Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - Leden a únor 2017

15. 01. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 3006x

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stádiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Ovocné dřeviny

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stádiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce.

Odběr vzorků pro následnou prohlídku lupou pod binokulárním mikroskopem se zpravidla provádí před, při nebo po vyrašení. Odebírají se cca 20 cm dlouhé segmenty 2–3letých větví s plodonoši. Jednoletý výhon a postranní obrost na větvičkách zkrátíme (na 1 cm), krátké plodonoše ponecháme. Při odběru procházíme napříč celou parcelou tak, aby byla zkontrolována co největší plocha. Vzorky odebíráme rovnoměrně z různých částí korun 10 stromů. Z 1 stromu odebíráme 2 větvičky. Celkový rozsah odběru tak činí 20 segmentů větví. Pro každý blok menší odrůdy se odebírá samostatný vzorek. Na velmi malých blocích odrůd je možno odebrat menší vzorek (tj. 10 větví). Z velkých odrůdových monobloků odebíráme vzorek min. ze 30 stromů (tj. 60 větví).

Větvičky se prohlížejí po celé délce nejlépe stereoskopickým mikroskopem při zvětšení 10–16×. Počet zjištěných přezimujících stadií škůdců se přepočítává na 1 metr větví (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody).

Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kde byl zjištěn výskyt tohoto škůdce.

K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci většího výskytu přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, přípravky: Calypso 480 SC, Gazelle, Mospilan 20 SP, případně Reldan 22, tank-mix s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte i vhodný akaricid: Masai, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC. V zimním období - do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravek na přírodní bázi Neudosan, Rock Effect.

Účinnost zoocidů, zvláště u přípravků obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně nad 10 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost.

Přezimující vajíčka mšic na větvičce

Vajíčka mšic pod binokulárem

Vajíčka mšic pod binokulárem

Štítenka čárkovitá

Štítenka zhoubná na jablku

Květopas jabloňový

Pokud vám v sadě pravidelně škodí květopas jabloňový, proveďte kontrolu výskytu dospělců květopasa jabloňového sklepáváním již ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách, jakmile se vyskytne nejméně 1 den s teplotou ve 14 hodin nad 15 °C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech provádějí úživný žír). Později samičky začínají klást do vyvíjejících se květních poupat (BBCH 55–56 zelené poupě) vajíčka. Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšení teplot nad 15 °C.

Orientační práh škodlivosti pro určení nutnosti ošetření proti květopasu se podle násady květních pupenů pohybuje od 3 do 30 brouků na 100 větví (sklepů).

Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření nejpozději do stadia zelených květních pupenů opakovat. Účinnost zoocidů, zvláště oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Při teplotě nad 5 °C lze použít i pyretroidy: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologii 5 CS, Samuraj aj. + Ekol, Istroekol - TM. Při teplotě nad 12 °C lze použít i Calypso 480 SC, Mospilan, Reldan 22 + Ekol, Istroekol - TM.

Použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje. Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace! Účinkují i při nižších teplotách.

Poškození poupat larvami květopasa jabloňového

Škůdci na začátku vegetace

Ošetření proti dalším přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí či strupovitosti až, když jsou stromy dostatečně vyrašeny ve fázi zeleného až růžového poupěte (BBCH 56–57) nejpozději do počátku květu, a to podle použitého přípravku. Teplota při ošetření má být vyšší než 10 °C. Neaplikovat přípravky za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Poškození poupat housenkami obalečů

Fáze růžového poupěte jabloní

Štítenka zhoubná

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné doporučujeme chemicky ošetřit až na začátku fáze růžového poupěte, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravkem: Mospilan 20 SP nebo přípravek vykazující vedlejší účinky proti štítence: Calypso 480 SC v tank-mixu s Ekolem, Istroekolem.

Ostatní dřeviny

Ošetření v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců. Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/.

Kadeřavost broskvoní

Nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans.

Na napadených listech v pokročilejším stádiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askospórami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospóry se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospóry, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospóry do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogena. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence).

Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem.

Intenzita napadení kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit v systému ochranných opatření (počet ošetření).

Základní úlohou ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospór před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného kontaktního fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo (podle počasí) v lednu - únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetření ochránit broskvoně před chorobou. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi: Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně měďnatým přípravkem i časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie aj. Organické fungicidy: Airone SC, Delan 700 SC, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Thiram Granuflo se používají především pro předjarní ošetření. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo: např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), které účinkují i proti padlí a roztočům. V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno aplikovat některý z organických fungicidů Delan 700 WDG, Thiram Granuflo aj. a ošetření podle potřeby v intervalu 7–10 dní opakovat.

Fungicidní ošetření po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! Tady pak může snad pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění.

Kadeřavost broskvoně

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze na rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Na jaře loňského roku (2016) bylo na střední Moravě v některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, mirabolánu aj. peckovin.

Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50 v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Puchrovitost švestek

Tab.: Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky větviček

Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců

Zelenina a květiny

Padání klíčních rostlin

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno infikované osivo.

Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, a v zimních měsících přehoustlé výsevy i nedostatek světla při vyšších teplotách. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

K chemické ochraně je možno použít aplikaci granulátu Captan 80 WG, ošetření zeminy zálivkou po výsevu přírpavky Proplant, Previcur Energy, aj.; případně pro dezinfekci půdy, na substrát před výsevem možno aplikovat podle návodu totální biocid Basamid Granulát. U něho pozor na fytotoxicitu!

Další možností je použití mikrobiálniho přípravku Polyversum - pro zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo zálivkou po výsevu podle návodu. V loňském roce se objevil na trhu Supresivní substrát pro výsev. Kromě upraveného pH a obohacení živinami obsahuje houbu potlačující původce významných houbových onemocnění (Trichoderma virens) a houbu preventivně působící proti hmyzím škůdcům (Metarhizium anisopliae).

Padání klíčních rostlin

Množení sadby květin a zelenin

Péče o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny se v zimním období naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti, neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to značně kritické období. Pokud nejsou pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají moc esteticky. Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v takovém nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci.

Některé subtropické pokojové rostliny, např. rozmarýn, vavřín, oleandr, citrusy, myrty, olivovník, granátové jablka aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C, neklesající pod 0 °C, zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou.

Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména květiny ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo. Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků.

Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečního světla přemístili hlouběji do místnosti, je umístit zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna, neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu.

Ale kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám, asi 20–40 cm (dle teploty zdroje) nad rostliny, neboť intenzita světla klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte světelný zdroj s vhodnějším spektrem světla pro fotosyntézu rostlin.

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře vystaveny extremním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký suchý vzduch a z druhé strany jsou u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i stékajícím chladným vzduchem, pěstební nádoby silně ochlazovány. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče a než se dostane k rostlinám, smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit zálivku. Lepší je slabý přísušek než přemokřený květináč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Neomezení zálivky má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu.

Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech, všemi dostupnými prostředky zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60 %. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (vlhkým ručníkem) a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina. Příliš suchý teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a rozmnožení škůdců, zejména svilušek a třásněnek.

Doporučuje se pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli důsledně zlikvidovat všechny škůdce v době, kdy to lze udělat ještě mimo byt. Případně škůdce zlikvidovat nějakým hygienicky přijatelným způsobem - mechanicky nebo některým biopreparátem, ještě dříve než se přemnoží. Ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy podle možností proveďte mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle intenzity napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× opakujte. Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně, neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, puklice, molice, sviluška apod. vám během krátké doby může napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti.

Vždy si pozorně pročtěte návod na použití přípravku na ochranu rostlin a nepodceňujte doporučená opatření!

Dračinka napadená sviluškami

Špatně ošetřovaná květina

Tab.: Přehled vybraných chemických přípravků na ochranu proti škůdcům okrasných rostlin

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - Leden a únor 2017