Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - září, říjen a listopad 2020

16. 09. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 481x

U jádrovin lze moniliniovou hnilobu (a také sazovitost, mušincovitost a některé skládkové choroby) omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní.Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje i přidání listových vápenatých hnojiv do postřiku. Na odrůdách letního typu póru škodí rzivost česnekovitých (Puccinia alli). Výskyt rzivosti podporuje nízká teplota a vysoká vzdušná vlhkost nebo slabé dešťové srážky.

Proseeds

Ovocné dřeviny

Jádroviny

U jádrovin lze moniliniovou hnilobu (a také sazovitost, mušincovitost a některé skládkové choroby) omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravkem Geoxe 50 WG - ochranná lhůta (OL) 3 dny, Pomax - OL 5 dnů; Bellis - OL 7 dnů; Flint plus, Luna Experience, Moon Privilege - OL 14 dnů nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z přípravků s kratší ochrannou lhůtou: Talent, Zato 50 WG - OL 14 dnů aj. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu.

Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje i přidání listových vápenatých hnojiv do postřiku. Případně lze použít ekologické přípravky: Kopřiva, VitiSan, Vrbová kůra aj.

Peckoviny

Kadeřavost listů broskvoně (Taphrina deformans) patří u nás k všeobecně známé hospodářsky významné chorobě broskvoní. I když optimální termín pro první ošetření je doporučován až při nalévání (zvětšování) terminálních pupenů na jaře, v oblastech s pravidelným silným výskytem této choroby u náchylných odrůd je vhodné také podzimní ošetření měďnatými fungicidy. Nejlépe v období po opadu listů, za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. Zejména se to doporučuje ve výsadbách více ohrožených korovými nekrózami - klejotokem. Předpokladem úspěchu těchto kontaktních přípravků je dokonalé ošetření a pokrytí celé koruny stromů, proto je vhodné přidat do postřikové jíchy smáčedlo.

Preventivní postřiky „mědí“ na podzim a v předjaří se doporučují i u dalších peckovin a v některých rizikových oblastech i u jádrovin. Ošetření měďnatými fungicidy v době těsně po opadu listů má účinek fungicidní i baktericidní, zejména proti bakterii Pseudomonas syringea. Používáme měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Champion 50 WP, Kuprikol 50/250 SC aj.

Puklice švestková

Pokud máte stromy a keře (z ovocných dřevin napadá slivoně, broskvoně, jeřáb, ořešák, angrešt, rybíz, lísku, révu vinnou a další listnaté dřeviny) silněji napadeny puklicí švestkovou a neošetřovali jste napadené stromy při rašení nebo ošetření nebylo dostatečně účinné, máte možnost to ještě částečně napravit ke konci léta v srpnu až září, kdy pohyblivé larvy 2. instaru opouštějí listy (kde se vyvíjely) a stěhují se k přezimování na větve a kmeny stromů.

Po sklizni plodů můžete aplikovat povolený přípravek na puklici Movento 100 SC, případně některý povolený přípravek na jiné škůdce s vedlejší účinností na puklice - Calypso 480 SC aj. Jako nepřímou ochranu můžete na kmeny stromů podle návodu upevnit lepové pásy. Pásy se umísťují nejpozději v první polovině října. Snímají se v únoru.

Moniliniová hniloba jádrovin
Moniliniová hniloba jádrovin

Puklice švestková
Puklice švestková

Zelenina

Brukvovitá zelenina - košťáloviny

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového způsobují velké škody housenky můry zelné a můry kapustové. Motýli 2. generace létají od konce července do začátku října. Mladé housenky (1. a 2. instaru) skeletují listy v noci, ve dne se skrývají pod listím a hroudami zeminy, starší housenky vykusují do listů otvory a zažírají se do hlávek. Při přemnožení mohou způsobit i holožíry. Napadené rostliny jsou znečištěny řídkým trusem, poškození může být vstupní branou původců chorob.

Porost ošetřete, dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na housenky můr a motýlů aplikujte s přídavkem smáčedla přípravky - Benevia, SpinTor, Steward, aj., případně i některý z povolených pyretroidů - Alfametrin ME, Buldock 25 EC, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 SC, Scatto, aj. Na mšice jsou povoleny - Calypso 480 SC, Gondola, Movento 150 OD, Pirimor 50 WG, aj. Obdobně mohou vyvinuté hlávky poškodit chodbami i slimáci a slimáčci.

Rajčata

Porosty rajčat (při vlhkém počasí) je podle stupně ohrožení vhodné ještě ošetřit proti plísni rajčat (Phytophthora infestans) některým přípravků: Acrobat MZ WG, Banco 500 SC, Dithane DG Neotec, Nautile DG, Ortiva, Previcur Energy, Ridomil Gold MZ Pepite, Zekeo aj. Při slabším napadení se doporučuje i mechanické odstraňování již napadených listů (plodů), aby se z porostu odstranily zdroje infekce, při silném napadení je vhodné odstranit i celé napadené rostliny. Je možno použít i měďnaté přípravky:Kocide 2000, Kuprikol 50/250 SC aj.

Cukety

U cuket věnujte také pozornost padlí okurky (Sphaerotheca fuliginea a Erysiphe cichoracearum). Při prvních příznacích napadení lze porost ošetřit sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet; případně i přípravky: Collis, Ortiva, Score 250 EC, Topas 100 EC, Zakeo aj.

Pór

Na odrůdách letního typu póru škodí rzivost česnekovitých (Puccinia alli). Výskyt rzivosti podporuje nízká teplota a vysoká vzdušná vlhkost nebo slabé dešťové srážky. Více jsou napadány husté a dusíkem přehnojené porosty. Ohrožené porosty možno ošetřit přípravky: Askon, Luna Experience, Ortiva, Signum aj.

Na menších plochách může také silně škodit vrtalka pórová. Nejvíce bývají poškozovány pozdní odrůdy póru druhou generací tohoto škůdce. Ochrana spočívá hlavně v nepřímých agrotechnických opatřeních. Pyretroidy: Decis Mega, Dinastia se aplikují s přídavkem smáčedla v době letu dospělců před vykladením vajíček. K dosažení dostatečné účinnosti je nutná cílená ochrana na základě sledování letu mušek podzimní generace (srpen, září). Ošetření je účelné jen v době hromadného letu mušek kladoucí vajíčka. Pro zajištění účinku je vhodné ošetření 2–3× opakovat. Na zahrádkách a menších plochách pěstovaného póru je poměrně dobrou ochranou včasné pokrytí rostlin (tj. před letem dospělců) netkanou textilií.

Celer

Na celeru sledujte výskyt septoriové skvrnitosti listů celeru (Septoria apiicola). Choroba se přenáší osivem. Porost ošetřete při prvních příznacích choroby některým z  měďnatých přípravků: Champion 50WP, Kuprikol 50/250 SC nebo přípravky - Difcor 250 EC, Ortiva, Score 250 EC, Signum, Zato 50 WG aj. V intervalu 10 až 14 dnů lze ošetření opakovat. Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo, popřípadě osivo nejméně 3 roky staré.

Jak vypěstovat zdravý česnek

Pokud jste ještě nenasadili česnek, nezoufejte. Při teplém podzimu je vhodné sázet co nejpozději. Obdobně můžete sázet i tulipány a některé další cibuloviny.

Základem úspěchu je zdravá, kvalitní sadba a správně provedená a načasovaná výsadba. Proti houbovým chorobám je možné stroužky česneku mořit, ovšem důležité je i střídání pěstebních ploch a vhodná půda. Používejte zásadně zdravou sadbu, nejlépe uznanou sadbu, o čemž si vyžádejte písemné osvědčení. Označení „vhodné k sázení“ ve skutečnosti znamená, že jde o předražený konzumní česnek. Česnek se špatně přizpůsobuje, proto odrůdy z jiných oblastí nedávají vždy uspokojivé výsledky. Spolehlivý výnos ve všech vhodných oblastech dává sadba povolených odrůd z porostů přehlížených semenářskou kontrolou ÚKZÚZ.

