Inovace v pěstebních technologiích obilnin s Cortevou

20. 02. 2025 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 381x

Začátkem ledna se na 6 místech v České republice a následně také na Slovensku uskutečnilo tradiční sympozium Inovace v pěstebních technologiích obilnin, pořádané společností Corteva. Celý den probíhaly zajímavé přednášky, které hledaly inovativní řešení nejen pro pěstování těchto plodin.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Mechanizmus současné změny klimatu a důsledky oteplování, které má na svědomí zejména nárůst tzv. skleníkového efektu, popsal na úvod ve své přednášce Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi příklady dopadů uvedl hlavně dřívější nástup vegetace, zvyšující riziko poškození plodin jarními mrazíky, vyšší počet tropických dnů, kratší periodu se sněhovou pokrývkou a všeobecný pokles srážek. Hlavní příčinou změn je lidská činnost a řešení budou vyžadovat kompromisní opatření.

Zemědělství v době změn

Zemědělství se nachází v éře výrazných změn, kdy legislativní opatření, proměnlivé klimatické podmínky a nové technologie přinášejí jak výzvy, tak příležitosti. Jednou z inovací, které ukazují potenciál moderních přístupů, je systém CropTech. Tento nástroj využívá umělou inteligenci k optimalizaci zemědělských zásahů. Přímo na konkrétním poli měří hlavní faktory ovlivňující výskyt houbových chorob, jako jsou teplota, vlhkost, srážky, rychlost a směr větru, a na základě analýzy těchto dat navrhuje optimální termín pro aplikaci fungicidů proti specifickým chorobám. Pravidelné reporty jsou zasílány přímo na mobilní telefon nebo email. Tento systém se osvědčil i při testování ve společnosti Ditana, jak uvedla Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.

Omezení pesticidů a dopady na praxi

Na očekávané restrikce pesticidů upozornil Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., z ČZU. Zmínil, že zatímco v roce 2000 bylo v EU registrováno přibližně 1 200 účinných látek, do roku 2024 se jejich počet snížil na 500, včetně biopreparátů. Od roku 2019 bylo staženo z trhu 68 účinných látek, přičemž další přehodnocování a omezování nás čekají v období 2025–27.

Pro jarní období zbývají pouze 3 herbicidní mechanizmy účinku: ALS inhibitory, inhibitory ACCasy a růstové herbicidy. Efektivní kontrola plevelů vyžaduje použití kombinovaných přípravků, protože 1 herbicid nedokáže potlačit celé spektrum plevelů, zejména trávovitých. Zásadní je také teplotní omezení - většina herbicidů je účinná až při teplotách nad 10 °C.

Strategie ochrany proti plevelům

Pro efektivní regulaci zaplevelení je vhodné využít dvoufázové ošetření. Na podzim lze potlačit trávovité plevele (chundelka metlice, lipnice roční, mrvka myší ocásek) a plevele spodního patra (violky, rozrazily) pomocí látek prosulfocarb, flufenacet, chlortoluron nebo pendimethalin, případně nižších dávek širokospektrálních přípravků. Na jaře pak dočištění cíleně odstraní dvouděložné plevele.

Rostoucí hrozby mezi plevely

Z plevelů, které se podle prof. Jursíka pravděpodobně budou šířit a způsobovat stále větší škody, patří mezi hlavní sveřep jalový. Jeho šíření podporuje absence orby a glyfosátu, zmenšování velikosti honů a restrikce flufenacetu. Jako možná alternativa se nabízí dimethenamid, který však není registrován. Účinnost ALS inhibitorů u sveřepu jalového se pohybuje mezi 70–90 %.

Dalším problematickým druhem je mrvka myší ocásek, které rovněž svědčí absence orby, glyfosátu a zmenšování honů. Půdní herbicidy na ní působí za předpokladu, že jsou aplikovány včas a v maximální dávce. Jarní ošetření ALS inhibitory je obvykle nedostatečné, navíc je těžko regulovatelná v řepce.

Velmi špatně se regulují jílky včetně kostřavo-jílků, proto by bylo vhodné je na orné půdě vůbec nepěstovat. Tyto zaplevelující rostliny se rychle a snadno přizpůsobují a vyvíjejí rezistenci vůči inhibitorům ALS a ACCasy.

Za významný plevel se považuje také pýr plazivý, který kromě obtížné regulace vykazuje i alelopatické působení, tedy negativní vliv na růst okolních rostlin. V tomto případě se znovu potvrzuje důležitost glyfosátu jako efektivního i cenově dostupného prostředku.

Z dvouděložných plevelů je třeba zmínit mák vlčí, plevel výhradně ozimých plodin. I u něj je zaznamenána rezistence vůči ALS inhibitorům a snížená citlivost vůči 2,4-D.

Problémy způsobuje i heřmánkovec nevonný, který se vyznačuje vysokou reprodukční a konkurenční schopností. Navíc je méně citlivý vůči některým půdním herbicidům, jako jsou pendimethalin, prosulfocarb nebo picolinafen a vytváří rezistentní populace. To může vést k problémům při snižování dávek účinných látek, například diflufenicanu.

Pozornost je třeba věnovat i dvouděložným plevelům ostrožce stračce a ostrožce východní, které se mohou rychle šířit a jsou odolné vůči standardním metodám regulace.

Novinky letošního roku

Společnost Corteva přichází s několika inovacemi, které reagují na současné výzvy v zemědělství, jako je úbytek účinných látek při zachování antirezistentních strategií proti patogenům.

Hlavní novinkou je fungicid Queen, který představil Ing. Petr Vlažný, Ph.D. Tento fungicid obsahuje 50 g/l inatreq (fenpicoxamid), patřící do skupiny pikolinamidů a 100 g/l prothioconazole ze skupiny triazolů. Pikolinamidy mají nový mechanizmus účinku, blokují produkci energie na vnitřní membráně. Mezi zásadní výhody přípravku patří dlouhodobý účinek až 6 týdnů a kurativní účinek po dobu 7–10 dní.

Rozvod v rostlině je systemický a translaminární. Přípravek má formulaci i-Q4™, která se vyznačuje výbornou retencí - ulpívání a nestékání kapek fungicidu na listu, pokryvností - rozprostření kapky po maximální ploše rostliny, penetrací - vysoký průnik přes voskovou a epidermální vrstvu a absorpcí - přijmutí a rozvod do rostlinných tkání. Do postřikové jíchy se nepřidává smáčedlo.

Při kombinování s dalšími fungicidy je doporučovaná dávka 1,0 l/ha, při samostatném použití 1,2–1,25 l/ha. Výhodou je možnost relativně flexibilního termínu aplikace, ovšem ideální ošetření je v době plně rozvitého praporcového listu. Bez omezení lze použít v OP II. st. Vedle pšenice, žita a tritikale je možná jeho aplikace na výjimku v cukrovce proti cerkosporióze (1,2–1,5 l/ha). V dosavadních pokusech v ČR (od roku 2014) vychází její účinnost velmi pozitivně na braničnatku pšeničnou i další choroby.

Pro intenzivní technologie pěstování představil Ing. Martin Bohuněk novinku  Cellerate MoZn, který podporuje růst a tvorbu aminokyselin, zabraňuje hromadění dusičnanů v listech a stimuluje nitrát a nitritreduktázu, čímž startuje metabolizmus dusíku. Tento přípravek je vhodný v kombinaci s Utrishou N. Pro podporu slabých a poškozených porostů je určena další novinka  Kinsidro Grow+. Tento listový biostimulant, obsahující huminové a fulvové kyseliny s nejdůležitějšími mikro- a makroživinami, podporuje růst rostlin a zlepšuje jejich vitalitu.

Kromě těchto inovací prezentovala Ing. Michaela Hospodková ze společnosti Corteva také aplikaci Produktový průvodce, která usnadňuje vyhledávání informací o produktech. Obsahuje aktuální verze bezpečnostních listů, etikety, kontakty na regionální zástupce atd.

Fungicidy společnosti Corteva představil Ing. Petr Vlažný, Ph.D.