Chemap Agro s.r.o.

Choroby a škůdci křenu

07. 09. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Křen selský (Armoracia rusticana G. M. Sch., Brassicaceae) se původně vyskytoval v oblastech východní části Evropy a západní Asie, odkud byl přivezen do střední Evropy, kde se značně rozšířil. V České republice se pěstuje od 12. století. V současné době je známý jako kořeninová zelenina, jako léčivá rostlina byl využíván mnohem dříve, k posílení organizmu, např. dělníků při stavbě pyramid, námořníky proti kurdějím, ale i jako afrodiziakum nebo k odvrácení zlých duchů.

Proseeds

Křen je považován za rostlinné antibiotikum a pro léčivé účely se využívá jeho kořen, obsahující hořčičné glykosidy (sinigrin, glugonasturtiin), flavonoidy, vitamín C, provitamín A, minerály aj. Používá se při poruchách trávení, zevně při revmatických potížích a bodnutí hmyzu, křenový ocet pomáhá proti bolestem hlavy. V homeopatii se používá na léčení zánětů, horních cest dýchacích a křečí v břiše.

Pěstování a kvalitu kořene křenu ovlivňují patogeny a škůdci, z nichž nejčastějším patří virus mozaiky tuřínu (Turnip mosaic virus), plíseň (Albugo candida), v závislosti na počasí listové skvrnitosti (Alternaria, Cladosporium a Ascochyta), hnědnutí kořenů pak způsobuje Verticillium spp. Z živočišných škůdců pak dřepčík křenový (Phyllotreta armoraciae), občas i mšice a mandelinky.

Choroby křenu

Napadení křenu virem mozaiky tuřínu (Turnip mosaic virus - TuMV) se obvykle projevuje nejprve na starších listech chlorotickými prstencovitými skvrnami, v některých případech mohou být čepele žlutě skvrnité. Virus patřící do skupiny Potyvirů, napadá mnoho druhů rostlin (300) a je přenosný živočišnými vektory, např. mšicemi nebo mechanicky šťávou. Během let se může koncentrace viru v rostlině zvýšit a negativně ovlivnit vzrůstnost, odolnost a vitalitu křenu. Snadno zaměnitelné příznaky mohou být vyvolány i virem Cauliflower mosaic virus (CaMV) způsobující virovou mozaiku brukvovitých. Na ochranu rostlin proti virům nejsou registrovány žádné přípravky, nejdůležitějším opatřením je použití zdravého rostlinného materiálu, případně likvidace brukvovitých plevelů.

Velmi nápadné onemocnění - bílou puchýřnatost křenu - způsobuje plíseň bělostná (Albugo candida). Na začátku infekce se na líci listů objevují žluté skvrny (ojediněle i červené), později se na rubové straně listů vytvoří bílé, praskající puchýřky. Bílé puchýřky se mohou později objevit i na líci listů, na řapících a v horní části stonků. Patogen přezimuje trvalými sporami (oospory) v rostlinných zbytcích nebo myceliem v infikovaných rostlinách. K rychlému šíření spor patogena dochází zejména za chladného a vlhkého počasí (15–20 °C). Ochranná opatření zahrnují zdravou sadbu, omezení přejezdů po pozemcích, prostorově oddělené ukládání rostlinných zbytků. Chemická ochrana většinou není nutná, v případě potřeby lze využít přípravky obsahující účinnou látku azoxystrobin.

Skvrnitosti listů - Obvykle v druhé polovině vegetace, zejména ve vlhkých letech, se na listech křenu objevují různé skvrny, jejichž původci jsou houby, např. Alternaria brassicae nebo Cercospora armoraciae. Často se obě houby vyskytují současně. Alternariová listová skvrnitost se projevuje z počátku drobnými tmavými skvrnami, které se postupně zvětšují, a ještě více tmavnou. Skvrny mohou být kulaté, ale i hranaté, omezené listovými žilkami, často s navazujícím žlutým lemem, obvykle koncentricky zónované, případně pletivo v jejich středu praská. Nejvnímavější k napadení jsou nejstarší, bazální listy, na nichž se objevují skvrny nejdříve a bývají největší. Malé, kulaté, zpočátku tmavé, postupně blednoucí skvrny, které se postupně zvětšují až do velikosti 1,2–1,5 cm způsobuje Cercospora. Kolem skvrn se někdy vytvoří tmavší prstenec. Skvrny se mohou slévat a následně odumírat velké plochy listů, v konečné fázi jsou téměř celé listy světle hnědošedé a odumírají. Pokud se začnou vytvářet spory, střed skvrn ztmavne. Podobné skvrny, jen menší a světlejší tvoří i Ramularia armoraciae. Obě houby přezimují v infikovaných rostlinných zbytcích a za příznivých podmínek na nich vytvářejí spory, které jsou přenášeny větrem na nově se vyvíjející listy. Listové skvrnitosti mohou způsobit i houby Ascochyta a Septoria, které vytvářejí na skvrnách černé tečkovité plodničky - pyknidy. Ochrana proti původcům listových skvrnitostí je založena na důsledné likvidaci napadených zbytků listů, 2–3letém přerušení sledu, případně aplikaci fungicidů (účinná látka chlorothalonil či azoxystrobin).

Jen ojediněle je zaznamenáván výskyt padlí (Erysiphe cruciferarum).

Kořenové hniloby - Problémem, který se často projeví až po sklizni, je infekce houbami rodu Verticillium. Rostliny více či méně zaostávají v růstu, na průřezu kořenů je viditelný hnědý prstenec. Takto poškozené kořeny nelze využít k dalšímu zpracování. Verticillium dahliae je půdní houba přežívající zimu tzv. mikrosklerocii, která si udržují životnost několik let. Kořenové exsudáty podněcují jejich vyklíčení a klíční vlákno proniká do kořene a cévních svazků, které ucpává. Nedostatečné zásobování nadzemních částí vodou a živinami se projevuje zpomalením růstu, příp. vadnutím a žloutnutím listů. Optimální teploty pro rozvoj houby se pohybují mezi 20–30 °C, proto se symptomy objevují během léta a na podzim. Při zjištění výskytu houby je nezbytné přerušit pěstování křenu min. na dobu 3 let a nevysazovat na pozemku další druhy čeledě Brassicaceae.

Škody během vegetace, i po uskladnění, může způsobovat i původce bílé hniloby křenu - Sclerotinia sclerotiorum, dále Phoma lingam, původce suchých hnědých skvrn -korkovitost na kořenech. Silně napadené rostliny zaostávají v růstu, nejstarší listy vadnou, žloutnou a odumírají.

Na uskladněných kořenech se vyskytuje Botrytis cinerea či Penicillium spp.

Živočišní škůdci

Z živočišných škůdců křenu patří k nejvýznamnějším dřepčík křenový (Phyllotreta armoraciae). Po vyrašení nových listů může způsobit žírem velké škody. Černě zbarvený brouk s jedním širokým žlutým podélným pruhem na každé krovce dorůstá do velikosti 2,5–5 mm. Nápadné je rychlé odskakování brouků při vyrušení. Během roku se vyvine jedna generace. Od května kladou samičky vajíčka na řapíky listů. Nově vylíhlé larvy se do nich zavrtávají a minují je. Po zralostním žíru se larvy v půdě kuklí a od června se objevují noví brouci, kteří v půdě přezimují.

Na listech se vyskytují také kovově zeleně, modře až černě zbarvení brouci mandelinky řeřišnicové (Phaedon cochleariae) a P. armoraciae. Přibližně od května brouci vykusují dírky, zejména v srdéčkových listech. Samičky v květnu/červnu kladou vajíčka na řapíky a báze listů. Vylíhlé hnědé až špinavě zelené larvy s černou hlavou se přibližně 3 týdny živí na rubu listů a následně se kuklí v půdě. Koncem července a v srpnu se objevují noví brouci, jejich larvy opět poškozují listy a kuklí se. Běžně se vyskytují jen 2 generace za rok. V případě potřeby lze opakovaně aplikovat insekticidy proti žravému hmyzu.

Příznaky napadení křenu virem mozaiky tuřínu
Příznaky napadení křenu virem mozaiky tuřínu

Příznaky napadení bílou puchýřnatost křenu
Příznaky napadení bílou puchýřnatost křenu

Plíseň bělostná - Albugo candida
Plíseň bělostná - Albugo candida

Alternariová listová skvrnitost křenu
Alternariová listová skvrnitost křenu

Související články

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2020

15. 09. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 473x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2020

17. 08. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 719x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2020

14. 08. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 683x

Choroby a škůdci řepíku lékařského

03. 08. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 476x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail