BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen 2016

02. 06. 2016 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 9102x

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalis a V. pyrina). Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Na hrušních může také škodit rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečná a zobonosky - nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná - je nutné při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomocí sklepávání imág z větví, podobně jako u květopasa jabloňového.

Proseeds

Ovocné plodiny a réva vinná

Jádroviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalisV. pyrina).

Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Na hrušních může také škodit rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) a místy i mera skvrnitámera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečnázobonosky - nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná - je nutné při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomocí sklepávání imág z větví, podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. Pozor na ochrannou lhůtu přípravků použitých u raných odrůd! Kromě pyretroidů jsou proti obalečům povoleny i systémově působící neonikotinoidy: Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP a kontaktní přípravky: Dimilin 48 SC, Coragen 20 SC, Integro a Spintor, které jsou většinou klasifikovány jako neškodné opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu. Také lze využít biologický přípravek Lepinox Plus obsahující bakterie Bacillus thuringiensis.

Obaleč jablečný je nejčastějším původcem „červivosti“ jablek. Napadá příležitostně i další ovocné druhy (hrušně, meruňky, vlašské ořechy). Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Přezimuje housenka v pevném pavučinovém zámotku v různých úkrytech (za kůrou, pod listím,ve skladech ovoce). Na jaře se housenky kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vajíčko je mléčné barvy, asi 1 mm velké, téměř okrouhlé, ploché, přilepené na list nebo plod. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se vžírají dovnitř plodů. Housenka během svého života poškodí 2–3 plody. Dospívá za 3–5 týdnů a poté se kuklí. V teplejších oblastech se vyvíjejí ještě letní generace. Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké. Uvádí se, že každoročně může poškodit až 25–50 % úrody, při menší násadě plodů mohou být škody ještě vyšší. Obaleč jablečný má mnoho přirozených nepřátel, avšak ne v intenzivně ošetřovaných sadech, kde se musí jeho škodlivost omezovat cílenou chemickou ochranou. Pro sledování jeho populace se s úspěchem používají feromonové lapače, které napomáhají snižovat škody způsobené tímto škůdcem s minimálním počtem ošetření. Ve výsadbách, v nichž se sleduje nálet samců do feromonových lapáků, se ochranný zásah provede vždy po vyvrcholení výrazné letové vlny, pokud trvají vhodné podmínky pro kladení vajíček, tj. pokud večerní teploty ve 21 hod. dosahují alespoň 17 °C. Termín ošetření záleží na typu použitého přípravku. Kontaktní přípravky se aplikují zpravidla do 3 dnů a systémové přípravky do 8 dní po vrcholu letové vlny.

Na jabloních škodí i někteří dalších obaleči (tzv. pupenoví, slupkoví), zejména obaleč pupenovýobaleč jabloňový.

Housenky obaleče švestkového způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, bývá na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů. Obaleč švestkový je jedním z nejdůležitějších škůdců slivoní. Ochrana proti housenkám první generace se většinou neprovádí, je však nutná při nižší násadě plodů. Vážnější škody způsobují housenky druhé generace znehodnocováním plodů. U obaleče švestkového přezimují dorostlé housenky v zámotku u paty kmene stromu nebo v půdě. Na jaře se kuklí. Motýli první generace se objevují zpravidla v květnu. Plody napadené housenkami první generace zasychají a opadávají. Z opadaných plodů vylézají housenky ven a kuklí se v půdě. Motýli druhé generace létají zpravidla koncem července a počátkem srpna. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na plody, vylíhlé housenky se několik minut pohybují po povrchu plodů a pak se vžírají dovnitř plodů. Více jsou napadány pozdnější odrůdy švestek. Ošetření se signalizuje podle náletu imag do feromonových lapačů a doporučuje se zhruba týden po vrcholu výrazné letové vlny obdobně jako u obaleče jablečného. Oproti obaleči jablečnému však samečci obaleče švestkového nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí. Letové vlny se většinou překrývají a vrcholy jednotlivých letových vln nebývají tak zřetelné!

V systémech integrované a biologické produkce se stále častěji využívají feromony nejen k signalizaci, ale i k přímé ochraně produkčních ploch sadů a zejména vinic před škodami způsobovanými housenkami obalečů. Feromony jsou látky, které umožňují hmyzu vyhledávat na velkou vzdálenost partnery připravené k páření. Tento jev je již poměrně dlouho běžně využíván u tzv. feromonových lapáků, které slouží k signalizaci náletu hmyzu nebo k jeho hubení. Nyní se používá metoda tzv. matení - dezorientace samců, která spočívá v zamoření (nasycení) celého chráněného porostu takovým množstvím samičího feromonu, že samci následně nemohou skutečné samičky najít, nedojde k páření, samičky kladou neoplodněná vajíčka a nedojde k poškození plodů housenkami. Aby bylo matení samců dostatečně účinné, musí být prováděno zkušenými odborníky tak, aby byla zohledněna specifická situace každého jednotlivého sadu či vinice. Tato metoda je použitelná jenom pro větší, pravidelné plochy - doporučuje se u švestek nad 5 ha a u jabloní nad 10 ha. K matení -dezorientaci samců jsou povoleny tyto pomocné prostředky: do jabloní, hrušní - Isomate C plus, Isomate C LR; do révy vinné - Isonet L plus, Isonet LE a RAK 1+2 M a do slivoní - Isomate OFM rosso. Po obvodu sadu je vhodné při objevení housenek, doplnit metodu matení samců použitím biologických přípravků na bázi Bacillus thuringiensis či na bázi viroidů: Carpovirusine a Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.

Housenka obaleče jablečného
Housenka obaleče jablečného

Housenka obaleče švestkového
Housenka obaleče švestkového

Meruňky

Již začátkem května za vlhkého a teplého počasí sledujte v rizikových oblastech napadení chorobou hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). Fungicidní ochrana se doporučuje 2 až 3 týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí 2 až 3× opakovat v 10 až 14denních intervalech přípravky: Syllit 400 SC, Talent, Zato 50 WG. Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provést preventivní chemické ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů. Významným preventivním opatřením je také likvidace napadených opadlých listů, které jsou jediným primárním zdrojem infekce.

Na některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou počátkem června objevit na meruňkách, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, ale i broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí (nejčastěji až ve stadiu dozrávání) drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Choroba přezimuje na napadených větvích. Za vegetace se šíří konidiemi z napadených pletiv. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25–30 oC). K infekcím dochází již 4.–6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (z broskvoní především pozdní odrůdy). Napadení listů strupovitostí peckovin je jenom málo významné. Středy skvrn na listech hnědnou a usychají. Letorosty jsou poškozovány především u mandloní. Skvrny na letorostech jsou oválného tvaru. Základem ochrany je prevence: především volba lokality (nevysazovat citlivé odrůdy na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů. Proti strupovitosti broskvoně a meruňky není v současné době povolen žádný fungicid. Využít lze vedlejší účinnosti přípravků povolených proti jiným houbovým chorobám broskvoně a meruňky: Luna Experience, Signum, Syllit 400 SC, Talent, Zato 50 WG, případně i elementární síru: Kumulus WG aj. K omezení výskytu choroby většinou postačuje ošetření v době zjištění prvních výskytů choroby. Při silném infekčním tlaku je vhodné při dodržení ochranné lhůty ošetření za 7–14 dnů zopakovat.

Hnědnutí listů meruňky
Hnědnutí listů meruňky

Broskvoně

Na broskvoních (zvláště na některých nektarinkách) se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoně (Podosphaera pannosa), nejen na listech, ale hlavně na osluněné straně plodů světlými skvrnami. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5 až 3 centimetrů. V lokalitách s pravidelným výskytem této choroby se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu, nejpozději však při prvních příznacích. Ošetření je většinou potřeba několikrát opakovat v závislosti na klimatických podmínkách a náchylnosti pěstované odrůdy povolenými přípravky Kumulus WG, Talent, Zato 50 WG.

Strupovitost peckovin na meruňce
Strupovitost peckovin na meruňce

Padlí broskvoně
Padlí broskvoně

Třešeň

Na počátku květu černého bezu (obvykle počátkem června) je aktuální vyvěsit žluté (nebo i bílé) lepové desky na signalizaci letu vrtule třešňové, která každoročně způsobuje červivost plodů třešní a višní. Je to malá pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní. Ošetření proveďte v případě zvýšeného náletu much vrtule na lepové desky insekticidy: Calypso 480 SC, Danadim Progress, Mospilan 20 SP, Perfekthion, Reldan 22, aj. Ošetřujeme jen polorané a pozdní odrůdy.

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete výše uvedenými přípravky.

Višeň

V rizikových polohách ošetřujeme proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) za vhodných podmínek pro šíření patogena poprvé zpravidla 3 až 4 týdny po odkvětu a podruhé za 1–2 týdny přípravky: Antre 70 WG, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Luna Experience, Signum, Syllit 400 SC, Talent.

Skvrnitost listů višně
Skvrnitost listů višně

Ořešák vlašský (královský)

Citlivé odrůdy vlašských ořešáků, zejména v uzavřených polohách, mohou být i silně napadeny hnědnutím listů ořešáků (syn. antraknóza ořešáku, Gnomonia leptostylla) projevující se hnědými skvrnami na listech i plodech. Nákaza při časné infekci plodu často proniká mladou skořápkou až do jádra. U starších plodů se choroba zastaví na skořápce a na tvorbu jádra již nemá větší negativní vliv. Při silném napadení se skvrny spojují, napadené listy se deformují, zasychají a již koncem léta předčasně opadávají. V důsledku předčasného opadu listů hůře vyzrávají dřevní části a je zvýšené riziko poškození mrazy. Houba přezimuje na napadených opadaných listech a oplodí, ze kterých se na jaře uvolňují askospory, jenž jsou zdrojem primárních infekcí. Obvykle se uvolňují od poloviny května do poloviny června. Na napadených částech se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem další infekce. K infekci však může docházet jen při ovlhčení rostlinných částí. Pro omezení napadení jsou významná především preventivní opatření, která omezují podmínky pro šíření patogena. Na riziková stanoviště nevysazovat náchylné odrůdy (většina roubovaných odrůd). Tak jako u jabloní udržovat vzdušnost koruny a porostu vhodným řezem (kdykoli za vegetace, když již neteče míza - od konce května), zejména převislé větve sahající k zemi. Protože původce této choroby přezimuje ve spadaných napadených listech a oplodí, spolehlivou ochranou je i důkladná likvidace těchto napadených a opadlých částí. Nejvhodnější je to udělat ještě na podzim, nejpozději však do začátku května. Na kyselých půdách můžeme zvýšit odolnost ořešáků i důkladným povápněním. Chemická ochrana se provádí zejména ve školkách a mladých výsadbách. Ošetření provedeme (jako u jabloní proti strupovitosti) 1× před květem a podle infekčního tlaku ještě po odkvětu 2–3× v intervalu 7–14 dní ošetření opakujeme měďnatým přípravkem: Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj. U vzrostlých stromů provedeme, podle technických možností, alespoň ošetření spodní části koruny.

Toto ošetření je také účinné proti bakteriální skvrnitosti ořešáků (Xanthomonas juglandis), která škodí obdobně a má podobné příznaky, u bakteriální skvrnitosti se za vlhka tvoří na slupce napadených plodů bakteriální sliz.

Někteří pěstitelé zaměňují tyto choroby s hálkami, které se v hojné míře na ořešácích také vyskytují. Způsobují je malí (spíše drobnohlední) roztoči - vlnovníci - vlnovník ořešákovývlnovník puchýřovitý. První způsobuje plstnatost listů, druhý hrotnatou bradavičnatost na listech a vzácně i na rubině mladých plodů - na líci listů se během vegetace objevují vypouklé hálky až bradavičnaté útvary. Hálky jsou ze spodní strany vyplněny hustou spletí trichomů (plstí) a uvnitř žijí roztoči. Mají několik překrývajících se generací v roce. Přezimují pod šupinami pupenů, nikoliv na listech, proto likvidace napadeného listí zde moc nepomůže. Roztoči, pokud se pravidelně silně nepřemnožují, však nezpůsobují výrazné škody. Proti vlnovníkům u nás zatím není evidován žádný ochranný přípravek. V době rašení můžeme proti vlnovníkům aplikovat přípravek Ekol a případně také můžeme použít biologický přípravek obsahující dravé roztoče Typhlodromus pyri.

Hnědnutí listů ořešáku
Hnědnutí listů ořešáku

Hnědnutí listů a bakteriální skvrnitost ořešáku
Hnědnutí listů a bakteriální skvrnitost ořešáku

Vlnovníci na listu ořešáku
Vlnovníci na listu ořešáku

Líska obecná

Lískové oříšky bývají pravidelně poškozovány larvami brouka nosatce lískového. V době přemnožení a nižší násadě, může tento škůdce způsobit až 100% poškození lískových oříšků. Nosatec lískový je 6–9 mm dlouhý a díky zbarvení těla (tmavě olivově hnědý, nepravidelně světle skvrnitý) velmi nenápadný brouk. Má dlouhý, silněji prohnutý nosec se světlými zalomenými tykadly. Larvy, které se živí vyžíráním jader, jsou rohlíčkovité, beznohé, 10 mm dlouhé, mléčně bílé s hnědou hlavou. Nosatec lískový má jednu generaci v roce. Přezimují larvy škůdce v půdě pod lískami v hloubce 10 až 25 cm. Na jaře se kuklí, ale některé larvy „přelehávají“ a ke kuklení dochází až za 2–3 roky. Brouci se většinou líhnou během května. Na lískách pak žijí v červnu a druhé polovině července. Při úživném žíru a později zejména v době kladení vajíček vykusují chodbičky do mladých lískových oříšků. Takto poraněné lískové oříšky jsou za vlhka druhotně napadány houbami, nejčastěji monoliovou hnilobou (Monilia laxa). Napadené plůdky se přestávají vyvíjet, černají a opadávají. Brouci jsou za slunečných dnů velmi pohybliví, rychle a poměrně daleko létají. Při vyrušení, třeba jen po lehkém zatřesení větvemi, ihned padají k zemi (jako většina nosatců). Zde na nějakou dobu znehybní a předstírají, že jsou mrtví. To můžeme využít k jejich signalizaci a odchytu. Kladení vajíček probíhá, podle fenologické fáze v dané nadmořské výšce, na přelomu června až července. V této době není osemení plodů ještě dřevnaté a začíná se vyvíjet jádro. Samičky v něm vykusují chodbičku a na její dno kladou do každého plodu po jednom vajíčku, ze kterého se za 8–10 dnů líhnou larvy. Dospělé larvy během září opouštějí vykousaným otvorem oříšky a padají k zemi. Zavrtávají se do půdy, kde si vytvářejí hliněné komůrky, ve kterých přezimují. Ochrana před nosatcem lískovým je díky rozvleklému výskytu brouků velice obtížná.

Nepřímou ochranou proti tomuto škůdci je na podzim prokypření půdy okolo keřů, čímž zničíme značnou část populace larev. Doporučuje se také během května–června při „rojení“ brouků jejich sklepávání a následné ničení. Z dalších uváděných možností je hubení larev a brouků slepicemi, hlavně během května, kdy vylézají brouci ze země a v době, kdy larvy opouštějí oříšky, tedy asi od konce srpna do září. Při využití slepic jako predátorů bylo zjištěno, že účinnost hejna se až o 30 % zvyšuje, pokud jsou s kohoutem, který slepice cíleně vodí, neboť červi patří mezi jeho oblíbené pochoutky. Nevhodní jsou brojleři, u kterých byl šlechtěním potlačen přirozený zájem o hmyz. Účinnost výše uvedených biologických opatření však může snižovat nálet brouků z okolí, kde se ochrana neprovádí.

Chemická ochrana se běžně proti nosatci lískovému neprovádí a ani nejsou proti tomuto škůdci povoleny žádné přípravky. Na lokalitách, kde pravidelně škodí, můžeme lísky ošetřit v době výletu dospělých brouků (květen, červen) ještě před kladením samiček, běžnými insekticidy povolenými např. proti květopasu či obaleči jablečnému. Ošetření je třeba, při silném výskytu, alespoň 2× opakovat ve 14denních intervalech. Termín prvního ošetření si můžeme určit sklepáváním nosatců z korun lísek ve 3denních intervalech na rozprostřené plachty. Kladení samiček většinou probíhá v teplotně normálních letech v nadmořské výšce okolo 300 m n. m. převážně v poslední dekádě června a v první dekádě července. V této době oříšky již téměř dorostly do konečné velikosti, ale jsou ještě bez jádra. Protože však brouci kladou vajíčka postupně, vyplatí se přikročit za 14 dnů k opakování postřiku. Fenologicky se jedná o dobu, kdy uvnitř oříšků jsou již patrná 3–5 mm velká jádra. V nižších nadmořských výškách pod 300 m je vhodnou dobou pro první ošetření termín v období od 15. do 20. června, druhé ošetření pak mezi 1. až 5. červencem. V ostatních nadmořských výškách je vhodné načasovat ošetření na základě výskytu nosatců a sledování vývojové fáze oříšků. Nosatec lískový však bývá proti insekticidům poměrně dost odolný. V případě škodlivosti přípravku pro včely je nutné chránit kvetoucí rostliny pod keři a v okolí keřů!

Larva nosatce lískového
Larva nosatce lískového

Jahodník

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod (syn. plíseň šedá, Botrytis cinerea). Nejcitlivější k infekci jsou květy 2 až 3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné. Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech opakujte. Povolené jsou přípravky: Grisu, Minos, Mythos 30 SC, Prolectus, Rovral Aquaflo, Signum, Switch, Teldor 500 SC, Thiram Granuflo aj. a případně biopreparát Polyversum. Dávka aplikované jíchy je minimálně 1000 l/ha.

Šedá hniloba jahod
Šedá hniloba jahod

Réva vinná

Sledujte signalizaci a dle potřeby ošetřete révu proti plísni révy, padlí révy a případně také proti sviluškám a obalečům.

Proti první generaci obalečů - obalečík jednopásý, obaleč mramorovaný - se ošetřují jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Zpravidla stačí jedno ošetření podle signalizace.

V ohrožených oblastech (na náchylných odrůdách) k ošetření proti plísni révy (Plasmopara viticola) v období před květem (počátek období zvýšené vnímavosti k napadení) je vhodné, zejména za příznivějších podmínek pro patogena, použít přípravky s účinnou látkou fosetyl-Al: Cassiopee 79 WG, Momentum, Profiler, které zajistí dlouhodobější účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systémové působení).

Za suchého a teplého počasí je nutno v ohrožených oblastech ošetřit citlivé odrůdy i proti padlí révy (Erysiphe necator). K prvnímu ošetření je vhodné při teplotách nad 16 °C upřednostnit sirnatý přípravek: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, případně i strobiluriny: Cabrio Top, Collis, Discus, Zato 50 WG či azoly: Domark 10 EC, Falcon 460 EC, Impulse Super, Talent, Topas 100 EC aj.

Padlí révy
Padlí révy

Plíseň révy
Plíseň révy

Zelenina

Sledujte výskyty mšic a při náletu prvních jedinců porosty ošetřete. Signalizace je na - http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/.

Za vlhkého teplého počasí silně narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách, sledujte signalizaci na - http://eagri.cz/public/app/lpisext/public/app/srsmapa/.

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky, slimákyplzáky. Pro ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby. Po letošní mírně zimě můžeme počítat i s vyšším výskytem a škodlivostí plzáka španělského. Možno aplikovat návnadové moluskocidní přípravky: Axcela, Desimo Duo, Ferramol, Metarex Inov, Slimax, Sluxx HP. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny - ve sklenících na cestičky, pod pěstební stoly. Přípravek nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Mezi přírodní přípravky patří také ektrakt z bylin Tymatol. Z biologických přípravků možno využít: Nemaslug, Phasmarhabditis - na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 oC, optimum je při 15–20 oC, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Cibule

Ve druhé polovině května sledujte signalizaci plísně cibule (Peronospora destructor) a na rizikových polohách, kde byly zjištěny první výskyty choroby, aplikujte přípravky: Acrobat MZ WG, Dithane DG Neotec, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite, Infinito, případně i Cuprocaffaro, Champion 50 WP, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Korzar, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50 s přídavkem smáčedla. Za deštivého počasí pokračujte v ošetření v intervalu 10 až 14 dnů. Možno aplikovat podle návodu také biopreparát Polyversum.

Pór

Mezi významné škůdce póru patří vrtalka pórová. Jarní generace (duben až začátek května) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek, popřípadě přezimující pór. Podzimní generace (konec srpna až začátek října) poškozuje především pór a letní výsevy cibule. Při napadení česneku slupky praskají a „palička“ se otvírá. Napadená cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí dochází k zahnívání cibule a uvnitř se nachází larvy škůdce. Provrtané rostliny póru s larvami a pupárii jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování následně zahnívají. Vrtalka přezimuje jako kukla v pupariu. Mouchy se líhnou v průběhu dubna až začátkem května. Samičky kladou vajíčka do bazální části listů pod pokožku. Zpočátku larvy minují v pletivech listů a nebo kořenového krčku. Mohou postoupit i do podzemní části. Má 2 generace v roce. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Ošetřuje se v době hromadného rojení imag do začátku líhnutí larev škůdce pyretroidem: Decis Mega.

Cibulová zelenina

Lokálně může také škodit molík česnekový. Molík patří mezi nepříjemné škůdce cibulovin. V letech, kdy dojde k jeho přemnožení, mohou být zejména na menších plochách škody dosti citelné.V květnu kladou samičky vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů cibule, česneku, póru a pažitky. Nejdříve vylíhlé housenky minují na listech, později se do nich vžírají a pokračují v žíru zevnitř a jejich požerky jsou na povrchu listů patrné jako podélné světlé proužky. Napadené listy následně od špičky odumírají a mohou se také lámat. Typické pro toto napadení je drť v listech po žíru housenek. Housenky se kuklí na vnější straně listů. Motýlci druhé generace se vyskytují v červenci, třetí generace v září. Preventivní ochranou proti napadení molíkem je pěstovat cibuloviny co možná nejdále od loňských ploch, což na zahradách a menších plochách zpravidla není možné. Ošetřuje se insekticidy v době letu dospělců, kterou je možno signalizovat pomocí feromonových lapačů. Do cibule je na molíka a mšice povolen pyretroid Scatto a na třásněnku zahradní jsou povoleny Calypso 480 SC, Danadim Progress, SpinTor, které dobře účinkují i na housenky motýlů. V zahraničí se používá i aplikace biologické ochrany na základě Bacillus thuringiensis, u nás prodávaný přípravek Lepinox Plus.

Plíseň cibule
Plíseň cibule

Vrtalka pórová na cibuli
Vrtalka pórová na cibuli

Košťáloviny

Na košťálovinách, zejména na brokolici, kapustě a květáku, škodí kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné také molice vlaštovičníková, která nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná na květáku a dřepčíci, zejména na druzích, které nemají vosk na listech (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce a ošetření dle potřeby zopakujte.

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového způsobují velké škody housenky můry zelné a můry kapustové, jejichž housenky žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají. Porost ošetřete dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na tyto škůdce aplikujte přípravky s přídavkem smáčedla: SpinTor, Steward - na housenky můry zelné a housenky motýlů, případně některý z pyretroidů: Agrion Delta, Alfametrin ME, Buldock 25 EC, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 SC. Na mšice jsou: Calypso 480 SC, Danadim Progress, Ninja, Plenum, Pirimor aj. s přídavkem smáčedla.

Obdobně mohou vyvinuté hlávky poškodit chodbami i slimáci a slimáčci.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu. Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo larvy plodomorky zelné. Toto poškození může také způsobit silné napadení mladých rostlin mšicí zelnou. V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. K chemickému ošetření lze preventivně použít některý z výše uvedených přípravků. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele.

Na košťálovinách narůstá škodlivost květilek. Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny. Škodlivost květilky zelné na brukvovité zelenině vzrůstá v důsledku namnožení na ozimé řepce. Dále škodí květilka všežravá zejména na kedlubnu, kadeřávku, brokolici a ředkvi. Ke škodám působeným předchozími dvěma druhy se někdy připojují škody způsobené květilkou ředkvovoukvětilkou kořenovou. Při teplém podzimu vzrůstají škody působené květilkami zejména na čínském zelí a růžičkové kapustě.

Larvy první generace květilky zelné způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku. Hostitelskými rostlinami jsou četné druhy čeledi brukvovitých. Napadené rostliny mohou být zakrnělé a poškozená místa jsou vstupním místem pro houbové infekce. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až začátkem května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy 2. a 3. generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka všežravá. Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje.

Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pole všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete také omezit pokrytím vysázených záhonů netkanou textilií, která kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétávajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.

Chemická ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikaci granulátů při výsadbě nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít některé přípravky proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny: Bulldock 25 EC.

Housenky můr na košťálovinách
Housenky můr na košťálovinách

Zelí ožrané housenkami
Zelí ožrané housenkami

Ředkvička poškozená larvami květilky zelné
Ředkvička poškozená larvami květilky zelné

Mrkev

Kromě sporadických výskytů merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové - ta škodí i na kořenech mrkve; je jedním z nebezpečných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová. Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Může poškozovat rovněž celer, pastinák i petržel. Škůdce má 2–3 generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července do konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, uzavřená před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbcích, nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou. Chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček problematická. Na mšice je povolený přípravek: Calypso 480 SC, případně na makadlovku, obaleče a klopušky pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS.

Larvy pochmurnatky mrkvové poškozují kořen mrkve
Larvy pochmurnatky mrkvové poškozují kořen mrkve

Okrasné rostliny

Kosatce

Kosatce poškozuje květilka kosatcová. Je to moucha, jejíž 8–9 mm dlouhé larvy se vyvíjejí v květních poupatech kosatců. Napadená poupata nevykvetou, zasychají a případně ve vlhčích podmínkách zahnívají. Za rok mívá jednu generaci a přezimuje ve stadiu kukly. Z kukel se ve druhé polovině dubna líhnou mouchy a samičky po páření začnou klást vajíčka do vyvíjejících se květních poupat. První ošetření bychom měli provést, když se objeví první květní poupata, druhé těsně před kvetením rostlin přípravky: Decis Mega, Fast M aj. (viz povolené insekticidy do okrasných rostlin). Do postřikové kapaliny je vhodné přidat smáčedlo.

Nebezpečnou chorobou kosatců je skvrnitost listů kosatce (Davidiella macrospora). Za vysoce vnímavé jsou považovány Iris barbataI. germanica, za odolné I. sibirica a jeho hybridy. Hostiteli patogenu jsou i další druhy okrasných rostlin, např. Hemerocalis, Fresia, NarcissusGladiolus. Na jaře se objevují na listech drobné, prosvítající skvrnky s červeným okrajem. Později se skvrnky zvětšují a dostávají zřetelný tmavohnědý okraj. Skvrny se vyskytují hlavně na horní polovině listových čepelí. Za vlhka bývají pokryty černavým povlakem výtrusů. Při silném napadení listy se skvrnami postupně odumírají. Ochrana: Pro výsadby jsou vhodná slunná stanoviště, výskyt onemocnění podporuje deštivé počasí a závlaha rosiči. Napadení snižuje likvidace všech starých napadených listů, pravidelné přesazování rostlin (nejpozději po 3–4 letech), výsadba v dostatečné vzdálenosti umožňující rychlé osychání povrchu rostlin, pH vyšší než 6 a dostatečná zásoba živin, zejména fosforu a vápníku. Při objevení se skvrnitosti až během vegetace se provádí fungicidní ošetření od prvních symptomů. Ošetření opakujeme v intervalu 7 až 10 dnů, častěji za deštivého počasí. Při každoročním výskytu se rostliny ošetřují od počátku vegetace od výšky cca 15–20 cm opakovaně v 10–14denních intervalech. K ošetření lze použít fungicidy určené proti původcům listových skvrnitostí okrasných rostlin, např.: Dithane DG Neotec, Folicur AL, Horizon 250 EW, Merpan 80 WG, Ortiva, Score 250 EC aj. K přípravkům je vhodné přidat smáčedlo a občas je střídat.

Poškození květů květilkou kosatcovou
Poškození květů květilkou kosatcovou

Skvrnitost listů kosatce
Skvrnitost listů kosatce

Růže

Na růžích sledujte výskyty pilatky růžové, která poškozuje mladé výhony a její modrozelené housenice okusují listy a pilatěnky drobné - žírem jejích larev se vytváří svinuté lístky. První ošetření se provádí v poslední dekádě dubna při rašení prvních listů a po 14 dnech ještě 2× opakovat.

Dále sledujte pidikříska šípkového - způsobuje žlutobíle kropenaté listy a mšice. Při prvních výskytech ošetřete např. pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS nebo neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, případně i dalšími povolenými insekticidy.

Sledujte i výskyty chorob - černou skvrnitost listů (Diplocarpon rosae), padlí růžové (Sphaerotheca pannosa) a rez růžovou (Phragmidium mucronatum) a podle potřeby je včas ošetřete např. přípravkem: Collis, Folicur AL, Horizon 250 EW, Ortiva, Saprol - Proti houbovým chorobám růží, Score 250 EC aj.

Poškození listů růže pidikřískem růžovým
Poškození listů růže pidikřískem růžovým

Černá skvrnitost listů růže
Černá skvrnitost listů růže

Rez růžová
Rez růžová

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štíteneksvilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy: Agrion Delta, Alfametrin ME, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj; neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Confidor 200 OD, Mospilan 20 SP; organofosfáty: Danadim Progress, Perfekthion, případně přípravky: Plenum, Ninja, aj. a proti sviluškám akaricidem: Nissorun 10 WP či Vertimec 1.8 EC.

Hálka způsobená mšicí korovnicí smrkovou
Hálka způsobená mšicí korovnicí smrkovou

Další doporučení

Ze škůdců hlavně sledujte první výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic. Pozor na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách.

Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny. U směsí (TM) neuvedených na etiketě přípravků pozor u porostů navštěvovaných včelami.

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a dodržení ochranných lhůt.

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Pozn.: * do spotřebování zásob

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen 2016

Housenka obaleče jablečného
Housenka obaleče švestkového
Hnědnutí listů meruňky
Strupovitost peckovin na meruňce
Padlí broskvoně
Skvrnitost listů višně
Hnědnutí listů ořešáku
Hnědnutí listů a bakteriální skvrnitost ořešáku
Vlnovníci na listu ořešáku
Larva nosatce lískového
Šedá hniloba jahod
Padlí révy
Plíseň révy
Plíseň cibule
Vrtalka pórová na cibuli
Housenky můr na košťálovinách
Zelí ožrané housenkami
Ředkvička poškozená larvami květilky zelné
Larvy pochmurnatky mrkvové poškozují kořen mrkve
Poškození květů květilkou kosatcovou
Skvrnitost listů kosatce
Poškození listů růže pidikřískem růžovým
Černá skvrnitost listů růže
Rez růžová
Hálka způsobená mšicí korovnicí smrkovou

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail