Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2021

15. 01. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 3101x

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví apod.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ovocné dřeviny

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví apod. Výskyty (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou dost lišit podle lokality a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce 1. Nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvouletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích označených štítkem s datem a lokalitou odběru, se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kde byl zjištěn výskyt tohoto škůdce. K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

V zimním období - do konce února můžete aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Typhlodromus pyri).

Velmi důležitý je správný termín ošetření. Ošetření by se mělo provádět až při rašení, u jabloní nejdříve od stadia myšího ouška až do stadia zeleného poupěte. Účinnost zoocidů, zvláště u směsí obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně při odpoledních teplotách min. 15 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Neošetřovat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u Oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují!

Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, přípravky: Calypso 480 SC*, Gazelle, Mospilan 20 SP aj., případně Decis, tank-mix s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte akaricidy: Kanemite 15 SC, Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC aj. Také můžete aplikovat přípravky na přírodní bázi: NeemAzal-T/S, Kopřiva, Neudosan, Rock Effect, Přezimující škůdci Stop, Inporo Jarní ošetření aj.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz.

Přezimující vajíčka mšice

Puklice švestková - larvy

Puklice švestková - štítky

Štítenka čárkovitá

Fáze myšího ouška jabloně

Květopas jabloňový

Pokud v sadu pravidelně škodí květopas jabloňový, proveďte kontrolu výskytu dospělců květopasa jabloňového sklepáváním již ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách již koncem března a v dubnu, jakmile se vyskytne nejméně 1 den s teplotou ve 14 hodin nad 15°C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech provádějí úživný žír). Provádí se 30 sklepů z každého bloku stromů, upřednostňují se nejdříve rašící odrůdy. Pokud je dlouhodobě teplejší počasí, kontrolu provádíme minimálně 2× týdně. Důležité je kontrolovat i okraje pozemků, zejména ty, které sousedí s lesem nebo zahradami, odkud mohou brouci nalétávat do jabloňových sadů. Kontrolu přítomnosti škůdce provádíme až do termínu provedení ochrany nebo do konce fáze myšího ouška. Pozorování se přednostně provádí u nejdříve rašících odrůd. Květopas jabloňový nejvíce poškozuje nejvyvinutější, tzv. královské květy raně kvetoucích odrůd.

Později samičky do vyvíjejících se květních poupat (BBCH 55–56 zelené poupě) začínají klást vajíčka. Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšeních teplot nad 15 °C. Výše škod závisí na květní násadě. Slabší napadení může dokonce příznivě zredukovat příliš vysokou násadu květních pupenů. Škodí hlavně při malé násadě květů. Pokud je chladné jaro a jabloně zakvétají dlouhou dobu, nasazení plodů se výrazně snižuje.

Orientační práh škodlivosti se hodnotí v závislosti na násadě květů na 2–3letých větvích. Při průměrné násadě 1–3 květní pupeny je prahem škodlivosti odchyt 1 brouka (na 30 oklepaných větví), při násadě 4–8 květních pupenů představuje práh škodlivosti odchyt 5 brouků a při násadě větší než 9 pupenů je prahem škodlivosti odchyt 10 dospělců.

Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření, nejpozději do stadia zelených květních pupenů opakovat. Účinnost zoocidů, zvláště oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Při teplotě nad 5 ºC lze použít i pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, aj. + Ekol, Istroekol - TM. Použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace! Účinkují i při nižších teplotách. Při teplotě nad 12 ºC lze použít: Calypso 480 SC*, Mospilan aj. + Ekol, Istroekol - TM.

Květopas jabloňový - napadená poupata

Štítenka zhoubná

Štítenka zhoubná je závažným škůdcem jabloní, hrušní, broskvoní a dalších druhů ovocných dřevin. Zvýšený výskyt v sadech zjistí pěstitel často až podle příznaků napadení na plodech při sklizni, které se objeví náhle z roku na rok. Přitom se každý rok příznaky na plodech nemusí objevit. U silně napadených stromů se snižuje vitalita, růst a plodnost. Rostliny vypadají, jako kdyby trpěly nedostatkem vláhy, přestávají se vyvíjet, krní a mívají menší listy. Při silnějším výskytu dochází k odumírání napadených částí, a nakonec i celých stromů. Plodnost stromů se snižuje a stromy předčasně odumírají. Při sání na plodech se v okolí vpichu (zejména na žlutých plodech) objevují purpurové diskolorace nepravidelně rozmístěné po povrchu. Po časném napadení plodů zůstávají plody malé a deformované. Výsledkem je snížení kvality plodů. Napadené plody mají výrazně sníženou skladovatelnost!

Štítenka zhoubná má v našich podmínkách dvě až tři generace ročně. Zimu v našich podmínkách (pokud je mrazivá) přežívají pouze nymfy prvního instaru ve fázi černého kroužku (diapauzující stadium). Vývoj přezimující generace je ukončen v závislosti na teplotních podmínkách koncem dubna až v druhé polovině května. Samci jsou okřídlení, dlouzí 0,85–1 mm a po vylíhnutí vylézají zpod štítků a letem vyhledávají samice. Samice jsou trvale ukryty pod štítky, jsou 1,3 mm dlouhé a 1,1 mm široké. Samice uvolňují sexuální atraktant, kterým samce lákají. Oplodnění je pro rozmnožování štítenky zhoubné nezbytné. Partenogenetické rozmnožování, které je u jiných druhů červců běžné, nebylo u štítenky zhoubné potvrzeno.

Ošetření je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce nebo při výskytu více než 10 živých nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu při zimní kontrole. Postřik se doporučuje až při teplotě nad 10 °C, kdy dochází k rozlézání nymf první generace, ve fázi zeleného poupěte až do začátku fáze růžového poupěte, přípravky: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC přípravkem vykazující vedlejší účinky proti štítence: Calypso 480 SC v tank-mixu s Ekolem, Istroekolem.

Štítenka zhoubná - štítky na jablku

Kadeřavost broskvoní

Nejčastějším onemocněním broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans.

Na napadených listech v pokročilejším stadiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askospórami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospóry se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospóry, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospóry do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem. Následkem silné infekce opadává velké množství listů, později i malých plodů. Zmenšení listové plochy nepříznivě ovlivňuje diferenciaci květních pupenů i vyzrávání letorostů.

Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit počtem ošetření v systému ochranných opatření.

Základní úlohou ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospór před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného kontaktního fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo (podle počasí) v lednu – únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Kdo má domácí meteostanici, může signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. ledna daného roku. Tento způsob je velmi praktický a jednoduchý. Například při denním stahování dat meteostanice do počítače si tak lze pohodlně kontrolovat sumu stupňů od 1. ledna a tak preventivní ošetření broskvoní proti kadeřavosti provést včas. Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 1 000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1 000 °C, je nutné ihned začít s ošetřováním, a to 3 postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C = 7 + 12 + 8 + 7 = 34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme - je to pod 7 °C). Pokud však jsou broskve vysázené na jižní straně domu a meteostanice (teplotní čidlo) je na volném nechráněném místě, tak výsledky měření se nemusí vždy shodovat s vývojovou fází broskvoní!

Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetření broskvoně před chorobou ochránit. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WP, Kadeřavost Stop, souprava Zdravá broskev, Kuprikol 50/250 EC* aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně měďnatým přípravkem i časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie aj. Organické fungicidy typu Dithane DG Neotec se používají především pro předjarní ošetření a v případech, kdy v rizikových oblastech při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí. Ošetření podle potřeby v intervalu 7–10 dní opakovat.

Používané přípravky působí převážně kontaktně, takže musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto přípravkům ještě smáčedlo, např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% jíhu přípravků: Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům.

Fungicidní ošetření až po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! Také při velmi silném infekčním tlaku choroby nelze očekávat úplné potlačení výskytu kadeřavosti na broskvoních. Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění.

Kadeřavost broskvoně

Fáze květu lísky - prášení jehněd

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze na rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Na jaře roku 2016 bylo na Střední Moravě v některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, mirabolánu aj. peckovin.

Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Dithane DG Neotec, Flowbrix, Champion 50 WP, Kuprikol 50 aj. v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Puchrovitost švestek

Tab. 1: Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky větviček

Tab. 2: Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců

Zelenina a květiny

Padání klíčních rostlin

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Nejhojnějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Příznakem je vodnatění a postupné černání kořenového krčku mladých rostlin. Kořenový krček se v místě napadení zužuje, rostliny se sklánějí k zemi („padají“) a hynou. V některých případech rostliny hynou ještě před vzejitím. V porostech se padání klíčních rostlin většinou šíří ohniskovitě. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány takéněkteré druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno i infikované osivo.

Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, přehoustlé výsevy a v zimních měsících nedostatek světla a vysoké teploty půdy i vzduchu. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách (v utužené půdě a nadbytku vody) během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky (na odumřelém organickém materiálu, na posklizňových zbytcích) a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů také poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

Z chemických přípravků možno použít aplikaci granulátu: Captan 80 WG, ošetřit zeminu zálivkou po výsevu: Proplant, Previcur Energy, Magnicur Energy aj.; případně dezinfikovat půdu (dusíkaté vápno) či substrát nebo před výsevem možno aplikovat podle návodu biocid Basamid Granulát. U něho pozor na fytotoxicitu!

Další možností je použití biologického mikrobiálniho přípravku Polyversum - pro zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo zálivkou po výsevu podle návodu nebo nově Clonoplus.

Na trhu jsou také výsevní supresivní subtráty - Supresivní substrát pro výsev, Substrát Forestina Profík, Substrát supresivní s perlitem pro výsev a množení aj.

Padání klíčních rostlin

Výsevy květin či zeleniny jsou náchylné k chorobám

Péče o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny v zimním období se naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti, neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to období kritické. Pokud nejsou pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají moc esteticky. Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v takovém nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci.

Některé subtropické pokojové rostliny, např. fuchsie, citrusy, granátové jablka, oleandr, rozmarýn, vavřín aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C, neklesající pod 4–0 °C zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou. Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména pokojovky ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo. Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu (nedostatek světla) obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků.

Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečních paprsků přemístili hlouběji do místnosti, je umístit zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna, neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu. Ale ten, kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám - asi 20–40 cm (dle teploty zdroje) nad rostliny, neboť intenzita světla klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte světelný zdroj se spektrem světla vhodným pro fotosyntézu rostlin.

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře vystaveny extremním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký suchý vzduch a z druhé strany jsou pěstební nádoby silně ochlazovány u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i stékajícím chladným vzduchem. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče a než se dostane k rostlinám smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit i zálivku. Lepší je přísušek než přemokřený květináč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Neomezení zálivky má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. S přelíváním souvisí také výskyt smutnicí, který se dá také redukovat speciálním přípravkem/hnojivem proti výskytu smutnic. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu. Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech, všemi dostupnými prostředky zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60%. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (vlhkým ručníkem) a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina. Příliš suchý teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a rozmnožení škůdců. Hnojení pouze speciálními hnojivy pro pokojové rostliny a to v delším intervalu než během jara a léta.

Chřadnoucí pokojové květiny po zimě

Chřadnoucí pokojové květiny po zimě

Omezení chorob a škůdců pokojových rostlin v zimě

Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a zejména škůdci. Také příliš suchý teplý vzduch má za následek rychlé rozmnožení škůdců, zejména svilušek a třásněnek.

Proto je vhodné pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli všechny škůdce zlikvidovat ještě v době, kdy to lze provést mimo byt. Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně, neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, molice, sviluška aj. během krátké doby může napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti.

V bytě použijte nějaký hygienicky přijatelný způsob likvidace - lze hubit mechanicky nebo některým biopreparátem dříve, než se přemnoží. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy (novinky - Solabil Alfik RTU,Naturen Multisect, Sanium AL) nebo insekticidními tyčinkami, proveďte to podle možností mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle síly napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× zopakujte. Vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená hygienická opatření!

Kroton silně napadený sviluškami

Pozn.: * Do spotřebování zásob

Tab. 3: Přehled povolených vybraných chemických přípravků na ochranu proti škůdcům okrasných rostlin k 17. 12. 2020