Chemap Agro s.r.o.

Možnosti ochrany porostů kmínu kořenného

26. 08. 2021 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D., Ing. Lenka Odstrčilová, Ph.D. Ochrana obecně Zobrazeno 426x

Pěstitelé kmínu bohužel v posledních letech nezažívají úplně nejlepší období. Realizační ceny kmínu se zhruba před pěti lety pohybovaly nad úrovní 50 Kč/kg, nyní bohužel je ta částka zhruba poloviční. Ruku v ruce s tím ovšem přichází i legislativní změny, které ke smůle pěstitelů, vyřazují z možnosti používání roky osvědčené a bohatě využívané přípravky na ochranu rostlin.

Proseeds

Tato restrikce se sice částečně dotýká i běžně pěstovaných hlavních plodin, ale v případě minoritních plodin, kterou kmín kořenný bezesporu je, znamená ukončení používání jedné či dvou účinných látek velký a někdy prakticky neřešitelný problém. Tento nepříznivý stav pochopitelně staví pěstitele do nepříjemné situace, kdy není v platném registru žádný přípravek na ochranu rostlin, který by pomohl v řešení v ochraně proti konkrétním škodlivým organizmům.

Regulace plevelů

Z hlediska běžné pěstitelské praxe je udržení porostů kmínu kořenného v bezplevelném stavu velmi podstatné, protože to má velký vliv nejen na výši výnosu semen, ale také na vlastní průběh sklizně. V neposlední řadě tímto také ovlivňujeme kvalitativní hodnoty sklizených nažek kmínu a jak bude uvedeno dále, může zaplevelení přispívat k rozvoji některých chorob.

Jako preventivní opatření v rámci nepřímé ochrany, je ideální volit pro zásevy kmínu takové pozemky, které nejsou výrazně zapleveleny především vytrvalými plevely, popř. jsou tyto hubeny v předplodinách nebo meziporostním období. Vzhledem k dvouletosti této plodiny je nutno podotknout, že v současné době se kmín pěstuje jak v čisté kultuře, tak v podsevech mnoha dalších polních plodin. Mezi plodiny do kterých se seje kmín jako podsevová kultura, patří především obilniny (pšenice jarní, popř. ječmen jarní), dále bob obecný, hrách setý, lupina a v neposlední řadě také mák setý nebo i kukuřice.

Preemergentní herbicidy

Je zcela zřejmé, že už tak omezená paleta herbicidních přípravků (tab. 1), především proti dvouděložným plevelům, se kvůli krycí plodině ještě zúží. Při tomto způsobu zakládání porostů kmínu je zcela nezastupitelná role preemergentních herbicidů, které zabezpečí bezproblémové vzcházení jak krycí plodiny, tak také rostlin kmínu. Ještě před několika lety bylo možno pro preemergentní herbicidní ošetření použít přípravek s účinnou látkou pendimethalin (např. Stomp 330 E, Stomp 400 SC aj.). Registrace do porostů kmínu však skončila, přičemž však účinná látka pendimethalin a herbicidy s touto účinnou látkou na trhu zůstaly. Jiný případ byl u účinné látky linuron (např. Afalon 45 SC), kdy tato látka byla zakázána, a to bez náhrady. Dále byly s poměrně dobrými výsledky odzkoušeny preemergentně aplikované herbicidy Escort Nový, Gardoprim Plus Gold 500 SC a Merlin 750 WG. Zde však bylo nutno pečlivě zvažovat použitou dávku a v některých letech tyto herbicidy vykazovaly určité problémy se selektivitou vůči kmínu, spočívající především ve zpoždění při vzcházení, a také částečným výpadkem vzcházejících a čerstvě vzešlých rostlin.

V současné době je pro preemergentní ošetření registrován pouze herbicid Bandur. Jeho velkou výhodou je kromě účinnosti proti relativně širokému spektru dvouděložných plevelů, taktéž poměrně slušná účinnost na ježatku kuří nohu, která v případě vysokého zastoupení na stanovišti, dokáže svou vysokou konkurenční schopností výrazně potlačit nebo zahubit vzcházející rostliny kmínu.

Obecně však mají tyto preemergentní přípravky svá úskalí, která spočívají především v nutnosti dokonalé přípravy pozemku bez hrud a posklizňových zbytků a závislost na půdní vlhkosti po aplikaci. Právě v posledních letech se často setkáváme, snad s výjimkou roku 2020, a jsme svědky nedostatku srážek a obecně srážkového deficitu, který se pak projevuje nižší herbicidní účinností daného preemergentního ošetření. Převážná většina běžně používaných a výše uvedených preemergentních přípravků je k rostlinám kmínu selektivní, což znamená, že nijak nepoškozuje vzcházející rostliny kmínu. V tomto kontextu je důležité podotknout, že rostliny kmínu mohou v letech nebo na lokalitách s nižším úhrnem srážek po zasetí, vzcházet i několik týdnů. Nicméně běžná doba vzcházení rostlin kmínu je 14–21 dnů a je zde tedy poměrně široké aplikační okno pro zvládnutí tohoto zásahu.

Přes tyto požadavky a podmínky, je provedení základní preemergentní herbicidní ochrany vhodným přípravkem, základním pilířem pro úspěšné zvládnutí herbicidní ochrany proti dvouděložným plevelům v porostech kmínu kořenného jako celku. V případě vynechání preemergentní ochrany, popř. při zásadním selhání účinnosti této aplikace, lze již jen těžko postemergentními přípravky a za vynaložení nepoměrně vyšších finančních nákladů, zabezpečit pokud možno porost s minimálním podílem plevelné složky.

Tab. 1: Seznam registrovaných herbicidů do porostů kmínu kořenného (březen 2021)

Název přípravku

Název účinné látky

Používání přípravku
povoleno max. do

Aktuální stav
rozhodnutí

Bandur

aclonifen

31. 7. 2023

platné rozhodnutí

Butoxone 400

MCPB

31. 10. 2021

platné rozhodnutí

Laudis

tembotrione

30. 4. 2025

platné rozhodnutí

Select Super

clethodim

31. 5. 2024

platné rozhodnutí

Postemergentní herbicidy

Navazující postemergentní herbicidní zásahy proti dvouděložným plevelům po vzejití kmínu jsou již komplikovanější, především z důvodu možných problémů z hlediska selektivity přípravku. Svou roli hraje také důvod, že aplikujeme na různě vzrostlé plevele a herbicidní účinnost na větší plevele nemusí být vždy dostatečná.

U postemergentně aplikovaných herbicidů, v prvním vegetačním roce kmínu, byla pokusně jako velmi dobrá hodnocena účinnost u přípravků: Stomp 400 SC, Starane 250 EC, popř. Forte (úč. látka fluroxypyr), Butoxone 400 (úč. látka MCBP) a Lontrel 300 (úč. látka clopyralid). Některé z výše uvedených herbicidů také způsobují slabší fytotoxické příznaky na rostlinách kmínu, které však v závislosti na povětrnostních podmínkách a celkového stavu porostu plně odeznívají v průběhu 3–10 dnů. Přípravek Lontrel 300 se obecně používá jako specialista na heřmánkovité plevele a pcháč oset a v pokusech nebylo žádoucí překračovat dávku 0,3 l/ha.

Na konci roku 2016 byl schválen návrh na minoritní registraci herbicidu Laudis v dávce 2,25 l/ha pro ošetření kmínu v podzimním termínu roku setí. Jedná se o širokospektrální herbicid pokrývající široké spektrum dvouděložných plevelů. Z hlediska selektivity není vhodné překračovat registrovanou dávku a zároveň je třeba se vyhnout případným přestřikům. Přípravek Laudis je povolen pouze pro podzimní ošetření a vzhledem k selektivitě se nedoporučuje jej používat na jaře užitkového roku.

Velkým problémem herbicidní ochrany kmínu kořenného, zůstává nalezení a následná registrace dostatečně účinného a zároveň selektivního herbicidu proti „heřmánkovitým plevelům“, pro aplikaci ve druhém, tj. sklizňovém roce. Stávající sortiment herbicidů vykazuje proti těmto plevelům buď nedostatečnou účinnost. nebo je schopen zasáhnout pouze nejmenší růstové fáze. Naopak jiné přípravky, které vykazují výbornou účinnost proti této skupině plevelů, např. Lontrel 300, způsobují při jarní aplikaci zásadní fytotoxické problémy: negativní vliv na kvetení, vývoj a růst nažek a s tím spojené zásadní výnosové deprese. Proto v jarním období užitkového roku bylo dříve možno použít přípravky, které však mají omezené spektrum herbicidní účinnosti: herbicidy s účinnou látkou fluroxypyr a stále registrovaný Butoxone 400.

Graminicidní přípravky

Důležitou součást herbicidní ochrany, tvoří aplikace graminicidních přípravků proti jednoděložným plevelům. Typickým příkladem dlouhodobě neudržitelné situace při efektivním pěstování kmínu byla delší dobu absence registrovaného graminicidu, použitelného v porostech kmínu.

Tato situace se změnila na počátku února 2021, kdy byl registrován graminicid Select Super, u kterého mohu říci, že jsem se aktivně na jeho registraci významnou měrou podílel. Níže uvedené poznatky tedy pochází z vlastního výzkumu a historických zkušeností s používáním graminicidních přípravků v porostech kmínu, které nyní platí i pro uvedený Select Super.

Paleta dříve povolených graminicidních přípravků byla „relativně široká“. Jen namátkou mohli pěstitelé využívat např. Gramin, Pantera QT a Targa Super 5 EC. Tyto přípravky mohy být aplikovány jak v prvním, tak i ve druhém vegetačním roce kmínu, přičemž ani jeden z výše jmenovaných přípravků nezpůsoboval po ošetření fytotoxické poškození na rostlinách kmínu. Nedoporučovaly se ovšem kombinace s herbicidy proti dvouděložným plevelům, protože takovéto tank-mixy, kvůli obsaženým smáčedlům, mohly způsobovat významnější pokroucení či svěšení listů a přibrždění růstu rostlin kmínu. Vhodný odstup mezi takovými aplikacemi by měl být alespoň 3 dny. Herbicidní účinnost těchto graminicidů šlo charakterizovat jako velmi dobrou až výbornou, a to v přímé závislosti na zvolené dávce. Cílovými plevely těchto aplikací byly buď jednoleté trávy, např. ježatka kuří noha (především v prvním roce), oves hluchý nebo výdrol obilnin a z vytrvalých jednoděložných plevelů hlavně pýr plazivý.

Vlastní škodlivost jednoděložných jednoletých plevelů, ale i pýru plazivého je nejen při vzcházení rostlin kmínu, kdy zpomalují jeho vzcházení a počáteční růst a vývoj, ale zvláště nebezpečné je zaplevelení porostu kmínu pýrem plazivým ve sklizňovém roce, protože obilky tohoto široce rozšířeného plevele jsou jen velmi obtížně čistitelné ze sklizených nažek kmínu.

Bezplevelné porosty kmínu

Shrnutím uvedených zásad a dosažených výsledků z pokusů lze konstatovat, že pro úspěšné udržení porostu kmínu v bezplevelném stavu platí základní pravidla. Tato plodina by neměla přijít na pozemky, které jsou zapleveleny obtížně hubitelnými vytrvalými plevely (pcháč oset, šťovíky, aj.). Zároveň je vhodné provádět regulaci nejzávažnějších plevelů v předplodinách nebo v meziporostním období. Tato poznámka pak plně platí v případě ozimého kmínu, kdy v případě výskytu vytrvalých plevelů ve sklizené předplodině je toto „nejlevnější“ herbicidní zásah pro budoucí osev kmínu. Pozemek pro setí by měl být dobře a včas připraven, bez velkých hrud a posklizňových zbytků. Po zasetí by mělo následovat preemergentní herbicidní ošetření, s případnou kombinací následného časně postemergentního nebo časně jarního ošetření proti dvouděložným plevelům.

V případě ozimého kmínu z našich zkušeností zpravidla vyplývá, že preemergentní ošetření řeší herbicidní ochranu jako takovou až do zimy. Výjimky by mohly nastat prakticky pouze při špatně provedené aplikaci či fatálním selhání přípravku, např. z důvodu extrémního sucha. V tomto případě by ovšem i vzcházení kmínu bylo velmi špatné.

Neméně důležitou operací ve vztahu k výši výnosu a kvalitě sklizené produkce je regulace jednoděložných plevelů. Postemergentní zásahy se samozřejmě řídí především aktuálním výskytem plevelů na stanovišti.

Současná odrůdová skladba kmínu rozlišuje kmín kořenný tzv. se standardní délkou vegetační doby a kmín ozimý. Srovnáním pěstitelské technologie z pohledu herbologie a herbicidní ochrany standardních odrůd dvouletého kmínu a kmínu ozimého, lze s jistými korekcemi, považovat postupy herbicidní ochrany za obdobné.

Regulace škůdců

Kmín kořenný je ostatně jako další kulturní plodiny napadán různými škůdci, ať specifickými nebo nespecifickými. Mezi nejzávažnější a nejčastěji se vyskytující škůdce kmínu patří jednoznačně vlnovník kmínový (Aceria carvi) a plochuška kmínová (Depressaria daucella). Mezi ostatní nespecifické škůdce kmínu je možno zařadit mšice, a taktéž hraboše, jejichž kalamitního výskytu jsme byli v letech 2019 a 2020 svědky.

Vlnovník kmínový

Vlnovník kmínový je roztoč, pouhým okem neviditelný, velikostně v řádu jednotek desetin milimetru. Jeho šíření na nové porosty probíhá pasivně větrnými proudy, pravděpodobné je i šíření osivem. Dospělci přezimují na vegetačních vrcholech kmínu a intenzitu napadení lze jednoznačně rozpoznat ve druhém užitkovém roce kmínu, kdy dochází k metamorfózám okolíku, podobající se květáku (odtud název květákovatění). Tyto napadené okolíky tedy nevytvářejí nažky, ale místo nich jsou hálky.

Ochrana proti tomuto škůdci není jednoduchá, i s ohledem na fakta uvedená výše. Jedná se především o nepřímou ochranu, spočívající ve výsevu osiva z nenapadených porostů, snaha o zakládání porostů v prostorové nebo terénní izolaci od dozrávajících porostů, sečení mezí a dalších volných ploch s výskytem miříkovitých plevelů. Ačkoli jsou známy případy, že hálčivec poškodil porost z více než 50 %, tak jeho výskyt a škodlivost lze charakterizovat jako teritoriální či lokální, a taktéž v čase jako záležitost ročníkovou.

Přímá akaricidní ochrana není povolena a z historie povolené akaricidy nevykazovaly jednoznačnou a stabilní účinnost proti tomuto škůdci a to ani v opakovaných aplikacích.

Plochuška kmínová

Plochuška kmínová je motýl, jehož hostitelskými rostlinami jsou kmín, fenykl, mrkev, petržel, kopr a jiné miříkovité. Přezimují dospělci. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu květních stopek. Housenky se líhnou v květnu, později se kuklí uvnitř stonků. Housenky se zavrtávají do stonků, řapíků a stopek rostlin kmínu. V dřeni vyžírají chodbičky, hlavní škody však působí požíráním květů a násady nažek. Typické jsou spředené chuchvalce květních okolíků. Mezi přirozené nepřátele patří blanokřídlí parazitoidi a entomopatogenní houby.

V případě tohoto škůdce je vhodné cca od poloviny dubna provádět pravidelné kontroly porostu (dle tvaru pozemku postačí pouze souvratě) a v případě objevení výskytu housenek provést aplikaci.

Vzhledem k tomu, že kvetoucí či nakvétající porosty kmínu jsou velmi atraktivní pro včely nebo opylovače obecně je nutno volit správný termín a insekticid vykazující přijatelné riziko pro včely. V současné době jsou registrovány pro ochranu proti plochušce kmínové insekticidy s účinnou látkou deltamethrin. Tato registrace je platná taktéž proti obalečům.

Nepřímá ochrana je podobná jako v případě vlnovníka kmínového, spočívající ve snaze o zakládání porostů v prostorové nebo terénní izolaci od dozrávajících porostů a eliminaci výskytu miříkovitých plevelů v okolí kmínových polí.

Regulace chorob

Predikce výskytu patogenů na kmínu není vůbec snadná, je třeba zohlednit lokální meteorologické podmínky, výživu, kvalitu použitého osiva, osevní sled, kvalitu půdy apod. Výživa kmínu v současnosti není samostatně řešena. Vědecké práce vycházejí z podobnosti nároků příbuzných plodin z čeledi Apiaceae. Většina z nich se zabývá pěstováním koriandru, případně anýzu nebo fenyklu.

V letech 2011–2012 byly v Srbsku publikovány výsledky výživářských pokusů s různými organickými hnojivy, kde se jako nejlepší jevila aplikace vermikompostu. Přínos mají tyto výsledky zejména pro ekologické zemědělce. Vliv hnojení na zdravotní stav je však zmiňován zřídka, hlavním sledovaným znakem bývá výnos. V případě kalamitního poškození porostu chorobami se zpětně hledají příčiny a souvislosti právě s výživou. Jednostranné hnojení dusíkem má za následek bujný růst, kdy pletiva jsou řídká, a tím pádem náchylná k napadení patogenními houbami nebo bakteriemi. Z literatury jsou z minulosti známé případy závažného poškození kmínu bakteriální spálou okolíků (Pseudomonas, Xanthomonas, Erwinia), která se vyskytla v porostech přehnojených dusíkem a za chladného a vlhkého počasí.

Hnědá stonková hniloba

Stejný ráz počasí v jarních měsících může podpořit výskyt a škodlivost hnědé stonkové hniloby (Mycocentrospora acerina). Z literatury jsou známy kalamitní výskyty z let 1965 a 1975. Ve zmíněných letech převládalo na jaře (březen, duben) studené počasí s vysokými srážkami. Podobný průběh byl zaznamenán také na jaře roku 1997 - srážkově nadnormální, teploty kolísaly kolem normálu. V porostech se uplatňoval komplex vysoce agresivních patogenů napadajících kořeny, kořenové krčky a stonkové báze. Na odumírání rostlin se podílely zhruba z 50 % houby Mycocentrospora acerinaSclerotinia sclerotiorum a z 50 % houba Colletotrichum gloeosporioides. V poslední třetině dvacátého století byla Mycocentrospora považována za nejzávažnější chorobu kmínu. Naproti tomu např. v letech 2006–2007 se v porostech téměř nevyskytovala.

Padlí

Na počátku 21. století naopak převládalo napadení padlím (Erysiphe heraclei). Bílé povlaky padlí na rostlinách a nažkách se nyní v různé intenzitě vyskytují v porostech každoročně. Sklizené napadené nažky je možné v praxi jednoduše zaměnit za nažky druhotně zaplísněné při nevhodném způsobu skladování. Rozvoji padlí v porostu lépe vyhovuje teplé počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí, ale bez větších srážek. Na sklizeném produktu se rozvíjet nemůže.

Některé teorie uvádí jako jednu z příčin vysokého výskytu padlí nejen na kmínu, ale i na jiných plodinách, nedostatek síry z ovzduší po odsíření tepelných elektráren. Bohužel tyto teorie nejsou podloženy seriózním výzkumem.

Bílá hniloba

Časté přeháňky a spíše chladnější počasí v době tvorby květenství, kvetení a tvorby nažek podporují napadení kmínu bílou hnilobou (Sclerotinia sclerotiorum). Tato choroba je známější jako závažný patogen řepky pod dříve používaným názvem „hlízenka“. Právě řepka významně přispívá k šíření patogena a zamořování pozemků sklerocii. Životní cyklus je všeobecně známý - po sklizni řepky se sklerocia dostanou z napadených stonků a z kořenů řepky do půdy. Podmítkou se sklerocia zapraví do profilu kolem 10 cm, orbou pak až do 25 cm. Klíčí však pouze sklerocia, která se při přípravě půdy dostanou do hloubky kolem 1–2 cm. Hlouběji uložená sklerocia zůstávají zakonzervovaná a vyklíčí až v době, kdy se dostanou do povrchové vrstvy půdy. Literatura uvádí životnost sklerocií v půdě 7–10 let. Na jaře ze sklerocií vyrůstají plodničky, ze kterých se uvolňují askospory, které způsobují druhotnou infekci stonků a květenství. U řepky dochází k myceliární (z půdy přes kořeny, odumírá celá rostlina) i askosporové infekci (askospory se šíří vzduchem, napadány jsou jen části rostliny).

Na rozdíl od řepky je kmín bílou hnilobou napadán převážně myceliární infekcí z půdy, i když askosporová infekce není vyloučena. Rostliny kmínu zpomalují růst, předčasně dozrávají a při sklizni (stejně jako u řepky) se z napadených stonků a kořenů uvolňují sklerocia do půdy. Část vytvořených sklerocií je tvarově i hmotnostně podobná nažkám kmínu a ze sklizeného produktu je nelze vyčistit. Přestože se v literatuře diskutuje o tvorbě toxinů (tzv. psoralenů), nebyl ve sklerociích žádný z nich prokázán. Analýzy provedené v USA toxicitu extraktů ze sklerocií neprokázaly.

Septoriové žloutnutí listů a hnědnutí stonku a okolíku

Septoria carvi je v posledních několika letech nejsledovanějším původcem choroby v zahraničí, zejména v Polsku, Litvě, Německu, Bulharsku, Rakousku, ale i u nás. Ekonomická škodlivost této houby nebývala vysoká, ale v souvislosti se změnou klimatických podmínek roste. Napadené porosty předčasně dozrávají a listové skvrnitosti snižují asimilační plochu. Následkem napadení je snížení velikosti semen, a tím i výnosu. Všichni zahraniční autoři uvádějí, že velmi teplé počasí v průběhu vegetační doby zvyšuje intenzitu výskytu, ale v názorech na srážky se rozcházejí.

Fomopsisová spála okolíků

Velký význam měla v devadesátých letech minulého století Phomopsis diachenii. Poprvé byla jako původce odumírání okolíků kmínu identifikována v Německu a stala se tam součástí intenzivního šlechtění na odolnost proti chorobám (selekce). Houby rodu Phomopsis na rostlinách čeledi Apiaceae jsou známé produkcí mykotoxinů. Množství a složení těchto sekundárních metabolitů je závislé na podmínkách pěstování, vlastnostech půdy, slunečním záření, teplotě a srážkách během vegetace.

Askochytová listová skvrnitost

Podobně jako u výše zmíněné Phomopsis došlo v letech 2006–2010 ke zvýšení výskytu houby Ascochyta carvi. Ve starších pramenech ani v současné literatuře význam A. carvi nebyl publikován. Příznaky napadení jsou lehce zaměnitelné s příznaky jiných chorob, výživových deficiencí nebo poškození biologického nebo nebiologického původu.

Ochrana proti chorobám

Ochranná opatření proti uvedeným chorobám jsou zejména agrotechnická. Jak bylo v úvodu zmíněno, je třeba brát v úvahu umístění v rámci osevního sledu. Z hlediska přenosu chorob je potřeba porost kmínu udržovat bez plevelných rostlin, které mohou být zdrojem infekce: violky, heřmánkovité plevele, zemědým - Mycocentrospora, miříkovité plevele - padlí, Phomopsis apod. Kmín není vhodné vysévat na těžkých a nepropustných půdách. Z výživy hraje důležitou úlohu vyvážený obsah fosforu a draslíku, zatímco dusík je třeba dodávat během vegetace postupně. Používání zdravého osiva je důležité z hlediska přenosu hub Ascochyta, Septoria nebo Mycocentrospora.

K moření není povolen žádný z chemických přípravků, je však možné použití různých biopreparátů.

Již na počátku 90. let se v Holandsku začalo pracovat s houbou Coniothyrium minitans. V současné době je v Registru přípravků na ochranu rostlin povolen přípravek pod názvem Contans WG (tab. 2). Je určen k zapravení do půdy, kde aktivně napadá a likviduje sklerocia Sclerotinia sclerotiorum. Na komplex půdních patogenních hub (Fusarium, Pythium atd.) však Contans nepůsobí, ale je možné použití biopreparátu Trianum-P (Trichoderma harzianum). Proti plísni šedé a hlízence je povolen přípravek Serenade ASO a proti padlí miříkovitých přípravek Sonata. Hydroxid měďnatý, účinná látka přípravku Champion WG, je povolen proti hnědé skvrnitosti kmínu, ale působí pouze kontaktně. Přípravek Kuprikol 50 (oxichlorid měďnatý) je také kontaktní přípravek proti hnědé skvrnitosti, ale v letošním roce mu končí platnost povolení. V rámci registrace pro kořeninové rostliny (tab. 3) je možné použít proti padlí přípravky s účinnou látkou hydrogenuhličitan draselný (Kumar, VitiSan) nebo síru (Thiovit Jet).

Případné použití všech výše uvedených přípravků se řídí platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Tab. 2: Fungicidy povolené do kmínu

Název přípravku

Název účinné látky

Používání přípravku
povoleno max. do

Aktuální stav rozhodnutí

Champion 50 WG

hydroxid měďnatý

1. 1. 2023

platné rozhodnutí

Contans WG

Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 (DSM 9660)

31. 7. 2033

platné rozhodnutí

Copac WG

hydroxid měďnatý

1. 1. 2023

platné rozhodnutí

Kuprikol 50

oxichlorid měďnatý

1. 7. 2021

do spotřebování zásob

Serenade ASO

Bacillus subtilis kmen QST 713

30. 4. 2021

platné rozhodnutí

Sonata

Bacillus pumilus QST 2808

31. 8. 2025

platné rozhodnutí

Tab. 3: Fungicidy povolené do kořeninových rostlin

Název přípravku

Název účinné látky

Používání přípravku
povoleno max. do

Aktuální stav rozhodnutí

Kumar

hydrogenuhličitan draselný

31. 8. 2021

platné rozhodnutí

Thiovit Jet

síra

31. 12. 2021

platné rozhodnutí

Trianum-P

Trichoderma harzianum kmen T-22

30. 4. 2022

platné rozhodnutí

VitiSan

hydrogenuhličitan draselný

31. 8. 2022

platné rozhodnutí

Souhrn

Z uvedeného komplexního pohledu na možnosti a stav řešení ochrany porostů kmínu kořenného je zřejmé, že minoritní plodiny a jejich ochrana se potýká s mnoha úskalími, z nichž patrně největší, je absence přiměřeného spektra účinných látek vůči nejvážnějším patogenům. Z tohoto důvodu je žádoucí vytvořit společně se sdružením pěstitelů kmínu (Český kmín, z. s.) přiměřený tlak na MZe ČR a registrační autority, aby nebyly přehlíženy oprávněné zájmy a potřeby pěstitelů minoritních plodin.

Zároveň nabízím a poskytuji pěstitelům kmínu bezplatné akreditované poradenství v oboru rostlinolékařství a pěstitelských technologií kmínu kořenného, formou telefonického, e-mailového i osobního kontaktu (tel.: 771 127 255, vaculik.a@seznam.cz).

Správně provedená preemergentní herbicidní ochrana zabezpečí optimální vzcházení rostlin kmínu kořenného
Správně provedená preemergentní herbicidní ochrana zabezpečí optimální vzcházení rostlin kmínu kořenného

Typický fytotoxický projev zasychání okrajů a špiček listů kmínu kořenného po aplikaci Laudisu
Typický fytotoxický projev zasychání okrajů a špiček listů kmínu kořenného po aplikaci Laudisu

Vlnovník kmínový - metamorfované květenství kmínu, tzv. květákovatění
Vlnovník kmínový - metamorfované květenství kmínu, tzv. květákovatění

Padlí na nažkách kmínu
Padlí na nažkách kmínu

Mycocentrospora na kořenu kmínu
Mycocentrospora na kořenu kmínu

Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; akreditovaný poradce MZe v oboru rostlinolékařství
Ing. Lenka Odstrčilová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně

Související články

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2021

15. 09. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 277x

V lesích neškodí jen kůrovci na smrku

30. 08. 2021 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Ochrana obecně Zobrazeno 419x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2021

16. 08. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 864x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2021

15. 08. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 746x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail