Ochrana brambor proti škodlivým činitelům v roce 2017
09. 02. 2018 Ochrana obecně Zobrazeno 4499x
Pěstování brambor v loňském roce stejně jako v roce předchozím nepřineslo výrazné dramatické události, pokud se týká ochrany proti škodlivým činitelům. Výnos byl celkově poněkud nižší, ale mezi pěstitelskými lokalitami byly značné rozdíly, neboť se opozdila výsadba, vzcházení bylo pomalé a byly velké diference ve srážkách, některé porosty nedostaly dostatek srážek v období intenzivního růstu, jiné jich měly nadbytek v nevhodné době. Rozdíly jsou velmi významné také v kvalitě hlíz.
V posledních letech se stávají pravidlem značné výkyv v průběhu povětrnostních podmínek a zejména u srážek se velmi liší srážkové úhrny na lokalitách v rámci poměrně malých území. To přináší někdy velké rozdíly mezi vývojem a zdravotním stavem porostů i v katastru jednoho podniku. Výkyvy povětrnostních podmínek některé odrůdy snášely hůře, jiné lépe a velmi také záleželo na termínu výsadby. Obecně pro rok 2017 platí, že střídání povětrnostních podmínek nesvědčilo chorobám, ale díky relativně stabilním poměrům v zimě byl rok příznivý více pro škůdce, kteří dobře přezimovali.
Tab.: Porovnání podrobnějších meteorologických charakteristik na lokalitě Valečov ve vegetaci v roce 2015, 2016 a 2017 (měřeno ve 2 m nad zemí)
Graf 1: Přehled průměrných denních teplot vzduchu a úhrnu denních srážek od 1. 3. 2017 do 31. 10. 2017 na lokalitě Valečov (automatická meteorologická stanice)
Vývoj porostů a výskyt chorob
Sázení brambor proběhlo relativně včas v ranobramborářských oblastech, následující chladné počasí však vzcházení a vývoj značně zpomalilo. Lokálně byly některé porosty poškozeny mrazem. V bramborářských oblastech vlivem deštivého a chladného počasí se však výsadba opozdila o dva až tři týdny a toto zpoždění bylo na některých porostech znát i v druhé polovině vegetace. I vzcházení v chladné a vlhké půdě bylo pomalé. Malou část porostů i přes nepříznivé podmínky se podařilo založit včas. Ale vzhledem k nevyhřáté půdě jejich další vývoj závisel na vlastnostech pěstované odrůdy a kvalitě sadby, takže mnoho z nich bylo mezerovitých. Mezerovitost byla v letošní sezoně obecně častým jevem a příčin bylo více.
Častější než v jiných letech byl výskyt abiotikóz, tedy fyziologických poškození sadby, v tomto případě způsobených silnými výkyvy teplot, a to nejen při přípravě sadby a po výsadbě, ale svůj podíl měly již extrémně vysoké teploty v loňském září. To se projevilo především abiotickým hlízkováním nebo tvorbou množství tenkých klíčků. Takové hlízy nevzešly vůbec nebo měly velmi sníženou energií vzcházení.
Dalším méně obvyklým jevem bylo v některých případech vytvoření velmi tvrdé krusty na povrchu hrůbků, což bylo způsobeno nepříznivými vlhkostními poměry při přípravě půdy. Některé odrůdy nedokázaly toto utužení půdy prorazit a byly mezerovité, zvláště když byla použita drobnější sadba. Pokud byla sadba odklíčena (někdy i vícekrát vlivem nepříznivých podmínek pro sázení), došlo k šednutí dužniny s následným snížením klíčivosti, napadením bakteriemi a vločkovitostí. Výskyt bakteriálního černání stonků byl sice poměrně častý, ale nižší, než se dalo vzhledem k nepříznivému jarnímu počasí předpokládat. Rozvoj bakterióz zřejmě částečně zbrzdily nízké teploty.
Nadměrná tvorba klíčků vlivem extrémních výkyvů teplot
Deformace stolonů následkem utužení půdy
Další vývoj porostů byl dán srážkovými poměry v jednotlivých regionech a ty byly, jak už bylo uvedeno, velmi rozdílné. Přesto lze určité zevšeobecnění uplatnit např. pro Vysočinu, kde s výjimkou Třebíčska byly srážky od května do července v rámci dlouhodobého normálu. To by bez znalosti dalších souvislostí dávalo předpoklad průměrného výskytu plísně bramboru. Srážky se však střídaly s rychlým oschnutím porostů, takže podmínky pro plíseň bramboru nebyly příznivé. První výskyty této choroby byly zjišťovány na neošetřených plochách až na přelomu července a srpna po srážkách v poslední červencové dekádě. Měsíc srpen se srážkami silně pod normálem k dalšímu rozvoji plísně nepřispěl. Ošetřované porosty měly až do září ojedinělé slabé výskyty choroby. Chybějící zdroje infekce v nati a suchý srpen způsobily úplnou absenci plísně na hlízách u těch porostů, kde byla koncem srpna ukončena vegetace, nedošlo k obrostům a po vyzrání hlíz byly včas sklizeny.
V hlízách z takovýchto ploch se vyskytovalo také méně bakterióz, stříbřitosti slupky a abiotikóz, neboť nedošlo ke zmlazení. Jinak tomu bylo u porostů, kde byla ponechána nať v září a případně v říjnu. Oba měsíce byly převážně deštivé. Po srpnovém přísušku došlo k rychlému obnovení růstu natě i hlíz a objevily se různé formy jejich zmlazování (rozprasky, tvarové deformace a sklovitost hlíz) podle citlivosti jednotlivých odrůd, což v některých případech výrazně poškodilo jejich kvalitu.
Obrosty - riziko infekce hlíz plísní
Tvorba dceřiných hlíz v důsledku zmlazování
V nedesikovaných porostech se také začala šířit plíseň bramboru, to však nebylo vizuálně příliš nápadné vzhledem k pokročilému stupni vegetace, přirozenému dozrávání rostlin a výskytu alternárií. Proto polevila i fungicidní ochrana. Intenzivní srážky pak smyly spóry původce na hlízy. Infekce se na hlízách proto po uplynutí inkubační doby začala objevovat až ve skladech.
Převážně mokrá varianta sklizně podpořila také výskyt bakterióz a stříbřitosti slupky, která se šíří i ve skladech. Výskyt terčovité a hnědé skvrnitosti (alternarií) byl až na výjimky v plné vegetaci poměrně nízký, ale zvýšil se až v závěru vegetace. Jistě k tomu přispěla i větší pozornost pěstitelů, kterou této chorobě v posledních letech věnují a ošetřují porosty příslušnými přípravky.
Výskyt škůdců
Nálet mšic do porostů sledovaný na žlutých miskách ve srovnání s předchozími lety byl vysoký, dokonce nejvyšší v posledním desetiletí. Chyběli v něm však nejvýznamnější přenašeči bramborových virů, a to mšice broskvoňová a mšice řešetláková. Proto je zdravotní stav sadby z hlediska virových chorob poměrně dobrý. Sadba je vzhledem k povinnému ukončení vegetace prostá i plísně bramboru a dalších chorob, pokud byla bez obrostů a včas sklizena.
Graf 2: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2007–2017
Graf 3: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2017
Mandelinka bramborová díky relativně stabilním zimním podmínkám velmi dobře přezimovala a její výskyt byl neobvykle vysoký, a to zvláště v bramborářské oblasti, kde lokálně stihla vytvořit i dvě generace. Často zde bylo nutné provést více ošetření. V praxi se opět ukázalo, že je nutné dbát na antirezistentní strategii a důsledně střídat účinné insekticidní látky, a to nejen v rámci jedné sezóny, ale i mezi jednotlivými roky.
Holožír způsobený mandelinkou bramborovou na neošetřeném pozemku
Poškození hlíz drátovci bylo dáno zamořením pozemků těmito škůdci a podpořil jej i srpnový přísušek neboť hlízy jsou pro drátovce také významným zdrojem vody. Výskyt těchto škůdců je v posledních letech stále častější, a to zvláště na menších pozemcích, kde byla použita klasická technologie pěstování.
V příštích sezonách se však pěstitelé brambor s ochranou proti škůdcům dostanou do svízelné situace v souvislosti s ukončením registrace Moncerenu G pro moření sadby. Imidacloprid, který je součástí tohoto kombinovaného přípravku, se vyznačoval vynikající účinností proti mandelince a mšicím, částečně omezoval i populace drátovců. Zejména v boji proti přenašečům virových chorob zajišťoval insekticidní clonu od vzejití porostů do poloviny vegetace, kdy jsou rostliny bramboru k přenosu infekce nejcitlivější. Náhrada postřikovými insekticidy je mnohem náročnější, a také podstatně méně účinná.
Další články v kategorii Ochrana obecně