Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen
15. 05. 2011 Ochrana obecně Zobrazeno 20267x
Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin. Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozuje pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Housenky obaleče švestkového (Cydia funebrana) způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, je na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů.
OVOCNÉ PLODINY A RÉVA VINNÁ
Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin. Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozuje pilatka jablečná a zobonoska ovocná.
Strupovitost jabloně |
Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová.
V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky (nejčastěji zobonoska jablečná a ovocná, nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového.
Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům povoleny i systémově působící přípravky Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP, které jsou klasifikovány jako neškodné opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu, případně i inhibitory tvorby chitinu Dimilin 48 SC, Integro, Insegar 25 WG, SpinTor, Steward 30 WG. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd! Od loňského roku je registrován proti obaleči jablečnému biologický insekticid Carpovirusine, Madex u něhož je ochranná lhůta 3 dny.
Obaleč jablečný
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je nejčastějším původcem „červivosti jablek (i plodů ořešáku vlašského). Napadá i další ovocné druhy (meruňky, vlašské ořechy). Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Přezimuje housenka v pevném pavučinovém zámotku v různých úkrytech (za kůrou, pod listím,ve skladech ovoce). Na jaře se housenky kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vajíčko je mléčné barvy, asi 1 mm velké, téměř okrouhlé, ploché, přilepené na list nebo plod. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se vžírají dovnitř plodů. Housenka během svého života poškodí 2–3 plody. Dospívá za 3– 5 týdnů a poté se kuklí. V teplejších oblastech se vyvíjejí ještě letní generace. Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké. Uvádí se, že každoročně může poškodit až 25–50 % úrody, při menší násadě plodů mohou být škody ještě větší.
Pro sledování jeho populace se s úspěchem používají feromonové lapače, které napomáhají snižovat škody způsobené tímto škůdcem s minimálním počtem ošetření. Ve výsadbách, v nichž se sleduje nálet samců do feromonových lapáků, se ochranný zásah provede vždy po vyvrcholení výrazné letové vlny, pokud trvají vhodné podmínky pro kladení vajíček, tj. pokud večerní teploty ve 21 hod. dosahují alespoň 17 °C. Termín ošetření záleží na typu použitého přípravku. Kontaktní přípravky se aplikují zpravidla do 3 dnů a systémové přípravky do 8 dní po vrcholu letové vlny.
Na jabloních škodí i někteří dalších obaleči (tzv. pupenoví, slupkoví), zejména obaleč pupenový a obaleč jabloňový.
Housenka obaleče jablečného |
Obaleč švestkový
Housenky obaleče švestkového (Cydia funebrana) způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, je na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů. Obaleč švestkový je jedním z nejdůležitějších škůdců slivoní. Ochrana proti housenkám první generace se většinou neprovádí, je však nutná při nižší násadě plodů. Vážnější škody způsobují housenky druhé generace znehodnocováním plodů. U obaleče švestkového přezimují dorostlé housenky v zámotku u paty kmene stromu nebo v půdě. Na jaře se kuklí. Motýli první generace se objevují zpravidla v květnu. Plody napadené housenkami první generace zasychají a opadávají. Z opadaných plodů vylézají housenky ven a kuklí se v půdě. Motýli druhé generace létají zpravidla koncem července a počátkem srpna. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na plody, vylíhlé housenky se po několik minut pohybují po povrchu plodů a pak se vžírají dovnitř plodů. Více jsou napadány pozdější odrůdy švestek.
Ošetření se signalizuje podle náletu imag do feromonových lapačů a doporučuje se zhruba týden po vrcholu výrazné letové vlny obdobně jako u obaleče jablečného.
Oproti obaleči jablečnému však samečci obaleče švestkového nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí. Letové vlny se většinou překrývají a vrcholy jednotlivých letových vln nebývají tak zřetelné!
Housenka obaleče švestkového |
Feromony
V systému certifikované biologické produkce se feromony využívají nejen k signalizaci, ale i k přímé ochraně větších produkčních ploch sadů a zejména vinic před škodami způsobovanými housenkami obalečů.
Feromony jsou látky, které umožňují hmyzu vyhledávat na velkou vzdálenost partnery připravené k páření. Jedná se o pachové látky, které vytváří hmyzí samice a jejichž pachová stopa pak vábí a neomylně vede samce k samici, se kterou se samec spáří. Tento jev je již poměrně dlouho běžně využíván u tzv. feromonových lapáků, které slouží k signalizaci náletu hmyzu nebo k jeho hubení.
Nyní se používá metoda tzv. matení samců (mating disruption), která spočívá v zamoření - „provonění“ celé chráněné výsadby takovým množstvím samičího feromonu (Isomate), že samec samici nemůže najít. Samice zůstanou neoplozeny a sady či vinice zůstávají bez škodlivých housenek. Matení samců musí být prováděno zkušenými odborníky tak, aby byla zohledněna specifická situace každého jednotlivého sadu, vinice. Po obvodu je vhodné při objevení housenek, doplnit metodu matení samců použitím např. přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Biobit XL, Biobit WP - jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství).
Meruňky
U meruněk již začátkem května (při vlhkém a teplém počasí v rizikových oblastech) sledujte napadení houbovou chorobou gnomonie - hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). Fungicidní ochrana se doporučuje 2–3 týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí 2–3× opakovat v 7–10denních intervalech přípravky: Baycor 25 WP, Dithane DG NEO-TEC, Syllit 65 WP, Talent. Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provézt preventivní chemické ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů. Významným preventivním opatřením je likvidace napadených opadlých listů.
Třešně
Na počátku květu černého bezu je aktuální vyvěsit žluté (nebo i bílé) lepové desky na signalizaci letu vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi), která každoročně způsobuje červivost plodů třešní a višní. Je to malá pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní. Ošetření proveďte v případě zvýšeného náletu much na lepové desky přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC )*. Ošetřujeme jen polorané a pozdní odrůdy.
Višně
V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) přípravky Baycor 25 WP, Delan 700 WDG, Dithane DG NEO-TEC,Punch10 EW, Syllit 400 SC, Talent.
Broskvoně
Padlí broskvoňové |
Réva vinná
ZAHRADNÍ PLODINY
Jahodník
Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod (Botryotinia fuckeliana,syn.plíseň šedá). Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které podle potřeby po 7 dnech opakujte přípravky: Minos,Mythos 30 SC, Rovral Aquaflo, Teldor 500 SC, Thiram Granuflo a případně i biopreparátem Polyversum. Dávka aplikované jíchy je minimálně 1000 l/ha.
Zelenina
Sledujte výskyty mšica při náletu prvních mšic porosty ošetřete.
Za vlhkého teplého počasí silně narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách! Sledujte signalizaci i na www.srs.cz/meteo.
Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky. Z registrovaných přípravků se používá Mesurol Schneckenkorn (methiocarb), Vanish Slug Pellets (metaldehyd) a Feramol (fosforečnan železitý). Přípravek nutno aplikovat tak, aby nepřišel do styku s rostlinami. Za určitých podmínek možno využít i biologický přípravek Nemaslug.
Koštáloviny
Na košťálovinách zejména na brokolici, kapustě a květáku, škodí kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné také molice vlaštovičníková, která může tyto druhy zcela znehodnotit. Rovněž v místech, kde každoročně dochází u košťálové zeleniny k poškození vegetačního vrcholu „vyslepnutí“ plodomorkami, dřepčíky případně krytonosci, proveďte ošetření při zjištění prvních výskytů škůdců a ošetření podle potřeby zopakujte.
Na kapustě a zelí kromě housenek běláska zelného způsobují velké škody housenky můry zelné, můry kapustové a běláska řepového, jejichž housenky žijí skrytě a „provrtávají" hlávky, které následně zahnívají. Na tyto škůdce aplikujte SpinTor, Dimilin 48 SC případně některý z povolených pyretroidů Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon tech. 5 SC, Vaztak 10 EC aj. s přídavkem smáčedla, dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na mšice je registrován i Chess 25 WP, Perfekthion, Pirimor 50 WG, Reldan 40 EC)*aj.
Housenky běláska zelného |
Housenky běláska řepového |
Požerky působené housenkami můr |
Vyslepnutí košťálovin
Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu. Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo plodomorky zelné. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin mšicí zelnou.
