Chemap Agro s.r.o.

Choroby a škůdci břečťanu

19. 02. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 203x

V současné době se u nás můžete setkat s břečťanem velmi často, v lesích, parcích, na zahradách, na budovách i za okny v květináčích. Původně se břečťan popínavý (Hedera helix L., Araliaceae) vyskytoval v Evropě, jihozápadní Asii a v severní části Afriky, dnes je rozšířený na celé severní polokouli, zavlečen byl i do Austrálie a Jižní Ameriky.

Proseeds

Kromě volně rostoucích, planých rostlin byly vyšlechtěny kultivary pro zahradnické účely, mezi nimiž se vyskytují rostliny s barevnými či panašovanými listy nebo různě velkými či tvarovanými čepelemi.

Břečťanu byly přisuzovány výjimečné vlastnosti, např. ve starém Řecku byli věncem z břečťanu korunováni vítězové atletických závodů, v antice byl symbolem nevázaného života, veselosti a opilství, ve starém Římě věřili, že věnce z břečťanu zabrání opilosti, ve středověké křesťanské symbolice byl považován za symbol věčného života duše.

Břečťan také obsahuje látky využívané pro léčivé účely. Sbírají se listy z nekvetoucích výhonů, případně čerstvé nezdřevnatělé výhony. Tyto části obsahují triterpensaponiny (hederacosid C), aglyka (hederagenin, kyselinu oleanolovou a bayogenin, flavonoidy, polyiny aj. Přípravky jsou využívány na podporu vykašlávání, při katarech cest dýchacích a onemocnění průdušek. V lidovém léčitelství byl využíván při parazitických onemocněních kůže a revmatických potížích. Homeopatické přípravky při onemocnění cest dýchacích, zažívacího ústrojí, hyperfunkci štítné žlázy, revmatických a nervových bolestech.

Břečťan mohou napadat četné patogeny a škůdci, např. Colletotrichum, Rhizoctonia, Pythium, Nectria, Mycosphaerella, Alternaria aj., ze škůdců především svilušky (Tetranychus), třásněnky (Dendrothrips, Eupoecilia, Kissophagus), štítenky (Coccus, Filippia) aj.

Listové skvrnitosti

K nejnápadnějším patří původci listových skvrnitostí, např. Colletotrichum trichellum. Silnější výskyt skvrnitosti listů, ojediněle i stonků, bývá zaznamenána koncem vegetace a na jaře, před vyrašením nových listů. V porostech zavlažovaných postřikovači je výskyt patogena celoroční. Napadení se projevuje na čepelích listů popelavě hnědými, kulatými až nepravidelnými, mírně vkleslými skvrnami, které obvykle od středu zasychají a praskají. U silně infikovaných rostlin skvrny zaujímají podstatnou část čepele a listy postupně odumírají. Na řapících a stoncích se tvoří nekrotické, postupně zahnívající proužky. V odumřelém pletivu se tvoří černé, koncentricky uspořádané plodničky, z nichž se po ovlhčení uvolňují bezbarvé konidie. Houba přezimuje v infikovaném pletivu rostlin.

Podobně tmavě hnědé až černé skvrny a nekrózy listů a stonků způsobuje Boeremia hedericola (syn. Phoma hedericola). V napadeným pletivu se tvoří kulovité až nepravidelné pyknidy, z nichž se po ovlhčení uvolňují konidie.

Podobné hnědé, černě zónované, kulaté skvrny, často s purpurovým lemem, tvoří Phyllosticta concentrica. Rozlišit jednotlivé druhy lze pouze mikroskopicky.

U skvrnitosti listů vyvolané bakteriemi Xanthomonas campestris pv. hederae je nápadný, zejména na rubové straně listů, vodnatý či tmavozelený lem.

Pokud se objeví listové skvrnitosti, je třeba napadené listy včas odstranit. U silně napadených porostů je nezbytné opakované fungicidní ošetření.

Kořenové hniloby

Kořeny břečťanu poškozují i půdní patogenní houby, např. rodu Phytophthora či Pythium, jejichž výskyt je vázán volnou vodu v půdě. Následkem napadení kořeny zahnívají a nadzemní části, nedostatečně zásobované vodou a živinami žloutnou, vadnou a v konečné fázi odumírají, listy od báze čepele hnědnou. Napadené rostliny je nutné z porostu odstranit.

Škůdci břečťanu

Porosty břečťanu na osluněných místech bývají často napadány sviluškou chmelovou (Tetranychus urticae). Posáté listy jsou tečkovitě prosvětlené až chlorotické.

Deformace vrcholů výhonů, kadeření listů a zaostávání v růstu způsobují černě zbarvené mšice Aphis hederae.

Nápadné poškození pupenů, které se nerozvíjejí, drobné, zkadeřené či deformované listy a zduřelé, deformované výhony jsou následkem napadení hálčivcem břečťanovým (Phytoptus hedericola).

Listová skvrnitost původce Phyllosticta concentrica
Listová skvrnitost původce Phyllosticta concentrica

Bakteriální skvrnitost břečťanu - líc listu
Bakteriální skvrnitost břečťanu - líc listu

Xanthomonas campestris pv. hederae - rub listu
Xanthomonas campestris
pv. hederae - rub listu

Poškození sviluškami
Poškození sviluškami

Poškození hálčivcem břečťanovým (Phytoptus hedericola)
Poškození hálčivcem břečťanovým (Phytoptus hedericola)

Související články

Biologická ochrana a výživa v polní produkci a zelenině

26. 02. 2021 Ing. Martin Bagar, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 118x

Zvláštnosti pěstitelského ročníku 2019/20

22. 02. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Ochrana obecně Zobrazeno 268x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2021

16. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 651x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2021

15. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 659x

Poškození polních plodin v roce 2020

12. 02. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 289x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail