BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2017/18 v Čechách, výhled pro jaro 2019

27. 12. 2018 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 2224x

Počasí ovlivnilo velkou měrou nejen vývoj porostů ale i napadení chorobami a škůdci. Uváděná fakta o výskytech chorob a škůdců v ročníku 2017/18 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 85 místech v Čechách (viz mapa 1) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

Varistar

Počasí a plodiny

Ročník 2017/18 byl v Čechách teplotně nadnormální (a to o cca +0,87 °C) a srážkově podnormální. Podzim 2017 byl převážně teplý až do poloviny října a výrazně teplejší byl proti dlouhodobému normálu i leden. V únoru došlo k propadu teplot, celý měsíc trvaly mrazové teploty nejen noční ale i denní. Studený průběh teplot přetrval ještě téměř celý březen. Naopak duben nastartoval s teplotami významně převyšujícími běžné normály pro tuto dobu a vysoké teplotní nadnormály jsme zaznamenávali celé jaro, léto i začátek podzimu. Prakticky se zdálo, že po zimě absentovalo jaro a přišlo rovnou léto. Pokud se týká srážek, loňský podzim (2017) nebyl úplně skoupý a od konce října do ledna bylo období srážkově normální, místy i nadnormální. Bohužel předjaří, jaro i léto 2018 bylo poznamenáno srážkovým deficitem, který byl ještě prohlubován rychlým vysycháním v důsledku již zmíněných vysokých teplot, ale i větru a intenzivního slunečního svitu. Průměrný úhrn slunečního svitu, který je v celé republice cca 1 500–1 600 hodin, je již ke konci září na 80 % měřících stanic překročen.

Jaký dopad mělo počasí na porosty ozimů na podzim 2017? Časně seté obilniny vzcházely pomaleji a byly mezerovitější, později seté porosty využily vláhy na konci října a v listopadu, rychle se zapojily a dohnaly ve vývoji plochy dříve zaseté. Díky teplejšímu průběhu zimy rostly ozimy až do konce ledna. Mrazivé období únor až březen přečkaly obilniny (až na malé výjimky) velmi dobře a s dubnovým oteplením velmi rychle regenerovaly. Rozhodujícím faktorem tak bylo až do sklizně množství srážek a zejména jejich rozložení v průběhu jara. Řepka ozimá měla vývoj velmi rozdílný a závislý na místních srážkách po zasetí. Většina ploch byla průměrných, vývojově nevyrovnaných a zlepšila se až na konci podzimu po příchodu srážek. Mrazové teploty v únoru, a zvláště po nastartování vegetace v březnu, poškodily řepku ozimou na cca 10 % ploch. Další vývoj této plodiny bude podrobněji uveden dále.

Řepka ozimá - porosty

Zdravotní stav řepky na podzim 2017 byl výrazně lepší, než v předchozím roce. Sušší a chladnější průběh září proti podzimu 2016 nedovolil tak silné přemnožení škůdců. Dřepčík olejkový byl monitorován ve slabší, maximálně střední intenzitě a mšice velmi slabě. Nástup škůdců byl i opožděný a jejich intenzita stoupala až ve druhé polovině října, kdy je kratší den a celkově nižší teploty (chladnější noci).

Výskyt chorob byl v loňském podzimu rovněž slabší. Zjišťovány byly pouze dvě choroby: Fómová hniloba, která byla v poměrně četném výskytu (potvrzena na ¾ ploch), ale v nízké intenzitě, do 1 % listové plochy. Druhou chorobou byla plíseň zelná, která byla ovšem zjišťována pouze ojediněle.

Na jaře panovala obava o poškození řepky mrazovými teplotami v únoru a březnu. Při jarní inventarizaci provedených na pozorovacích stanovištích koncem března, byla celková kondice porostů řepky dobrá, ale velmi se místně lišila. Odlišnost ve stavu se nevázala na odrůdy, datum setí ani předplodiny, ale byla silně ovlivněná lokalitou, expozicí a druhem a typem půd. Poškození první i druhou vlnou mrazů bylo na ¾ porostů pouze na listové ploše - pomrzlo od 10 do 60 % listové plochy. U cca 10 % rostlin došlo k poškození řapíků pletiv (gumovatění, odumírání). U několika jednotek procent ploch došlo k poškození vzrůstného vrcholu mrazem (obr. 1), následnému zčernání srdéček a odumírání celých rostlin, a část ploch musela být zaorána. Začátkem dubna došlo spolu s oteplením ke skokovému zlepšení kondice řepky ozimé.

Jarní škůdci řepky 2018

Po pěti letech došlo k nárůstu výskytu stokových krytonosců. První krytonosci řepkoví a čtyřzubí (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus pallidactylus) byli v porostech zjišťováni v polovině března při krátkém oteplení (obr. 2). Jejich hlavní nálet přišel začátkem dubna, kdy odpolední teploty přesahovaly 16 °C. Kritická čísla byla překročena v prvních dvou dubnových týdnech na velké části stanovišť, a to i ve vyšších polohách. Včasné a téměř plošné ošetření proti stonkovým krytonoscům zabránilo poškození stonků larvami, a tím i přímým a nepřímým ztrátám na výnosech.

V prostřední dubnové dekádě řepka ozimá prodělala překotný vývoj a za 1 týden poskočila z fáze počátku prodlužovacího růstu do fáze začátku kvetení. V tomto období byly rostliny málo rozvětvené a na vrcholové květenství se soustředili brouci blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus). Jeho první výskyty byly zjišťovány v porostech v první dekádě dubna a maximální koncem dubna. Při kulminaci jeho výskytu však porosty již kvetly, a tak i když v některých lokalitách byl výskyt velmi vysoký (obr. 3), trvala škodlivost blýskáčka řepkového krátkou dobu.

Šešuloví škůdci - krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) byli monitorováni v porostech již v druhé polovině dubna. Díky vysokým teplotám došlo k rychlému vývoji a signalizace k ošetření proti těmto škůdcům byla vydána již 2. května. Kritická čísla byla překračována nejen v nižších polohách (Královéhradecko, Jičínsko), ale i na Českomoravské vrchovině. Díky včasně provedeným insekticidním zásahům nebyla ani u této skupiny škůdců zjišťována vysoká hospodářská škodlivost.

Obr. 1: Poškození vzrůstného vrcholu řepky mrazem
Obr. 1: Poškození vzrůstného vrcholu řepky mrazem

Obr. 2: Nálet stonkových krytonosců v přechodném oteplení
Obr. 2: Nálet stonkových krytonosců v přechodném oteplení

Obr. 3: Blýskáček řepkový
Obr. 3: Blýskáček řepkový

Obr. 4: Šíření listových skvrnitostí na horní listová patra pšenice
Obr. 4: Šíření listových skvrnitostí na horní listová patra pšenice

Choroby řepky 2018

Fómová hniloba (Phoma lingham) byla nejčetněji se vyskytující chorobou v řepce ozimé. Byla v porostech přítomna od podzimu až do sklizně, ale z důvodu sucha a tepla v jarním období byla intenzita jejím napadení nízká a škodlivost (i z důvodů regulační aplikace fungicidů) ještě nižší.

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) byla po dvou letech vysoké škodlivosti monitorována ve slabém výskytu. Důvodem bylo již několikrát zmiňované sucho, a také řidší, snadněji vysychající porosty. Bylo však cca 10 % lokalit, kde spadly srážky v druhé polovině květu řepky a kde byla tato choroba zaznamenána ve středním výskytu.

Celkově byl výskyt houbových chorob v řepce ozimé slabý a ani žádná další z chorob (např. plíseň zelná nebo verticiliové vadnutí) nedokázala způsobit hospodářské škody.

Řepka ozimá - výhled pro rok 2019

I na podzim 2018 byly srážky hlavním faktorem, který ovlivnil aktuální celkový stav porostů řepky ozimé. Při zářijovém monitoringu byla hodnocena kondice řepek z 20 % výborná, ze 60 % jako průměrná a z téměř 20 % slabá. Až třetina ploch byla označena jako mezerovitá a nevyrovnaná. Nevyrovnanost byla způsobená dvojí až trojí vlnou vzcházení rostlin na jednom pozemku. V průběhu října však došlo i přes pokračující sucho k zapojení a vyrovnání ploch. K tomu částečně pomohly místní mlhy, silnější rosy, a také morforegulační ošetření.

Zdravotní stav porostů řepky ozimé byl od září poznamenán výskytem dřepčíků, zvláště dřepčíkem olejkovým. Protože se řepka za sucha vyvíjela pomalu, v polovině září měly průměrné porosty cca 2–4 listy a tyto drobné listy měly poškozeny až 20 % listové plochy. Proti dřepčíkům byla provedena často 2 až 3 insekticidní ošetření, než došlo k jejich dostatečnému potlačení.

Fómová hniloba byla monitorována ve většině porostů řepky pouze v nízké intenzitě napadení a plíseň zelná byla zaznamenána na starších listech ojediněle.

Plochy řepky ozimé pro sklizeň 2019 tak vypadají přes počáteční problémy nadějně, s vyhlídkou na dobré přezimování.

Pšenice ozimá a ozimé obilniny

Z důvodu sucha vzcházely ozimé obilniny na podzim 2017 velmi pomalu. Mezi dříve a později setými plodinami a odrůdami nebyl významný rozdíl ve vývojové fázi. Velká část pšenice ozimé nebyla začátkem října ještě zaseta. Od druhé dekády října až téměř do jeho konce nastoupilo „babí léto“ s nadprůměrnými teplotami. Tento vývoj počasí podpořil vyšší výskyt přenašečů viróz, zejména křísů. K jejich redukci došlo až v druhé dekádě listopadu s poklesem teplot. Zimní období přečkaly ozimé obilniny výrazně lépe než porosty řepky.

Pšenice ozimá - choroby v roce 2018

Ve druhé polovině března ležela ještě na větší části území Čech sněhová pokrývka (mapa 2). Jarní inventarizace byla provedena na přelomu března a dubna. Ve velmi dobré kondici byla absolutní většina porostů pšenice, byly odnožené, zapojené a převážně hustší až husté.

V průběhu dubna byly prováděny rozbory vzorků odebraných na zjištění napadení chorobami pat stébel. Byly diagnostikovány všechny porosty pšenice ozimé z pozorovací sítě monitoringu a další vzorky na diagnostických seminářích (celkem cca 200 vzorků ozimé pšenice). U pšenice převažovalo napadení fuzárii (Fusarium spp.) v průměrné intenzitě napadení až 20 %, pravý stéblolam (Ocullimacula yaelundae) byl v porovnání s loňským jarem potvrzen ve výrazně nižší intenzitě, a to pouze 2 %. Potvrdila se tak prognóza negativního výskytu stéblolamu pro jaro 2018, která se odvíjela od suchého předjaří.

Pokud se týká napadení pšenice listovými chorobami, ve 2/3 ploch byla monitorována od otevření jara braničnatka pšeničná (tečkovitá listová skvrnitost pšenice; Mycosphaerella graminicola). Další vývoj listových chorob v průběhu května a června byl lokálně velmi rozdílný a závisel na množství a rozložení srážek. Asi 20 % porostů pšenice abnormálně trpělo suchem - porosty byly nízké (do 30 cm), řídké, a také téměř bez výskytu chorob.

Tam, kde byly srážky pouze mírně podnormální až normální, docházelo k postupnému, ale plynulému šíření listových skvrnitostí na horní listová patra (obr. 4). K dominující braničnatce pšeničné se přidala DTR (helmintosporiová skvrnitost; Drechslera tritici repentis) a koncem května také hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná; Puccinia tritici) a žlutá rzivost pšenice (rez plevová; Puccinia sttriformis). Četnost výskytu i intenzita napadením DTR a rzemi však byla až na malé výjimky v Čechách nižší.

Napadení padlím travním (Blumeria graminis) postupovalo v porostech pšenice podobně jako braničnatka pšeničná, tj. od začátku dubna do konce května. V červnu došlo k zasychání nejen padlí travního, ale i ostatních listových chorob a klasové choroby se vyskytovaly z důvodu nízké vzdušné vlhkosti, vysokých teplot a intenzivnímu slunečnímu záření pouze sporadicky.

Mapa 1: Pozorovací stanoviště v Čechách - MSDfyto 2018
Mapa 1: Pozorovací stanoviště v Čechách - MSDfyto 2018

Mapa 2: Výška sněhové pokrývky
Mapa 2: Výška sněhové pokrývky

Ječmen ozimý- choroby v roce 2018

Při jarní inventarizaci byla zaznamenávána u ozimého ječmene horší kondice než u pšenice. Měli mrazem popálenou v průměru 1/3 listové plochy (obr. 5). Toto poškození nebylo jednotné a pohybovalo se od cca 5 do 50 %. S výrazným oteplením v průběhu dubna ale došlo ke zlepšení kondice porostů ozimého ječmene. Při rozborech vzorků, odebraných v dubnu na zjištění napadení chorobami pat stébel, bylo potvrzeno v ozimém ječmenu vyšší napadení pravým stéblolamem než u pšenice. Pozitivní byla 1/3 vzorků, i když v nižší intenzitě prorůstání do vnitřních pletiv. Ale přítomnost fuzárii a plísně sněžné (Microdochium nivale) byla až v 96 % vzorků. Vyšší napadení bylo prokázáno po obilninách (hlavně jarnm ječmenu) a u časně setých ječmenů.

Z listových chorob byla stejně jako na podzim od časného jara zjišťována hnědá skvrnitost (Pyrenophora terres) a padlí travní (Blumeria graminis). Hnědá skvrnitost byla monitorována v průběhu dubna a května na 2/3 ploch ozimého ječmene, v menším měřítku na cca ¼ ploch pak padlí travní. Rynchosporiová skvrnitost (Rynchosporium secalis) se začala více šířit od konce dubna hlavně v oblasti jihozápadních Čech a postupně se dostávala i do ostatních oblastí. Celkově byla zjišťována na 40 % ploch, ale nepodařilo se jí (díky intenzivní fungicidní ochraně a průběhu počasí) obsadit praporcové listy, tak jako v předchozím roce. Vyjmenované listové choroby a také ramuláriovou skvrnitost (Ramullaria collo-cygni) se podařilo udržet navzdory vyšší četnosti výskytu v nízké intenzitě poškození listové plochy (většinou do 5 %).

Z důvodu již výše popsaného velmi teplého a suchého jara zrychlily na začátku května porosty ozimého ječmene svůj vývoj a za 1 týden přešly z fáze sloupkování do metání až kvetení. Toto překotné přeskakování vývojových fází, tj. nedostatek času na řádný vývoj, mohlo mít za následek i snížení výnosů.

Škůdci obilnin v roce 2018

Škůdci obilnin se vyskytovali v roce 2018 na vyšší úrovni. Vyhovovalo jim suché a teplé počasí v průběhu května. Nejdůležitějšími škůdci byli larvy kohoutka modrého a černého (Oulema lichensis a Oulema melanopus) (obr. 6). Z důvodu vyšších teplot došlo k urychlení jejich vývoje a larvy způsobující škody žírem na listech se líhly již v 1. polovině května. V polovině května byla vydána signalizace k ošetření nejen ozimých obilnin, ale hlavně jarního ječmene a ovsa. Ošetření velké části ploch se muselo opakovat ať již z důvodu dalšího líhnutí larev, nebo z důvodu již rozšířené rezistence vůči insekticidům. Hospodářské škody způsobené na jaře 2018 škůdci tak mohly být (zejména v suchých lokalitách) vyšší než škody způsobené chorobami.

Obr. 5: Mrazem popálená listová plocha ozimého ječmene
Obr. 5: Mrazem popálená listová plocha ozimého ječmene

Obr. 6: Larva kohoutka
Obr. 6: Larva kohoutka

Ozimé obilniny - výhled pro rok 2019

Září a první polovina října (doba psaní článku) byly velmi suché a teplé. Pouze koncem září došlo ke krátkodobému snížení teplot a ke srážkám, které byl na území Čech velmi rozdílné. Tyto srážky umožnily poměrně dobré vzejití porostů zasetých do konce září, tj. ozimého ječmene a časnější pšenice. Ostatní později seté obilniny vzcházely velmi pomalu a nevyrovnaně. Začátkem října byly napadeny silnějšími nálety přenašečů viróz, hlavně křísy. Na většině zemědělských podniků probíhalo ošetření proti těmto škůdcům, ale jejich pokrytí nebylo stoprocentní. Lze proto očekávat výskyt viróz u časněji setých ozimů.

Jarní obilniny 2018

Celkově byly jarní obilniny poškozeny suchem nejvíce. Od zasetí trpěly nedostatkem vláhy, což se projevovalo žloutnutím listů, špatným odnožováním až ztrátou již vytvořených odnoží a urychlováním vývoje. Z pohledu ochrany rostlin tak bylo nejdůležitější ochránit jarní obilniny před škůdci. Počátkem jara, brzy po vzejití, to byli dřepčíci a dále v průběhu května již zmiňovaní kohoutci. Z chorob se vyskytovala ve většině porostů hnědá skvrnitost, ale její intenzita, stejně tak jako padlí travního a rynchosporiové skvrnitosti, byla velmi nízká. Výjimkou tohoto stavu byly oblasti jihozápadních Čech a Českomoravské vrchoviny, kde spadlo od druhé poloviny května a v červnu více srážek než na ostatním území, a kde docházelo u citlivějších odrůd jarních ječmenů k šíření hnědé skvrnitosti na horní listová patra.

Sucho způsobilo v obilninách vyšší hospodářsky významné škody než listové a klasové choroby.

Mák 2018

Mák byl jednou z plodin nejvíce postižených suchem. Byl setý od začátku dubna, ale ani do první dekády května více než 1/3 ploch nevzešla a musela býti zaorána. Za sucha došlo i k vyššímu napadení škůdcem krytonoscem kořenovým (Stenocarus ruficornis), který však nebyl hlavním důvodem zaorávek. Přesto tomuto škůdci byla věnována velká pozornost, signalizace k ošetření byla vydána začátkem května a byly prováděny většinou 2 insekticidní zásahy, protože místně nebylo dosaženo dostatečné redukce brouků. Koncem května přelétla do porostů máků mšice maková, a i u tohoto škůdce byla překročena kritická čísla a musela být provedena insekticidní ošetření.

Naopak choroby na jaře 2018 byly nalézány v máku slabě a nezpůsobily hospodářské škody.

Závěr

Jestliže jsme v loňském článku psali, že důvodem nižších výnosů v roce 2017 bylo zvláště suché a horké období od poloviny května do sklizně obilnin a řepky, pak musíme konstatovat, že nižší výnosy obilnin, řepky, ale i okopanin a dalších plodin v roce 2018 byly způsobené suchem trvajícím od začátku roku 2018, vysokými teplotami od začátku dubna až do poloviny října, intenzivním slunečním zářením a častým výsušným větrem.

A jaké byly klíčové zásahy v ochraně rostlin? Ve všech plodinách to byly zásahy proti škůdcům: u řepky ozimé přesný termín ošetření proti stonkovým krytonoscům, u obilnin ošetření proti kohoutkům a u máku proti krytonosci kořenovému. Dále to bylo udržení životaschopnosti plodin, tj. podpora tvorby kořenového systému a zvýšení odolnost rostlin proti stresu. To je možné docílit souborem různých opatření, například aplikací podpůrných látek/aktivátorů růstu, listové výživy, ale důležité jsou i základní agrotechnická opatření, která spadají do integrované ochrany rostlin. Těmi jsou i výběr vhodných odrůd do dané oblasti, způsob zpracování půdy (bohudíky vzrůstá počat hektarů ošetřovaných půdoochrannou technologií) a nesmíme zapomínat ani na správné „agrotechnické termíny setí“ pro danou oblast. Pozdní termíny setí jsou omluvitelné a téměř vždy jsou vynuceny provozními překážkami, ale výrazně předčasné termíny setí jsou většinou projevem neznalosti složitých vazeb a přinášejí v budoucnosti problémy.

V úplném závěru si dovolím ocitovat pasáž z loňského článku. „Prudké zvraty počasí v posledních letech a celková změna klimatu způsobují změny i ve výskytu (a časových řadách výskytu) jednotlivých patogenů významně více než v minulosti. O to obtížnější je monitoring chorob a škůdců a objektivní určování jejich škodlivosti, stejně tak jako je velmi obtížné správné načasování ochranných zásahů“. K tomu, aby vám byl náš monitoring prospěšný, se budeme snažit i v roce 2019.

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail