Biotičtí škodliví činitelé modřínů z historického pohledu

25. 04. 2025 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 1728x

Modřín v současné době dosahuje přibližně 3% zastoupení v našich lesích. Většímu podílu zřejmě brání i neustálé diskuze o jeho původnosti na našem území, což vede k omezení jeho pěstování v řadě lokalit.

Na zdravotním stavu lesních porostů v ČR se podílí chřadnutí jednotlivých dřevin, zpravidla velkoplošného charakteru, často bez jednoznačně objasněných (zjevných) příčin, i když v některých případech byly nalezeny různé druhy savého hmyzu a houbových patogenů, popř. dalších biotických či abiotických škodlivých činitelů. Typickým příkladem jsou, mimo jiné, právě modříny, u kterých byla zaznamenána řada epizod chřadnutí a odumírání. Nápadné je zejména v mladých porostech, ale poškození se nevyhýbá ani dospělým porostům. Prvně bylo zřejmě zaznamenáno ve 30. a 40. letech 20. století nebo v 70. letech. Zatím poslední s krátkými přestávkami bylo doloženo na přelomu tisíciletí a trvá až po současnost, což je dáváno nejčastěji do souvislosti s houbovými patogeny a savým hmyzem, výjimečně i s podkorním hmyzem. Právě u modřínů se více než u jiných dřevin (snad s výjimkou borovice lesní) projevují synergické účinky různých škodlivých činitelů a je téměř nemožné zjistit, který škůdce je primární a kteří ho teprve následovaly.

Ve 40. letech byl na našem území popsán nový druh významného škůdce asimilačního aparátu modřínu - třásněnka modřínová. Její význam je v současné době diskutabilní.

K chřadnutí a odumírání docházelo i v okolních zemích (Rakousko, Slovensko). V Rakousku o odumírání modřínů z počátku 90. let minulého století psal např. Donaubauer, který ho přikládal extrémnímu průběhu počasí, s čímž se jako s příčinou chřadnutím modřínů na našem území ztotožnil i Liška a kol. K chřadnutí a odumírání modřínů vlivem houbových patogenů docházelo v průběhu 30., 50. a 90. let. Po roce 2000 docházelo k usychání čerstvě vyrašeného jehličí, což přešlo až k odumírání větévek a celých korun. Novodobě bylo nejvýraznější chřadnutí s doloženým výskytem patogenů zaznamenáno v roce 2013 a 2014, které se opakovalo i v posledních dvou letech.

Hmyzí škůdci

V modřínových mlazinách škodí mšice korovnice pupenová (Adelges laricis) (obr. 1) a korovnice zelená (Sacchiphantes viridis). Obě během svého vývoje migrují mezi smrkem a modřínem. Na smrku dělají typické hálky. Na modřínu vzniká v důsledku sání typické kolénkové zahnutí jehlic, napadené jehlice následně žloutnou a opadávají. Na kmíncích a na větvičkách se objeví voskovými vlákny kryté mšice. Poškození modřínů těmito mšicemi je často spojené s napadením houbovými patogeny. Téměř ve všech výše uvedených epizodách chřadnutí a odumírání modřínů sehrály tyto druhy svou roli.

Specifickým druhem savého hmyzu z řádu třásnokřídlích je třásněnka modřínová (Taeniothrips laricivorus), popsaná krátce před polovinou minulého století na našem území, kde se projevila jako významný škůdce modřínů, podílející se na jejich odumírání. Samičky zimují pod pupenovými šupinami smrků a na jaře migrují na modříny. Při sání napadené jehlice roní kapénky pryskyřice, jehlice se kroutí a postupně černají a opadávají. Mohou sát i na čerstvých výhonech, cože je nebezpečnější. V důsledku sání může odumřít celý terminální pupen nebo i celý výhon.

Dalším škůdcem, zejména v mlazinách, je pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella), kde jsou symptomy poškození identické jako v případě sání výše uvedených korovnic. U tohoto druhu dochází k plošnému poškození, které je zpravidla lokálně a časově omezené a většinou bez dalších synergentně působících druhů.

Z podkorního hmyzu je na modřínu nejvýznamnější lýkožrout modřínový (Ips cembrae), který napadá modříny bez ohledu na věk. Významnější je v předmýtných a mýtných porostech, kde může způsobovat odumírání napadených jedinců. Může být však zaměňován i za lýkožrouta smrkového (Ips typographus), který modříny také napadá. Na chřadnutí modřínů se přímo nepodílí, protože po napadení dochází k mortalitě napadených jedinců. V mladých porostech, tyčkovinách a tyčovinách, napadá často porosty výrazně poškozené václavkou a následně i dalšími houbovými patogeny, čímž se tak podílí na jejich odumírání.

Dalším významným druhem podkorního hmyzu je tesařík modřínový (Tetropium gabrieli), který však napadá pouze dospělé modříny a v případě silného napadení způsobuje jejich odumírání. Na chřadnutí modřínů se tak zřejmě nepodílí.

Mezi listožravé škůdce patří také ploskohřbetka modřínová (Cephalcia lariciphila) napadající mladé modříny, avšak pouze výjimečně a lokálně. Na chřadnutí modřínů se zřejmě nepodílí i když v případě silného napadení může dojít k mortalitě napadených modřínů.

Existují i další hmyzí škůdci, vyskytující se více méně ojediněle a jejich význam diskutabilní.

Obr. 1: Mšice korovnice pupenová na jehlicích modřínu

Houbové patogeny

První zmínky chřadnutí modřínů vlivem houbových patogenů se datují do roku 1935, kdy došlo k napadení jehlic houbou Mycosphaerella laricina. Od té doby bylo možné na našem území pozorovat chřadnutí až téměř cyklicky a vždy s podobnými charakteristickými rysy. Napadení bylo většinou možné zaznamenat v podhorských oblastech a předhůřích a často i v porostech náhradních dřevin. Typické příznaky jsou patrné na obrázku 2.

Pro lesní školky a nové kultury, potažmo mlaziny, představovaly a představují největší riziko půdní patogeny způsobující padání semenáčků a síjí, plísně a choroby asimilačního aparátu. Mezi známé původce sypavek, které způsobují chřadnutí patří merie modřínová (Meria laricis), vyskytující se v ČR od roku 1903 a doprovodně i již zmíněná Mycosphaerella laricina či zástupci rodu Rhizosphaera. Mezi plísněmi je v lesních školkách nejčastějším zástupcem plíseň šedá (Botrytis cinerea), která působí při vzniku ideálních podmínek největší škody v období srpna až září. Kategorie půdních patogenů může být reprezentována celou řadou organizmů, ale mezi ty nejdůležitější patří Fusarium subglutinans, Phytophthora sp. a v případě semenáčků a síjí Pythium sp. či Rhizoctonia sp.

V mlazinách a tyčkovinách, potažmo tyčovinách, se lze setkávat s celou řadou zástupců způsobujících tzv. rakovinu kmene či korové nekrózy. Typické je pro tyto patogeny tvorba boulí na kmeni a větvích. Na okrajích ran poté dochází k tvorbě propadlin. Často je u infikovaných jedinců možné pozorovat i mízotoky. Infikovaná kůra praská a stromy se stávají náchylnější vůči dalším abiotickým a biotickým faktorům. Nejčastějšími zástupci s těmito symptomy jsou Phomopsis, Cytospora (obr. 3), Nectria, Lachnellula willkommii (obr. 4) nebo Phacidium coniferarum.

Kromě výše zmíněných zástupců, které představují riziko pro mladší porosty, je možné pozorovat na modřínu i dřevokazné houby a kořenové hniloby. Nejčastěji se setkáváme s václavkou (Armillaria sp.), která je obecně nejnebezpečnějším houbovým patogenem pro celou řadu našich běžných druhů dřevin. Dalšími zástupci mohou být hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii), kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum) a v případě nevhodné těžby či větších škod zvěří i pevník (Stereum sp.).

Samostatnou kategorii pak reprezentují invazní organizmy, které by mohly v budoucnosti představovat ekologické riziko, a to zejména s přihlédnutím ke klimatické změně. Zřejmě nejnebezpečnějším zástupcem invazních organizmů jsou patogeny rodu Phytophthora, které patří mezi tzv. Oomycety a v současné době u nich již probíhá výraznější monitoring v rámci celé Evropy. Vzhledem k jejich často polyfágnímu charakteru lze očekávat i stále častější pozorování na našem území. Do jisté míry by mohly představovat riziko i zástupci rodů Dothistroma a Lariciphomes.

Obr. 2: Typický projev prosychání modřínů (reznutí a defoliace) pozorovaný v roce 2023 v Uhřínově

Obr. 3: Plodnice patogenu Cytospora sp.

Obr. 4: Typické miskovité plodnice s oranžovým středem patřící patogenu Lachnellula willkommii

Závěrečné zhodnocení

Výskyt celé řady škůdců a patogenů je podmíněn vhodnými ekologickými podmínkami. Proto lze očekávat i s přihlédnutím k současné klimatické situaci a stále častějším extrémům počasí nárůst jejich výskytu. Jev rychlého nárůstu jarních teplot a následné ochlazení s vyšší mírou vzdušné vlhkosti, které bylo možné pozorovat v posledních letech, představuje ideální podmínky pro rozvoj celé řady kultur houbových patogenů a lze tedy předpokládat, že se již zaznamenané epizody chřadnutí modřínů budou na našem území opakovat. V případě středně starých modřínů, pěstovaných na bývalých zemědělských půdách, je možné očekávat i zvýšené zastoupení dřevokazných hub typických pro tento typ půd.

Velmi významné je v tomto případě časté synergické působení hmyzích škůdců a houbových patogenů. Rozlišení, který škůdce je primární a který sekundární, je často nemožné, ale ve svém důsledku to nehraje roli.

Literatura sloužící jako zdroje k tomuto článku je k dispozici u autorů příspěvku.

Příspěvek vznikl v rámci činnosti Lesní ochranné služby podporované Ministerstvem zemědělství.

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Michal Samek; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Foto: 1 - LVÚ Zvolen, VS Baňská Štiavnica, 3–4 - ČZU FLD KOLE