Choroby a škůdci kopru

23. 05. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 4890x

V současné době je kopr Anethum graveolens L. (Apiaceae) známý především jako koření, používané v čerstvém i sušeném stavu. Bylo vyšlechtěno mnoho odrůd s různou intenzitou charakteristické vůně určené pro přímý konzum, ke konzervaci či sušení. Jsou vhodné jak pro výsevy do volné půdy, např. Monarch, Morava, Hanák aj., tak pro pěstování v truhlících, např. ´Compact´ 4G mini. Za domovinu kopru je považována jihozápadní Asie, odkud se velmi rychle rozšířil do celé Evropy.

Pro léčivé účely se využívá celá čerstvá kvetoucí rostlina nebo semeno. Hlavními účinnými látkami jsou éterické oleje (carvon, limonen a dillapiol). Charakteristickou vůni dodává phellandren a koprový eterický olej, dále obsahuje kumariny, deriváty kyseliny kávové aj. Léčivé vlastnosti kopru jsou uvedeny již v Novém zákoně, kde byl doporučován proti bolení hlavy a k rozšiřování cév. Ve starém Římě si gladiátoři, později i atleti, před zápasem natírali ruce a nohy koprem k posílení svalů, spálená semena přiložená na ránu urychlovala jejich hojení. Ve středověku byl kopr považován za svatojánskou rostlinu a chránil před očarováním a zlými silami.

V lidovém léčitelství se z plodů kopru připravuje čaj, který mírně povzbuzují trávení, působí proti nadýmání a uvolňují křeče, u kojících žen podporují tvorbu mléka, působí močopudně, tiší kašel, pomáhá proti nespavosti, koupel se semeny posiluje nehty, žvýkání semen zpříjemňuje dech. V homeopatii se celé rostliny používají při vysokém krevním tlaku. Známější je kopr jako koření používané při nakládání okurek, na ryby či sýr, případně do omáček. Semeno kopru se také používalo jako příměs do výsevů mrkve, avšak u mrkve způsobuje výrazné snížení výnosu.

Choroby kopru

Na kopru je popsáno několik patogenů, z nichž k nejznámějším patří padlí (Erysiphe heraclei). Zjistit první příznaky napadení bývá často obtížné, protože drobné, světle šedivé skvrnky snadno splynou s šedozelenou barvou mnohonásobně zpeřených lístků kopru.

Napadení houbou Cercospora petroselini se obvykle objevuje nejprve na starších částech. Na listech se tvoří kulaté nebo oválné, hnědošedé léze s červeným lemem. Za příznivých podmínek se skvrny velmi rychle zvětšují a slévají do větších celků. Za vlhka se na rubu skvrn tvoří rozmnožovací orgány. Napadené části postupně zasychají, případně mohou odumírat celé rostliny.

K velmi obávaným patogenům patří původce antraknózy kopru, houba Passalora punctum (teleom. Fusoidiella anethi, syn. Mycosphaerella anethi). Symptomy napadení jsou nejprve viditelné v bazální části mladých rostlin na listech i stoncích. Infikovaná pletiva žloutnou, hnědnou a změna zbarvení postupuje k vrcholu, někdy v pruzích, a silně infikované rostliny hynou. Houba přezimuje na posklizňových zbytcích a je přenosná i osivem. Na jaře se z plodnic uvolňují askospory, které vyvolávají primární infekce, během vegetace jsou sekundární infekce vyvolány nepohlavními sporami přenášenými větrem a deštěm.

Na kopru byla popsána i rez Puccinia nitida (syn. P. petroselini), případně původci kořenových hnilob Rhizoctonia solani, Fusarium spp., Phytophthora spp., Berkeleyomyces basicola, syn. Thielaviopsis basicola aj.

Škůdci kopru

Velké škody způsobují na kopru mšice, zejména Aphis fabae, A. frangulae, Myzus persicae, Cavariella aegopodii, Pemphigus bursarius aj. Posáté rostliny žloutnou, deformují se a zpomalují růst. K znehodnocení rostlin přispívá i medovice, na níž se usídlují saprofytické černě.

Výsevy a rostliny kmínu poškozují jak larvy tak brouci kovaříků Agriotes lineatus, A. sordidus, A. ustulatus. U klíčních a vzcházejících rostlin jsou nakousané kořeny, či zcela chybí, a následně nadzemní části vadnou a odumírají. U vzrostlých rostlin se nacházejí na kořenech či stonku vykousané otvory a chodbičky, na bázi stonku vláknité požerky a rostliny žloutnou, případně zasychají.

Napadení rostlin osenicemi Agrotis segetum, A. ypsilon dochází již po vzejití a zpočátku se projevuje jen nenápadným okousáním listů, často jsou do půdy vtaženy celé rostlinky. Starší housenky způsobují pozoruhodné škody a napadené rostliny žloutnou, vadnou a odumírají.

Na kopru byly zaznamenány i různé druhy vrtalek (Liriomyza spp.), jejichž larvy vykusují v napadených pletivech nápadné bělavé chodbičky, případně bělavé skvrnky po sání dospělců. Obzvláště ohroženy jsou mladé rostliny, silné napadení je oslabuje, takže zpomalují růst, případně mohou odumírat.

Na kopru byly nalezeny i molice, třásněnky, klopušky (např. Lygus pratensis), hrabulka dvojbarevná (Sehirus bicolor) aj. Nemalé škody v porostech kopru způsobují hraboši. Budete-li mít štěstí, objeví se i housenky otakárka fenyklového (Papilio machaon), který u nás ale patří mezi zvláště chráněné druhy.

Poškození kopru houbou Botrytis cinerea

Housenka otakárka fenyklového