BASF
BASF
BASF

AGRA

Choroby a škůdci kokošky pastuší tobolky

06. 05. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 321x

Mnohé druhy rostlin, které se objevují ve větším počtu na obhospodařované půdě, jsou automaticky považovány za plevel, který by měl být co nejrychleji odstraněn. Ale četné druhy, pokud nebyly ošetřeny herbicidy či jinými pesticidy, lze využít jako léčivé rostliny. Mezi rozšířené plevele patří kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris L., Brassicaceae) s charakteristickými trojúhelníkovitými šešulemi na dlouhých stopkách, které daly rostlině jméno.

Proseeds

Za místa původního výskytu kokošky jsou považovány Středomoří a Malá Asie, v současné době je ale rozšířena téměř po celém světě. Objevuje se zejména na polích, kde snižuje hodnotu pícnin, v zaplevelených úhorech či rumištích, na zahradách, hřištích, podél cest apod. Semena kokošky, kterých každá rostlina vytvoří více než 4 000, si udržují klíčivost v půdě až 5 let, při uložení v suchu až 11 let.

Pro léčivé účely se využívá nadzemní část kvetoucích rostlin, která obsahuje flavonoidy (rutin, diosmin), glukosinoláty (glykosidy hořčičného oleje), vápník, draslík, síru, měď, mangan, deriváty kyseliny kávové a aminokyseliny (prolin), vitamíny A, B, C a K aj.

Nejčastěji jsou kokošce připisovány schopnosti zastavovat různé druhy krvácení (z nosu, střev, žaludku aj., povrchových krvácejících poranění kůže a vnitřně při ženských potížích), v tibetské medicíně se navíc používá k léčbě ledvin, plic, nervových poruch a zadržování tekutin v těle, v indické medicíně i při průjmech, úplavici a jako diuretikum, v Číně se odvar z celé rostliny používá při hypertenzi a či jako hemostatický prostředek pro léčbu chylurie (tukové kuličky v moči).  Podobné využití má i v homeopatii. Semena kokošky byla využívána i jako koření místo tymiánu, k přípravě tzv. selské hořčice, případně oleje ke svícení. Mladé lístky lze v kuchyni využít do salátů.

Choroby

Kokoška pastuší tobolka, stejně jako jiné brukvovité rostliny, je často napadána plísní Albugo candida způsobující bílou puchýřnatost (známější pod starším názvem plíseň bělostná). Infekce se většinou objevuje na mladých rostlinách v podobě bílých či bělavých puchýřků různé velikosti, které se mohou slévat do větších nepravidelných ploch. Napadení často vede k deformacím stonku či hálkovitému naduření. Zatímco sporangiofory se sporangii se tvoří na celé rostlině, pohlavně vzniklé trvalé kulovité hnědé spory (oospory) se vyskytují převážně ve stoncích.

Za vlhčího počasí bývá kokoška hostitelem plísně brukvovitých, dříve plíseň zelná (Hyaloperonospora parasitica). Na líci listů se vytvářejí nažloutlé, postupně nekrotizující skvrny, na jejichž rubu se tvoří bělavý porost sporangioforů se sporangiemi plísně. Mycelium rozrůstající se v mezibuněčných prostorech pletiv vytváří haustoria, která pronikají do buněk a odčerpávají vodu a živiny nezbytné pro růst a vývoj plísně. Infikované stonky jsou naduřelé s bělavým povlakem rozmnožovacími orgány plísně.

Podobné bělavé povlaky na všech nadzemních částech vytváří i padlí Erysiphe cruciferarum. Rozlišit jednotlivé patogeny, zejména v počátečních stadiích infekce, je obtížné a je k tomu potřeba mikroskop. V pokročilém stadiu napadení vytváří padlí v myceliu uložená černá kulovitá chasmothecia, která bezpečně odliší padlí od plísně.

Škůdci

Nektar a pyl květů přitahují většinou včely a mouchy s krátkým sosákem, pestřenkovití (Syrphidae), kuklicovití (Tachinidae), masařkovití (Sarcophagidae) či bzučivky (Lucilia spp.), méně často nektar z květů sají i malí motýli.

Ze škůdců se zde mohou objevit dřepčíci (Phyllotreta spp.), larvy vrtalek či mšice (Myzus cerasi, Brevicoryne brassicae aj.) a krytonosec (Ceutorhynchus erysimi), semena slouží za potravu ptákům, např. stehlíkům.

Plíseň Albugo candida způsobující bílou puchýřnatost
Plíseň Albugo candida způsobující bílou puchýřnatost

Deformace stonku po napadení plísní brukvovitých (Hyaloperonospora brassicae)
Deformace stonku po napadení plísní brukvovitých (Hyaloperonospora brassicae)

Související články

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2022

15. 09. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 278x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2022

16. 08. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 436x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2022

15. 08. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 409x

Choroby a škůdci kmínu

10. 08. 2022 Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 245x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail