Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic -duben a květen 2013

15. 04. 2013 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 22542x

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin. Ze škůdců škodí zejména obaleči pupenoví, sviluškya různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky (nejčastěji zobonoska jablečná) nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různé vlnovníky a hálčivce.

Agronutrition

Ovocné stromy

Jádroviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin.

Ze škůdců škodí zejména obaleči pupenoví, sviluškya různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky (nejčastěji zobonoska jablečná) nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních.

S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různé vlnovníky a hálčivce.

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Od konce února při teplotách nad 9 °C, samičky kladou vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má 3 až 4 generace ročně. Podzimní hnědočervená forma s velkými černými skvrnami je velká 3 až 4 milimetry. V listopadu se uchylují do zimních úkrytů.

Ochrana - Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům a organofosfátům. Na těchto lokalitách je třeba aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat, nebo Rock Effect. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěná vajíčka a nymfy je třeba použít přípravek Sanmite 20 WP, na nymfy SpinTor a na pozdější ošetření proti dospělcům Vertimec 1.8 EC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli.

 Mera skvrnitá
Mera skvrnitá
 

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba zejména poškozuje listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Na povrchu listů jsou patrné žluto-rezavé skvrny o velikosti 0,5 cm, v jejichž středu jsou černé tečky. Ze spodu listů pozorujeme okem viditelné výrůstky pohárkovitých útvarů - aecidií. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů, úroda je nižší, plody jsou menší a méně kvalitní. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem je hrušeň obecná a další druhy hrušní a hlavním hostitelem některé druhy jalovce. V našich podmínkách se jedná především o jalovec prostřední (Juniperus media), j. chvojka (J. sabina) a j. čínský (J. chinensis) a jeho variety. Jalovec čínský je u nás v současné době nejrozšířenějším druhem okrasného poléhavého druhu jalovce. Rez hrušňová je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jalovců. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičkya pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m). Lze využít i chemickou ochranu. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky Baycor 25 WP*, Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan 700 WDG, Talent aj.

 Rzivost hrušně
Rzivost hrušně
 
 Původce rzivosti hrušně na jalovci
Původce rzivosti hrušně na jalovci
 

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový (Aculus schlechtendali) je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Dospělci hálčivce jsou kapkovití bledě žlutobílí, 0,6–0,18 mm velcí roztoči a mají jen 2 páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu. Ve výsadbách jabloní se běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového (Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii). Proto počet přezimujících jedinců běžně nebývá velký a příliš rychle se nepřemnoží.

Hálčivec a vlnovník hrušňový

Hálčivec hrušňový (Phytoptus pyri) při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci zejména vlnovník hrušňový (Eriophyes piri) způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Ochrana - Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky registrované na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů ošetření opakovat akaricidy: Magus 200 SC*, Sanmite 20 WP aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče např. Typhlodromus pyri.

 
 Vlnovník hrušňový
Vlnovník hrušňový
 

Strupovitost

Strupovitost jabloně(Venturia inaequalis) astrupovitost hrušně (Ventura pyri) v bionomii si jsou podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic

 uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben – červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z registrovaných přípravků: Baycor 25 WP*, Chorus 75 WG, Score 250 EC, Delan 700 WDG, Syllit 400 SC, Clarinet 20 SC, Punch 10 EW, Captan 50 WP, Merpan 80 WG, Flint Plus, Dithane DG NeoTec, Polyram WG, Minos, Mythos 30 SC, Talent, Tercel, Belis, Domark 10 EC, Thiram Granuflo aj.

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy) . Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky:Tercel, Clarinet 20 SC, Discus, Talent, Topas 100 EC, Belis, Kumulus WG, Domark, Zato 50 WG aj.

Mšice

Na jabloních také škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová (Aphis pomi). Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétávají a zakládají kolonie na dalších stromech. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození, buď opadnou nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobují mšice rodu Dysaphis, např. dicyklická mšice jitrocelová (Disaphis plantaginea). Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice ze zimního hostitele na jitrocely. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum). V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami. 

 Mšice jabloňová
Mšice jabloňová
 
 Mšice jitrocelová
Mšice jitrocelová
 
 Mšice vlnatka krvavá
Mšice vlnatka krvavá
 
 Mšice hnízdotvorná na broskvoni
Mšice hnízdotvorná na broskvoni
 

Broskvoně

Mšice

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také silně poškozovány mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a mšicí hnízdotvornou (Appelia schwartzi). Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí. Kalamitní výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění prvního výskytu,nejpozději však do konce června (většina dicyklických mšic již koncem května začíná dřeviny opouštět) přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Pirimor 25 WG. Tyto insekticidy jsou šetrné k užitečnému hmyzu. I běžně používané organofosfáty Reldan 22, Bi-58 EC nové, Perfekthionjsou v sadech za vegetace podstatně šetrnější než levnější pyretroidy, které není vhodné v sadech používat. Případně jen v nejnutnějších případech je aplikovat v předjaří na přezimující škůdce.

Mšice slívová na broskvoni
Mšice slívová na broskvoni
 

 

Třešně

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová (Myzus cerasi), sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete např. přípravkem: Pirimor 25 WG, Calypso 480 SC.

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) a meruňky proti gnomonii - hnědnutí listů meruňky(Apiognomonia erythrostoma) přípravky: Baycor 25 WP*, Syllit 65 WP, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEWTalent.

 Skvrnitost listů třešně
Skvrnitost listů třešně
 

Švestky a renklódy

Pilatky

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovou a žlutou (Hoplocampa minuta, Hoplocampa flava). Jedná se o drobné vosičky, které v období květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka do květů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Každá housenice může zničit i několik plůdků.

Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků přípravky: Calypso 480 SC. Na zahradách můžete poškození plůdků tímto škůdcem také podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek před květem, alespoň 4 ks/strom z jižní strany.

Vlnovníci

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový (Aculus fockeui), způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které díky tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitostí. Přezimují samičky pod pupeny letorostů a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic.

Při rašení se matečnice a nejlépe i očkovanci ošetří přípravky: Magus 200 SC*, Sanmite 20 WP. Dobře účinkují i sirnaté přípravky např. Kumulus WG . Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat. Ošetření pesticidy lze provádět na počátku vegetace proti přezimujícím samičkám nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče. Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf, aplikovat oleopřípravky a případně Mospilan 20 SP.

Mšice

Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek -Plum pox virus).

Angrešt a rybíz

Hnědě padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu k hnědému padlí angreštu (Sphaerotheca mors-uvae) je nutno v ohrožených výsadbách ošetřit již 1× před květem a 2–3 ošetření opakovat po odkvětu např. přípravky: Bioan, Natrisan, Bioblatt, HF-Mycol, Bioton, Discus, Kumulus WG, Praktik-Americké padlí podle návodu k použití. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo (Silwet Star). A účinný je také postřik keřů po sklizni.
Ohrožené výsadby černého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a po sklizni. Na rizikových lokalitách upřednostnit rezistentní odrůdy.

Mšice

Na rybízu škodí především mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková (Aphidula grossulariae).
Mšice rybízová na červeném rybízu
Mšice rybízová na červeném rybízu
 
Mšice rybízová na černém rybízu
Mšice rybízová na černém rybízu
 
Mšice rybízová na bílém rybízu
Mšice rybízová na bílém rybízu
 
Mšice srstková na rybízu
Mšice srstková na rybízu
 

 Jahodník

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovémua případně i proti antraknóze jahodníku přípravkem Ortiva.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae) je mikroskopický, 0,15 mm velký roztoč (pouhým okem neviditelný), způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou. Během roku má až 7 překrývajících se generací. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost a především suché a teplé počasí. Pasivně se šíří větrem a zejména vysazením napadené sadby. Kromě jahodníků na záhonech také ve sklenících napadá a poškozuje mladé papriky a další zeleninu, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, bramboříky, kapradiny a mnohé další skleníkové rostliny.

Ochrana - Vysazovat jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Přerušení souvislého porostu, a tím omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé silně napadené rostliny odstranit a zlikvidovat. Ošetření je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení, nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5cm nad zemí). Ošetřní případně možno po 3–5 dnech 2–3× opakovat. K ošetření jsou registrované přípravky: Sanmite 20 WP, Vertimec 1.8 EC. Případně je možno dle návodu v zapojených porostech aplikovat rozhozem substrátu s bioagens (dravého roztoče) na rostliny – Biolaagens ACu (Amblyseius cucumeris), Spical (Amblyseius californicus). Tato ošetření účinkují i proti svilušce chmelové.

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému (Anthonomus rubi), který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Do roka se vyvine jedna generace. Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 20 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí v době před květem: Agrion Delta, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS či Calypso 480 SC.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených a zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobenéšedou hnilobou jahod (plíseň šedá - Botryotinia fuckeliana). Nejcitlivější k infekci jsou květy 2 až 3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které podle potřeby po 7 dnech opakujte přípravky: Switch, Teldor 500 SC, Rovral Aquaflo, Signum, Minos, Mythos 30 SC, Thiram Granuflo aj. nebo biopreparátem Polyversum. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha.

Réva vinná

Halčivec a vlnovník

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých - hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) a vlnovník révový (Colomerus vitis). Roztoči způsobují největší škody na počátku vegetace, kdy napadají rašící očka a mladé letorosty. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti jsou méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky erinózy nebo akarinózy. Sirnaté přípravky: Kumulus WG se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Organické akaricidy Magus 200 SC* a Sanmite 20 WP se aplikují nejlépe po vyrašení révy. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. S úspěchem proti roztočům se používá v programech biologického boje proti sviluškám a vlnovníkům i uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri - pod obchodními názvy Biolaagens - TP a Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám. Roztoč je schopný se živit i pylem rostlin, proto přežívá i v době, kdy se žádný škůdce v lokalitě nevyskytuje, případně může i krátkodobě hladovět. Typhlodromus pyri ve vinicích přezimuje. Díky těmto vlastnostem je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale pouze za předpokladu, že se také dlouhodobě používají jen přípravky selektivní k dravému roztoči. Vůbec nejvyšší riziko představuje použití insekticidů na bázi syntetických pyretroidů. Tyto látky hubí dravé roztoče již v neuvěřitelně nízkých koncentracích! Obecně platí, že je nutné řídit se seznamy přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

Ostatní ochrana

Podle signalizace ošetřujeme i proti první generaci obalečů a za suchého a teplého počasí i proti padlí.

 Padlí révy
Padlí révy
 

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na www.srs.cz/meteo; http://eagri.cz/public/app/srsmapa/. Na mšice jsou registrovány také organofosfáty: Bi-58 EC Nové, Reldan 22karbamát: Pirimor 50 WG.

 Mšice zelná na kapustě
Mšice zelná na kapustě
 

Plži

Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky a plzáky. V oblastech se souvislou sněhovou pokrývkou, která je příznivá pro přezimování vajíček i dospělců, je větší pravděpodobnost jejich výskytu. Pro ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách je škodlivost plžůtrvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby. Proti slimákům jsou povoleny tyto návnadové přípravky: Mesurol Schneckenkorn, Vanish Slug Pellets, Lumex, Luna, Ferramol, Sluxx. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.

Dřepčíci

Dřepčíci (Phyllotreta) poškozují hlavněředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např.: Decis Mega. U košťálovin můžete použít i některý z dalších pyretroidů: Alfametrin, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Vaztak Aktiv aj.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytuje se zejména u květáku a kedluben a může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokemu předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu. Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo bejlomorky zelné. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou. V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií.

U chemického ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se bejlomorky zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele.

Poškození vegetačního vrcholu kedlubny

Poškození vegetačního vrcholu kedlubny

 

Okrasné rostliny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy: Agrion Delta, Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, případně přípravky: Mospilan 20 SP, Bi-58 EC Nové, Perfekthion, Dursban 480 EC, Confidor 200 OD, Chess 50 WG, Ninja, Calypso 480 SC aj. a proti sviluškám akaricidem Nissorun 10 WP.

Mšice korovnice

Následkem sání larev korovnice smrkové (Sacchiphantes abietis) nebo korovnice zelené (Scchiphantes viridis) vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravkem: Mospilan 20 SP, Bi-58 EC nové, Perfekthion, Dursban 480 EC, Confidor 200 OD, Chess 50 WG, Ninja, Calypso 480 SC aj.

 

Mečíky

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám např. přípravkem Merpan 50 WP, Mirage 45 ECNA, Spartakus, Sportak HF podle návodu a případně i insekticidem proti třásněnce mečíkové ( např. Vertimec 1,8 EC), která přezimuje na hlízách.

 

 Hálka od mšice korovnice na smrku
Hálka od mšice korovnice na smrku
 
 Picea glauca var. conica poškozená sviluškami
Picea glauca var. conica poškozená sviluškami
 
 Modřín poškozený sviluškami
Modřín poškozený sviluškami
 
 Jalovec napadený štítenkami
Jalovec napadený štítenkami
 

 

 Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

 

 

 

 

 

 

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2019

18. 02. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 258x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2019

15. 02. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 420x

Jaký byl rok 2018

12. 02. 2019 Ing. Michal Vokřál, CSc.; Česká asociace ochrany rostlin Ochrana obecně Zobrazeno 188x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2019

17. 01. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 641x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - leden a únor 2019

16. 01. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 561x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail