BASF
BASF
BASF

AGRA

Choroby a škůdci muchovníku

22. 10. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 7660x

Muchovník (Amelanchier Medic., Rosaceae), jehož plody připomínají borůvky, je známý i pod označením indiánská borůvka. Pěstuje se nejen pro plody, především muchovník kanadský a muchovník olšolistý, ale i jako okrasná dřevina.

Varistar

Z původních míst výskytu v Severní Americe, např. A. alnifolia, A. arborea, A. canadensis, A. laevis, A. lamarckii aj., v Evropě (A. ovalis) a Asii (A. asiatica) se postupně rozšířil do ostatních částí světa. V současné době se pěstuje mnoho kulturních odrůd, s různě velkými a chutnými plody, rozmanitým tvarem a barvou listů či květů, habitem aj.

Plodem je červeně až fialově zbarvená malvice obsahující polyfenolické sloučeniny, minerální látky (Ca, K, Mg, Fe, Mn, N, P), vitamíny (A, C a E a skupiny B), vlákninu a pektin, organické kyseliny, karotenoidy a aromatické látky. Plody se konzumují syrové, lze je zpracovat na marmeládu, zavařovat, sušit či připravit z nich sirup, cider, víno aj.

Plody muchovníku mají léčivé antioxidační, protirakovinné, antidiabetické a protizánětlivé účinky, podporují imunitu, působí preventivně proti onemocnění žaludku. Využít lze i listy k přípravě čaje, který má příznivé účinky na trávicí ústrojí a detoxikaci organizmu.

Muchovníky jsou poměrně odolné dřeviny, ale občas se na nich objeví patogeny a škůdci.

Choroby

K nejčastějším patří padlí muchovníku (Phyllactinia mali, Podosphaera amelanchieris), které bývá většinou zaznamenáno až v druhé polovině vegetace. Patogen přezimuje myceliem v pupenech a na jaře porůstá nově se vyvíjející pletiva bělavým moučnatým povlakem. Padlí se rychle šíří ve fázi intenzivního růstu, zejména za teplého počasí a vyšší nebo střídavé vlhkosti vzduchu. Při silném napadení může docházet k zasychání listů i letorostů a celkovému oslabení dřeviny. V závěru léta se za příznivých podmínek mohou vytvářet tmavá, kulatá, asi 0,1 mm velká chasmothecia s vřecky a vřeckosporami, ale pro šíření a přezimování padlí nemají velký význam, protože houba infikuje pupeny hostitele již koncem června a v červenci. Pokud se padlí vyskytne již na jaře, je vhodné provést fungicidní ošetření.

Jen ojediněle se vyskytuje původce skvrnitosti listů muchovníku, houba Diplocarpon mespili (anam. Entomosporium mespili), která je naopak častým patogenem kdouloní (Cydonia) a hlohu (Crataegus). Obvykle až na podzim se na listech tvoří černé, tečkovité skvrny se žlutým lemem, v jejich středu se tvoří orgány nepohlavního stadia, tzv. acervuli, z nichž se po ovlhčení uvolňují konidie, které vyvolávají nové infekce. Infikovány mohou být i plody a větvičky. K vyvolání infekce je nezbytné dlouhodobé ovlhčení listů a teploty 10–20 °C. Při silném napadení může docházet k předčasnému opadu listů. Houba přezimuje v opadlých listech a v lézích na větvičkách, případně opadlých plodech. Ve většině případů je dostatečným opatřením likvidace opadlých listů, při silnějším napadení je možné provést fungicidní ošetření při otevírání listových pupenů a následně dvakrát v 10–14denních intervalech.

Chlorotickou skvrnitost listů muchovníku způsobuje Apple chlorotic leafspot virus (CLSV), který se přenáší rouby či očky odebranými z infikovaných bezpříznakových jedinců.

Muchovník je také hostitelem bakterie Erwinia amylovora způsobující bakteriální spálu. K infekci dochází především za teplého a vlhkého počasí, zejména v době kvetení, a infikovány jsou častěji později kvetoucí druhy. Symptomy napadení jsou značně variabilní, od zasychání květů a koncových částí výhonů až po nekrózy na větvičkách a lze je snadno zaměnit za napadení houbovými patogeny. V případě podezření na napadení bakteriemi E. amylovora je vhodné napadené části odstranit, dostatečně hluboko až do zdravé části výhonu, a následně rostlinu ošetřit měďnatým přípravkem. Potvrzení či vyloučení napadení muchovníku touto bakterií je ale možné pouze v diagnostické laboratoři.

Na odumřelém dřevě muchovníky se mohou objevit okrouhlá stromata houby káčovky lemované (Biscogniauxia marginata), která napadá oslabené a stresované dřeviny, zejména pokud po suchých letech následuje delší období s vysokou vlhkostí. Houba proniká do pletiv obvykle přes poranění a následkem jsou odumírající či zasychající vrcholky výhonů. Na výhonech jsou viditelné tmavé, podlouhlé léze a po odstranění kůry také červenohnědé zbarvení bělového dřeva. Kůra na napadených částech později praská, někdy se i svinuje, a pod kůrou jsou viditelné drobné plodničky připomínající hlavičky hřebíků. Pokud se takové poškození objeví, napadené výhony je nutné odstranit.

Škůdci

Mladé, bujně rostoucí sazenice jsou náchylné k napadení pidikřísky, zejména pidikřískem zemákovým (Empoasca pteridis) a pidikřískem zeleným (Empoasca flavescens). Okraje posátých listů žloutnou a hnědnou, čepele se deformují, případně dochází k potlačením růstu listů a terminálu. Přítomnost pidikřísků někdy prozradí bílé svlečky na rubu listů. V případě nutnosti lze od začátku do poloviny června provést ošetření insekticidy, pokud dochází k náhlým náletům z vojtěšky či jiných porostů, je možné ošetření opakovat.

V posledních letech se na muchovníku vyskytovala síťnatka Corythucha cydoniae. Následkem sání se na líci listů objevují nejprve bělavé tečkovité skvrnky, později listy žloutnou a hnědnou, silně posáté výhony mohou zasychat. Larvy i dospělci (cca 3 mm) charakteristickými síťovitými křídly sají na rubové straně listů a znečisťují ji hnědočernými výkaly. V případě potřeby je možné od poloviny května do poloviny července aplikovat insekticidy.

Padlí muchovníku
Padlí muchovníku

Padlí muchovníku - detail
Padlí muchovníku - detail

Skvrnitost listů muchovníku (Entomosporium mespili)
Skvrnitost listů muchovníku (Entomosporium mespili)

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail