Ochrana brambor v roce 2025
12. 03. 2026 Ochrana obecně Zobrazeno 1083x
Ochrana brambor v uplynulém roce se na většině ploch odehrála bez větších problémů a mimořádných událostí. Výsledkem pěstování této plodiny jsou na naše podmínky v průměru dobré výnosy a slušná kvalita hlíz. Z pěstitelského hlediska to byl tedy rok poměrně příznivý. Stinnou stránkou v sezoně 2025/26 však je propad cen této komodity, způsobený zvýšením ploch brambor i výnosů nejen u nás, ale i v celé Evropě.
Ochrana brambor byla většinou dobře zvládnuta, a to i přesto, že se bramboráři musí potýkat se stále se zužujícím sortimentem přípravků na ochranu rostlin. Problémy nastávají v herbicidech, tristní je situace u insekticidů proti mšicím, obtížně lze uplatňovat antirezistentní strategii v případě mandelinky bramborové a komplikované je rychlé ukončení vegetace. Omezené možnosti jsou také v boji s chorobami hlíz. Naštěstí poměrně široký sortiment fungicidů zůstává pro ochranu proti plísni bramboru. Ale zcela nové účinné látky se v dohledné době očekávat nedají, takže nově registrované fungicidy jsou jen kombinacemi účinných látek stávajících. U systémových přípravků je však potřeba také myslet na rezistentní kmeny původce choroby a dbát střídání fungicidů, resp. jejich účinných látek, v dané sezoně. Je vhodné dodržovat zásadu, že systémová účinná látka bude aplikována maximálně 2×.
Napadení brambor chorobami a škůdci v roce 2025 bylo dáno jako každoročně především průběhem povětrnostních podmínek a úrovní preventivních a přímých opatření ochrany. Ročník lze ve zkratce charakterizovat jako příznivý pro škůdce a s vhodným průběhem vegetačních faktorů ve většině oblastí pro plíseň bramboru i alternariové skvrnitosti. Lokálně se však výskyt listových chorob významně lišil podle úhrnů a rozložení srážek (graf 1). Sklizeň, která probíhá převážně z vlhké půdy, pak předurčuje sice menší mechanické poškození hlíz, ale vytváří příznivé podmínky pro bakteriózy, vločkovitost a stříbřitost slupky.
Graf 1: Přehled průměrných denních teplot vzduchu a úhrnu denních srážek s vyznačenými periodami rozhodujícími pro výskyt listových chorob (Valečov, 1. 3.–31. 10.2025)
Choroby
Mezerovitost porostů (obr. 1) byla relativně nízká, protože sadba byla všeobecně v poměrně dobrém stavu a sázení zvláště v bramborářské oblasti proběhlo za velmi příznivých podmínek. Ojediněle se objevily problémy v případě sadby primárně zasažené šednutím dužniny. Tradičně byly zaznamenány poruchy způsobené reziduálním působením herbicidních látek.
Černání stonků (obr. 2) se vyskytovalo ve větším měřítku spíše ojediněle u odrůd náchylných k bakteriózám, zejména u těch partií, které byly sklizeny po zářijových intenzivních srážkách a ze zaplavených pozemků v předchozí sezoně. Přitom sadba nemusela být s výskytem hniloby, ale vysoká kontaminace vedla k infekci až prostřednictvím poškození nebo odklíčení při přípravě sadby.
Aktinobakteriální obecná strupovitost (obr. 3) byla v roce 2025 ve většině lokalit velmi dobře potlačena. Původce, který napadá hlízy na počátku jejich tvorby na stolonech, byl omezen v této době antagonistickými bakteriemi, kterým vyhovovala vlhká půda po srážkách v květnu a počátkem června. I náchylné odrůdy měly hlízy převážně se slabým napadením.
Vločkovitost hlíz (obr. 4) v jarním období díky příznivým podmínkám a rychlému vzcházení nezpůsobila vážnější problémy. Podmínky pro infekci na podzim však byly poměrně příznivé, množství sklerocií původce na hlízách narůstá s délkou období mezi ukončením vegetace a sklizní. Vyšší napadení vykázaly tedy partie později sklizené a ty, které nebyly před uskladněním dostatečně osušeny.
Stříbřitost slupky (obr. 5), která se přenáší výhradně sadbou, byla po předchozím vlhkém podzimu na sadbových hlízách hojně zastoupena a byla zdrojem infekce pro dceřiné hlízy. Výskyt po sklizni z mokré půdy v roce 2025 bude ještě narůstat v průběhu skladovacího období.
Obr. 1: Mezerovitost porostu brambor
Obr. 2: Bakteriální černání stonku
Obr. 3: Aktinobakteriální obecná strupovitost
Obr. 4: Vločkovitost hlíz bramboru
Obr. 5: Stříbřitost slupky
Plíseň bramboru (obr. 6, 7) se poprvé v porostech objevila koncem 2. červnové dekády po inkubační době, kdy její výskyt podpořily srážky v květnu a začátkem června a nastalo krátké období vhodné pro její šíření. Výskyty však byly poměrně řídké a v izolovaných ohniscích. K epidemickému šíření ale nedošlo, neboť následovalo období přísušku s vysokými teplotami a intenzivním slunečním svitem. Vhodné podmínky pro plíseň opět nastaly až od 2. červencové dekády do konce měsíce a choroba se v tomto období již začala šířit epidemicky. Intenzita ale byla rozdílná podle srážkových úhrnů a doby ovlhčení listů.
Průběh infekce porostů a šíření plísně v tomto roce je zřetelným příkladem, jak pro vývoj choroby nejsou rozhodující celkové srážkové úhrny, ale rozložení srážek a doba ovlhčení listů. To dokazuje příklad naší pokusné stanice Valečov, kdy ve všech měsících od května do srpna srážkové úhrny nedosahovaly normálu. Přesto se plíseň v porostech šířila, i když v menším měřítku než v jiných lokalitách. V průběhu měsíce srpna pak plíseň převážně neměla vhodné podmínky a stagnovala, ale vysoké srážky na jeho začátku (2. 8.) a konci (30. 8.) přispěly u náchylných odrůd k infekci hlíz (obr. 8).
K dalším infekcím došlo po intenzivních srážkových úhrnech v 1. zářijové dekádě, a to tam, kde ještě nebyla ukončena vegetace a vyskytovala se plíseň v nati. Podmínky pro aplikaci fungicidů byly většinou dobré, nedocházelo k zamokření pozemků a postřiky bylo možné aplikovat včas, takže ochrana byla převážně dobře zvládnuta a ztráty na výnosech vlivem plísně bramboru nebyly vysoké. Vlivem výše zmíněných intenzivních dešťů v srpnu a v září se někde objevily problémy s plísní na hlízách u náchylných odrůd, která se často projevila až po inkubační době ve skladech.
Alternariové skvrnitosti (obr. 9) střídaly plíseň v periodách s nedostatkem srážek a při vysokých teplotách převážně v srpnu, 1. napadení porostů se však objevila u náchylných odrůd a v podmínkách přísušku již koncem června. Silnější výskyty byly lokální záležitostí nebo tam, kde nebyly porosty včas ošetřeny příslušnými fungicidy. Celkově lze hodnotit výskyt jako průměrný.
Vodnatá hniloba (obr. 10) způsobená houbami rodu Pythium se v letošním roce vyskytovala omezeně vlivem převážně relativně nízkých nočních teplot.
Abiotikózy, vyvolané přerušováním růstu hlíz v důsledku kolísání vláhových poměrů a vysokých teplot se u raných odrůd objevily jako následek přísušku ve 2. polovině června. V další fázi vegetace jejich výskyt ovlivnil srpnový nedostatek vláhy s následnými srážkami na konci srpna a v září. Větším problémem než tvarové deformace (obr. 11) a nárůstky však byla někde nevyzrálost slupky, s ní spojené mechanické poškození a infekce skládkovými chorobami.
Obr. 6: Plíseň bramboru na listech
Obr. 7: Typické příznaky plísně bramboru na spodní straně listu
Obr. 8: Plíseň bramboru na hlízách
Obr. 9: Alternariové skvrnitosti na listech bramboru
Obr. 10: Vodnatá hniloba hlíz
Obr. 11: Rozprasky a tvarové deformace hlíz
Škůdci
Nálet mšic (obr. 12) do porostů brambor začal v chladných květnových dnech poměrně pozvolna a postupně se zvyšoval až v červnových dnech. Celkově (graf 2) ho lze hodnotit jako průměrný se stagnací od poloviny července. Velmi vysoké zastoupení v něm však měla mšice broskvoňová (graf 3) jako nejvýznamnější přenašeč virů brambor. Od roku 2011 se jedná jednoznačně o nejsilnější nálet překonávající dosud ročníky s nejvyšším náletem tohoto druhu 2022 a 2024. Výsledky testování virových chorob v sadbě napovídají, že vysoký nálet mšice broskvoňové se odrazil ve vyšším výskytu viróz, zejména viru PVY. Výsledky ale zatím nejsou zcela kompletní. Ochrana sadbových porostů proti přenašečům virů se stává rok od roku obtížnější v důsledku omezeného sortimentu účinných a dostatečně rychle působících insekticidů, chybějící registraci minerálních olejů a stálé nejistotě v přípravcích pro ukončení vegetace.
Mandelinka bramborová (obr. 13) vykázala většinou relativně vysoký výskyt. Příčinou byla příznivá zima pro přezimování dospělců. Ta byla sice mírná, ale nedocházelo k častým výrazným výkyvům teplot a rozmrzání půdy, což přezimování hmyzu vyhovuje. Došlo pouze ke zpoždění gradace vlivem chladného května. V bramborářské oblasti nedošlo sice k úplnému vývinu 2. generace, ale i zde byla často potřeba 2 ošetření insekticidy. Sortiment účinných insekticidů je i proti tomuto škůdci úzký. Vzhledem k dotačnímu programu integrované produkce je nejčastěji užívanou účinnou látkou spinosad (SpinTor, Nexsuba). Rezistence mandelinky k této ekologicky přijatelné insekticidní látce však již byla zjištěna, je proto třeba dbát na její umírněné používání a dodržování antirezistentní strategie.
Graf 2: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod-Občiny, 2011–25
Graf 3: Nálet mšice broskvoňové na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod-Občiny, 2011–25
Obr. 12: Neokřídlená stadia mšic na spodní straně listu brambor
Obr. 13: Larvy mandelinky bramborové
Závěr
V roce 2026 se plocha brambor pravděpodobně o něco sníží jako odraz nepříznivé obchodní sezony. O výskytu chorob a škůdců a potřebě ochrany jako vždy rozhodne především průběh povětrnostních podmínek. Významné rozšíření prostředků pro ochranu brambor se zcela novými účinnými látkami ale nelze očekávat. Pro desikace bude již chybět přípravek Reglone, zažádáno o výjimku je na desikant Spotlight (carfentrazol ethyl). Z pohledu sortimentu prostředků na ochranu rostlin však nebude ochrana brambor rozhodně jednodušší a pěstitelé se tak budou muset více věnovat agrotechnickým opatřením.
Další články v kategorii Ochrana obecně
RSS
RSS