Ochrana: V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud to je možné) pod netkanou textilií. Z chemického ošetření lze preventivně použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i okolí brukvovité plevele.
Květilka zelná
Květilka zelná (Delia radicum, syn.Delia brassicaea). Larvy první generace způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku a ředkviček. Rostliny mohou být menší a poškozená místa jsou vstupním místem pro houbové infekce. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až začátkem května na půdu k rostlinám. K chemickému ošetření je registrován Dursban 10 G)* pro zapravení do půdy před nebo po zasetí, anebo 10–14 dní po výsadbě. Tímto ošetřením také omezíte poškození způsobované drátovci. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45 stupňů, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka ředkvová (Delia platura).
Nechemicky můžete omezit poškození rostlin tak, že vysázené záhony pokryjete netkanou textilií, která vám kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje folie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétávajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.
Cibulová zelenina
Na cibulové zelenině může také lokálně škodit molík česnekový (Acrolepiopsis assectella). V květnu kladou samičky vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů cibule, česneku, póru a pažitky. Nejdříve vylíhlé housenky minují v listech, později se do nich vžírají a pokračují uvnitř v žíru. Napadené listy následně odumírají a mohou se také lámat. Typické pro toto napadení je drť v listech po žíru. Housenky se kuklí na vnější straně listů. Motýlci druhé generace se vyskytují v červenci, třetí generace v září. Významné je dodržovat co největší vzdálenost od loňských ploch cibulovin.
Mezi významné škůdce póru patří vrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma). Jarní generace (duben až začátek května) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek, popřípadě přezimující pór. Podzimní generace (konec srpna až začátek října) poškozuje především pór a letní výsevy cibule. Při napadení česneku slupky praskají a „palička“ se otvírá. Napadená cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí dochází k zahnívání cibule a uvnitř se nachází larvy škůdce. Provrtané rostliny póru s larvami a puparií jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování následně zahnívají.
Přezimuje jako kukla v pupariu. Mouchy se líhnou v průběhu dubna a začátkem května. Samičky kladou vajíčka do bazální části listů pod pokožku listů. Zpočátku larvy minují v pletivech listů anebo kořenového krčku. Následně postupují směrem do podzemní části. Má dvě generace v roce. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Ošetřuje se v době hromadného rojení imag do začátku líhnutí larev škůdce např. přípravkem Decis Mega.
Mrkev
Kromě merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové, která škodí i na kořenech mrkve, je jedním ze závažných škůdců mrkvei pochmurnatka mrkvová (Psila rosaea). Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Může poškozovat rovněž celer, pastinák i petržel. Škůdce má 2–3 generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července do konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, uzavřená před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbcích, nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou. Chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček problematická. Dursban 10 G)* je registrován na použití před nebo při setí se zapravením do půdy.
Kosatce
Kosatce poškozuje květilka kosatcová (Phorbia servadei). Je to moucha, jejíž larvy se vyvíjejí v květních pupenech kosatců a způsobují jejich zahnívání. Za rok mívá jednu generaci a přezimuje ve stadiu kukly. Z kukel se ve druhé polovině dubna líhnou mouchy a samičky po páření začnou klást vajíčka do květních pupenů. První ošetření bychom měli provést, když se objeví první květní pupeny, druhé těsně před kvetením rostlin, např. přípravky Decis Mega, Decis 15 EW, Fast M. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat smáčedlo.
Růže
Sledujte výskyty pilatky růžové a pilatěnky drobné v podobě svinutých lístků. O
šetření proveďte v poslední dekádě dubna při rašení prvních listů a po 14 dnech ještě 2× opakovat.
Dále sledujte pidikříska růžového, jež způsobuje sátím žlutobíle kropenaté listy a mšice. Při prvních výskytech ošetřete, např. přípravkemDecis Mega, Karate se Zeon tech. 5 SC, Mospilan 20 SP i dalšími registrovanými insekticidy.
Sledujte i výskyty chorob - černou skvrnitost listů, padlí růžové a rez růžovou a podle potřeby je včas ošetřete např. přípravkem Baycor 25 WP aj.
Jehličnany
Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytůošetřete např. přípravkem Karate se Zeon tech. 5 SC, Talstar 10 EC i dalšími registrovanými insekticidy.
Všeobecné doporučení
Ze škůdců hlavně sledujte první výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic.
Pozor na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách.
Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny.
U směsí (tankmix) neuvedených na etiketě pozor u porostů navštěvovaných včelami.
Přípravek
|
Název účinné látky
|
Způsob účinku
|
Toxicita člověk, včely
|
Kultura
|
Škodlivý organizmus
|
Decis Mega, Decis 15 EW, Fast M
|
deltamethrin
|
K
|
Xn, PR
|
OR
|
saví škůdci, žraví škůdci
|
Bi – 58 EC nové, Perfekthion
|
dimethoate
|
S
|
Xn, J
|
OR
|
mšice
|
Calypso 480 SC
|
thiacloprid
|
S
|
Xn, PR
|
OR
|
housenky
|
Dursban 10 G)*
|
chlorpyrifos
|
K
|
Xn, -
|
OR
|
půdní škůdci
|
Dursban 480 EC
|
chlorpyrifos
|
K
|
Xn, J
|
OR
|
třásněnka západní, mšice
|
Chess 50 WG
|
pymetrozine
|
S
|
Xn, -
|
OR
|
mšice, molice
|
Floramite 240 SC
|
bifenazate
|
K
|
Xi, -
|
OR
|
svilušky
|
Karate se Zeon tech. 5 CS
|
lambda-cyhalothrin
|
K
|
Xn, -
|
OR
|
mšice, třásněnky, housenky, brouci, ploštice,
|
Mospilan 20 SP
|
acetamiprid
|
S
|
Xn, PR
|
OR
|
molice skleníková, mšice bavlníková, mšice
|
Neudosan
|
draselná sůl přírodních mastných kyselin
|
K
|
|
OR, OD
|
mšice, svilušky, molice
|
Nissorun 10 WP
|
hexythiazox
|
K
|
Xn, PR
|
OR, OD
|
svilušky
|
Nurelle D)*
|
chlorpyrifos, cypermethrin
|
K
|
Xn, J
|
OR,
|
mšice, třásněnka západní, třásněnky
|
Omite 30 W, Omite 570 EW
|
propargite
|
K
|
Xn, PR
|
OR, OD
|
svilušky
|
Pirimor 50 WG
|
pirimicarb
|
K, F
|
T, PR
|
OR
|
mšice
|
Raptol
|
pyrethriny, olej řepkový
|
K
|
OR
|
molice, třásněnky, mšice, svilušky, červci, puklice
|
|
Rock Effect
|
olej z Pongamia pinnata
|
K
|
OR
|
mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci
|
|
Spruzit
|
pyrethriny, olej řepkový
|
K
|
|
OR
|
molice, třásněnky, mšice, svilušky, červci, puklice
|
Sulikol K)*
|
síra
|
K, F
|
|
trávníky okrasné
|
roztoči sametky (původci kožní trombikolózy)
|
Talstar 10 EC)*
|
bifenthrin
|
K
|
Xn, Š
|
OR, OD
|
molice, svilušky, třásněnka západní
|
Vertimec 1.8 EC
|
abamectin
|
K
|
Xn, Š
|
OR
|
třásněnka západní, třásněnky, vrtalky, sviluška chmelová
|
Způsob účinku: K - kontaktní, F - fumigační, H - hloubkový, LS - lokálně systémový, S - systémový
Klasifikace přípravků dle toxicity na člověka: Xn -zdraví škodlivý, T - toxický, Xi - dráždivý účinek, C - žíravina
Toxicita na včely: J - zvlášť nebezpečný pro včely (dříve jedovatý či toxický pro včely), Š - nebezpečný pro včely (dříve škodlivý pro včely), PR - riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné, „-„ -přípravek není klasifikován
Kultura: OR - okrasné rostliny, OD - okrasné dřeviny
|
Kukly vrtalky pórová |
Rez růžová na listech |
Rez růžová na květech |
Černá skvrnitost růže na listech |
Hálka na růži vyvolaná žlabatkou růžovou |
Třásněnky v květu |
Další články v kategorii Ochrana obecně