Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Co ještě udělat, než přijde zima

12. 11. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 329x

Při mírném a teplém podzimu roste trávník ještě i v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí sekat ho nakrátko, při posledním podzimním sečení ho ponechte raději vysoký 5 cm a vyšší, aby byly lépe chráněny odnožovací uzly a kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím.

Proseeds

Co s trávníkem?

Při mírném a teplém podzimu roste trávník ještě i v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí sekat ho nakrátko, při posledním podzimním sečení ho ponechte raději vysoký 5 cm a vyšší, aby byly lépe chráněny odnožovací uzly a kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím. Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa.

Vyzimování trávníku

Nejběžnější a nejčastěji se vyskytující příčinou vyzimování trávníku je sněžná světlorůžová plísňovitost trav (plíseň sněžná; Monographella nivalis, Microdochium nivale). Na zastíněných plochách se zvýšenou vlhkostí a na lokalitách s déle ležící sněhovou pokrývkou se choroba vyskytuje pravidelně. V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená, mohou způsobit vyzimování trávníků také další houby rodu Fusarium.

Na některých lokalitách působí vážné škody vyzimováním také sněžná šedobílá (tyfulová) plísňovitost trav (paluška travní; Typhula incarnata), která může poškodit všechny druhy trav. K velmi náchylným patří především psineček tenký.

Mezi podmínky zvyšující napadení patří velmi pozdní výsev, neošetření (neposečení) před zimou, trávník se silnější vrstvou „stařiny“, nadměrné hnojení dusíkem, nedostatečné zásobení draslíkem a zásadité pH půdy.

Ochrana - v rizikových oblastech se doporučuje posečení a případně i provzdušnění trávníku na podzim vertikutátorem nebo vertikutačními hráběmi:

  • starší a namáhané (sešlapáváné) trávníky potřebují i radikálnější zásah, jímž je provzdušnění až do hloubky 10 cm, k tomu účelu slouží speciální vidle s dutými hroty nebo provzdušňovací válce;
  • nepřehnojovat dusíkem, lépe přihnojit draslíkem a sírou a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností.

Nově založené trávníky přihnojíme vyzrálým kompostem.

Na počátku zimy se doporučuje na rizikových plochách i chemické ošetření fungicidem na plísňovitost trav Heritage.

Sněžná světlorůžová plísňovitost trav (plíseň sněžná)
Sněžná světlorůžová plísňovitost trav (plíseň sněžná)

Po opadu listí zkontrolujeme stromy

Na holých větvích často objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru. U starších stromů mohou, díky pokračujícímu suchu prosychat větve i celé stromy. Pokud je nechcete ponechat jako dekoraci - nechat ho obrůst, například plaménkem, přísavníkem, břečťanem nebo ho ozdobit jako stojan na krmítko pro ptáky, tak je odstraňte.

Mechanické poškození stromu
Mechanické poškození stromu

Úklid spadaného listí

Typickou podzimní prací na zahradě bývá úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě další ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany jsou proto všechna preventivní opatření.

Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitost jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Choroba přezimuje na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadlých listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem spadaných listů roztokem močoviny, pro urychlení jejich rozkladu. Obdobná situace je i u strupovitosti hrušní (Venturia pirina).

Další z chorob, která se velmi často a ve značné intenzitě vyskytuje, je skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii). Tato choroba postihuje třešeň, višeň, mahalebku, rovněž se vyskytuje na slivoni, meruňce, broskvoních a dalších příbuzných okrasných i divoce rostoucích dřevinách. Velmi náchylné jsou některé odrůdy višní. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory.

U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje závažná choroba hnědnutí listů ořešáku (antraknóza ořešáku; Gnomonia leptostyla), a tak lze pokračovat skoro u všech ovocných i okrasných druhů.

Spadané listí na podzim shrabeme a kompostujeme
Spadané listí na podzim shrabeme a kompostujeme

Listí patří do kompostu

Listí se běžně používá k výrobě kompostu nebo jako tepelná izolace k ochraně rostlin před mrazem a ořechové listí i jako repelent proti hlodavcům (cibuloviny, nové výsadby citlivějších dřevin aj.). Je vžitá tradice, že listí napadené chorobami se většinou pálí nebo vyhodí do nádoby na odpad, podobný osud rovněž postihne i listí ořešáku (dubu), protože se traduje, že je pro vyšší obsah tříslovin ke kompostování nevhodné (škodlivé). Vyšší obsah tříslovin jen trochu zpomaluje rozklad a zvyšuje kyselost vzniklého kompostu (kyselý humus je vhodný pro rododendrony a vřesovištní rostliny, rybíz, jahody atd.). Pokud však není listí napadeno některou karanténní chorobou (např. bakteriální spála růžokvětých), nemusíme se bát jej kompostovat.

Pro urychlení rozkladu (případně otupení kyselosti) však přidáme při zakládání kompostu k listí trochu mletého vápence, nejlépe dolomitického (obsahuje kromě vápníku i hořčík) a kompost kvalitně překryjeme 8–10cm vrstvou zeminy, abychom na jaře zabránili případnému úniku zárodků onemocnění z nerozložených listů. Můžete také použít dle návodu některý z prodávaných „urychlovačů kompostů“. Kvalitně založený kompost z různého organického materiálu však žádný urychlovač nepotřebuje. Nejlepší urychlovač, který nic nestojí, je při zakládání jej „naočkovat“ vhodnou mikroflórou přidáním kvalitního zralého (loňského) kompostu. Při zakládání kompostu jenom z listí je vhodné přidat pro urychlení trochu dusíku optimálně ve formě granulí (nebo roztokem) močoviny (nepřehnojit). To funguje na stejném principu jako granulovaný hnůj.

Kompostováním organický odpad změníme na užitečné kvalitní organické hnojivo. Ušetříme tak výdaje za odvoz odpadu i za nákup hnojiva a svým podílem přispějeme také k ochraně životního prostředí.

Zakládání kompostu

Podzim je nejvhodnějším obdobím k založení nového kompostu. Při jarním tání totiž dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teplotě k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného na podzim a přes zimu. Správný kompost je plný živých organizmů, takže má vlastní biorytmus. Rozklad (tlení) organických zbytků a jejich přeměna na kompost probíhá rychle, pokud jsou dostatečně vlhké, mají přístup vzduchu a obsahují přiměřené množství živin pro drobné živočichy a mikroorganizmy (bakterie, plísně, žížaly a další půdní organizmy), které zbytky postupně rozkládají.

Vhodné místo pro kompost je v polostínu, pod vyšším stromem. Do kompostu patří jen organický odpad, tedy zbytky zeleniny, ovoce, vaječné skořápky a zahradní odpad - listí, podrcené větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva aj. Nepřítomnost vzduchu (přemokření) a sucho proces přeměny zastavují. Správný poměr vzduchu a vlhkosti v kompostu podpoříme smícháním jemného zeleného materiálu, jako je posečená tráva či kuchyňský odpad ovoce, zeleniny, vlhké listí s hrubým materiálem, například nasekanými, nadrcenými větvemi, pilinami aj. zhruba v poměru 3:1. Optimální je jednotlivé složky pravidelně vrstvit.

Základ kompostu tvoří asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin. Druhou vrstvou je promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti) nebo listí. Také můžeme přidat (podle kyselosti tlející hmoty) mletý dolomitický vápenec a pro urychlení kompostování dusíkaté hnojivo. A „naočkujeme“ ho vhodnou mikroflórou přidáním kvalitního zralého kompostu. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a listí atd. až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1 m s půdorysem 1×1–2 m) nebo kompostéru. Vrch kompostu udržujeme mísovitý, aby voda nestékala po bocích, ale vsakovala se dovnitř. Kompost nesešlapáváme, musí být vzdušný, aby mohlo probíhat tlení.

Původní starý kompost na podzim přeházíme (masu nabíráme vidlemi z boku, ukrajujeme ji) přes hrubé síto a nezetlené zbytky, stonky, větvičky přidáme k novému kompostu. Zralý kompost, v němž už nerozeznáváme původní materiál, z kterého vznikl, je vhodným hnojivem pro všechny rostliny na zahradě a můžeme ho přimíchat i do substrátu pro rostliny v nádobách. Pokud chceme kompost používat pro vřesovištní (vápnobojné) rostliny, nesmíme ho nadbytečně hnojit vápnem či vápencem.

Klasický kompost můžeme vyměnit za kompostér, který na zahradě vypadá úhledněji.

V otevřených kompostech lépe prosychá zvláště vlhčí materiál (např. mokrá tráva ze sekačky, která se navrství se sušším materiálem apod.). Nevzniká v nich tedy zbytečné množství zapáchající tekutiny jako v uzavřených kompostérech. Plastové uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci stěn a díky větracímu systému urychlují průběh kompostování. V letním období při vhodném vrstvení organického materiálu může být kompost zralý i za 4 až 6 týdnů. Mají jednoduché odklopné víko a plní se shora.

Volný kompost
Volný kompost

Kompostéry
Kompostéry

Nákup ovocného stromku

V zahradnictvích nekoupíte prostokořenné ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete většinou na jaře mezi březnem a květnem nebo na podzim většinou v říjnu a listopadu. Čím dříve ovocný stromek na podzim vysadíte, tím lépe se ujme. Při suchém podzimu je budete muset i zalévat. Zde je potřeba podotknout, že prostokořenné školkařské výpěstky určené k uvádění do oběhu se mohou odlisťovat, sklízet a expedovat až po ukončeném uznávacím řízení, tj. koncem září. Na podzim bývá také většinou i větší výběr.

Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou a v zimě (pokud nezamrzne) využijí vláhu ze sněhu a ihned na jaře začínají regenerovat. Pouze u některých teplomilnějších druhů - zejména u broskvoní, mandloní, případně i meruněk - je vhodnější odložit výsadbu až na jaro, aby je mrazivější zima nepoškodila.

Není vhodné nakupovat neuznané a neoznačené školkařské výpěstky na tržištích a při příležitostném prodeji od různých prodejců neposkytujících dostatečné garance. U každého kvalitního certifikovaného (C - certified seed) ovocného výpěstku se sleduje biologická kvalita (pravost druhu a odrůdy) i pěstitelská kvalita výpěstků. Musí být označen návěskou - uznaná sadba, která udává stupeň biologické kvality. Ovocné výpěstky mohou být případně označeny i jinou návěskou - tzv. konformní CAC materiál (conformis agraria communitatis). Zde se většinou sleduje jen pěstitelská kvalita výpěstků. Konformní rozmnožovací materiál (CAC) musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti; zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. A při uvádění do oběhu musí být vždy také označen názvem druhu a odrůdy.

Návěska by měla být vyplněna ve všech kolonkách, včetně registračního čísla dodavatele. Nové konformní CAC návěsky mají žlutou barvu. Prodej ovocných stromků bez návěsky zákony nepovolují a může jít o rizikový materiál z hlediska přenosu chorob a škůdců, bez původu odrůdy a záruky. U nekvalitního výpěstku je málo pravděpodobné, že se dočkáte kvalitní sklizně a ještě si můžete „obohatit“ pěstované plodiny o nové choroby (případně i škůdce), které jste zatím neměli. Nejlépe je nakupovat stromky přímo v ovocné školce nebo v zavedených odborných prodejnách.

Některé, většinou dovážené výpěstky jsou označené krásnou pestrobarevnou návěskou, ale ta ještě nezaručuje kvalitu daného výpěstku.

Výsadba ovocného stromku

Při nákupu stromků dejte přednost výpěstkům s bohatěji vyvinutými kořeny a dávejte pozor, aby neměly zaschlé kořeny nebo poraněný kmínek.

Před výsadbou namočíme kořeny na jeden den (ne déle, aby nezačaly zahnívat) do vody, lépe se pak ujmou. Nikdy stromky nesázejte do zmrzlé půdy. Stromek byste neměli při sázení „utopit“, tj. sadit hlouběji, než byl pěstován ve školce. Pouze keře můžete zasadit o něco hlouběji (5–10 cm), než se pěstovaly v ovocné školce (lépe zakoření a lépe větví). Před výsadbou zakraťte zalomené či jinak poškozené kořeny ostrými nůžkami. Rovněž korunku je vhodné zakrátit přiměřeně velikosti kořenů. U peckovin větší ranky zatřete stromovým balzámem, stepařským voskem nebo akrylátovou barvou.

Na výsadbu postačí vykopat jámu o něco větší, než je velikost kořenů a nezapomeňte nakypřit dno. Na dno vykopané jámy přidejte trochu dobře uleželého kompostu. Nikdy ne čerstvý hnůj, který může způsobit zahnívání kořenů. Po výsadbě stromek důkladně zalijeme. Pro ukotvení vysázeného stromku a rychlejší zakořenění je vhodné zarazit před výsadbou do jámy pevný opěrný kůl. Nezarážejte ho dodatečně až po výsadbě, aby jste nepoškodili stromku kořeny. Životnost kůlu prodloužíte, když ho několik dnů máčíte (impregnujete) v roztoku modré nebo zelené skalice nebo spodní konec opálíte nad ohněm. Vysazené stromky, pokud nejsou v dobře oplocené zahradě, chraňte proti okusu zvěří vhodnými chrániči.

Reklamace a záruky upravuje speciální zákon č. 219/2003 Sb. - o oběhu osiva a sadby v platném znění novelizovaný zákonem č. 295/2017 Sb.

Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

Ochrana proti ohryzu stromů

Sady a zahrádky v blízkosti polí a lesů často ohrožují nevítaní návštěvníci, zajíci nebo vysoká zvěř. Už na podzim, ale hlavně jakmile napadne sníh, ohryzávají kůru stromů. Ohrožené jsou zejména mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jednoduché oplocení někdy není dostatečnou ochranou. Proto je dobré dát na každý ohrožený stromek chránič z drátěného pletiva, plastu nebo ho obvázat chvojím. Odřezané čerstvé větvičky upevněné na stromcích by měly odvést počáteční zájem a současně upozornit na „škodnou“ v zahradě. Chrániče mají být tak vysoké, aby chránily i před zajícem, který se vzpřímí na zadních nohách. Když je vrstva sněhu vyšší, dokážou zajíci poškodit i dolní větve zákrsků. Mladé stromky můžete také preventivně ošetřit repelentním přípravkem proti okusu a ohryzu zvěří Morsuvin, Cervacol aj.

„Okroužkování“ mladých stromů mohou způsobit i přemnožení hraboši polní. Hraboš polní je především známý svými škodami v zemědělských plodinách, ale škody vznikají i v sadech a v lesních výsadbách. Hraboš polní ohryzává kůru dřevin (po obvodu) na nadzemní části kmínku a kořenový krček (cca 5–20 cm od povrchu půdy), na zatravněných pásech, pod mulčem, případně je-li souvislá sněhová pokrývka. Vznik škod bývá zvláště zapříčiněn zanechanými a neošetřenými pruhy trávy mezi řadami stromků či na podzim neodstraněným vyšším organickým mulčem (např. z posekané trávy). K poškození také může dojít při větším množství slehlého sněhu, který je chrání před predátory a zabraňuje jim v přístupu k přirozené potravě. Ochranou je nenechat hraboše během roku přemnožit a před příchodem zimy omezit jejich počty, např. položením povolených otrávených nástrah - Ratron ST aj. Při pokládání nástrah je nutno přesně dodržovat přiložený návod k použití.

Ochrana stromku
Ochrana stromku

Zimní ohryz jabloní
Zimní ohryz jabloní

Zimní ohryz lze přemostit rouby
Zimní ohryz lze přemostit rouby

Podzimní ošetření ovocných stromů

V době vegetačního klidu jsou peckoviny citlivé k napadení korovými nekrózami klejotokem (napadení dřevních částí stromů bakteriemi a houbami) a následnému odumírání větví nebo i celých stromů. Proto je vhodné předejít v tuto dobu jakémukoliv mechanickému poškození, které je vstupní branou tohoto ochoření. K poškození může dojít řezem, silným větrem, prasklinkami po silnějších mrazech a v rizikových vlhčích oblastech i rankami po opadaných listech.

Proto se na podzim po opadu většiny listů provádí v rizikových (vlhčích, mlhavých) oblastech ošetření mědnatými přípravky: Flowbrix, Cuproxin progress, Champion 50 WP, Kuprikol 50 aj. se smáčedlem. V předjaří (pokud se oteplí a trvá vlhké sychravé počasí) je vhodné ošetření před rašením zopakovat. Toto ošetření významně sníží i výskyt klejotoku a u broskvoní podstatně sníží jarní infekční tlak kadeřavosti broskvoní a u slivoní napadení pupenů suchou skvrnitostů listů peckovin. Na rizikových lokalitách se toto ošetření rovněž doporučuje i u jádrovin.

Klejotok
Klejotok

Maliník

Některé vysazované odrůdy jsou v některých lokalitách silněji poškozovány didymelovým odumíráním maliníku, jehož původci jsou dva druhy hub Didymella applanataLeptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně. Menší škody může choroba způsobovat i na ostružiníku. Zatímco houba D. applanata parazituje jen v povrchových vrstvách kůry výhonků, houba L. coniothyrium jako typický parazit ran, který proniká přes lýko a dřevní část cévních svazků až do dřeně. Způsobuje tak odumírání bočních i hlavních výhonů maliníků a ostružiníků a je proto škodlivější. Tato choroba se vyskytuje především na těžkých a vlhkých půdách a ve starších a zahuštěných (zastíněných) výsadbách. Napadá listy a zejména mladé výhony (letorosty), na jejichž bázi se objevují fialově hnědé různě ohraničené skvrny. Náchylnost jednotlivých odrůd je rozdílná. Napadené výhony mají v příštím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj houby letorosty předčasně, často již na začátku sklizně zasychají a mohou se i vylamovat.

Chemická ochrana je jen částečně účinná, proto jsou důležitá preventivní opatření: vhodné osluněné stanoviště, zejména optimální hustota porostu a vyrovnaná výživa - nepřehnojovat dusíkem, čistota a vzdušnost porostu, také včasná obměna porostu a mulčování. Již na podzim, nejlépe ihned po ukončení sklizně, proveďte odstranění odplozených, napadených a zahušťujících výhonů. Prosvětlením porostu také snížíte relativní vlhkost vzduchu a omezíte tak podmínky infekce. Na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést ošetření preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby. Fungicidy Merpan WP, Score 250 EC, Signum nebo Switch se ošetřuje na jaře při výšce nových letorostů 20 cm nebo při prvních symptomech choroby. Ošetření se podle ohrožení porostů 2–3x opakuje v intervalu 7–10 dní.

Didymelové odumírání maliníků
Didymelové odumírání maliníků

Neopadavé dřeviny

Stálezelené jehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem staršího jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme (pokud je suchý podzim) v přípravě na zimu vydatnou závlahou ještě dřív, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Také rododendrony podobně jako i další listnaté stálezelené dřeviny potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku. Je to ochrana před vyschnutím, které se na jaře často nesprávně hodnotí jako poškození mrazem.

Rododendrony potřebují dostatečnou zálivku
Rododendrony potřebují dostatečnou zálivku

Růže

Keře chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží, nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Růže ohýbáme každý rok na stejnou stranu. Pokud je už nemůžeme ohnout, tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněné místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zkrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře.

Proč zimu některé rostliny na zahradně nepřežijí

Všechny naše listnaté dřeviny se na zimu začínají připravovat již koncem léta. Zpomalují a ukončují růst a dochází k vyzrávání dřeva. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. Pokud ještě chceme na podzim přihnojovat, tak jenom draslíkem a případně fosforem, tyto živiny napomáhají vyzrávání. Naopak v žádném případě již u opadavých dřevin nehnojíme dusíkem, který podporuje prodlužovací růst. Zejména to platí u zajímavých dovážených druhů, které si na doporučení zahradníků zasadíme, ale i přes jejich ujištění, že jsou mrazuvzdorné, většinou na mnoha lokalitách již na jaře nevyraší. Pokud jsou označeny jako mrazuvzdorné s uvedením mrazu, který ve své domovině běžně snášejí, ještě neznamená, že přežijí naši zimu.

Zimovzdornost nelze zcela zjednodušit jen na odolnost rostliny vůči mrazu, neboť zimovzdornost ovlivňují i podmínky stanoviště, vlastnosti samotné rostliny, a také vlhkost a schopnost půdy zadržovat vodu v průběhu zimy. Z vlastností rostlin je pak nejdůležitější to, jak se dokáže daný druh přizpůsobit samotnému období vegetačního klidu a rovněž to, z jakých klimatických podmínek je původem. Všechny tyto faktory působí na danou rostlinu společně.

Je třeba vědět, že je rozdíl mezi zimovzdornými a mrazuvzdornými rostlinami. Ty mrazuvzdorné většinou přežijí naši zimu jedině za předpokladu, že jsou v relativním suchu a pro kaktusy a sukulenty platí dokonce to, že musí být v naprostém suchu. Tyto (jenom) mrazuvzdorné druhy se totiž nezbaví před nástupem zimy přebytečné vody obsažené v rostlinných pletivech, ta je po zmrznutí doslova roztrhá. Ty odolnější většinou zase dorazí naše předjaří s pozdními dubnovými či květnovými mrazíky. Proto mnohdy nemusí být viníkem mráz, jako spíše vysoká vlhkost, která je pro většinu našich zim typická. Dále to může být i pozdní výsadba, kdy rostlina již nestačí do zimy dobře zakořenit. Jednou za čas mohou přijít i extrémní mrazy, které mohou poškodit i naše domácí i adaptované druhy. Pokud nechceme být na jaře zklamaní, musíme s tím počítat. U choulostivějších druhů a podzimní výsadby se musíme postarat o vhodnou ochranu zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu.

Choulostivější trvalky většinou nepřežijí naše chladné a vlhké zimy. Ale překvapivě dobře odolávají i nízkým teplotám, pokud není příliš vlhká půda. Pro tyto druhy je půdní pokrývka s listím ideální zimní ochranou. Listy nejen izolují půdu od pronikajícího chladu, ale působí i jako přirozená ochrana před přílišnou vlhkostí.

Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro méně odolné dřeviny platí, že je před zimou nikdy neřežeme. To uděláme na jaře až po vyrašení pupenů. Na podzim také nestříháme duté stonky trvalek a suchá stébla okrasných travin. Většina pochází ze suchých oblastí a podobně jako mnohým skalničkám jim vadí zimní vlhkost. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a tam podpoří zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu. Proto jim svažte stébla s listy, aby se nepoškodil střed trávy a choulostivější druhy obložte chvojím. Pod něj můžete dát také spadané listí (nejlépe z ořechu - to odpuzuje hlodavce) a zatěžkejte je. V místech, kde je lokálně větší výskyt myší a hraboše polního, aplikujete do nor nebo jedových staniček jedovaté nástrahy, aby vám nepoškodily cibuloviny, zakryté choulostivější druhy a při vyšší sněhové pokrývce i mladé výsadby dřevin.

Aby rostliny v nádobách na balkoně či terase přežily zimu

Při výsadbě rostlin do nádob se často bere jako samozřejmost, že si poradí i se specifickými podmínkami během zimy a případné nízké teploty je nezničí. Pokud se mrazy opakují nebo trvají delší dobu, málokterá rostlina v takovém prostředí zimu přežije.

Rostliny pěstované v mobilních nádobách se v zimě bez naší pomoci neobejdou. Pokud přes sezonu pěstujeme v nádobách vzácnější subtropické dřeviny, musíme je před zimou uklidit. Nejlépe na místo s teplotou těsně kolem nuly. Obvykle na prosklenou verandu, do prosvětlené garáže či světlého sklepa a nebo do nevytápěné zimní zahrady. Olivovník, fíkovník, datlovník, granátové jablko, citrusy, vavřín a další pěstované druhy mráz v naší zimě nevydrží. Nedostatek světla snášejí lépe než mráz a sucho. Fíkovník, granátové jablko a další opadavé druhy to při nízké teplotě než na jaře obnoví růst, přečkají i beze světla. S nedostatkem světla se v zimě rostliny vyrovnají lépe než s nedostatkem vody a promrzáním nádoby. Ale dejte si pozor, pokud jsou umístěné v podmisce, aby jste je zbytečně nepřelili, mohly by jim zahnívat kořeny. Stačí, když udržujete zeminu jen mírně vlhkou.

Nepříznivé počasí v kombinaci se stísněnými podmínkami pro růst (kořeny se nemohou volně rozrůst) nedělají dobře ani odolnějším rostlinám. Jestliže necháte dřeviny pěstované v nádobách, které zasázené v zemi běžně naši zimu na venkovním stanovišti bezproblémově přežívají, venku na nechráněné terase a balkóně, kde mrzne a nijak je neochráníte, nádoby promrznou. A s nimi promrzne i zemina a nechráněné kořeny rostlin zmrznou, protože ty bývají na pokles teplot nejcitlivější. Poškozené části kořenů zásobující rostlinu vodou a živinami začnou odumírat a rostliny postupně uhynou. Následky většinou nejsou viditelné okamžitě. U stálezelených rostlin to většinou poznáte až v předjaří nebo i později, kdy už bývá na záchranu pozdě. Proto přípravu nádobových rostlin v tomto období nepodceňujte. Není to ani moc složité, ani časově náročné.

Pokud máte zahradu, je zazimování poměrně jednoduché. Ponoříte rostlinu i s nádobou na cca 12 hodin do vody, poté ji i s keramickým květináčem zapustíte hlouběji do země. I s části kmínku, která je v nádobě již nad zeminou. Před zapuštěním rostliny s nádobou prolijeme i jámu vodou a po zahrnutí zeminou znova. Vrchní vrstvu bude tvořit kompost a nakonec ještě přihrneme kolem takto dočasně vysazené rostliny listí či chvojí. Je též možné smíchat listí s kompostem, případně lze použít i jiný vhodný krycí mulč.

Pokud je ale rostlina v plastové nádobě, která vodu nepropouští ani nepřijme, bude to se zálivkou trochu problematické. Proto musíme rostlinu nejprve opatrně z nádoby vyjmout a dále pokračujeme jako u rostliny s keramickým květináčem. Na jaře rostlinu znovu do (nejlépe o něco větší) plastové nádoby opět zasadíme. Nezapomeňte je v zimě kontrolovat a podle potřeby i zalévat.

Pokud tuto možnost nemáme, musíme je zimovat jiným způsobem. Není to ani moc složité, ani časově náročné. Zazimování nádobových rostlin můžete tepelně zaizolovat zevnitř nebo zvenku. Varianta s vnitřní izolací představuje účinné a zároveň estetické řešení, kdy se izolační materiál vkládá do vnitřního prostoru nádoby. Výhodou této technologie je nenápadnost. Na chráněných balkónech a terasách, kde zimní teplota jen mírně klesá pod 0 °C, postačí, když pro výsadbu těchto rostlin použijete tepelně upravené květináče nebo je umístíte do izolační okrasné nádoby a povrch zeminy pokryjete vláknitou rašelinou, borkou. Tyto nádoby celoročně chrání kořeny vysazené rostliny. V zimě před promrznutím a v létě na slunném stanovišti před přehřátím kořenů.

Pro méně pohledné zateplení použijte větší nádoby, bedýnky, které zateplíte polystyrénovými deskami o minimální tloušťce 20 mm. Hodí se především při použití nádob pravidelných hranatých tvarů. Desky se nařežou na přesný rozměr a přitisknou k vnitřní straně stěn. Jako tepelná izolace dna poslouží drenáž z borky nebo keramzitu. Máte-li pocit, že izolace není dostatečná, její účinnost můžete zvýšit tím, že jak polystyrén, tak drenáž překryjete vrstvou silné geotextilie. Ta zároveň přefiltruje zálivkovou vodu stékající z výsadbového substrátu, takže nedojde k zanesení drenáže jemnými částicemi, čímž se výrazně prodlouží její životnost. Vrchní část se doporučuje zasypat až k okrajům nádoby mulčem, vláknitou rašelinou, borkou aj., takže se bude v nádobě udržovat stabilnější teplota a zároveň se omezí hluboké promrzání i z horní části. Na tento způsob zazimování je však třeba myslet již při výsadně rostlin, neboť do značné míry ovlivňuje výběr pěstební nádoby. Pokud totiž zvolíte vnitřní zazimování, musíte počítat s tím, že sice rostliny spolehlivě ochráníte, ale zároveň zabere poměrně dost místa.

Zazimování zvenku - toto jednoduché avšak méně účinné řešení se často používá u malých květináčů nebo tam, kde by bylo dodatečné zazimování pomocí polystyrenových desek náročné. Pak dobře poslouží geotextilie o minimální plošné váze 300 g/m2, několik vrstev juty či netkané textilie, papírový pytel nebo třeba bublinková folie. U všech materiálů ovšem pamatujte, že se u kmínku rostliny musí ponechat volný prostor pro zálivku a přístup vzduchu k půdě. Jutové nebo papírové pytle můžete u kmínku svázat, protože jsou prodyšné. Před zálivkou je stačí pouze rozvázat. Bublinkovou folii používejte spíše na izolaci po obvodu nádoby, povrch výsadby je stejně jako v předchozím případě vhodnější dostatečně až k okrajům mulčovat vláknitou rašelinou či borkou, která omezí promrzání nádoby od povrchu.

Aby jste riziko vymrznutí výsadeb eliminovali co nejvíc, přesuňte nádoby pokud možno na dobře chráněné stanoviště, například ke zdi domu, která výrazným způsobem kladně ovlivňuje okolní mikroklima především za slunečného počasí. Pamatujte na to, že nízké teploty nebývají pro rostliny v nádobách jedinou hrozbou, stejně rizikové je také sucho, které je nebezpečné o to více, že bývá spojeno i s poklesem teplot. Rostliny vysazené v nádobách proto v době, kdy půda rozmrzne, pečlivě zalijte, tím předejdete dalšímu riziku odumírání kořenů a později i celé rostliny.

Mišpuli japonskou v nádobě je třeba přes zimu ochránit
Mišpuli japonskou v nádobě je třeba přes zimu ochránit

Jalovec v nechráněné nádobě nepřežil zimu
Jalovec v nechráněné nádobě nepřežil zimu

Ochranou před mrazy na zahradě je i živý plot

Počasí je faktor, který nedokážeme výrazně ovlivnit. Máme však možnost chránit se alespoň částečně před jeho nepříznivými vlivy. Například vliv větru na rostliny v zahradě můžeme podstatněji omezit i vhodně vysazeným živým plotem, který dokáže snížit jeho rychlost až o 60 %. Účinnost ochrany závisí na výšce a hustotě plotu. Podzim je vhodná doba k jeho výsadbě.

Hustou stěnu vytvoříme při pravidelném ošetřování například i z nenáročného ptačího zobu (Ligustrum), habru (Carpinus), buku (Fagus) nebo hlohyně (Pyracantha). Živý plot je dekorativní i na podzim - ptačí zob černými bobulemi, habr a buk podzimním zabarvením listí. Všechny chrání před větrem i v zimě, protože větší část listů na dřevině zůstane.

Správný živý plot má být košatý a hustý, čehož docílíte jedině pravidelným střihem. Dřeviny, které se používají na živý plot, řez snáší dobře. Ostříhat ho můžete v podstatě kdykoliv, kromě období letních veder, kdy dříve zastíněné letorosty by popálilo slunce a mohly by zasychat. Po řezu je navíc vždy vhodné provést zálivku, a to i u suchomilných druhů. Živé ploty je třeba stříhat do kónického tvaru tak, aby koruna byla o něco užší než spodní část keře. Tam kde hnízdí ptáci, je tvarujeme, nejlépe během srpna (až ptáci vyvedou mladé). Čím rychleji plot roste, tím dříve a častěji ho seřezáváme. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony při rašení, když právě nemrzne (rány po řezu mohou omrznout).

Jehličnaté ploty rostou poněkud pomaleji, ty stačí většinou stříhat jednou do roka, optimálně v srpnu. Před zimou (zvláště, když je suchý podzim) je vhodné jehličnany a stále zelené ploty dobře zalít ještě předtím, než půda promrzne. Kořeny keřů je vhodné přikrýt vrstvou mulčovací kůry (ve výšce alespoň 7 cm), ta zabraňuje růstu plevelů, chrání kořeny před mrazem a půdu před vysušením.

Živý plot chrání před větrem
Živý plot chrání před větrem

Stříhaný živý plot
Stříhaný živý plot

Označování rozmnožovacího materiálu, aktuální informace ÚKZÚZ:

https://eagri.cz/public/web/file/658964/Oznacovani_certifikovaneho_RM_trvalych_kultur_navrh_Dob.pdf

https://eagri.cz/public/web/file/658966/Oznacovani_CAC_trvalych_kultur_a_dle_3d___Dob.pdf

https://eagri.cz/public/web/file/658964/Oznacovani_certifikovaneho_RM_trvalych_kultur_navrh_Dob.pdf

https://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/trvale-kultury/aktualni-informace/

Související články

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2021/22 v Čechách a výhled na jaro 2023

01. 12. 2022 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 103x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2022

15. 11. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 188x

Invazní škůdci a původci chorob v Česku

01. 11. 2022 Ing. Michal Hnízdil a kolektiv sekce osiv, sadby a zdraví rostlin; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ochrana obecně Zobrazeno 708x

Regulace růstu řepky olejky před zimou

11. 10. 2022 Ing. Eva Plachká, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 525x

Prezentace výzkumu na české a slovenské konferenci o ochraně rostlin

03. 10. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 268x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail