Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2020

16. 01. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1687x

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Proseeds

Ovocné dřeviny

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky větviček

Plodina

Škodlivý organizmus

Práh škodlivosti

- signalizace ošetření

Ovocné dřeviny

sviluška ovocná,

(červená vajíčka)

1000 vajíček a více

Jádroviny

mera jabloňová

(béžová vajíčka)

50 vajíček a více

mšice na jádrovinách

(lesklá, černá vajíčka)

25 vajíček a více

píďalka podzimní

(síťkovaná vajíčka)

1,5 vajíčka a více

štítenka čárkovitá

100 hnědých štítků s vajíčky

štítenka zhoubná

10 tmavošedých štítků s larvou

pupenoví a slupkoví obaleči

(housenka v zámotku)

1 housenka a více

Hrušně

mera skvrnitá

(okrově žlutá elipsovitá vajíčka)

0,4 a více vajíček

Červené peckoviny

mšice třešňová

10 vajíček a více

molovka pupenová

(tmavá vajíčka hruškovitého tvaru)

3 a více vajíček

píďalka podzimní

(síťkovaná vajíčka)

1,5 vajíčka a více

Modré peckoviny

 

puklice švestková

(hnědavá larva)

50 larev a více

mšice na slivoni, broskvoni

10 vajíček a více

Tab. 2: Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců

Škodlivý organizmus

Přezimující stadium

Místo výskytu

Sviluška ovocná

vajíčka jsou asi 0,15 mm velká, červená, kulatá, s nitkovitým výrůstkem

nejčastěji bývají v paždí větévek a kolem pupenů

Mšice jabloňová

vajíčka jsou lesklá, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená

nacházejí se na kůře a  na pupenech větviček

Mšice jitrocelová

vajíčka jsou matná, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená

nacházejí se na kůře a  na pupenech větviček

Mera jabloňová

vajíčka jsou asi 0,4 x 0,16 mm velká, oválná, protáhlá, béžová-oranžově žlutá

jsou připevněna stopkou ke kůře větviček, zejména kolem květních pupenů

Píďalka podzimní

vajíčka jsou asi 0,8 x 0,5 mm velká, protáhlá, tupě oválná, mají jemnou síťovitou strukturu, zpočátku jsou světle zelená, později oranžová, před líhnutím tmavá

vajíčka jednotlivě na větvích a větvičkách

Pupenoví a slupkoví obaleči

housenky přezimují v pavučinovitých zápředcích (velikost asi 1,2–2 × 5–8 mm); Hedya nubiferana může přezimovat též ve stadiu vajíčka

nacházejí se v trhlinách kůry větviček, ve větevních vidlicích či ve starých pupenových šupinách

Molovka pupenová

vjíčka jsou 0,5–0,7 mm dlouhá a 0,35 mm široká, vakovitá, šedozelená až olivově zelená, se síťkovitou strukturou a mikroskopickými háčky

vyskytují se v trhlinách kůry v blízkosti pupenů

Štítenka čárkovitá

štítky jsou 3–4 mm dlouhé a 1,5 mm široké, kyjovité, mírně prohnutého tvaru, hnědé až černohnědé; pod štítky přezimují vajíčka štítenky

vyskytují se na povrchu větví i kmenů, často i  v několika vrstvách

Štítenka zhoubná

štítky jsou v průměru 1,5–2 mm velké, popelavě šedé, šedočerné až černé; pod kruhovitými, mírně vypouklými štítky přezimují larvy

vyskytují se na povrchu větví a kmenů, často tvoří několikavrstevné krusty

Mšice třešňová

vajíčka jsou drobná, oválná, zpočátku žlutozelená, později černá, lesklá

nacházejí se na kůře a na pupenech větviček

Mšice švestková

vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá

přezimují na větvích a kmenech v malých koloniích

Mšice bodláková, mšice slívová apod.

vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá

přezimují u báze pupenů

Puklice švestková

štítky jsou asi 4,7 mm velké, kruhovitého tvaru, červenohnědé až tmavohnědé barvy, někdy s bělavým popraškem; přezimují larvy asi 1,5–2 mm velké ve fázi 2. instaru

vyskytují se na spodní straně větviček, případně i  při bázi stromů

Nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvouletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích označených štítkem s datem a lokalitou odběru, se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví. (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody).

Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kde byl zjištěn výskyt tohoto škůdce.

K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, povolenými přípravky Calypso 480 SC (v srpnu ukončení registrace), Gazelle, Mospilan 20 SP aj., případně Reldan 22 ( v únoru konec registrace), tank-mix s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte i vhodný akaricid Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC, Voliam Targo aj. V zimním období - do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravek na přírodní bázi NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect, aj.

Velmi důležitý je správný termín ošetření. Ošetření by se mělo provádět až při rašení, u jabloní nejdříve od stadia myšího ouška až do stadia zeleného poupěte. Účinnost zoocidů, zvláště „u aplikací obsahujících olej“, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně při odpoledních teplotách min. 15 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost.

Květopas jabloňový

Pokud v sadě pravidelně škodí květopas jabloňový, proveďte kontrolu výskytu dospělců sklepáváním ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách již koncem března a v dubnu, jakmile se vyskytne nejméně 1 den s teplotou ve 14 hodin nad 15°C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech provádějí úživný žír). Provádí se 30 sklepů z každého bloku stromů, upřednostňují se nejdříve rašící odrůdy. Pokud je dlouhodobě teplejší počasí, kontrolu provádíme minimálně 2× týdně. Důležité je kontrolovat i okraje pozemků, zejména ty, které sousedí s lesem nebo zahradami, odkud mohou brouci nalétávat. Kontrolu přítomnosti škůdce provádíme až do termínu provedení ochrany nebo do konce fáze myšího ouška.

Později samičky začínají klást vajíčka do vyvíjejících se květních poupat (BBCH 55–56 zelené poupě). Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšení teplot nad 15 °C.

Výše škod závisí na květní násadě. Slabší napadení může dokonce příznivě zredukovat příliš vysokou násadu květních pupenů. Škodí hlavně při malé násadě květů. Pokud je chladné jaro a jabloně zakvétají dlouhou dobu, nasazení plodů se výrazně snižuje. Květopas jabloňový nejvíce poškozuje nejvyvinutější, tzv. královské květy raně kvetoucích odrůd.

Orientační práh škodlivosti se hodnotí v závislosti na násadě květů na 2–3letých větvích. Při průměrné násadě 1–3 květní pupeny je prahem škodlivosti odchyt 1 brouka (na 30 oklepaných větví), při násadě 4–8 květních pupenů představuje práh škodlivosti odchyt 5 brouků a při násadě větší než 9 pupenů je prahem škodlivosti odchyt 10 dospělců.

Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření, nejpozději do stadia zelených květních pupenů opakovat. Účinnost zoocidů, zvláště Oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Při teplotě nad 5 ºC lze použít i pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS aj. + Ekol, Istroekol - TM. Při teplotě nad 12 ºC lze použít i Calypso 480 SC (v srpnu ukončení registrace), Mospilan, Reldan 22 ( v únoru konec registrace), aj. + Ekol, Istroekol - TM. Upozornění - Použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace! Účinkují i při nižších teplotách.

Štítenka zhoubná

Štítenka zhoubná je závažným škůdcem jabloní, hrušní, broskvoní a dalších druhů ovocných dřevin. Zvýšený výskyt v sadech zjistí pěstitel často až podle příznaků napadení na plodech při sklizni, které se objeví náhle z roku na rok. Přitom se každý rok příznaky na plodech nemusí objevit. U silně napadených stromů se snižuje vitalita, růst a plodnost. Rostliny vypadají, jako kdyby trpěly nedostatkem vláhy, přestávají se vyvíjet, krní a mívají menší listy. Při silnějším výskytu dochází k odumírání napadených částí, a nakonec i celých stromů. Plodnost stromů se snižuje a stromy předčasně odumírají. Při sání na plodech se v okolí vpichu (zejména na žlutých plodech) objevují purpurové diskolorace nepravidelně rozmístěné po povrchu. Po časném napadení plodů zůstávají plody malé a deformované. Výsledkem je snížení kvality plodů. Napadené plody mají výrazně sníženou skladovatelnost!

Štítenka zhoubná má v našich podmínkách 2 až 3 generace ročně. Příchod zimy zastihne štítenku zhoubnou ve všech vývojových stadiích. Zimu v našich podmínkách (pokud je mrazivá) přežívají pouze nymfy prvního instaru ve fázi černého kroužku (diapauzující stádium). Vývoj přezimující generace je ukončen v závislosti na teplotních podmínkách koncem dubna až v druhé polovině května. Samci jsou okřídlení, dlouzí 0,85 až 1 mm a po vylíhnutí vylézají zpod štítků a letem vyhledávají samice. Samice jsou trvale ukryty pod štítky, jsou 1,3 mm dlouhé a 1,1 mm široké. Samice uvolňují sexuální atraktant, kterým samce lákají. Oplodnění je pro rozmnožování štítenky zhoubné nezbytné. Partenogenetické rozmnožování, které je u jiných druhů červců běžné, nebylo u štítenky zhoubné potvrzeno.

Ošetření je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce nebo při výskytu více než 10 nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole.

Postřik doporučujeme aplikovat až po výskytu teplot nad 10 °C, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace, ve fázi zeleného poupěte do začátku fáze růžového poupěte, přípravky: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC nebo přípravkem vykazujícím vedlejší účinky proti štítence: Calypso 480 SC (v srpnu ukončení registrace) tank-mix s Ekolem, Istroekolem.

Škůdci na začátku vegetace

Ošetření proti dalším přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí či strupovitosti až jsou stromy dostatečně vyrašeny do fáze zeleného až růžového poupěte (BBCH 56–57) nejpozději do počátku květu, a to podle použitého přípravku. Teplota při ošetření má být vyšší než 10 °C. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u Oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Kadeřavost broskvoní

Nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans.

Na napadených listech v pokročilejším stádiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askospórami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospóry se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospóry, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospóry do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogena. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem.

Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat i 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit počtem ošetření v systému ochranných opatření .

Základní úlohou ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospór před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného kontaktního fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo (podle počasí) v lednu - únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Při využití domácí meteostanice lze signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. 1. daného roku. Tento způsob je velmi praktický a jednoduchý. Například při denním stahování dat meteostanice do PC si pohodlně můžete kontrolovat sumu stupňů od 1. ledna, a tak velmi důležité preventivní ošetření broskvoní proti kadeřavosti provést včas. Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1000 °C, je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C = 7 + 12 + 8 + 7 = 34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nezahrnujeme - je to pod 7 °C). Pokud jsou broskve vysázené na jižní straně domu a meteostanice (teplotní čidlo) je na volném nechráněném místě, tak výsledky měření se nemusí vždy shodovat s vývojovou fází broskvoní!

Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetření broskvoně před chorobou ochránit. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují kontaktní měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WG, Kadeřavost stopKuprikol 50/250 EC (ukončení registrace k 1.7.2020), souprava Zdravá broskev aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům Champion 50 WG. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně měďnatým přípravkem i časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie, aj. Organické fungicidy typu Dithane DG Neotec se používají především pro předjarní ošetření. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům.

V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno aplikovat některý z organických fungicidů Thiram Granuflo, aj. a ošetření podle potřeby v intervalu 7–10 dní opakovat.

Fungicidní ošetření po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! Také při velmi silném infekčním tlaku choroby nelze očekávat úplné potlačení výskytu kadeřavosti na broskvoních. Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění.

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze na rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek. Na jaře roku 2016 bylo na střední Moravě v některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, mirabolánu aj. peckovin.

Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Dithane DG Neotec, Flowbrix, Champion 50 WP, Kuprikol 50/250 EC (ukončení registrace k 1.7.2020) aj. v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Ostatní dřeviny

Zásah v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz

Vajička mšic
Vajička mšic

Vajíčka mšic - zvětšeno
Vajíčka mšic - zvětšeno

Puklice švetková
Puklice švetková

Štítky puklice
Štítky puklice

Poupata poškozená květopase jabloňovým
Poupata poškozená květopase jabloňovým

Štítenka zhoubná na jablku
Štítenka zhoubná na jablku

Štítenka zhoubná - zvětšeno
Štítenka zhoubná - zvětšeno

Fáze růžového poupěte
Květ lísky

Květ lísky
Kadeřavost broskvoně

Kadeřavost broskvoně
Fáze růžového poupěte

Puchrovitost švestky
Puchrovitost švestky

Zelenina a květiny

Pěstování sadby - padání klíčních rostlin

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Běžným příznakem je vodnatění a postupné černání kořenového krčku mladých rostlin. Kořenový krček se v místě napadení zužuje, rostliny se sklánějí k zemi („padají“) a hynou. V některých případech rostliny hynou ještě před vzejitím. V porostech se padání klíčních rostlin většinou šíří ohniskovitě.

Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno i infikované osivo.

Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, přehoustlé výsevy a v zimních měsících i nedostatek světla a vysoké teploty půdy i vzduchu. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách (v utužené půdě a nadbytku vody) během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky (na odumřelém organickém materiálu, na posklizňových zbytcích) a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů také poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

chemických přípravků možno použít aplikaci granulátu Captan 80 WG, ošetření zeminy zálivkou po výsevu - Proplant, Previcur Energy (nově  volně prodejné 1 litrové balení i pro neprofesionální uživatele) aj.; případně pro dezinfekci půdy či substrátu - dusíkaté vápno před výsevem - totální biocid Basamid Granulát - u něho pozor na fytotoxicitu!

Další možností je použití biologického mikrobiálního přípravku Polyversum - pro zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo zálivkou po výsevu podle návodu. Na trhu jsou také výsevní subtráty - Supresivní substrát pro výsev, Substrát supresivní s perlitem pro výsev a množení nebo Substrát Forestina Profík, který  je obohacen houbou Trichoderma virens, která aktivně potlačuje původce významných houbových onemocnění, včetně fytopatogenních hub rodu Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Tyto fytopateogenní houby způsobují padání a odumírání klíčících a  vzcházejících rostlin. Dále zahradní supresivní výsevní substrát obsahuje ještě houbu Metarhizium anisopliae, která představuje účinnou prevenci před poškozením  půdními hmyzími škůdci.

Zelenina a květiny

Pěstování sadby - padání klíčních rostlin

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Běžným příznakem je vodnatění a postupné černání kořenového krčku mladých rostlin. Kořenový krček se v místě napadení zužuje, rostliny se sklánějí k zemi („padají“) a hynou. V některých případech rostliny hynou ještě před vzejitím. V porostech se padání klíčních rostlin většinou šíří ohniskovitě.

Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno i infikované osivo.

Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, přehoustlé výsevy a v zimních měsících i nedostatek světla a vysoké teploty půdy i vzduchu. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách (v utužené půdě a nadbytku vody) během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky (na odumřelém organickém materiálu, na posklizňových zbytcích) a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů také poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

chemických přípravků možno použít aplikaci granulátu Captan 80 WG, ošetření zeminy zálivkou po výsevu - Proplant, Previcur Energy aj.; případně pro dezinfekci půdy či substrátu před výsevem dusíkaté vápno , totální biocid Basamid Granulát - u něho pozor na fytotoxicitu!

Další možností je použití biologického mikrobiálního přípravku Polyversum - pro zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo zálivkou po výsevu podle návodu. Na trhu jsou také výsevní subtráty - Supresivní substrát pro výsev, Substrát Forestina Profík, Substrát supresivní s perlitem pro výsev a množení, aj.

če o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny v zimním období se naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti, neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to období dosti kritické. Pokud nejsou námi pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají moc esteticky. Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v  místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci.

Některé subtropické pokojové rostliny, např. fuchsie, rozmarýn, oleandr, citrusy, granátové jablka aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C, neklesající pod 4–0 °C zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou.

Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména pokojovky ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo. Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu (nedostatek světla) obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a  zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků.

Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečních paprsků přemístili hlouběji do místnosti, je umístit zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna, neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu. Ale ten, kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám, asi 20–40 cm (dle teploty zdroje) nad rostliny, neboť intenzita světla klesá s  druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte světelný zdroj se spektrem světla vhodným pro fotosyntézu rostlin.

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře vystaveny extremním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký suchý vzduch a z druhé strany jsou pěstební nádoby silně ochlazovány u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i  stékajícím chladným vzduchem. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče a než se dostane k rostlinám smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit i zálivku. Lepší je přísušek než přemokřený květináč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Neomezení zálivky má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu. Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech, všemi dostupnými prostředky zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60%. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (vlhkým ručníkem) a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina. Příliš suchý teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a  rozmnožení škůdců.

Omezení chorob a škůdců u pokojových rostlin v zimě

Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a zejména škůdci. Také příliš suchý teplý vzduch má za následek rychlé rozmnožení škůdců, zejména svilušek a třásněnek.

Proto je vhodné pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli všechny škůdce zlikvidovat ještě v době, kdy to lze provést mimo byt. V  bytě použijte nějaký hygienicky přijatelný způsob - hubit mechanicky nebo některým biopreparátem dříve než se přemnoží. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, proveďte to podle možností mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a  aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle síly napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× zopakujte. Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně, neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, molice, sviluška... vám během krátké doby může napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti. K indikaci přítomnosti škůdce a zároveň jeho dchytu mohou velmi dobře sloužit žluté lepové desky nebo žluté lepové šipky , které se zapíchávaje přímo do květináče pokojových rostlin.

Vždy si pozorně pročtěte návod na použití přípravku na ochranu rostlin a nepodceňujte doporučená hygienická opatření!

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Přehled povolených vybraných chemických přípravků na ochranu proti škůdcům okrasných rostlin k 12. 12. 2019

Název přípravku

Název účinné látky

Způsob účinku

Toxicita člověk

Plodina,

Kultura

Škodlivý organizmus

Poznámky a další účinnost

Applaud 25 SC

Buprofezin

K


OR

molice

při zjištění výskytu

Calypso 480 SC

Thiakloprid

S

-

OR

housenky, brouci, mšice

při zjištění výskytu

CAREO Combi, SUBSTRAL CAREO Ultra - proti škůdcům

Acetamiprid

S

-

pokojové

rostliny

saví škůdci

tyčinky do půdy

Danadim Progress

Dimethoát

S

Xn

OR

mšice, třásněnky,

při zjištění výskytu

Decis AL, Decis Mega, Fast M, Scatto

Deltamethrin

K

Xn

OR

saví škůdci, žraví škůdci

nehubí svilušky

Dursban 480 EC

Chlorpyrifos

K

Xn

OR

mšice, třásněnky

při zjištění výskytu

Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj

Lambda-cyhalothrin

K

-

OR

mšice, třásněnky, housenky, brouci, ploštice,

při zjištění výskytu

Mospilan 20 SP, Gazelle, Acetguard

Acetamiprid

S

Xn

OR

molice skleníková, mšice bavlníková, mšice

při zjištění výskytu

NeemaAzal-T/S

Azadirachtin

K

-

OR

smutnice

dle metodiky

Neudosan

Draselná sůl přírodních mastných kyselin

K

-

OR, OD

mšice, svilušky, molice

od začátku výskytu

Nissorun 10 WP

Hexythiazox

K, H

Xn

OR, OD

svilušky

při zjištění výskytu

Raptol, Spruzit Spruzit AF

Pyrethriny, Olej řepkový

K

-

OR

molice, třásněnky, mšice, svilušky, červci, puklice

od začátku výskytu

Rock Effect

Olej z Pongamia pinnata

K

-

OR

mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci

při zjištění výskytu, preventivně - zvýšení odolnosti rostlin

SpinTor

Spinosad

K

-

OR

třásněnky, housenky

při zjištění výskytu

Sanium Stick

Flupyradifuron

S

-

OR

mšice, molice,

při zjištění výskytu

Vertimec 1.8 EC

Abamektin

K

Xn

OR

třásněnky, vrtalky, svilušky,

při zjištění výskytu

Pozn.: K - kontatkní, S - systémový, H – hloubkový; Xn - zdraví škodlivý; OR - okradné rostliny, OD - okrasné dřeviny

Padání klíčních rostlin
Padání klíčních rostlin

Špatná péče o pokojové rostliny v zimě - dračinka
Špatná péče o pokojové rostliny v zimě - dračinka

Špatná péče o pokojové rostliny v zimě - kala
Špatná péče o pokojové rostliny v zimě - kala

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

 

Související články

Využití biologické ochrany v produkci rostlin

21. 05. 2020 Mgr. Dominik Bleša a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 333x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2020

16. 05. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 925x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2020

15. 05. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 599x

Fotosoutěž k Mezinárodnímu roku zdraví rostlin 2020

13. 05. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 314x

Choroby a škůdci levandule

12. 05. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 476x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail