Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2020

19. 02. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 3815x

Kadeřavost listů broskvoně způsobuje houba Taphrina deformans. Je nejčastější a hospodářsky nejvýznamnější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu.

Ovocné dřeviny

Broskvoně

Kadeřavost listů broskvoně způsobuje houba Taphrina deformans. Je nejčastější a hospodářsky nejvýznamnější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Na napadených listech v pokročilejším stadiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askosporami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospory se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat i 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit i v systému ochranných opatření (počet ošetření). Některý rok nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu.

Chemické ošetření je možné provést (podle průběhu počasí) již v lednu - únoru před rašením - nejpozději však do stadia zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 7 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se na lískových keřích začnou prodlužovat a „prášit“ jehnědy. Kdo máte domácí meteostanici můžete signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. 1. daného roku. Tento způsob je velmi praktický a jednoduchý. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot sečteme sumu průměrných hodinových teplot) 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C = 7+12+8+7 = 34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme - je to pod 7 °C). Například při denním stahování dat z meteostanice do PC si tak pohodlně můžete kontrolovat sumu stupňů od 1. ledna, a tak velmi důležité preventivní ošetření broskvoní proti kadeřavosti provést včas. Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 1 000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1 000 °C, je nutné ihned začít s ošetřováním. Pokud však máte broskve vysázené na jižní straně domu a meteostanici (teplotní čidlo) na volném nechráněném místě, tak výsledky měření se nemusí vždy shodovat s vývojovou fází broskvoní! Někteří pěstitelé doporučují i tři postřiky po cca 7–10 dnech až do doby rašení, zejména v případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami alespoň 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme broskvoně před chorobou ochránit už jedním ošetřením. K tomuto základnímu ošetření lze doporučit měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WP, Kuprikol 50/250 EC aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazová poškození, jako i pro dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin nebo lze aplikovat organické fungicidy: Dithane DG Neotec. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo, např. Silwet Star aj. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům. Fungicidní ošetření až po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno ošetření ještě podle potřeby v intervalu 7–10 dní některým z organických fungicidů zopakovat.

Kadeřavost listů broskvoně

Fenofáze květu lísky obecné

Švestka

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara na rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) nelze vyloučit poškození plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Na jaře roku 2016 bylo na střední Moravě na některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, myrobalánu a dalších peckovin. Houba přezimuje myceliem ve větvích nebo blastosporami (kvasinkovité mycelium) na šupinách pupenů. K infekci dochází v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Deformované plody (puchry, bouchoře) postupně hnědnou, zasychají a opadávají. Silnější výskyty obecně bývají zejména ve výše položených podhorských oblastech, ale při příznivých podmínkách pro infekci byly významné výskyty zaznamenávány i v nižších polohách. Výrazné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Jako velmi náchylná je uváděna švestka Domácí velkoplodá. Škodlivost choroby je značná, může být napadeno 70 a více % plodů.

Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas, než dojde k šíření askospor. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana: napadení lze zabránit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Dithane DG Neotec, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50 v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Puchrovitost švestek

Meruňky

U meruněk je třeba dát pozor na moniliniovou spálu, a také na ochranu květů před mrazem.

Moniliniová spála (Monilinia laxa, M. fructicola) je podmíněna chladným a deštivým počasím v době kvetení a přítomnosti zdrojů infekce z mumifikovaných plodů a větévek. Na nich se na jaře intenzivně tvoří konidie, které jsou roznášeny větrem a hmyzem do květů. Konidie se zachycují na bliznách, prorůstají postupně do semeníku a dále stopkou až do dřeva. Jednotlivé květy, plodné větévky vadnou, hnědnou a zasychají, jsou jakoby spálené a při silnější infekci je na větvích později pozorován i silný výron jantarově zbarvené hmoty (klejotok). Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení (cca 15–20 % rozkvetlých květů). V případě chladného a deštivého počasí se ošetření 1–2× opakuje (plný květ, dokvétání). K ošetření možno použít přípravky: Teldor 500 SC, Prolectus, Moon Privilege, Talent, Signum, Zato 50 WG aj.

Moniliniová spála květů meruňky

Jarní ošetření proti přezimujícím chorobám a škůdcům

Odpočty přezimujících stadií škůdců (únor, březen) mohou být lokálně ovlivněny různými mikropodmínkami prostředí, druhovou a odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce. Proto před ošetřením je vhodné provést kontrolu napadení (viz Agromanuál 1/2020). Ošetření proti přezimujícím škůdcům proveďte (podle potřeby) spolu s fungicidním ošetřením proti padlí a strupovitosti až jsou stromy dostatečně vyrašeny. Podle přípravku lze do fáze zeleného až růžového poupěte (BBCH 56–57), nejpozději do počátku květu, na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, použít přípravky: Calypso 480 SC, Gazelle, Mospilan 20 SP, Movento 100 SC aj., případně Reldan 22 tank-mix s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte akaricidy: Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC, Voliam Targo aj. V zimním období do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravky na přírodní bázi: NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje: Ekol, Biool. Účinnost zoocidů, zvláště u aplikací s olejem, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně nad 10 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Neaplikovat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků s olejem, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné doporučujeme chemicky ošetřit až na začátku fáze růžového poupěte (a později), kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravky: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC nebo i přípravkem vykazujícím vedlejší účinky: Calypso 480 SC tank-mix s Ekolem, Istroekolem.

Zásah v ostatních ovocných dřevinách se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Pokud v průběhu jara nedojde k účinné regulaci padlí a přezimujících stadií škůdců, dochází později k jejich rychlé populační expanzi, která se jen obtížně zvládá. Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na www.eagri.cz

05 Fáze růžového poupěte je důležitá z pohledu ochrany proti škůdcům v sadu

Preventivní opatření

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím. Již samotný kvalitní předjarní řez slouží nejen k regulaci růstu a násady plodů, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to dáno tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a prosvětlení korun stromů, a tím podstatně omezíme příznivé podmínky pro vznik a šíření infekce.

Mumifikované plody je třeba odstranit

Angrešt a rybíz

Hnědé padlí angreštu (americké padlí angreštové; Podosphaera mors-uvae) způsobuje na angreštech silná poškození až odumírání letorostů i plodů. Napadeny však mohou být také rybízy, především rybíz černý, ale i rybíz červený a bílý a kříženci angreštu a rybízu. Hostitelskými rostlinami jsou i další rybízy, a to meruzalka zlatá, meruzalka alpská a další. Padlí americké bývá zaměňováno s evropským padlím angreštu (Microsphaera grossulariae). To se ale vyskytuje již poměrně málo a více ve starších zanedbaných a zahuštěných výsadbách. Také oslabuje rostliny, ale napadá především jen listy angreštu a plody angreštu většinou zůstávají nenapadené. Padlí americké se více vyskytuje tam, kde byl podceněn správný výběr stanoviště, volba odolné odrůdy a řez. Ale ani rezistentní odrůdy nejsou proti napadení padlím plně odolné. Napadené plody jsou pokryty zpočátku bílým, později hnědým podhoubím patogena, jsou nevzhledné, často zdeformované a mají nepříjemnou houbovou chuť. Silně napadené mladé plody zasychají. Obrůstající stromky nebo keře po napadení mají nižší odolnost vůči zimním mrazům. Proti této chorobě je nutno na rizikových lokalitách provést chemické ošetření včas, tj. již před květem. Chorobu podporují vhodné teploty (optimálně 18–22 °C), dešťové přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují potřebnou vyšší nebo střídavou vlhkost vzduchu. Výskyty omezuje trvale deštivé počasí, nízké nebo příliš vysoké teploty a nízká vzdušná vlhkost (dlouhodobě suché počasí). Větší napadení bývá na půdách s přebytkem dusíku a nedostatkem draslíku.

Preventivní opatření: Výskyt onemocnění můžete omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a „hlubším“ řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Řez je vhodné provést již po sklizni plodů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách by se neměly vysazovat náchylné odrůdy angreštu a rybízů, ale upřednostnit odrůdy odolné této chorobě tzv. rezistentní: Bílý nádherný, Darek, Invicta, Kaptivator, Karát, Karmen, Marlet, Neguš, Nesluchowski, Pax, Prima, Remarka, Rixanta, Reverta, Rokula, Rolanda, Zlatý fík aj., případně odrůdy středně odolné: Astrid, Britania, Česká koruna, Final, Roman, Skvost, Terno, Viking aj. Tyto odrůdy angreštu jsou proti padlí americkému odolnější, ale to neznamená, že je choroba vůbec nepostihne. Ze všech nabízených odrůd nejvíce asi odolává jen Rolonda. Odborníci proto doporučují vyzkoušet v dané lokalitě více odrůd a zaměřit se potom na tu, která se osvědčila.

Ochrana: Rezistentní odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe na počátku kvetení. Ohrožené porosty ošetříme při rašení (před květem) a podle průběhu počasí i opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5–10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Collis, Discus, Topas100 EC, Zato a sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. podle návodu k použití. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. A nezapomeňte také na účinný postřik po sklizni! Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a po sklizni.

Závažnějším škůdcem rybízu a angreštu, který se pravidelně vyskytuje již začátkem jara, je vlnovník rybízový. Příznaky výskytu vlnovníka rybízového se projevují na pupenech rybízu, kde způsobuje tvorbu hálek (nápadné zduření pupenů). Uvnitř hálek jsou tisíce mikroskopických roztočů. Kromě přímých škod způsobuje i přenos závažného virového onemocnění - virového zvratu rybízu (Black currant reversion virus - BCRV), kdy dochází rovněž k charakteristickým změnám habitu listů (tzv. kopřivový list) i celkového vzhledu. Silněji napadené keře nekvetou a přestávají plodit. Vlnovník rybízový je jedním z nejvýznamnějších škůdců rybízu. Vlnovníci se šíří aktivně přelézáním a pasivně napadenou sadbou. Roznáší je též vítr, hmyz, ptáci apod. Na zahradách se doporučuje provádět brzy z jara, ještě před rašením, mechanické odstraňování zduřelých pupenů, při větším napadení i celých napadených větví. Pro chemickou ochranu není v současné době povolen žádný přípravek. Případně možno dle návodu aplikovat přípravky s bioagens - dravého roztoče Typhlodromus pyri (Typhlodromus pyri).

Na rizikových (vlhčích, zastíněných) polohách také věnujeme pozornost antraknóze rybízu (pakustřebka rybízová; Drepanopeziza ribis). Na listových čepelí náchylných odrůd rybízů, angreštů, meruzalky a kříženců rybízu a angreštu vznikají od června žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem, které od středů postupně nekrotizují (odumírají). Počet skvrn se zvětšuje a skvrny splývají. Silněji napadené listy žloutnou, hnědnou a opadávají. Často dochází i k úplnému předčasnému opadu listů a to ještě před uzráním bobulí. Napadené rostliny jsou oslabovány, bobule na nich špatně vyzrávají a keře či stromky snadněji namrzají. Novější odrůdy jsou již proti této chorobě většinou odolné. Choroba se šíří především za vlhkého deštivého počasí. Na teplotu nemá vyhraněné nároky.

První ošetření se doporučuje již před květem, další jedno až dvě ošetření (podle nebezpečí šíření a zejména při vlhkém průběhu počasí) pak po odkvětu v intervalech 1 až 2 týdny. Povolené přípravky jsou: Dithane NeoTec, Delan Pro, Signum, aj. Ošetření prováděné proti antraknóze omezují i výskyty septoriové skvrnitosti rybízu (Mycosphaerella ribis). Na těchto lokalitách je však vhodnější pěstovat odrůdy odolné houbovým chorobám: černý rybíz (Ben Conan, Ben Hope, Ben Graim, Ceres, Fertödi I, Fokus, Tiben, Tisel, Titania, Triton, Vebus, Viola, Foxendown, Farleight aj.), bílý (Blanka, Olin, Primus, Viktoria aj.) a červený (Hron, Kozolupský raný, Losan, Rovada, Tatran aj.).

Hnědé padlí angreštu - bílé mycelium na plodech

Příznaky výskytu vlnovníka rybízového na pupenech

Angrešt po napadení antraknózou rybízu

Jahodník

Na jaře v době rašení, zejména starší porosty očistíme od zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a podle potřeby (dle stupně napadení v minulém roce) ošetříme proti roztočíku jahodníkovému, bílé či fialové skvrnitosti listů a případně i proti antraknóze jahodníku.

Roztočík jahodníkový - Tento mikroskopický (pouhým okem neviditelný) roztoč způsobuje (larvy i dospělci) kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Rostliny krní, mají malý výnos a plody jsou drobné, nekvalitní. Přezimují samičky v srdéčkových listech. Množit se začínají v dubnu a nejvyšší napadení bývá v srpnu. Má během roku až 7 překrývajících se generací. V porostu se šíří aktivně, pasivně se nejvíce rozšiřuje sadbou. Vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, proto častěji napadá přehoustlé porosty. Ochrana: používat jen zdravou, uznanou sadbu. Napadené (zakrslé, pokroucené) rostliny ihned na jaře odstranit z porostu. Ošetření se provádí brzy zjara v době rašení (březen), a je vhodné ho znovu opakovat i po sklizni (nejlépe po posečení natě). Ošetřujeme pod vysokým tlakem větším objemem postřikové jíchy hlavně srdéčka (středy) rostlin přípravky: Movento, Vertimec 1.8 EC, Nealta aj.

I když se ve skutečnosti jedná o dvě odlišné choroby - bílou a fialovou skvrnitost listů (Mycosphaerella fragariae a Diplocarpon earliana), příznaky jsou velmi podobné a ochrana je shodná. V obou případech se jedná o okrouhlé skvrny, které jsou výrazně červenofialově lemovány a uvnitř zasychají. U tzv. bílé skvrnitosti listů jsou skvrny drobnější (maximálně 3 až 4 milimetry), se světlým nekrotickým pletivem uvnitř, u tzv. fialové skvrnitosti listů jsou skvrny větší, s hnědými středy. Počet skvrn se postupně zvětšuje, jednotlivé skvrny se spojují a listy zasychají. Napadány mohou být i listové řapíky nebo květní stonky, kde skvrny mají protáhlý tvar. Onemocnění se šíří především v letních měsících, pokud je deštivé a teplejší počasí. Napadeny bývají především starší a hustší porosty. Ochrana: Z preventivních opatření jsou významné především optimální hustota porostu, vyrovnaná výživa a včasná obměna porostů. Velmi účinným opatřením u silně napadených porostů je posklizňové posečení, na které naváže fungicidní ochrana a podzimní likvidace napadených listů, na nichž houba přezimuje. Na jaře se ošetření provádí po očistění porostu od starých zaschlých, napadených listů do poloviny dubna, a také ihned po sklizni plodů (nejlépe po posečení natě) měďnatými přípravky: Flowbrix, Champion 50WP/WG, Kuprikol 50. V případě potřeby se ošetření 1 až 2× opakuje, a to v intervalech 10–14 dnů. Lze použít i přípravky: Amistar, Score, Zato 50 WG, které účinkují na většinu významných chorob jahodníku - antraknózová skvrnitost jahodníku, antraknózová hniloba jahod, padlí jahodníkové, bílá /fialová skvrnitost listů jahodníku.

Jahodník poškozený roztoči

Skvrnitosti listů jahodníku

Zelenina

Houbomilka česneková

Houbomilka česneková lokálně způsobuje, především u malopěstitelů, větší škody na česneku (místně i na cibuli za zazečky a póru). Přezimuje jako moucha (podobná mouše domácí) v nejrůznějších úkrytech. Za rok se vyvine pouze jedna generace. Kuklí se v půdě, v blízkosti napadených rostlin. Dospělci se líhnou v červnu, někdy již v květnu. Na konci vegetačního období přelétají k přezimování na porosty zimního česneku nebo nesklizeného póru. V březnu a v dubnu pak klade vajíčka na listové pochvy vzcházejícího česneku, nejčastěji těsně nad zemí. Odrůdy jarního typu česneku vysazované na jaře nejsou většinou tímto škůdcem napadány, neboť v době kladení vajíček nejsou ještě vzešlé. Vylíhlé larvy jsou bělavé, přibližně 10 mm dlouhé. Larvy vnikají mezi složené listy a vyžírají jejich báze v krčku. V jedné rostlině bývá vždy jen jedna larva. Často pronikají až k vegetačnímu vrcholu. Následkem toho se nadzemní části rostlin česneku kroutí, deformují a žloutnou. Pletiva poškozená larvami houbomilky jsou velmi často druhotně napadána bakteriemi nebo houbami a rostliny pak podléhají hnilobám a hynou. Slaběji poškozené rostliny mají podstatně menší a nekvalitní cibule.

Preventivní ochrana spočívá ve střídání plodin, nesázet česnek po česneku ani po póru, v oblastech častějších výskytů sázet jarní česnek. Vzhledem k tomu, že houbomilka česneková je špatný letec, doporučuje se česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od loňské výsadby hostitelských rostlin. Na zahrádce lze doporučit pokrytí celého záhonu česneku již v únoru bílou netkanou textilií, která se odstraní až v dubnu. Na lokalitách s pravidelnými škodlivými výskyty pěstovat pouze jarní odrůdy česneku, které nejsou napadány. Na lokalitách pravidelného výskytu škůdce se česnek chemicky ošetří okamžitě, jakmile odpolední teploty za slunečného počasí dosáhnou 3–4 po sobě následující dny 10 °C, bez ohledu na stadium vzcházení česneku. Většinou je to již v březnu (někdy i koncem února). Ošetření se za 14 dní opakuje. Místo postřiku je možno použít (na menších plochách) i ošetření zálivkou. K ošetření česneku nejsou povoleny žádné pesticidy. Do cibulovin (cibule, pór) jsou proti některým škůdcům povoleny insekticidy: Calypso, Decis Mega, Decis Al, Scatto aj.

Abyste se při aplikaci přípravků vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí, vždy si před použitím přečtěte (etiketu) pokyny k použití přípravku a důsledně dodržujte tato doporučení a omezení.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.