Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2019

16. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1684x

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Agronutrition

Ovocné dřeviny

Neustálou pozornost, obzvláště u citlivých odrůd, se musí věnovat zejména strupovitosti a padlí. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky, nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různě vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní na slabě rostoucích podnožích. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Ke škodlivým výskytům hálčivců dochází zejména v důsledku vyhubení dravých roztočů neselektivními insekticidy (zejména pyretroidy). Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Dospělci hálčivce jsou kapkovití okem neviditelní bledě žlutobílí, 0,16–0,18 mm velcí roztoči a mají jen 2 páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu. Ve výsadbách jabloní se však běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového: Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii. Pokud si je nezredukujete nevhodnou chemickou ochranou, počet přezimujících hálčivců běžně nebývá velký a během vegetace se příliš nepřemnoží.

Hálčivec, vlnovník na hrušni

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci zejména vlnovník hrušňový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový.

Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva eriophyidních roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů ošetření opakovat sirnatými přípravky: např. Kumulus WG, Sulfolac, Sulfurus aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. Možno k jeho regulaci využít i dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Zobonosky na ovocných dřevinách

Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci, kteří mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení - purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy z jara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků“. Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková. Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují. nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech.

Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na zahradách lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky nebo setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků nebo letorostů, je vhodné po odkvětu provést ošetření neonikotinoidy Calypso* nebo Mospilan* a přípravkem SpinTor*.

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Již od konce února při teplotách nad 9 °C kladou samičky vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má 3 až 4 generace ročně. Podzimní hnědočervená forma dospělců s velkými černými skvrnami, velká 3 až 4 milimetry se v listopadu uchyluje do zimních úkrytů.

Preventivní opatření - podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice rodů AnthocorisOrius aj., slunéčka, především dvoutečné, čtrnáctitečné a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi, např. Trechnites psyllae, škvor obecný, zlatoočka, pavouci a další živočichové. Nepřehnojovat rostliny dusíkem. Provádět správný řez stromů. Omezit používání širokospektrálních insekticidů.

Ochrana - Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům a organofosfátům. Na těchto lokalitách je třeba aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěné nymfy aplikujte: SpinTor, Sivanto Prime a na pozdější ošetření proti dospělcům použijte: Vargas, Vertimec 1.8 EC, Voliam Targo a Movento 100 SC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mery již regulovány přirozenými nepřáteli.

Mšice na ovocných dřevinách

Na jabloních škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétávají a zakládají kolonie na dalších jabloních. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějším výskytu, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození, buď opadnou nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobují mšice rodu Dysaphis, např. dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice ze zimního hostitele na jitrocel. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami.

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také poškozovány mšicí broskvoňovoumšicí hnízdotvornou. Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí.

Na slivoních také škodí různé druhy mšic. Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek - Plum pox virus).

Na rybízu škodí především mšice rybízová projevující se na červeném rybízu červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková.

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách třešní silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete povoleným přípravkem.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění prvního výskytu, nejpozději však do konce června. Většinu ovocných dřevin začínají dicyklické mšice opouštět již koncem května. K ošetření mšic možno použít přípravky: Gazelle*, Mospilan 20 SP*, Pirimor 25 WG*, Calypso 480 SC*. Tyto insekticidy jsou šetrné k užitečnému hmyzu. I organofosfáty: Pyrinex M22, Reldan 22 jsou v sadech za vegetace podstatně šetrnější než levnější pyretroidy, které není vhodné za vegetace v sadech používat. Případně jen v nejnutnějších případech je aplikovat v časném předjaří na přemnožené přezimující škůdce.

Výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Pilatky na slivoních

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovoupilatkou žlutou. Napadení pilatkami může být také jednou z příčin slabé násady plodů. Drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Vylíhlé bělavé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Postupně housenice opouští zavadající plůdek a vžírá se do dalšího plůdku a může poškodit i 3–4 plody. Dospělé housenice opouštějí plody a přezimují v zámotcích v půdě. Mají jednu generaci ročně. Typické projevy napadení po odkvětu jsou na opadlých plůdcích černé tečky, u větších plůdků (do velikosti 1 cm) i zřetelné černé otvory s trusem housenic. Rozdrcená larva i poškozený plod mají zvláštní nepříjemný zápach po štěnicích.

Chemická ochrana se optimálně provádí při dokvétání slivoní, v době opadu cca 80–90 % květních plátků. Doporučená je ochrana přípravky: Calypso 480 SC*, případně Decis Mega, Dinastia. Prahy škodlivosti: Kontroluje se 100 nejvyvinutějších plodů, každé odrůdy zvlášť. Ošetřuje se při dosažení nebo překročení prahu škodlivosti. Při slabší až střední násadě plodů je prahem škodlivosti výskyt 5 plůdků s vajíčky na 100 kontrolovaných plodů. Při silnější násadě je to 10 plůdků s vajíčky pilatek na 100 plodů. Při monitoringu letové aktivity na bílými lepovými deskách - 10 dospělců pilatek na 1 lepovou desku za 2 dny.

Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit i včasným vyvěšením bílých lepových desek. Desky se vyvěšují před květem raných odrůd, alespoň 4 kusy na strom z jeho jižní strany.

Vlnovníci na švestkách

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitostí. Přezimují samičky pod pupeny letorostů, a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic.

Na jaře, na počátku rašení, nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní, porosty ošetříme oleji nebo ještě lépe sirnými přípravky: např. Kumulus WG, které vlnovníka silně zredukují. Velmi dobré zkušenosti jsou s přípravky na bázi polysulfidické síry: např. Sulka-K, Sulka New, Sulka Extra aj. Matečnice i očkovanci se při rašení mohou ošetřit i akaricidem Ortus 5 SC, Vertimec 1.8 EC. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. Možno k jeho regulaci využít i dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Na neošetřovaných starších stromech slivoní se také, zejména na spodních větvích a ve vlhčích lokalitách i na celých stromech mohou vyskytovat na listech 1–3 mm výrůstky (hálky), které vytvářejí roztoči vlnovník trnkový, případně i hálčivec švestkový. Uvnitř hálky byste našli asi 0,2 mm velké roztoče. Mají několik generací do roka. Samičky na zimu zalézají do prasklinek v kůře stromu, pod šupiny pupenů apod. Jejich škodlivost je však minimální, a proto se ochrana zpravidla nedělá. Většinou postačí prořezat koruny stromů. V případě nějakého mimořádného přemnožení ošetřete stromy při rašení podobně jako u vlnovníka višňového.

Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf, aplikovat oleopřípravky a případně Mospilan 20 SP*.

Poškození listů hálčivcem hrušňovým
Poškození listů hálčivcem hrušňovým

Vlnovník hruškový způsobuje bradavčitost listů
Vlnovník hruškový způsobuje bradavčitost listů

Zobonosky ovocná
Zobonosky ovocná

Poškození plůdků zobonoskami
Poškození plůdků zobonoskami

Mera skvrnitá
Mera skvrnitá

Mšice hnízdotvorná na broskvoni
Mšice hnízdotvorná na broskvoni

Mšice jabloňová
Mšice jabloňová

Mšice jitrocelová na jabloni
Mšice jitrocelová na jabloni

Kolonie mšice vlnatky krvavé
Kolonie mšice vlnatky krvavé

Mšice rybízová na červeném rybízu
Mšice rybízová na červeném rybízu

Mšice rybízová na černém rybízu
Mšice rybízová na černém rybízu

Mšice rybízová na bílém rybízu
Mšice rybízová na bílém rybízu

Vlnovník višňový na slivoni
Vlnovník višňový na slivoni

Vlnovník trnkový na slivoni
Vlnovník trnkový na slivoni

Poškození plodů vlnovníkem višňovým
Poškození plodů vlnovníkem višňovým

Hálčivec švestkový
Hálčivec švestkový

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) zejména postihuje listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem je rod hrušeň a hlavním hostitelem některé druhy jalovce - především jalovec čínský a zvláště jeho některé kultivary - jalovec prostřední. Někdy uváděný jalovec klášterský je napadán jen ojediněle. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody čeledi cypřišovité - cypřišek, zerav ani zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičky a pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů jehličnanů a méně náchylných odrůd. Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní - tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky: Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan 700 WDG, Luna Experience, Flint Plus, Talent aj. Aplikované fungicidy možno kombinovat i s insekticidními přípravky.

Strupovitost

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) v bionomii si jsou podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Houba přezimuje ve formě plodniček (pseudoperithecií) v napadených spadaných listech, kde začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory). Askospory působí primární infekci. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí až po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. V suchém roce i déle. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic

uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben až červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z  přípravků: Antre 70 WG, Atos, Belis, Captan 80 WP, Delan Pro, Difcor 250 EC, Dithane DG NeoTec, Domark 10 EC, Faban, Flint Plus, Fontelis, Gladius 450 SC, Chorus 50 WG, Luna Experience, Merpan 80 WG, Minos, Mythos 30 SC, Polyram WG, Scala, SercadisScore 250 EC, Talent, Tercel, Vedette aj. Pro ekologické zemědělství Cuprosin Progres, Defender, Kumar, Kumulus WG, Sulfonac 80WG, Sulfurus, Vitisan aj.

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) vytváří bělavé povlaky na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů. Přezimuje myceliem v pupenech, ze kterých se v následujícím roce šíří. Infekce většinou začíná od období 7–10 dnů před květem a končí v červenci. Optimální pro rozvoj infekce je vyšší teplota a vyšší nebo kolísavá vzdušná vlhkost.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a na lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7–14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky: Alcedo, Belis, Collis, Cyflamid 50 EW, Discus, Domark 10 EC, Flint Plus, Fontelis, Luna Experience, Serrcadis, Scorpio, Score 250 EC, Signum, Talent, Tercel, Topas 100 EC, Zato 50 WG aj. Pro ekologické zemědělství přípravky:Kumulus WG, Lecitiny, Sulfonac 80WG, Sulfurus, Thiovit Jet aj.

Antirezistentní strategie v ochraně proti houbovým chorobám

Z důvodu zabránění nebo alespoň oddálení nástupu rezistencí se doporučuje dodržovat tyto zásady antirezistentní strategie:

  • nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů, ale kombinovat je s kontaktními fungicidy (captan, dithianon, mancozeb, thiram, tolylfluanid apod.);
  • používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi;
  • nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin);
  • v případě potvrzení rezistence je nutné vyřazení přípravku ze systému ochrany.

Choroby višně a meruňky

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) přípravky: Delan 700 WDG, Luna Experience,  Dithane DG Neotec, Antre 70 WG.

Meruňky proti hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) se ošetřují přípravky: Moon Privilege, TalentZato 50 WG.

Hnědé padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5 až 10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Collis, Discus, Topas100 EC, Zato a sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj., nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy je vhodné také ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. Účinný je také postřik keřů po sklizni. Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu!) a 1× po sklizni. Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a hlubším řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně

Strupovitost hrušně v celém sadu
Strupovitost hrušně v celém sadu

Padlí jabloně
Padlí jabloně

Skvrnitosti listů višně
Skvrnitosti listů višně

Hnědnutí listů meruňky
Hnědnutí listů meruňky

Hnědé padlí angreštu
Hnědé padlí angreštu

Jahodník

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovému a případně i proti antraknózové skvrnitosti jahodníku (Colletotrichum acutatum) přípravky: Amistar, Moon Privilege, Ortiva, Zato 50 WG.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový je mikroskopický 0,1 mm velký roztoč (pouhým okem neviditelný) způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Přezimují dospělé samičky v srdéčkových listech. Sají mezi chloupky a v záhybech nevyvinutých srdéčkových listů. V březnu a dubnu začínají klást vajíčka. Do roka se vyvine cca 7 překrývajících se generací. Škůdce se nejvíce rozšiřuje sadbou. Bez ošetření rostliny během 2 až 3 let hynou. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost. Pasivně se šíří větrem a zejména vysazením napadené sadby. Kromě jahodníků na záhonech také ve sklenících napadá a poškozuje mladé papriky a další zeleninu, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, bramboříky, kapradiny a mnohé další skleníkové rostliny.

Vysazovat jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Přerušení souvislého porostu, a tím omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé silně napadené rostliny odstranit a zlikvidovat.

Ošetření je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení. Ošetření je nutné 2–3× opakovat v intervalu 3–5 dnů a skončit nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5 cm nad zemí). K ošetření jsou přípravky: Movento 100 EC, Vertimec 1.8 EC. Toto ošetření je účinné i proti svilušce chmelové.

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému, který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Přezimují brouci na nejrůznějších místech. Na jahodnících začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Do roka se vyvine jedna generace.

Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 10 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí při zjištění prvních brouků na jahodnících (cca v polovině dubna) přípravky: Benevia, Calypso 480 SC*, SpinTor, Reldan 22 a před květem jahodníku pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad výskytu šedé hniloby jahod (plíseň šedá; Botrytis cinerea). Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. Šedá hniloba napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy, nezralé plody a především zrající a zralé plody. Na řapících a stopkách květů vytváří šedohnědé ohraničené, protáhlé skvrny. Postižené květy hnědnou a zasychají. Napadené nezralé plody hnědnou, zrající a zralé plody měknou a hnijí. Napadené části za vlhka porůstají nápadné šedé porosty konidioforů a konidií. O napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality, stav porostu a náchylnost odrůdy. Odolné odrůdy jsou např.: Honeoye, Darselect, Kimberly, Florence, Tenira, Symphony, Elkat, Induka, Korona, Polka aj. Nejcitlivější k infekci jsou květy 2–3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Pozdější přímé infekce plodů jsou již méně významné.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech zopakujte přípravky: Signum, Teldor 500 SC, Prolectus, Switch*, Luna Sensation, Minos, Mythos 30 SC aj. a biopreparáty: Polyversum, Serenade ASO. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha.

19 Šedá hniloba jahod

Réva vinná

Roztoči

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých vlnovník viničný (hálčivec révový)vlnovník révový (vlnovníkovec révový). Oba dva druhy těchto drobných mikroskopických roztočů (jen 0,15 mm dlouzí) přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Největší škody způsobují na počátku vegetace, kdy napadají rašící očka a mladé letorosty. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá. Letorosty silně napadené kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti je toto napadení méně významné.

Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány výskyty kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům by mohl být také účinný i znovu nabízený přípravek (hnojivo) s polysulfidickou sírou: Sulka-K, Sulka New, Sulka Extra aplikovaný před vyrašením.

Přirozenými nepřáteli fytofágních roztočů (svilušek, hálčivců a vlnovníků) jsou draví roztoči. Jako biologická ochrana proti nim se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri pod obchodním názvem Typhlodromus pyri, který ve vinicích přezimuje a je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale aby se navyhubil, je nutné řídit se seznamy povolených přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

Obaleči

Podle signalizace ošetřujeme proti první generaci obalečů: obalečík jednopásnýobaleč mramorovaný. Ošetřují se jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt).

Kadeřavost révy (akarinóza) způsobuje hálčivec révový
Kadeřavost révy (akarinóza) způsobuje hálčivec révový

Plstnatost révy (erinóza) způsobuje vlnovník révový
Plstnatost révy (erinóza) způsobuje vlnovník révový

Zobonoska révová
Zobonoska révová

List svinutý zobonoskou révovou
List svinutý zobonoskou révovou

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Plži

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčkyplzáky. Kvůli ideálním podmínkám, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Proti plžům jsou povoleny návnadové přípravky: Clartex Neo,  Desimo Duo, GranulaxMetarex Inov, Natria,  Slimax, Ferramol, Sluxx HP aj. Ošetření se provádí rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Z biologických přípravků možno využít: Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí mít půda nebo substrát optimální vlhkost. Biologické přípravky jsou účinné zejména proti slimáčku síťkovanému a slimáčku polnímu a na plzáky z rodu Arion účinkuje jen na mladé jedince.

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách.

Ředkvičky ošetřujeme např.: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS a Scatto. U košťálovin můžete použít i některý z dalších pyretroidů: Buldock 25 EC aj.

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/. Na mšice jsou registrovány i organofosfáty: Danadim Progress, Reldan 22 a další přípravky: Pirimor 50 WG*, Plenum, Calypso 480 SC*, NeemAzal-T/S. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo.

Květilky

Na pěstovaných košťálovinách narůstá škodlivost květilek. Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny. Škodlivost květilky zelné na brukvovité zelenině vzrůstá v důsledku namnožení na ozimé řepce. Dále škodí květilka všežravá, zejména na kedlubnu, kadeřávku, brokolici a ředkvi. Ke škodám působeným předchozími dvěma druhy se někdy připojují škody způsobené květilkou ředkvovou a květilkou kořenovou. Při teplém podzimu vzrůstají škody působené květilkami zejména na čínském zelí a růžičkové kapustě.

Larvy první generace květilky zelné způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku. Napadené rostliny mohou být zakrnělé a poškozená místa jsou vstupním místem pro houbové infekce. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až začátkem května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín).

Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka všežravá. Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje.

Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pole všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete také omezit pokrytím vysázených záhonů netkanou textilií, která kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétavajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.

Chemická ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikace granulátů při výsadbě nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít některé pesticidy povolené proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny: Benevia, Buldock 25 EC, Spintor aj.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytuje se zejména u květáku a kedluben. Nejčastěji je to způsobováno růstovým stresem (šokem) u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru.

Ze škůdců mohou vyslepnutí způsobit svými požerky na vegetačním vrcholu (srdéčku) mladých rostlin také larvy plodomorky zelné a krytonosce čtyřzubého. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. K chemickému ošetření lze použít některý z přípravků proti dřepčíkům a mšicím. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem (Mo) a bórem (B).

Plži ve skleníku
Plži ve skleníku

Brokolice poškozená dřepčíky
Brokolice poškozená dřepčíky

Mšice na paprice
Mšice na paprice

Mšice na salátu
Mšice na salátu

Květilky na čínském zelí
Květilky na čínském zelí

Ředkvička poškozená larvami květilky zelné
Ředkvička poškozená larvami květilky zelné

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin
Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Okrasné dřeviny a rostliny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Škůdci jehličnanů

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy: Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Scatto, Vaztak Active; neonikotinoidy: Calypso 480 SC*, Gazelle, Mospilan 20 SP*, Warrant 700 WG; organofosfáty: Danadim Progress, Dursban 480 EC; případně přípravky: Plenum aj. a proti sviluškám akaricidy: Milbeknock, Nissorun 10 WP, Sanmite 10 SC či Vertimec 1.8 EC.

Mšice korovnice

Následkem sání larev korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravky: Calypso 480 SC*, Danadim Progress, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP*, Pirimor 50 WG*, Scatto, Warrant 700 WG aj.

Choroby a škůdci mečíků

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám např. přípravky: Dithane DG Neotec Merpan, Proplant aj. podle návodu a případně i insekticidem proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob.

Mšice korovnice na modřínu
Mšice korovnice na modřínu

Hálky způsobené korovnicemi
Hálky způsobené korovnicemi

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen a červenec 2019

15. 06. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 284x

Integrovaná ochrana máku - Zakládání porostu, regulace plevelů a škůdců

14. 06. 2019 Ing. Jiří Havel, CSc.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava Ochrana obecně Zobrazeno 153x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2019

14. 06. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 270x

Komplexní celostní ochrana rostlin s využitím biologické ochrany

11. 06. 2019 Mgr. Ing. Miloslava Navrátilová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Ochrana obecně Zobrazeno 194x

Kukurica + Galleko® = spokojný pestovateľ

18. 05. 2019 Mgr. Martin Šotik; Galleko Ochrana obecně Zobrazeno 348x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail