Integrovaná ochrana v Šumperku

26. 02. 2026 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 397x

V Agritec Plant Research s.r.o. v Šumperku se koncem října konal tradiční seminář zaměřený na integrovanou ochranu rostlin. Přednášející se věnovali praktickým zkušenostem v sezoně 2025. Níže jsou shrnuty hlavní body a některá doporučení.

Ochrana hrachu setého

Úvodní přednášku, zaměřenou na ochranu hrachu proti zrnokazu hrachovému měl Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. Tento stále se šířící škůdce představuje zásadní problém zejména při produkci pro konzervárenský průmysl, kde je požadavek na nulové napadení, a také při pěstování osiv, kde je tolerováno pouze minimální napadení. Ošetření insekticidy je proto nutné provést již při dosažení prahové hodnoty 1 (hrách pro konzervárensví)–2 (osivářské porosty). Práh škodlivosti 1 odpovídá výskytu jednoho a více brouků na 25 smyků od začátku kvetení, zatímco práh 2 znamená 2–3 % lusků s vajíčky od objevení prvních lusků.

Jako perspektivní opatření označil Dr. Seidenglanz využití raných odrůd hrachu jako tzv. lapacích rostlin, na které kladou přednostně samičky vajíčka. Tento způsob se ve dvou ze tří let osvědčil, nicméně s ohledem na prodlužující se období kladení (až 5 týdnů) by bylo ideální mít odrůdu kvetoucí o tuto dobu dříve. Taková ale neexistuje. Alternativně lze využít ozimý hrách nebo pelušku. Pro pásové porosty s lapacími rostlinami se doporučuje vyčlenit přibližně 8–10 % plochy v pásu širokém cca 6 m, přičemž insekticidní ošetření je vhodné provést v době, kdy hlavní porost začíná nakvétat.

Při regulaci zrnokaze hrachového nelze spoléhat na užitečné organizmy. V konvenčních porostech obvykle napadají méně než 5 % larev. Vyšší míru parazitace lze pozorovat u příbuzného druhu - zrnokaze bobového.

Choroby a škůdci máku

O aktuální situaci zdravotního stavu porostů máku hovořili Ing. Jaroslav Kořínek, Ph.D. a Ing. Eva Plachká, Ph.D. z OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Upozornili, že výskyt mnoha škůdců má lokální a ročníkový charakter. Mezi nejvýznamnější patří krytonosec kořenový, jehož práh škodlivosti činí 3 brouci/m řádku (BBCH 10–25) v porostech bez moření. Ukončení používání neonikotinoidů výrazně omezuje možnosti účinné ochrany, bez adekvátní náhrady jiným mořidlem s podobnou účinností. Z nepřímých metod ochrany se osvědčuje včasný výsev, pěstování ozimých forem a udržování optimální kondice porostu, což podporuje přirozenou odolnost rostlin. Chemická ochrana se zaměřuje na dospělce a provádí se foliálně.

Z chorob má největší význam plíseň máku, která napadá rostliny od vzcházení a může být přenosná osivem i rostlinnými zbytky. Při nepozorné diagnostice je snadno zaměnitelná s koloniemi mšice makové na spodní straně listů. Prevencí je zdravé osivo, řidší porost a vhodná odrůda, doplněné o včasné fungicidní ošetření - ideálně již v počátku vegetace. Celkově je vhodné zvolit komplexní systém ochrany proti houbovým chorobám, který zahrnuje jak preventivní, tak přímá opatření během vegetace, končící fungicidním ošetřením na počátku kvetení. Jako doplňkové opatření lze využít podporu mikrobiální aktivity půdy, která napomáhá přirozené ochraně rostlin a zlepšuje celkovou vitalitu porostu.

Zkušenosti z pokusné stanice společnosti Oseva shrnula Dr. E. Plachká. Zdejší pozemky se nachází v řepařské výrobní oblasti v blízkosti vodního toku, což ovlivňuje mikroklimatické podmínky i tlak škůdců. V letošním roce zde došlo k souběhu několika negativních vlivů. Prvním byl opakovaný nálet krytonosce makovicového. Proto bylo během kvetení nutné vstupovat do porostu 2× s různými kombinacemi insekticidů a fungicidů. Dalším negativním vlivem byla špatná výživa způsobená výrazným suchem po aplikaci hnojiv na počátku vegetace. Zároveň byl ale prokázán pozitivní vliv ošetření osiva a fungicidního ošetření, které významně přispěly ke stabilizaci výnosu.

Stav škůdců a monitoring

Letošní průběh sezony byl prostorově i časově variabilní. Tam, kde byly suché podmínky na jaře, byl tlak některých škůdců nižší, zatímco v místech s vyšší vlhkostí se situace zhoršila. Opakovaně byla zdůrazněna potřeba cíleného monitoringu v klíčových fázích plodiny. Zásadní je používat kombinaci pastí a vizuální prohlídky rostlin, zaznamenávat velikostní rozložení populace a rozhodovat o zásahu až podle zjištěné vývojové fáze škůdce. Např. mladé larvy jsou citlivější a jejich včasné zjištění umožní efektivnější zásah.

Rezistence a volba přípravků

V průběhu dne mnohokrát zaznělo varování před rutinní aplikací stejných účinných látek. Byla doporučena rotace různých účinných látek s odlišným mechanismem účinku a tam, kde to dává smysl, kombinace kontaktních a systémových přípravků. Důležité je rovněž správné načasování aplikace na nejcitlivější stádia škůdců a nestříkat naslepo bez signalizace.

Pěstování druhově bohatých porostů

Rostoucí pozornost si získává koncept intercroppingu, který zde představila Mgr. Petra Hanáková Bečvářová, Ph.D. Tento systém umožňuje pěstování 2 a více plodin současně na jednom stanovišti, typicky např. luskovino-obilných směsek. Klíčovým faktorem úspěchu je kompatibilita druhů a vhodná volba odrůd.

Výsledky dlouhodobého sledování na 20 lokalitách v různých typech hospodaření (konvenčním, ekologickém i regenerativním) ukazují, že intercropping přináší řadu přínosů: zvyšuje úrodnost a zdraví půdy, zlepšuje dostupnost živin, snižuje riziko eroze, omezuje výskyt škůdců a plevelů a také snižuje potřebu chemické ochrany. Přesto se tento systém v praxi uplatňuje jen na méně než 1 % orné půdy. Hlavní bariérou zůstává ekonomická návratnost, protože takto pěstované směsky se využívají především v živočišné výrobě nebo bioplynových stanicích, což v současnosti není systémově podporováno.

Závěr

Seminář přinesl mnoho dalších zajímavých témat a praktických zkušeností, které vám budeme postupně přinášet na stránkách našeho časopisu v průběhu příštího roku. Mezi nimi například aktuální poznatky Ing. Pavla Kolaříka, Ph.D., ze Zemědělského výzkumu Troubsko, který se zde věnoval škůdcům řepky a stavu jejich rezistence nebo potenciál minoritních plodin v chudých osevních sledech Ing. Martiny Polákové ze SIUZ. Již v tomto čísle se můžete podrobně seznámit s možnostmi matení samců zavíječe kukuřičného v článku Ing. Lenky Porčové, Ph.D. a Doc. Mgr. Ing. Evy Hrudové, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně.

O ochraně hrachu hovořil Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.