Aktuální situace s biotickými škodlivými činiteli v našich lesích

23. 03. 2026 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Ochrana obecně Zobrazeno 1113x

Situace se škodlivými činiteli v lesích se v poslední době více méně stabilizuje. V některých případech se i výrazně zlepšuje, jako např. u nejvýznamnějšího hmyzího škůdce našich lesů lýkožrouta smrkového Ips typographus. Naopak zhoršující se stav byl zaznamenán v borových porostech, kde má v řadě případů dominantní význam napadení podkorním hmyzem. Jako „nekonečný příběh“ lze hodnotit poškozování lesních porostů nejen spárkatou, ale i černou zvěří. Houbové patogeny se objevují spíše lokálně, a to hlavně v lesních školkách.

Informace uvedené v tomto článku se vztahují především k roku 2024 a predikci na rok 2025 (zde nemáme k dispozici relevantní údaje, které budeme mít až počátkem roku 2026). Zde uvedená data vycházejí z údajů, které má k dispozici Lesní ochranná služba VÚLHM. Je nutné ještě podotknout, že níže uváděná data vycházejí z rozlohy cca 70 % našich lesů (drobní vlastnící hlášení o výskytů škůdců až na výjimky neposílají.

Podkorní hmyz

Současná etapa kůrovcové kalamity ve smrkových porostech kulminovala v letech 2019–20, kdy se objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví pohyboval v rozmezí více než 14 mil. m³ a méně než 15 mil. m³ ročně. Následoval každoroční pokles zhruba o 1/3 a mezi roky 2023 a 2024 přibližně o 1/2 (graf 1). Průběh počasí a nasazená obranná opatření nás opravňují k předpokladu dalšího poklesu poškození a tím i k ukončení přemnožení tohoto škůdce.

Co se týče plošného rozložení, přemnožení započalo na severní Moravě a ve Slezsku. Postupně se přemnožení kůrovce rozšířilo prakticky na většinu území Moravy a Čech. K nejrozsáhlejším škodám došlo na Českomoravské vrchovině. V současné době jsou ohroženy zejména smrkové porosty severních, východních a západních Čech.

Ve stejném období proběhla také velká kalamita v borových porostech. Obdobně jako u kůrovců na smrku bylo spouštěčem extrémní počasí - dlouhá období sucha a extrémně vysoké teploty společně s některými dalšími socioekonomickými aspekty. Během let 2017–23 bylo evidováno více než 0,5 mil. m³ kůrovcového borového dříví. Ke kulminaci došlo v roce 2020, kdy bylo evidováno přes 124 tis. m³. V následujících letech docházelo ke každoročnímu více méně pravidelnému poklesu až na téměř 24 tis. m³ v roce 2024.

V roce 2024 došlo k opětovnému rozsáhlému chřadnutí v borových porostech, a to v tradičních oblastech, kde k němu docházelo i v minulosti (jižní Morava, střední Čechy, Polabí, v menším rozsahu i jinde). Dominantním druhem je lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus), ale komplex podkorního hmyzu na borovici je širší. Zajímavý je nárůst populace u lýkožrouta protáhlého (Orthotomicus longicollis). Podle informací z provozu dochází dle evidence k poklesu evidovaného kůrovcového dříví, ale dle terénního šetření dochází spíše k nárůstu poškození borových porostů. Příčinou může být skutečnost, jak bylo částečně uvedeno již výše, že odumírání způsobuje komplex činitelů. Z toho důvodu mohou být odumřelé borovice evidovány i jako poškození suchem nebo houbovými patogeny. Situace co do rozsahu poškození se nezlepšila ani v roce 2025.

K nárůstu evidovaného objemu napadeného dříví dochází i u jiných dřevin. Na jedli je to napadení lýkožrouty rodu Pityokteines, především lýkožroutem prostředním (Pityokteines spinidens) nebo smoláky z rodu Pissodes. Porosty modřínů jsou opakovaně napadány lýkožroutem modřínovým (Ips cembrae). Zajímavý výskyt je zaznamenán u kůrovce Taphrorychus bicolor, který se objevuje na buku v posledních letech i u nás. Rozsahem nejde o žádné velké objemy (do 10 tis. m³), ale lokálně mohou působit problémy. I v roce 2025 se očekává víceméně setrvalý stav.

Graf 1: Objem evidovaného kůrovcového dříví dle hlášení zaslaných Lesní ochranné službě (1964–2024)

Listožravý hmyz

Listožravý hmyz byl v roce 2024 v latentním stavu a ani v roce 2025 se neočekávala žádná zásadní změna, což se zřejmě potvrdilo. Přesto jsou některé druhy permanentně sledovány, zda nedochází k nárůstu populační hustoty. Otázkou však zůstává, co by se v případě přemnožení dalo dělat. Letecké zásahy jsou obecně zakázány a výjimky nejsou v lesním hospodářství udělovány (např. při přemnožení chroustů na Strážnicku v roce 2015).

Ostatní hmyzí škůdci

Nejvýznamnější škůdce jehličnatých výsadeb, klikoroh borový (Hylobius abietis), se v posledních letech pohybuje v rozmezí 2–3 tis. ha (s výjimkou roku 2023, kdy dosáhla hodnoty 5 tis. ha). Nejvíce postižená je oblast kraje Vysočina, což odpovídá velkému množství vhodného materiálu po intenzivním zalesňování kalamitních kůrovcových holin. Ani v roce 2025 se neočekává výrazný nárůst rozsahu poškození.

Jehličnaté kultury jsou stále pod tlakem savého hmyz, konkrétně mšicovitých, mšičkovitých a korovnicovitých. Jejich pravidelný monitoring v lesích započal ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, pracovištěm Opava, v roce 2016. Počasí pozitivně ovlivnilo vývoj mšic na našem území. V důsledku jeho průběhu započalo brzy, ale následně v důsledku ochlazení došlo k poklesu letové aktivity a zbrzdění vývoje populace mšic. Obecně byla letová aktivita mšic slabší proti minulým letům. Mšice smrková (Elatobium abietinum) měla v roce 2024 příznivější letové podmínky než v uplynulém roce, ale žádná výrazná škodlivá napadení nebyla zaznamenána. Stromovnice buková (Phyllaphis fagi) se objevuje ve zvýšeném stavu na bucích v intravilánu obcí.

Velmi významné byly v roce 2024 medovnice z rodu Cinara. Škodlivý výskyt byl zaznamenán lokálně zejména v jarním období, na podzim byl tento druh již v útlumu. Dutilky rodu Pempigus neznamenaly pro lesní dřeviny žádné významnější nebezpečí.

Nejvýznamnější byla korovnice kavkazská (Dreyfusia nordmannianae). Objevovala se lokálně na celém našem území na mladých jedlích; napadení bylo i velmi silné. Mšičkovití nepředstavovali v roce 2024 vážnější nebezpečí.

Rok 2025 byl průběhem počasí předchozímu roku podobný. K výkyvům v populační dynamice určitě dojde, ale nebudou příliš výrazné.

Škody obratlovci

Mezi nejvýznamnější škodlivé činitele našich lesů, a to jak výsadeb nebo kultur, tak i mladších porostů (zejména tyčovin) patří dlouhodobě spárkatá zvěř. Jde zejména o škody okusem (letním i zimním), tak i loupáním nebo ohryzem, příp. i vytloukání. Vykazované roční škody se pohybují kolem 50 mil. Kč, a to i přes to, že odlovy ročně u některých druhů spárkaté zvěře mírně stoupají. Škody zejména okusem mohou mít stoupající tendenci díky vyšší zalesňované ploše kůrovcových holin. Přitom se více uplatňují i dřeviny atraktivní pro zvěř (jedle, buk, dub, příp. i jiné listnáče). Čas ukáže, jestli novela mysliveckého zákona povede ke zlepšení stavu.

U škod hlodavci došlo v roce 2024 proti předchozímu roku k více než dvojnásobnému nárůstu poškození, a to na cca 1 tis. ha. Vzhledem k periodicitě přemnožení nelze situaci v roce 2025 zatím predikovat. Rozhodujícími druhy jsou hraboši - hraboš polní (Microtus arvalis) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis), a také norník rudý (Cletrhrionomys glareolus). Obecným problémem v lesích je praktická proveditelnost snižování jejich populace a tím i snižování rozsahu škod.

Houbové patogeny

Většina houbových patogenů se vyskytuje v lesních školkách, příp. v čerstvých výsadbách. Jsou to různé sypavky, rzi, padlí, plísně a další. Celostátně nemají větší význam, ale v konkrétní školce, kde došlo k napadení, mohou způsobit rozsáhlé ztráty na reprodukčním materiálu. V roce 2025 se nepředpokládá výrazný nárůst, avšak je pravděpodobné, že může dojít k jiné distribuci v rámci republiky.

Významné škody v porostech působí dřevokazné houby. Nejvýznamnější je václavka smrková (Armilaria ostoye), napadající smrky. Způsobuje ekonomické ztráty v důsledku hnilob v nejcennější bazální části kmene a snižuje stabilitu porostů. V roce 2024 bylo evidováno 200 tis. m³ napadeného dřeva, což zhruba odpovídá i předchozím rokům. Ani v roce 2025 se neočekává výraznější změna. Podceňovat nejde ani další dřevokazné houby.

V posledních letech se v našich lesích objevila řada nových houbových patogenů, ohrožující samu existenci napadených porostů, a to na celém našem území. Typickým, a asi nejvýznamnějším příkladem, je voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus (anamorpha Chalara fraxinea)), způsobující hromadné hynutí jasanových porostů. Obdobně působí také plíseň olšová (Phytophtora alni) hubící olše zejména v břehových porostech podél vodních toků. Na smrku pichlavém, náhradní dřevině v bývalých imisních oblastech, negativně působí v posledních letech kloubnatka smrková (Cucurbitaria piceae), která se však začala objevovat i na smrku ztepilém. Všechny tyto patogeny v roce 2024 zaznamenaly mírný pokles výskytu, a i v roce 2025 očekáváme tento trend.

Výčet houbových patogenů lesních porostů není zdaleka úplný, pozornost byla věnována nejvýznamnějším chorobám. V této oblasti nelze vyloučit i objevení nových patogenů, a to i významných.