Česnek vysazujte na teplé, slunné a vzdušné stanoviště do hlubší písčitohlinité nebo hlinité půdy. Česnek nesnáší trvalé mokro. Ideální je sázet česnek tak, aby ještě do zimy dobře zakořenil, ale nadzemní část začala růst až na jaře. Lépe je česnek sázet v prosinci než v září! Neměli byste jej sázet dříve, než teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, protože při vyšších teplotách rostliny již na podzim napadá fuzáriová hniloba česnekovitých, která spolu s dalšími patogeny později způsobuje vadnutí a odumírání rostlin. Sázet můžete i během zimy, pokud to stav půdy dovolí. Čím dříve sázíte, tím do větší hloubky; v prosinci stačí hloubka 4 cm, ale v září alespoň 8 cm. Tradiční termín výsadby do „Dušiček“ (2. 11.) bývá vhodný, ale kromě kalendáře by měl mít hlavní slovo teploměr.

Půda pro pěstování česneku by měla obsahovat dostatek humusu a vápna a je ho vhodné přihnojovat sirnatými hnojivy. Při přímém hnojení organickými hnojivy a přehnojování dusíkem je více napadán chorobami a škůdci! Česnek ani jiné cibuloviny není vhodné sázet na tentýž pozemek v kratších intervalech než 4 až 5 let. V případě, že česnek napadla bílá hniloba česnekovitých (Sclerotium cepivorum), interval prodlužte na 8 až 15 let. Na zahrádce s malými záhonky však tento ozdravovací efekt prakticky moc nefunguje.

Komplex několika houbových chorob napadá česnek jak v průběhu vegetace, tak i během skladování. Jde zejména o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum a v některých lokalitách pak i Helmithosporium allii. Jestliže se napadení projeví již v průběhu vegetace, dochází ke žloutnutí listů, redukci kořenů a poškození podpučí. Následkem toho napadené rostliny postupně vadnou a odumírají. V průběhu skladování česneku potom dochází k tzv. trouchnivění. Při něm postupně nekrotizují a sesychají jednotlivé stroužky až uschne celá cibule. Na průřezu cibulemi jsou zřetelně vidět jednotlivé zasychající stroužky a mezi nimi je většinou bílý, narůžovělý, světle šedý nebo modrozelený povlak hub. Barva tohoto povlaku je odvislá od původce hniloby.

Vysazovat je proto třeba pouze zdravé nepoškozené stroužky. Ihned po rozloupání cibulí (palic) se máčejí v připravené suspenzi přípravku po dobu 0,5–2 hodiny a bezprostředně poté je vysaďte nebo nechte česnek rychle oschnout a uskladněte na větrané místo až do doby výsadby. Nedoporučuje se rozdělit česnekové hlávky na stroužky delší dobu před výsadbou, neboť v rankách nenamořených stroužků se mohou snadno uchytit choroby. Proti fuzáriu v půdě není zatím žádné účinné mořidlo, jedinou efektivní obranou je pozdní výsadba do nezamořené půdy - nejlépe den před zamrznutím. Jarní typy česneků, a to jak vysazované na jaře nebo na podzim, jsou podstatně méně napadány chorobami než typy ozimé.

V současné době není k moření proti napadení těmito chorobami povolen žádný chemický přípravek. Z biologických přípravků jsou k moření podle dané metodiky doporučovány Clonoplus, Gliorex a Rizocore.

Za nejobávanějšího škůdce u česneku je většinou považováno háďátko zhoubné. Doporučované moření stroužků před výsadbou sirnými přípravky (Sulka Extra, Sulka K, Síra SK 520 aj.) je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné. Je ale dobře účinné proti neoprávněně přehlíženému roztoči vlnovníku česnekovému. Proti háďátku je ověřenou přírodní ochranou aksamitník (afrikán) odrůdy Ground control. Ale i běžné druhy aksamitníku jsou schopny svými výměšky omezit kořenová háďátka v záhonech. Z nechemických metod se provádí máčení sadby v teplé vodě. Doba a teplota ošetření jsou následující: 30 až 45 minut při 38 °C, 20 minut při 49 °C a pak 10–20 minut při 18 až 22 °C. Teplotu a dobu ošetření je nutné přesně dodržet, aby nedošlo k poškození sadby!

Vlnovník česnekový je celosvětově rozšířený škůdce česneku a dalších cibulovin. Přitom u nás je poměrně málo známý. Je to pouhým okem neviditelný roztoč o délce 0,1 až 0,2 milimetry. Přezimují jen některé samičky na rostlinných zbytcích v půdě nebo ve skladu na uskladněných cibulovinách. V průběhu roku má několik generací v závislosti na teplotě a každá samička může za svůj život naklást až 80 vajíček. Při vyšší teplotě se může rozmnožovat i ve skladu . Optimální teplota pro vývoj je 25 °C. Škodí především svým sáním, ale je schopen přenášet i virové choroby. V průběhu vegetace jsou jeho škody na rostlinách většinou málo významné a často jsou přehlížené. Je to hlavně kroucení a kadeření listů a napadené rostliny (podle intenzity napadení) částečně zaostávají v růstu. Největší škody však způsobuje na uskladněném česneku (zejména při skladování při vyšších teplotách) a to tím, že vysává povrchová pletiva stroužků. Na jednom stroužku může být i několik set až tisíc jedinců. Stroužky pak postupně ztrácejí svůj původní lesk, hnědnou a sesychají se. Základem ochrany je používání pouze kvalitní zdravé sadby a pěstování cibulovin na stejném pozemku nejdříve po čtyřech letech. Protože tento vlnovník je aktivnější, a tím způsobuje větší škody při vyšších teplotách, je třeba česnek skladovat při nízkých teplotách, nejlépe mezi 0 až 4 °C. Při vyšších teplotách jsou roztoči nejen více „při chuti“, ale jsou i pohyblivější a mohou napadnout i další zdravé cibule. Účinné je moření česneku v přípravcích obsahujících síru (Sulka Extra, Sulka K, Síra SK 520, aj.), a to po dobu 2 až 3 hodiny, nejlépe již v průběhu září. Poté je nutné nechat česnek rychle oschnout a uskladnit na větrané místo až do doby výsadby. K ošetření napadeného porostu, není zatím povolený žádný akaricid.

Poškození listů kedluben housenkami
Poškození listů kedluben housenkami

Poškození listů zelí housenkami
Poškození listů zelí housenkami

Plíseň rajčat na plodech
Plíseň rajčat na plodech

Padlí na cuketě
Padlí na cuketě

Padlí na dýni
Padlí na dýni

Rzivost česnekovitých
Rzivost česnekovitých

Puparia vrtalky pórové
Puparia vrtalky pórové

Septoriová skvrnitost listů celeru
Septoriová skvrnitost listů celeru

Zdravá sadba česneku
Zdravá sadba česneku

Palice česneku napadená chorobami
Palice česneku napadená chorobami

Palice česneku napadená vlnovníkem česnekovým
Palice česneku napadená vlnovníkem česnekovým

Detail poškození vlnovíkem česnekovým
Detail poškození vlnovíkem česnekovým

Okrasné rostliny

Na mnoha okrasných rostlinách z houbových chorob škodí kromě listových skvrnitostí také padlí. Při prvních výskytech této choroby možno aplikovat přípravky: Discus, Domark, Folicur AL, Horizon 250 EW, Ortiva, Score 250 EC, Talent, Zato 50 WG aj. Škodlivost napadení můžeme také omezit aplikací sirnatých přípravků Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus aj.

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a při dodržení ochranných lhůt.

Padlí na plaménce (Pflox)
Padlí na plaménce (Pflox)

Padlí na azalce
Padlí na azalce

Padlí na javoru
Padlí na javoru

Padlí na dubu
Padlí na dubu

Související články

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2020

15. 09. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 473x

Choroby a škůdci křenu

07. 09. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 345x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2020

17. 08. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 720x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2020

14. 08. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 683x

Choroby a škůdci řepíku lékařského

03. 08. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 476x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail