Chemap Agro s.r.o.

Možnosti využití biostimulátorů pro stabilizaci výnosů obilnin

18. 05. 2018 Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D.; Ditana s.r.o. Velká Bystřice Ochrana obecně Zobrazeno 632x

Zemědělství je ovlivněno celou řadou faktorů, z nichž nejvýznamnějším je vliv počasí. V posledních letech jsme svědky nejrůznějších extrémních situací v počasí a i do budoucna musíme podle meteorologických odborníků počítat se stále častějšími extrémními výkyvy.

Agronutrition

Pro příklad nemusíme chodit daleko - v předcházejících 12 měsících jsme zaznamenali několik období, kdy průběh teplot a srážek nebyl úplně standardní a odchylky od dlouhodobého Normálu byly výrazné. Do dosažených výnosů obilnin se výrazně promítlo zejména půdní sucho (již z r. 2016), navíc s nedostatkem aktuálních srážek během měsíců května a června, v kombinaci s významnými přízemními mrazy v květnu (i pod -10 °C) nebo tropickými teplotami v červnu (obr. 1). Také v měsíci březnu 2018 bychom očekávali jiné teploty, než jsou ty aktuální (psáno 19. 3. 2018 - t min -7°C).

Podíváme-li se na průměrné výnosy ozimé pšenice a jarního ječmene v ČR za posledních 6 let (graf 1), vidíme výrazné kolísání, které přesahuje rozpětí 1 t/ha a které bylo způsobeno především negativním vlivem počasí. Stejné kolísání můžeme pozorovat i na úrovni výnosů v pokusech, kdy na témže místě, stejná odrůda se stejnou technologií poskytla v jednotlivých letech rozdílné výnosy. Vodu - limitující faktor pro tvorbu výnosu - bohužel pro velkoplošné plodiny dodat nemůžeme, ale můžeme ovlivnit reakci rostlin na stres ze sucha a podpořit případnou kompenzaci úrovně jednotlivých výnosotvorných prvků. Testování biostimulátorů v maloparcelkových pokusech (obr. 2) nám může na této cestě výrazně pomoci.

Zajímavé srovnání nám poskytlo srovnání výnosové odezvy na jednotlivé agrotechnické zásahy v r. 2017 (graf 2). Výnosová odezva na fungicidní ošetření závisí na výskytu chorob a účinnosti použitých fungicidů. V roce 2017 byl sice infekční tlak braničnatky pšeničné slabší a zejména přišel později, přesto však napadení na podpraporcovém listu v pokuse dosáhlo 17 % a rzi pšeničné 15 %. Průměrná reakce na fungicidní ošetření však nedosáhla hodnot, na jaké jsme na pokusné lokalitě zvyklí, ale byla výrazně nižší (v průměru 57 variant pouze 9,3 %). V roce 2016 bylo průměrné zvýšení výnosu po fungicidním ošetření 23,3 % s rozpětím 14–33 %. Překvapením byla poměrně výrazná výnosová reakce na použití biostimulátorů, které jsme v pokusech testovali. V průměru 48 varinat dosáhla 8,3 % s rozpětím 2,2–14,2 %. Podobně vypadala i výnosová odezva na použití regulátorů poléhání, protože porosty byly v první polovině vegetace bujné a riziko polehnutí bylo na sledované lokalitě poměrně vysoké; k výraznému polehnutí nakonec nedošlo vzhledem k silnému přísušku a urychlenému dozrávání koncem června a počátkem července. Uvedené srovnání naznačuje, že v souvislosti s výkyvy počasí význam biostimulátorů roste, ale také vidíme, že mezi různými zásahy jsou velké rozdíly.

Obr. 1: Deficit zásoby vody v půdním profilu v roce 2017 (zdroj: www.intersucho.cz)
Obr. 1: Deficit zásoby vody v půdním profilu v roce 2017 (zdroj: www.intersucho.cz)

Obr. 2: Maloparcelkové pokusy Ditana
Obr. 2: Maloparcelkové pokusy Ditana

Aplikace biostimulátorů pro jarní regeneraci pšenice

V porostech ozimé pšenice máme široké okno pro uplatnění biostimulátorů, protože první zásahy mohou být využity pro jarní regeneraci porostů, ať již po jejich poškození během zimy nebo pro urychlení jarní regenerace. Aplikace prováděné během odnožování mohou výrazně posílit kořenový systém, který bude v následujícím období zárukou lepšího příjmu vody a živin, který se navíc podílí jako jakýsi vlastní autoregulační systém na tvorbě odnoží v potřebném množství a síle.

V tabulce 1 jsou uvedeny výnosové výsledky nejúspěšnějších aplikací pro jarní regeneraci porostů ozimé pšenice, prováděné v 1. polovině odnožování (BBCH 23–25) ve dvou různých letech s různým přezimováním: na jaře 2012 byly porosty ozimé pšenice velmi poškozené mrazem a řídké (cca 180 rostlin/m2), naopak v r. 2013 bylo přezimování bezproblémové, častý byl na jaře nadbytek vláhy v půdě, který zpomaloval růst.

Z uvedených výsledků je zřejmé, že pro řídké porosty jsou nejvhodnější zásahy směřující k jejich zahuštění - zaměřené na podporu odnožování. Zajímavým zjištěním bylo, že i v dobrých porostech najdou tyto aplikace své uplatnění a dokáží zajistit zvýšení výnosu i na výrazně vyšší výnosové úrovni.

Tab. 1: Výnosová reakce ozimé pšenice (Federer) na nejúspěšnější jarní regenerační aplikace v letech 2012 a 2013 (Ditana)

 

2011/12

2012/2013

počet klasů/m2

(zvýšení ke K)

výnos zrna

výnos zrna

t/ha

% K

t/ha

% K

Atonik Pro 0,2 l/ha

+130

7,91

107,6

9,17

106,7

Atonik Pro 0,2 + CCC 0,5

+130

7,74

105,3

9,13

106,3

Sunagreen 0,5

+102

7,74

105,0

8,82

102,6

Quick XX (huminové l.)

+79

7,9

107,5

9,01

104,9

Kontrola

350 klasů/m2

7,35

100,0

8,59

100,0

CCC 0,5 l/ha

+162

7,98

108,5

9,1

106,2

Pozn.: Atonik Pro 0,2 odpovídá Atonik 0,6 l/ha, ošetření BBCH 23–25

Uplatnění biostimulátorů v intenzivních porostech a při tvorbě struktury porostu

Atonik (a analogické přípravky) mají v rámci biostimulátorů specifické postavení vzhledem k obsaženým účinným látkám, které šetrně ovlivňují hormonální poměry v rostlině a při použití v DC 30–31 se výraznou měrou podílejí na tvorbě optimální struktury porostu - zajistí potřebný počet silných odnoží s plnohodnotnými klasy (obr. 3).

Výsledky klasových analýz, uvedené v tabulce 2, dokazují příznivý vliv Atoniku na odnože I. řádu, které nesou plnohodnotné klasy s výrazně vyšším počtem zrn v klase ve srovnání s kontrolou bez biostimulátoru. Výnosová reakce byla v průřezu 4 let velice zajímavá.

Protože množství agrotechnických zásahů prováděných koncem odnožování až počátkem sloupkování vede ke snaze spojovat jednotlivé aplikace, prováděli jsme v rámci přesných pokusů ověřování jednotlivých kombinací a z pohledu výnosu i vynikajícího ovlivnění struktury porostu, s optimálním počtem silných odnoží, je velmi efektivní společná aplikace Atoniku s regulátory růstu na bázi CCC v období DC 30 (konec odnožování), hojně používaná v Německu. Jak vyplývá z šestiletých výsledků v tabulce 3, pohybuje se výnosová odezva na tuto společnou aplikaci mezi 106,7–138,7 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou (v závislosti na riziku polehnutí). Uvedené aplikace byly ve všech případech vysoce efektivní.

Tab. 2: Vliv aplikace Atoniku na počet zrn v klasech odnoží I. řádu a výnos (Ditana, 2012–15)

Rok

2012

2013

2014

2015

 

Počet zrn v klasech odnoží I. řádu (ks/klas)

Kontrola

13,4

12

22,8

18

Atonik 0,6 l/ha (DC 29–30)

18

20

31

22

+36 %

+60 %

+38 %

+20 %

 

Výnos zrna (% K)

Atonik 0,6 l/ha

104,6 %

117,9 %

105,9 %

112,3 %

Tab. 3: Vliv společné aplikace Atoniku (0,6 l/ha) s regulátorem na bázi CCC na výnos pšenice (Ditana, Bohemia, 2012–17)

 

Výnos zrna (% K / t/ha)

Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Atonik + CCC *

106,7 %

109,9 %

126,5 %

138,7 %

114,1 %

109,1 %

Kontrola

7,9 t/ha

9,35 t/ha

8,16 t/ha

7,66 t/ha

9,73 t/ha

11,29 t/ha

Pozn.:*dávka regulátoru na bázi CCC se volí podle potřeby regulace (podle rizika polehnutí, 0,5–2,0 l/ha)

Obr. 3: Habitus pšenice po aplikaci Atoniku 0,6 l/ha v DC 30 (vpravo) ve srovnání s kontrolou (Ditana, Bohemia)
Obr. 3: Habitus pšenice po aplikaci Atoniku 0,6 l/ha v DC 30 (vpravo) ve srovnání s kontrolou (Ditana, Bohemia)

Pomoc při stresu ze sucha

V souvislosti s avizovanými častými přísušky v různých obdobích vývoje porostů obilnin nacházejí své opodstatnění biostimulátory na bázi huminových kyselin nebo extraktů z řas, které mohou rostlinám pomoci toto období lépe překonat, případně alespoň částečně eliminovat negativní dopady.

Podíváme-li se na mapu půdního sucha na pokusné lokalitě 25. 6. 2017 (obr. 1), vidíme, že vláhový deficit, a tím i stres ze sucha, byl poměrně silný. Nejefektivnější aplikace testovaných biostimulátorů v takovýchto podmínkách v pokusech (tab. 4) mohou pěstitele nasměrovat k výběru účinných přípravků. Zvýšení výnosu u těch nejlepších variant bylo více než 11 % ve srovnání s kontrolou a výraznou měrou se na tomto zvýšení podílel pozitivní vliv aplikace na hustotu porostu, zvýšení HTZ a objemové hmotnosti.

Výsledky přesného pokusu potvrdily možnost využití huminových látek a extraktů z řas, případně dalších biologicky aktivních látek pro zmírnění dopadu sucha. Pozor - přílišná stimulace nebo pozdní aplikace vybraných biostimulátorů nemusí svůj pozitivní dopad na výnos projevit, dopad může být i negativní!

Předem nikdy nevíme, zda bude v nadcházejícím ročníku dostatek srážek nebo bude období suché, ale výsledky přesných pokusů realizovaných v předcházejících 5 letech, značně rozdílných, poukazují na to, že kvalitní spolehlivé biostimulátory promítnou svůj benefit do výnosu v každém ročníku (tab. 5). Dopad na výnos vybraných 3 biostimulátorů vykazuje vysokou stabilitu a spolehlivost ve všech 5 pokusných ročnících (vždy bylo testováno 8–12 variant s přípravky, dostupnými v té době na trhu, takže nemohou být uvedeny nové kvalitní biostimulátory, které jsou na trhu kratší dobu).

Tab. 4: Pomocné látky v suchém ročníku a jejich vliv na výnos a výnosotvorné prvky - nejlepší varianty (Etana, aplikace DC 25, Ditana 2017)

Var.

Výnos zrna

Počet klasů

(ks/m2)

HTZ

(g)

OH

(g/l)

Kontrola

9,72 t/ha

657

40,2

744

Atonik 0,6 l/ha

113,1 %

700

46,5

747

Quick Forte 1,0 l/ha

113,0 %

745

45,6

750

Florone 1,0 l/ha

114,2 %

691

45,1

749

Forthial 1,0 l/ha

112,4 %

650

45,7

749

Sunagreen 0,5 l/ha

111,3 %

656

46,0

748

Tab. 5: Vliv nejúčinnějších prověřených biostimulátorů na výnos ozimé pšenice (Ditana, 2013–17)

Var.

Výnos zrna (% K / t/ha)

2013

Federer

2014

Federer

2015

Federer

2016

Rumor

2017

Etana

Atonik 0,6 l/ha

109,3 %

106,2 %

105,1 %

104,3 %

113,1 %

Quick Forte 1,0 l/ha (resp. Quick Humin 3)

110,6 %

108,0 %

102,7 %

107,5 %

113,0 %

Sunagreen 0,5 l/ha

108,4 %

105,9 %

103,0 %

102,9 %

111,3 %

Kontrola

7,62 t/ha

10,83 t/ha

10,87 t/ha

9,68 t/ha

9,72 t/ha

Využití listových aplikací biostimulátorů v jarním ječmeni

Vzhledem k letošnímu pozdnímu nástupu jara a předpokládanému pozdnímu setí jarních ječmenů již dnes můžeme odhadnout celkově kratší vegetační dobu pro jarní ječmen, a tím očekávat jeho nižší výnos. V takové situaci budou efektivní promyšlené zásahy a aplikace, které nebudou zbytečně prodlužovat vegetační dobu (riziko následného zaschnutí) a které pomohou rychle vytvořit výnosotvorné prvky na potřebné úrovni (potřebný počet silných odnoží a vyšší počet zrn v klasech). Předpokladem dobrého výnosu je kvalitní kořenový systém. Uplatnit se mohou biostimulátory s příznivým vlivem na kořenovou soustavu, přičemž aplikace by bylo vhodné provést v první polovině odnožování pro zajištění pozitivního vlivu na kořeny a hustotu porostu. Stimulační zásahy můžeme provádět i během sloupkování, ale z výsledků mnohaletých pokusů víme, že čím dříve stimulační zásah provedeme, tím dříve rostlinám pomůžeme, takže dopad na výnos bude výraznější.

K efektivním systémům, ověřeným v přesných pokusech, patří např. využití biostimulačního účinku filtrátu z řas Ascophylum nodosum (kmene GA 142), který je obsažen v přípravcích Rooter nebo Forthial.

Vliv aplikace Rooteru v polovině odnožování na habitus ječmene je velmi výrazný. Aplikace se projevuje na bohatosti kořenového systému, zvýšení množství jemného vlášení a zvýšení počtu odnoží a jejich výrazném zesílení (obr. 4). Analýzou výnosotvorných prvků (tab. 6) bylo zjištěno, že aplikace vedla ke statisticky průkaznému zvýšení počtu zrn (v průměru o 2–2,5 zrna/klas), zvýšení HTZ (o 0,5–1,8 g), což se projevilo na zvýšení výnosu o 0,32–0,76 t/ha (v průměru 2 let a 3 variant). Velmi zajímavé jsou zejména výsledky po aplikaci systému Rooter 1,0 l/ha v DC 23 a Forthial 1,0 l/ha v DC 31, kdy došlo k průměrnému navýšení výnosu o 0,76 t/ha za současného snížení obsahu N-látek o 0,7 %. Zatímco na kontrole bez aplikace biostimulátorů byl obsah NL mimo požadavky na sladovnickou kvalitu, po použití systému ošetření produkce splňovala sladovnické parametry. Po aplikaci samotného Rooteru 1,0 l/ha v DC 23 byl zjištěn ve sledovaných ročnících vyšší obsah NL.

Ze získaných výsledků vyplývá, že jde o velmi zajímavé produkty, vhodné k dalšímu testování, a že Rooter může být využit v systémech dvou ošetření buď s následnou aplikací Forthialu na počátku sloupkování nebo následně se Samppi s fungicidním ošetřením před metáním, čímž je eliminováno riziko nežádoucího vyššího obsahu NL v zrně.

Dalším přípravkem ověřeným v maloparcelkových pokusech pro technologii sladovnického ječmene je Quick Forte. Jde o organominerální kapalné hnojivo s obsahem huminových kyselin. Výsledky tříletých pokusů uvedené v tabulce 7 dokazují, že aplikace v období sloupkování vede ke zvýšení výnosu o 0,31–0,476 t/ha (více u časnější aplikace), HTZ +0,7 g, objemové hmotnosti +2,7–5,1 g/l. Použití tohoto přípravku však nijak zvlášť nezasáhlo do obsahu NL v zrně.

Tab. 6: Vliv aplikace přípravků Rooter, Forthial a Samppi na výnos a kvalitu sladovnického ječmene (Bojos, Ditana 2016–17)

Varianta

Výnos zrna

(t/ha)

HTZ

(g)

Obj. hmotnost (g/l)

Podíl předního zrna (%)

NL (%)

Počet zrn v klase

Kontrola

8,35

47,5

635,1

95,4

12,5

22,9

 

Rozdíl na kontrolu, průměr 2 let

DC 23 Rooter 1,0

+ 0,32

+0,5

+3,0

+0,4

+0,8

+1,9*

DC 23 Rooter 1,0

DC 31 Forthial 1,0

+ 0,76*

+1,4*

+7,7

+0,35

-0,7

+2,5*

DC 23 Rooter 1,0

DC 49 Samppi 1,0

+ 0,4*

+1,8*

+14,3*

+1,5

-0,4

+2*

Pozn.: * rozdíl statisticky průkazný

Tab. 7: Vliv aplikace přípravku Quick Forte na výnos a kvalitu sladovnického ječmene (Bojos, Ditana 2015–17)

Varianta

Výnos

t/ha

HTZ

g

objemová hm. g/l

NL v %

počet klasů/m2

Kontrola

8,84

47,9

657,4

12,0

838

 

Rozdíl na kontrolu, průměr 3 let

Quick Forte 1,0 (DC 32)

+0,476

+0,7

+2,7

+0,3

-2

Quick Forte 1,0 (DC 39)

+ 0,31

+0,75

+5,1

-0,4

+28,5

Obr. 4: Detail kořenů a odnoží jarního ječmene po aplikaci systému Rooter (1,0 l/ha, DC 23), následně Forthial (1,0 l/ha, DC 31, vpravo) ve srovnání s kontrolou (Ditana, Bojos)
Obr. 4: Detail kořenů a odnoží jarního ječmene po aplikaci systému Rooter (1,0 l/ha, DC 23), následně Forthial (1,0 l/ha, DC 31, vpravo) ve srovnání s kontrolou (Ditana, Bojos)

Závěr

Problematika využití biostimulátorů v obilninách je poměrně zajímavá a ne zcela probádaná. Na trhu existují dnes již desítky nejrůznějších přípravků, některé ne se zcela přesně definovaným nebo prověřeným účinkem. Uvedené výsledky přesných maloparcelkových pokusů mohou pěstitelům pomoci se v této problematice zorientovat a efektivně je využít v technologii pěstování obilnin. Navíc význam biostimulátorů roste s častějšími výkyvy počasí, a tím méně příznivými podmínkami pro růst rostlin i se sílícími trendy pro omezování klasických pesticidů a pro širší využívání biologicky aktivních látek.

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2018

19. 08. 2018 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 35x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2018

18. 08. 2018 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 112x

Přípravky na ochranu rostlin

07. 08. 2018 Ing. Martin Prokop, Ph.D.; Bory Ochrana obecně Zobrazeno 251x

Ochrana brambor od sázení do sklizně

31. 07. 2018 Ing. Petr Ort; Bayer s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 100x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2018

16. 07. 2018 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 410x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Bayer CropScience
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018
DuPont
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
17%
5%
43%
detail