Doporučení k jarnímu ošetření řepky ozimé - insekticidy, regulace a fungicidy

16. 03. 2016 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Jan Vašák, CSc., Ing. Juraj Béreš; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 7864x

Minulé jaro jsme pozorovali velmi nízké a rozvleklé nálety škůdců. Nízký výskyt byl způsoben kombinací mokrého září 2014 a mírné zimy. Je-li podzim deštivý, škůdci se na poli „utopí“. Jak také uvádí prof. Kocourek z VÚRV v Ruzyni, při mírné zimě škůdci nehibernují, prodýchají své zásoby (tukové tělísko), jsou oslabení a často podléhají plísním a dalším chorobám. Kombinace těchto okolností způsobila, že jsme loni na jaře ušetřili jeden někdy i dva insekticidy. Vlivem chladného jara (Velikonoce studenější než Vánoce) byly nálety velmi rozvleklé a bylo problematické stanovit přesný termín postřiku. Letošní rok se odlišuje suchým podzimem a zimou, která bude asi teplotně také nadprůměrná, ale ne tak teplá jako ta loňská. Proto i výskyty škůdců lze očekávat vyšší.

Škůdců bude letos více

Účinně zasáhnout proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkům nebývá většinou problém. Důležitý je správný termín aplikace.

U stonkových krytonosců se řídíme žlutými Mörickeho miskami. Práh škodlivosti jsou 3 brouci na 1 misku za 3 dny, bez ohledu na to zda se jedná o krytonosce řepkového či čtyřzubého. Ošetřujeme v době obnovy zeleně až počátkem prodlužování, vždy do 3 dnů po teplotách nad +8 až +10 °C (dle nové metodiky již při teplotách nad +6 °C), zhruba v době květu zlatice (Forsythia suspensa). Většinou se tato aplikace kombinuje s druhou dávkou dusíku v DAMu. Vhodné jsou insekticidy s delší dobou účinku chlorpyrifos + cypermethrin (Nurelle D), chlorpyrifos + beta-cyfluthrin (Viking), thiacloprid + deltamethrin (Proteus 110 OD) či samotný thiacloprid (Biscaya 240 OD, Bariard, Ecail Ultra) nebo acetamiprid (Mospilan 20 SP) aj. V případě rozvleklého jara s nejistým startem a stále se vracející zimou, je nejlepším řešením volba levného pyretroidu s účinnými látkami: alpha-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, gamma-cyhalothrin, lamda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin (např. Cyperkill, Decis, Fury, Karate, Nexide, Rafan, Rapid, Vaztak a řada dalších) nebo ze skupiny difenylů jako je etofenprox (Trebon OSR). Razantnější přípravky s delší dobou účinku (typu chlorpyrifos, thiacloprid, acetamiprid aj.) si necháme až pro pozdější postřik na jistotu. Ochrana proti stonkovým krytonoscům je základem i ochrany proti chorobám (graf 1). Platí, že nejlepší fungicid = dobrý insekticid.

Graf 1: Podíl zdravých rostlin řepky (v %) v závislosti na systému ošetření proti stonkovým krytonoscům (Vašák a kol. 2000)

Nálety stonkových krytonosců sledujeme na lepových deskách a v Mörickeho miskách

Při náletu blýskáčka (1 brouk na květenství ještě kryté listy) volíme thiacloprid + deltamethrin (Proteus), samotný thiacloprid (Biscaya, Bariard, Ecail Ultra) či acetamiprid (Mospilan) nebo organofosfát s účinnou látkou malathion (Fyfanon 440 EW). Vybírat můžeme i z celé řady pyretroidů typu cyhalothrin, cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin a jim podobných přípravků. V rámci antirezistentní strategie je vhodná orientace na insekticidy s odlišnými účinnými látkami (indoxacarb - Avaunt 15 EC, malathion - Fyfanon 440 EW, tau-fluvalinate Mavrik 2 F, pymetrozine - Plenum, esfenvalerate - Sumi-Alpha 5 EW, etofenprox - Trebon OSR aj.). Blýskáčků nám soustavně ubývá, přesto však mohou být v některých oblastech s výskytem rezistentních populací s tímto škůdcem problémy.

V této fázi škodí blýskáček nejvíce

Proti škůdcům šešulí (bejlomorka kapustová, krytonosec šešulový) je nejúčinnější ochrana ve fázi žlutých poupat, tedy asi 3–5 dnů před květem. V tomto termínu můžeme současně dát tank-mix fungicidu (např. Acanto, Amistar, Pictor nebo novější Propulse a Symetra) se silnými insekticidy (typu chlorpyrifos, thiacloprid, acetamiprid aj.) účinnými i za vyšších teplot. Vhodné jsou i mixy systemických přípravků (thiacloprid, acetamiprid) spolu s pyretroidy. V době květu řepky pak volíme pro včely bezpečné přípravky (Alfametrin, Bariard, Biscaya, Calypso, Decis, Ecail Ultra, Fury, Karate Zeon, Kaiso Sorbie, Karis, Markate, Mospilan, Nexide, Poleci, Proteus, Rapid, Sumi Alpha a Vaztak). Aktuální přehled použitelných insekticidů je uveden v Katalogu přípravků na ochranu rostlin 2016, který vydává Agromanuál. Většina insekticidů ale ztrácí účinky za slunečního svitu a při teplotách nad + 20 °C. Delší účinnost si zachovávají - Avaunt, Biscaya, Calypso, Karis, Mavrik a Proteus. Proti bejlomorce je obecně nejúčinnější orba na hloubku zhruba 20 cm, která zničí kukly.

Larvy bejlomorky kapustové v šešuli

Při aplikaci insekticidů je nezbytné přesně dodržet metodiku, jinak hrozí otravy včel. Těch naštěstí podle Českého svazu včelařů ubývá (počet hlášených otrav v roce 2014 - 469 a v roce 2015 - 181).

Z dalších škůdců jsou to mšice zelná, která škodí hlavně na okrajích po odkvětu řepky. Prahem škodlivosti je napadení asi 10 % rostlin koloniemi mšic. Mšice broskvoňová škodí méně, ale přenáší virózy. Ty jsou zatím, s výjimkou teplých podzimů, u řepky spíše výjimečné. Na mšice je specialistou Pirimor 50 WG, výborný účinek mají i Mavrik, Plenum a Proteus.

Larvy dřepčíka olejkového se na jaře likvidují velmi obtížně

Na jaře už neřešíme výskyty larev dřepčíka olejkového či krytonosce černého. Ti poškodili řepku na podzim a rostliny na jaře rostou zakrpatěle. Účinek i systémově působících insekticidů na larvy dřepčíka olejkového v řapících listů není dostačující. O tom jsme se přesvědčili loni na jaře.

Azoly nepoužívat na slabé řepky a za sucha

Aplikaci regulátorů růstu na jaře nelze paušalizovat. Na podzim jsou azoly vždy prospěšné, ale na jaře je třeba se vyvarovat jejich aplikaci na slabé řepky a za sucha. U silných porostů a za optimálních vláhových podmínek azoly pomáhají. Naopak za sucha a na slabé řepky může dojít i k poklesu výnosu. Jejich účinek není optimální, ani v letech s opožděným nástupem jara, jako byl rok 2012/13 (tab. 1).

Azol se také nesmí dávat s dusíkem, tj. ani s 10 kg/ha močoviny. Respektive - máme více let ověřeno u přípravku Toprex, že to lze, pokud se dávka azolu sníží o 1/3. Tedy u fungicidu Toprex z 0,5 na 0,35 l/ha.

Když regulaci provedeme při výšce stonku 10–15 cm, podpoříme větvení, při výšce 30–40 cm zpevníme a mírně, asi o 5–10 cm zkrátíme stonek. To pomůže proti poléhání, usnadní sklizeň a omezí ztráty.

Tam, kde jsou z podzimu silná napadení fomou - často po květilce, je azolový fungicid určitým řešením. Proti fomě ale hlavně pomůže, včasné zaorání výdrolu řepky a azol na podzim, který by se měl dát vždy.

V letošním roce máme řepky vlivem špatného vzcházení často řídké. Pokud nebude sucho, lze regulátory na jaře pro zvýšení výnosů jen doporučit. Především je účelné podpořit větvení, tedy s jejich aplikací začít při výšce 10–15 cm, ale pouze u porostů do 40 rostlin na 1 m². U hustších porostů s aplikací počkáme na výšku 30–40 cm, kdy porost zkrátíme a omezíme poléhání.

Z loňského roku máme i velmi dobré zkušenosti s tank-mix aplikací azolu s koloidním transportérem Greemax (tab. 2).

Tab. 1: Jarní regulace růstu řepky azolem 2010–2013, přesné pokusy Červený Újezd

Tab. 2: Synergický účinek azolového regulátoru a přípravku Greemax 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

Fungicidy účinkují vždy

Postřik fungicidy, stejně jako použití smáčedel, by mělo být standardní součástí pěstitelské technologie. Fungicid zvýší výnos semen o cca 2–5 % (suché roky bez chorob), někdy až o asi 15 % (bujné, mohutné řepky, vlhko, varianta roku 2008). V roce 2015 v důsledku sucha byl velmi nízký infekční tlak chorob, přesto nám aplikované strobiluriny zvýšily výnos semen (tab. 3 a 4).

Fungicidy se většinou aplikují preventivně na začátku plného květu, kdy opadávají první korunní plátky a ty se za vlhka lepí na listy. Korunní látky vytváří optimální mikroklima a dodávají houbě živiny. U strobilurinů (např. Acanto, Amistar, Pictor ap.) jsme spíše pro aplikaci těsně před květem, kdy je možné mísit fungicid s insekticidy na šešulové škůdce. Později to legislativa z pohledu ochrana včel nedovolí. Problémem je však neznalost budoucího infekčního tlaku. Ten se dá signalizovat na základě výskytu původce choroby hlízenky obecné (bílé hniloby) na opadlých korunních plátcích jarní řepky z podzimního výsevu či raně kvetoucích odrůd ozimé řepky (graf 2 ).

I když nemají strobiluriny registraci účinnost na verticiliové vadnutí, přesto jsou účinné a je po nich vždy zdravější strniště. Ve zcela neošetřeném porostu (žádné insekticidy, anifungicidy) je po sklizni jen asi 10 % zelených stonků na strništi. Pokud se aplikuje insekticid, je jich zelených asi 30 %. Insekticid + fungicid zvýší zelenost strniště na 50–70 %.

Tab. 3: Účinek fungicidů v suchém roce 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

Tab. 4: Účinek fungicidů v suchém roce 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

Graf 2: Hlízenka obecná - závislost infikovaných korunních plátků na agaru a napadení stonků hlízenkou obecnou v porostu řepky

Korelační koeficient = 0,80 Koeficient determinace = 64 %

all foto ©: D. Bečka

Doporučení k jarnímu ošetření řepky ozimé - insekticidy, regulace a fungicidy