcem jabloní, hrušní, broskvoní a dalších druhů ovocných dřevin. Zvýšený výskyt v sadech zjistí pěstitel často až podle příznaků napadení na plodech při sklizni, které se objeví náhle z roku na rok. Přitom každý rok se příznaky na plodech nemusí objevit. U silně napadených stromů se snižuje vitalita, růst a plodnost. Rostliny vypadají, jako kdyby trpěly nedostatkem vláhy, přestávají se vyvíjet, krní a mívají menší listy. Při silnějším výskytu dochází k odumírání napadených částí a nakonec i celých stromů. Plodnost stromů se snižuje a stromy předčasně odumírají. Při sání na plodech se v okolí vpichu objevují purpurové diskolorace nepravidelně rozmístěné po povrchu. Po časném napadení plodů zůstávají plody malé a deformované. Výsledkem je snížení kvality plodů. Napadené plody mají výrazně sníženou skladovatelnost!

Štítenka zhoubná má v našich podmínkách 1 až 2 generace ročně. Zimu v našich podmínkách (pokud je mrazivá) přežívají pouze nymfy prvního instaru ve fázi černého kroužku (diapauzující stádium). Vývoj přezimující generace je ukončen v závislosti na teplotních podmínkách koncem dubna až v druhé polovině května. Samci jsou okřídlení, dlouzí 0,85 až 1 mm a po vylíhnutí vylézají zpod štítků a letem vyhledávají samice. Samice jsou trvale ukryty pod štítky, jsou 1,3 mm dlouhé a 1,1 mm široké. Samice uvolňují sexuální atraktant, kterým samce lákají. Oplodnění je pro rozmnožování štítenky zhoubné nezbytné. Partenogenetické rozmnožování, které je u jiných druhů červců běžné, nebylo u štítenky zhoubné potvrzeno.

Ošetření je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce nebo při výskytu více než 10 živých nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole. Postřik doporučujeme aplikovat až po výskytu teplot nad 10 °C, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace, ve fázi zeleného poupěte do začátku fáze růžového poupěte, přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Movento 100 SC v TM s Ekolem, Istroekolem.

Štítenka zhoubná
Štítenka zhoubná

Peckoviny

Moniliniová spála

Všeobecně peckoviny, zejména meruňky a višně, jsou napadány v květu houbou Monilia laxa způsobující moniliniovou spálu. Při silném infekčním tlaku může být zničeno až 100 % květů a houba může následně poškozovat i letorosty a prorůstat i do kosterních větví. Jednotlivé květy, plodné větévky nebo i celé větve hnědnou a zasychají, jsou jakoby spálené a uschlé zůstávají v korunách stromů až do konce vegetace. Při silnější infekci se na postižených letorostech často tvoří klejotok a rakovinné ranky, které jsou vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganizmy. Vznik infekce a vývoj moniliové spály je závislý na průběhu počasí v době kvetení stromů. Příznivé podmínky pro vznik onemocnění vytvářejí dešťové srážky nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12 °C). Houba přezimuje v napadených částech rostlin, zejména v mumifikovaných plodech, z nichž se na jaře uvolňuje ohromné množství spor.

Základem ochrany je včasné, důsledné odstraňování a likvidace napadených (mumifikovaných) plodů - hlavního zdroje infekce a napadených větviček.

Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení a pokud trvá deštivé a chladné počasí (souvislé ovlhčení listů je delší než 15 hodin, případně relativní vzdušná vlhkost je vyšší než 80 %) opakujeme ošetření při dokvétání přípravky: Horizon 250 EW, Luna Experience, Lynx, Ornament 250 EW, Prolectus, Talent, Teldor 500 SC, Signum, Zato 50 WG aj.

Moniliniová spála květů
Moniliniová spála květů

Moniliniová spála květů
Moniliniová spála květů

Suchá skvrnitost listů peckovin

Suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila) se v oblastech bohatých srážkami může vyskytovat na všech peckovinách, zvláště však na třešni, broskvoni, slivoních a dalších dřevinách rodu Prunus i střemchy (P. padus) a jeřábu obecném (Sorbus). Je rozdíl v náchylnosti odrůd. Tato choroba způsobuje na listech zejména známou dírkovitost listů. Silně napadené listy opadávají. Patogen vedle listů může napadat i další rostlinné části - výhony, pupeny, případně i plody. Na infikovaných výhonech se objevují, obyčejně hned pod pupeny, tmavofialové, později hnědnoucí nekrotizující skvrny. Spolu s výhony houba napadá i dormantní pupeny, které odumírají. Houba přezimuje ve formě mycelia v napadených spadaných listech, napadených větévkách a nesklizených plodech, na nichž vytváří konidie, kterými se dále šíří za vegetace. Ty jsou značně životaschopné a uchovávají si klíčivost po dlouhou dobu. Jsou schopné klíčit již za velmi nízkých teplot (uvádějí se teploty mírně nad bodem mrazu 2–4 °C), takže houba může v případě teplých a deštivých období v průběhu podzimu a v předjaří způsobovat i infekce pupenů. K napadení plodů dochází v období po odkvětu. Rozvoj a šíření infekce významně podporují dešťové srážky. Při silném napadení listů dochází k předčasnému opadu, což může vést k namrzání špatně vyzrálého dřeva. Napadené plody nejsou konzumně využitelné. Napadené dormantní pupeny neprorůstají.

Ochrana slivoní a třešní se provádí při rašení pupenů a po odkvětu. V průběhu deštivého počasí, ošetření dle potřeby v cca 10–14denním intervalu opakovat. Pro podzimní a jarní postřik jsou doporučeny měďnaté fungicidy: Defender Dry, Funguran Progress. Během vegetace se používají fungicidy: Dithane DG Neotec, Zato aj. Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Proti chorobě zpravidla postačí i aplikace fungicidů použitých k ošetření proti kadeřavosti broskvoně. Vhodné je shrabání a spálení napadeného listí. Snižovat vlhkost v koruně pomůže i pravidelný řez. Broskvoně a nektarinky je vhodné ošetřit po opadu listů.

Suchá skvrnitost listů slivoně
Suchá skvrnitost listů slivoně

Suchá skvrnitost listů broskvoně
Suchá skvrnitost listů broskvoně

Pilatky na slivoních

Zejména časně kvetoucí odrůdy jsou lokálně až silně poškozovány pilatkou švestkovoužlutou. Napadení pilatkami může být také jednou z příčin slabé násady plodů. Drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Vylíhlé bělavé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Postupně housenice opouští zavadající plůdek a vžírá se do dalšího plůdku. Může tak poškodit i 3–4 plody. Dospělé housenice opouštějí plody a přezimují v zámotcích v půdě. Mají jednu generaci ročně. Typické projevy napadení po odkvětu jsou na opadlých plůdcích černé tečky, u větších plůdků (do velikosti 1 cm) i zřetelné černé otvory s trusem housenic. Rozdrcená larva i poškozený plod mají zvláštní nepříjemný zápach po štěnicích.

Prahová hodnota pro ošetření bývá překročena, pokud se na konci květu slivoní v kontrolované výsadbě v náhodně odebraném vzorku 100 nejvyvinutějších odkvetlých kvítcích, na nejdříve kvetoucí odrůdě zjistí nejméně:

  • při slabší až střední násadě plodů je prahem škodlivosti výskyt 5 plůdků s vajíčky na 100 kontrolovaných plodů;
  • při silnější násadě je to 10 plůdků s vajíčky pilatek na 100 plodů;
  • případně 10 dospělců pilatek na 1 lepovou desku za 2 dny.

Chemická ochrana se optimálně provádí při dokvétání slivoní, v době opadu cca 80–90 % květních plátků. Doporučená je ochrana přípravky: Calypso 480 SC, případně Decis Mega, Dinastia.

Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek. Desky se vyvěšují před květem raných odrůd, alespoň čtyři kusy na strom z jeho jižní strany.

Upozornění - použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace!

Angrešt a rybíz

Hnědé padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5–10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Collis, Discus, Topas 100 EC, Zato; sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. podle návodu k použití, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy je vhodné také ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. Účinný je také postřik keřů po sklizni.

Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.

Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou – výsadbu směřovat na otevřenou polohu pozemku, na střední půdy, s vyrovnanou výživou (nepřehnojovat dusíkem) a udržovat hlubším řezem vzdušnou korunku stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Hnědé padlí angreštu na listech
Hnědé padlí angreštu na listech

Ostružiník

Rez ostružinová

S rozšířením pěstování beztrnných ostružin a v důsledku mírných zim se v některých oblastech silně rozšířila rez ostružinová (Kuehneola albida). Přezimuje v infikovaných výhonech (které jsou citlivější k poškození mrazem), na nichž se na jaře objevují fialovočervené zduřeniny. V těchto místech pokožka větve praská a uvolňují se žluté spory infikující spodní strany listů ostružiníků. Za deštivého počasí se rez může na listech rychle rozšířit. Silně napadené listy předčasně opadávají, což může mít negativní vliv na úrodu.

Mechanicky můžeme silné napadení omezit včasným (již při rašení) odstraněním všech napadených výhonů. Toto opatření by měli provést všichni pěstitelé v okolí.

S preventivními postřiky ohrožených ostružiníků je nutné začít krátce po vyrašení rostlin a ošetření aspoň 2× v 10denních intervalech zopakovat přípravky: Amistar, Score 250 EC, Zakeo. Na jiné choroby s vedlejší účinností na rzi je do maliníku, ostružiníku povolen přípravek Signum.

Rez ostružinová
Rez ostružinová

Réva vinná

Kadeřavost a plstnatost listů révy vinné

Kadeřavost a plstnatost listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých vlnovník viničný (syn. hálčivec révový)vlnovník révový (syn. vlnovníkovec révový).

Hálčivec révový způsobuje (kadeřavost) největší škody na počátku vegetace, v období po vyrašení, kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.

Škodlivost vlnovníka révového (plstnatost) je poměrně malá. Na napadených listech vznikají velice nápadné vyvýšené puchýře na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují. K významnějšímu poškození dochází jen při velmi silném napadení listů doprovázeném zmenšením a svinováním čepelí, a při napadení květenství.

Oba dva druhy těchto drobných mikroskopických roztočů (jen 0,15 mm dlouzí) přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Lze předpokládat, že proti vlnovníkům jsou také účinné přípravky (hnojiva): Sulka, Sulka-K, Sulka Extra aplikované před vyrašením.

Jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám. Dravý roztoč je schopný živit se též pylem rostlin, případně může i krátkodobě hladovět, proto přežívá i v době, kdy se fytofágní roztoči v lokalitě nevyskytují. Typhlodromus pyri ve vinicích přezimuje. Díky těmto vlastnostem je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě, ale pouze za předpokladu, že se také dlouhodobě používají jen přípravky selektivní k dravému roztoči. Vůbec nejvyšší riziko představuje použití insekticidů na bázi syntetických pyretroidů. Tyto látky hubí dravé roztoče již v neuvěřitelně nízkých koncentracích! Obecně platí, že je nutné řídit se doporučeními dodavatele konkrétní populace dravého roztoče. Toto platí i v ostatních ovocných výsadbách.

Vlnovník révový - plstnatost (vlevo) a hálčivec révový - kadeřavost (vpravo)
Vlnovník révový - plstnatost (vlevo) a hálčivec révový - kadeřavost (vpravo)

Různorožec trnkový

Housenky (šedohnědé píďalky 1–3 cm dlouhé) přezimují na kmíncích, sloupcích vedení a v půdě. Škodí na jaře při rašení révy vykusováním pupenů a mladých listů. Na lokalitách s výskytem tohoto škůdce doporučujeme keře révy vinné při rašení ošetřit. K chemické ochraně lze použít přípravky: Explicit Plus, Steward.

Zelenina

Nejenom ovocné stromy jsou napadány a poškozovány chorobami a škůdci, ale také musíme na jaře věnovat patřičnou pozornost pěstované zelenině.

Škůdci zeleniny

Sledujte výskyty mšic a při náletu prvních mšic porosty ošetřete. Na mšice jsou kromě pyretroidů povoleny také přípravky Pirimor 50 WG, Calypso 480 SC.

V uzavřených pěstebních prostorách a ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky. Ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách, umožňují škodit plžům trvale po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby. Proti plžům jsou povoleny tyto návnadové přípravky: Clartex Neo, Metarex Inov, Sluxx HP aj. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Z biologických přípravků lze použít Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký. Tento přípravek je účinný zejména proti slimáčku síťkovanému a slimáčku polnímu. Na plzáky z rodu Arion účinkuje jen na mladé jedince.

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných, výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např. pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Scatto. U košťálovin můžete použít i některý z dalších: Buldock 25 EC aj.

Vyslepnutí košťálovin

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben, může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu. Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo plodomorky zelné. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. U chemického ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům.

Mšice na paprice
Mšice na paprice

Mšice na salátu
Mšice na salátu

Mšice na česneku
Mšice na česneku

Vyslepnutí košťálovin
Vyslepnutí košťálovin

Okrasné rostliny

Růžová sněžná plísňovitost (plíseň sněžná)

Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty trávníku během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis, která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Po sejití sněhu na jaře se mohou (na citlivých druzích trav - jílek vytrvalý, psinečky, lipnici roční aj.) objevovat bílošedé až narůžovělé skvrny, povlaky, které působením slunce většinou zmizí bez většího poškození trávníku. Této chorobě se daří při vyšší vlhkosti, napadne-li sníh na nezmrzlou půdu, přehnojením dusíkem, větším množství zelené hmoty (neposečený trávník), ale i stařiny, vyšším pH a na zamokřeném pozemku.

Na jaře je používání fungicidů již zbytečné. Většinou postačí napadené místo vyhrabat, provzdušnit, odstranit odumřelou hmotu a nechat vyschnout. Případně přihnojit a prázdná místa doset odolnějšími druhy trav (kostřava aj.).

Růžová sněžná plísňovitost trávníku
Růžová sněžná plísňovitost trávníku

Zaplevelení trávníku

Po oteplení na jaře nebo po 1. seči, když plevele vytvoří dostatečnou listovou plochu je vhodné ošetřit zaplevelený trávník vhodným herbicidem. Jednoleté dvouděložné plevele (lebedy, merlíky, kokoška, penízek a řada dalších) jsou typické pro nově založené trávníky, pravidelným kosením rychle ustupují a většinou nevyžadují radikální zásah v podobě herbicidního ošetření. Ve starších zapojených trávnících se již zpravidla neobjevují. Poněkud větší problém představují vytrvalé dvouděložné plevele (pampeliška lékařská, jitrocele, bodláky, šťovíky, jetel plazivý, popenec břečťanolistý apod.). Tyto druhy se přizpůsobí pravidelnému režimu kosení a v trávníku se dále rozšiřují. Účinnou ochranou je použití herbicidních přípravků: Banvel 480 S, Bofix, Cliophar 300 SL, Dicotex, Lontrel 300, Starane Forte, Tomahawk, Travin. Vhodným termínem ošetření je druhá polovina dubna a měsíc květen, kdy mají plevele již dostatečně vyvinutou listovou plochu, ale ještě se plně nerozvinuly. Ošetření je možné provést i v dalších měsících, je však potřeba počítat s poněkud vyššími aplikačními dávkami. Vhodná teplota vzduchu pro ošetření se pohybuje v rozmezí 12–20 °C. Na nežádoucí - náletové dřevinyodolné dvouděložné plevele (křídlatka, šťovík, bršlici kozí nohu, bolševník aj.) je k lokální aplikaci povolen Garlon New, Nežádoucí dřeviny STOP.

Upozornění: První seč trávníku po aplikaci herbicidních přípravků Bofix, Cliophar 300 SL, Garlon New, Lontrel 300, Nežádoucí dřeviny STOP, Travin nepoužívejte jako mulč ani pro kompostování. Na zahradě možno maximálné využít jako herbicidní mulč k jádrovinám, případně k dalším odolným dřevinám. Další 3 seče mohou být použity pro mulčování odolných rostlin. Tento materiál může obsahovat rezidua, která by mohla poškodit citlivé rostliny (mnohdy na daném pozemku i v následujících letech), zejména hrách, fazol, bob, lupinu, jeteloviny a ostatní luskoviny; mrkev, petržel, pastinák a další miříkovité rostliny; brambory, papriky, rajčata a další lilkovité, hlávkový salát, čekanku a další hvězdnicovité včetně okrasných rostlin a plodiny pěstované v chráněných prostorách!

Dvouděložné plevele v trávníku
Dvouděložné plevele v trávníku

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

* Používání povoleno jenom do spotřebování zásob.

Související články

Choroby a škůdci saturejky

30. 03. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 115x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben 2020

17. 03. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 742x

Medax® Max - regulátor růstu obilnin s maximální flexibilitou

05. 03. 2020 Ing. Zdeněk Krédl, Ph.D.; BASF spol s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 534x

Průběh pěstitelského ročníku obilnin 2018/19 na území Moravy a Slezska

25. 02. 2020 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 472x

Rok 2019 ve znamení ochranářských kauz

20. 02. 2020 Ing. Michal Vokřál, CSc.; Česká asociace ochrany rostlin Ochrana obecně Zobrazeno 260x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail