Chemap Agro s.r.o.

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2019/20 v Čechách a výhled do jara 2021

09. 02. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 530x

Ročník 2019/20 přinesl po deseti letech změnu, a nelze ho jednoduše označit, tak jako několik předchozích, jako teplý a suchý. Naopak se vystřídalo v průběhu posledního roku několik výrazných etap.

Proseeds

Podzim a zima byly teplejší a sušší, velmi suchý a teplý duben byl vystřídán chladným a vlhkým květnem a červnem, po kterých následovalo teplé ale vlhké léto, a to bylo ukončeno velmi teplým ale suchým zářím. Výše popsaný průběh počasí nebyl stejný na celém území republiky, cca 10–15 % zemědělských ploch mělo nedostatek srážek a prohlubuje se na nich zemědělské sucho navzdory nadnormálním srážkám na většině území.

Data o výskytu chorob a škůdců v roce 2019/20 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 85 místech v Čechách (mapa 1) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

Počasí a jeho vliv na porosty

Sušší průběh počasí na podzim 2019 zpomalil vzcházení řepky ozimé, ta byla často mezerovitá a nevyrovnaná. Ale v průběhu podzimu a zimy došlo k vyrovnání porostů a díky mírné zimě i k dobrému přezimování. Ozimé obilniny byly seté později z důvodu pozdních dodávek osiv, ale díky říjnovým a listopadovým srážkám i mírné zimě přezimovaly velmi dobře a dohnaly vegetační zpoždění.

Jařiny byly zasety převážně do konce března, a i přes nepříznivý duben došlo v květnu ke zlepšení jejich kondice.

Problémy s ozimými i jarními obilninami nastaly až z důvodu červencových a srpnových srážek (i vyšších výkyvů teplot). To komplikovalo a prodlužovalo žně a následně i výrobu osiva a prodlužovalo setí ozimů pro sklizňový rok 2021.

Mapa 1: Pozorovací stanoviště v rámci projektu MSDfyto v roce 2020, Čechy
Mapa 1: Pozorovací stanoviště v rámci projektu MSDfyto v roce 2020, Čechy

Mapa 2: Napadení řepky ozimé hrabošem polním na jaře 2020
Mapa 2: Napadení řepky ozimé hrabošem polním na jaře 2020

Ochrana v hlavních plodinách

Řepka ozimá

Zdravotní stav řepky ozimé na podzim 2019 byl výrazně lepší ve srovnání s předchozími ročníky. Napadení škůdci přišlo velmi brzy (v první polovině září), ale bylo potlačeno insekticidními aplikacemi a rovněž ochlazením a srážkami.

Také výskyt chorob byl na podzim 2019 nižší. Ačkoli vlhkost v porostech mohla pomoci rozvoji fomové hniloby a plísně zelné, jejich průběh byl brzděn nižšími teplotami a fungicidními zásahy (které byly cíleny hlavně na regulaci vývoje řepky).

Jaro se otevřelo velmi brzy, již od poloviny února řepka přirůstala a jarní inventarizace byla provedena mezi 18. a 25. únorem. Celková kondice rostlin řepky byla velmi dobrá - téměř polovina pozorovacích stanovišť byla ohodnocena jako výborná a druhá polovina jako dobrá.

Škůdci řepky

Pokud se týká zdravotního stavu řepky, byl od konce zimy ohrožován škůdci. Prvním řešeným problémem v únoru a březnu byl hraboš polní (mapa 2, stav k 26. 2. 2020).

První výskyt krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) byl zjištěn již koncem ledna, vyšší výskyty obou stonkových krytonosců pak nastaly 15.–16. února. Z důvodu ochlazení, srážek a větru však došlo k hlavnímu náletu a splnění kritických čísel až v poslední dekádě března (signalizace k ošetření vydána 25. 3. 2020). Problematickým se letos ukázal termín aplikace proti stonkovým krytonoscům, protože optimální aplikační okno trvalo pouze 2 dny (27. až 29. 3.). Před tímto termínem i po něm klesaly ranní teploty pod bod mrazu (až -10 °C), část porostů byla poškozena mrazy (obr. 1) a bylo nutno s ošetřením počkat. K oteplení došlo až po 5. dubnu, kdy již byla bohužel ve většině porostů řepky vykladena vajíčka stonkových krytonosců. Následně od druhé poloviny dubna bylo zjišťováno poškození mrazem na poupatech (obr. 2), a také silné napadení stonků larvami stonkových krytonosců a dřepčíků téměř na všech lokalitách. Z toho důvodu byl letos v polovině května proveden na pozorovacích stanovištích průzkum napadení stonků řepky larvami stonkových krytonosců. Analýzou dat bylo zjištěno, že poškození silně záviselo na dvou faktorech. Prvním byl termín ošetření. Na pozemcích s předčasnými termíny aplikace (před 20. březnem), a také s pozdními aplikacemi (po 5. dubnu, vyšší polohy po 9. dubnu) bylo monitorováno vysoké napadení stonků larvami (graf 1). Druhým nejvýznamnějším faktorem byla intenzita napadení řepky dospělci krytonosců (vyšší v jižních Čechách). Závěrem je možné konstatovat, že průkazně nejvíce rostlin řepky poškozených žírem larev stonkových krytonosců bylo u porostů s vysokým napadením, kde proběhlo předčasné nebo pozdní ošetření.

Velmi časně byl letos zaznamenán hlavní nálet blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus), signalizace k jeho ošetření byla vydána již v polovině dubna. I když intenzita napadení byla vyšší, díky insekticidním aplikacím a rychlému rozkvětu řepky nezpůsobil tento škůdce výraznou hospodářskou škodu.

Šešuloví škůdci - krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) byli monitorováni v porostech, podobně jako v předchozím roce, koncem dubna. Jejich kulminace nastala začátkem května, kdy ještě řepka kvetla a tvořila malé šešule. To bylo rozhodující období, kdy mohli tito škůdci šešule poškodit. Absolutní většina ploch však byla insekticidně ošetřována, ať již cíleně proti bejlomorce kapustové nebo doznívala účinnost zásahu proti blýskáčku řepkovému. Následný vývoj počasí šešulovým škůdcům nepřál a významné škody jimi nebyly v tomto roce způsobeny.

Graf 1: Procento napadení stonků larvami krytonosců v závislosti na termínu ošetření, průměr ČR
Graf 1: Procento napadení stonků larvami krytonosců v závislosti na termínu ošetření, průměr ČR

Obr. 1: Poškození stonků řepky mrazem
Obr. 1: Poškození stonků řepky mrazem

Obr. 2: Poškození poupat řepky mrazem
Obr. 2: Poškození poupat řepky mrazem

Choroby řepky

Na jaře 2020 byly stejně významné a škodlivé dvě hlavní choroby, a to bílá hniloba řepky - hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) i fomové černání stonků řepky (Phoma lingham).

Pro dobrý vývoj hlízenky obecné bylo v květnu i červnu 2020 dostatek srážek, ale zejména zpočátku nižší teploty. To způsobilo, že optické projevy jejím napadením se objevily v porostech řepky později než v roce 2019. Kontrola napadení rostlin řepky hlízenkou ozimou byla provedena v polovině července a bylo zjištěno, že frekvence napadení stonků je 20 %. Jednoznačný vliv na intenzitu napadení měly srážky. Vyšší napadení (mapa 3) bylo monitorováno na Chrudimsku, Královéhradecku a Českolipsku, kde v průběhu května a června spadly vyšší srážkové úhrny

Fomové černání stonků řepky bylo v porostech monitorováno od podzimu až do začátku května ve slabším výskytu. Z důvodu již několikrát zmiňovaného chladna a vlhka se v květnu řepky zahustily a (také díky regulacím) zůstaly i nižšího vzrůstu. V takových porostech se držela vlhkost téměř celý květen a červen. To způsobilo vstup fomové hniloby do stonků i šešulí, zvláště po červnovém oteplení. Toto silné napadení mohlo způsobit snížení výnosu zvláště, pokud se přidružila i další choroba, a tou bylo verticiliové vadnutí.

Průzkum napadení verticiliovým vadnutím řepky (Verticillium spp.) byl proveden současně s kontrolou napadení hlízenkou obecnou v červenci 2020. V Čechách bylo monitorováno verticiliové vadnutí v 80 % porostů řepky a průměrná četnost napadených rostlin byla téměř 12 %.

Z uvedených dat jednoznačně vyplývá, že řepka ozimá byla na jaře a začátkem léta 2020 intenzivně napadána chorobami i škůdci, a byla nutná řada zásahů pro udržení jejího dobrého zdravotního stavu.

Mapa 3: Napadení řepky hlízenkou obecnou k 15. 7. 2020, Čechy
Mapa 3: Napadení řepky hlízenkou obecnou k 15. 7. 2020, Čechy

Obr. 3: Poškození řepky dřepčíky
Obr. 3: Poškození řepky dřepčíky

Výhled porostů řepky pro rok 2021

Na podzim 2020 vzešly porosty velmi dobře, protože využily ještě srpnovou vláhu. Zlom nastal v září, kdy bylo 3 týdny sucho s nadprůměrnými teplotami. Porosty začaly trpět nedostatkem vody, a hlavně napadení škůdci (obr. 3a, b). Nejvyšší škody na listové ploše způsobili dřepčíci - od poloviny září hlavně dřepčík olejkový. Poškození srdíček larvami tohoto škůdce nebylo v době psaní tohoto článku ještě patrné. K dřepčíkům se přidaly od druhé dekády září mšice, zápředníček polní a pilatka řepková. Poškozeny byly řepky zvláště v ovocnářské a zelinářské oblasti, kde mají mšice přirozené rezervoáry.

Pšenice ozimá

Díky mírné zimě přezimovaly pšenice ozimé velmi dobře a podobně jako řepka brzy nastartovaly jarní vegetaci. Absolutní většina porostů byla po časné březnové inventarizaci hodnocena jako středně hustá až hustá ve velmi dobré až výborné kondici. Také zdravotní stav byl zpočátku výborný.

Choroby pšenice

Brzy, již v průběhu března, (obr. 4) však začala napadat porosty pšenice braničnatka pšeničná (tečkovitá listová skvrnitost pšenice; Mycosphaerella graminicola), která se s mírnými výkyvy postupně šířila ze spodních pater až na praporcový list a udržela se v porostech pšenice ozimé až do sklizně. Intenzita jejím napadení se do konce června pohybovala většinou v jednotkách procent, teprve v červenci (po skončení fungicidní ochrany) vzrostlo lokálně napadení na desítky procent. Tou dobou již pšenice fyziologicky dozrávaly, ale pozdnější pšenice mohly být poškozeny ve výnosu.

Také výskyt padlí pšenice (Blumeria graminis) byl monitorován nezvykle časně, v průběhu března a dubna v 1/3 porostů a v průběhu května a června až na 50 % ploch. Padlí pšenice ale obsazovalo pouze jednotky procent listové plochy, zřejmě z důvodu vysokých a prudších srážek, velkých výkyvů teplot a fungicidních ošetření, a nezpůsobilo významné hospodářské škody.

Ostatní listové choroby - DTR (helmintosporiová skvrnitost; Drechslera tritici repentis), rez plevová (Puccinia sttriformis) a hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná; Puccinia tritici) se vyskytovaly pouze lokálně, v kratším časovém období a v nižší intenzitě a nezpůsobily v roce 2020 významné škody. Oproti tomu skupiny chorob pat stébel a klasových chorob byly letos nebezpečné.

O škodlivosti skupiny chorob pat stébel se rozhodovalo v průběhu března a dubna, tj. v době, kdy byl na území České republiky omezen až ochromen běžný život. Přesto se nám podařilo i za nepříznivých podmínek (po zrušení jarních diagnostických seminářů) provést rozbory z pozorovacích stanovišť i z dalších pozemků. Výsledky rozborů odpovídaly prognóze vypočtené na základě srážek. Pravý stéblolam (patogen Oculimacula yallundae) byl potvrzen v 1/10 vzorků a fuzária v téměř 2/3 vzorků. Celkově byly významně více napadeny časněji seté pšenice. Z hlediska předplodin byl mírně vyšší výskyt chorob pat stébel po kukuřicích. Vliv zpracování půdy se neprokázal u pozorovacích stanovišť v tomto roce jako významný.

Klasové choroby byly zjišťovány ve vyšší intenzitě napadení, než bývá obvyklé (obr. 5), a to z důvodu srážek a nižšího slunečního svitu v době kvetení ozimé pšenice, a také následné dostatečné vlhkosti (na větší části území) až do žní. V polovině července byl proveden průzkum na výskyt klasových fuzárií na více než 60 lokalitách. Četnost napadení dosahovala až 90 % napadených klasů (mapa 4), 1/4 rostlin pšenice měla napadení vysoké. Více byly napadené oblasti, kde spadly v průběhu června a začátku července vyšší srážky (Chrudimsko a Královéhradecko, Nymbursko, Jindřichohradecko, Táborsko, Českokrumlovsko, Českobudějovicko a Českolipsko). Klasová fuzária snížila v této sezoně kvalitativní parametry zrna, ale také mohla při vysokém a časném napadení klasů snížit výnosy.

Mapa 4: Napadení pšenice klasovými fuzárii, červenec 2020, Čechy
Mapa 4: Napadení pšenice klasovými fuzárii, červenec 2020, Čechy

Obr. 4: Časné napadení pšenice braničnatkou pšeničnou
Obr. 4: Časné napadení pšenice braničnatkou pšeničnou

Obr. 5: Fusarium spp. v klasu pšenice
Obr. 5: Fusarium spp. v klasu pšenice

Ječmen ozimý

Problémem větší části porostů ozimých ječmenů byla od podzimu a v předjaří vyšší vývojová fáze (sloupkování již v průběhu března) a přehoustlé porosty. Noční mrazíky (koncem března a v první polovině dubna) způsobily popálení listové plochy.

V hustých porostech se držela po jaru nejprve infekce plísně sněžné (Microdochium nivale) a následné poškozovala porosty hnědá skvrnitost (Pyrenophora terres) a padlí ječmene (Blumeria graminis). Těmito chorobami a počasím byly porosty stresovány celý duben a stres byl zesilován napadením chorobami pat stébel. Při rozborech po kultivaci pat stébel na Petriho miskách bylo sice potvrzeno slabší napadení pravým stéblolamem, ale střední napadení Fusarium spp. V květnu došlo k výraznému zlepšení celkové kondice porostů ozimého ječmene a také ke snížení napadení listovými chorobami. Pouze v jihozápadních Čechách bylo monitorováno vyšší a četnější napadení rynchosporiovou skvrnitostí.

Škůdci obilnin

Podobně jako v předchozím roce byli škůdci obilnin v roce 2020 zaznamenáváni v nižším výskytu. Praktický význam měly pouze larvy kohoutka modrého a černého, proti kterým se muselo zasahovat v teplejších a nižších oblastech. Ostatní škůdci nezpůsobili v obilninách hospodářsky významné škody, s výjimkou hraboše polního. Ten podobně jako v porostech řepky poškozoval rostliny od časného jara do začátku května a jeho výskyt byl snížen až mokrým proběhem počasí v květnu.

Výhled porostů ozimých obilnin pro jaro 2021

Do doby psaní tohoto článku byl podzimní vývoj počasí celkově suchý a výrazně teplejší. Vydatné srážky přišly v podstatě na celém území republiky koncem září a s nimi i krátkodobý výrazný propad teplot. Za tohoto stavu docházelo ke zpoždění setí ozimů jednak z důvodu pozdních dodávek osiv (souviselo s opožděním žní), a také pěstitelé posunovali termín výsevu, aby nepřišlo osivo do hrudovité a přesušené svrchní části půdy. Po srážkách, často nad 50 mm však nebyly pozemky újezdné, a proto se setí stále oddalovalo.

Jarní obilniny

Jařiny byly brzy zasety, dobře vzešly, ale v dubnu byly stresovány suchem a ranními mrazíky. Reakce jarních obilnin na tento vývoj počasí byla urychlit svůj vývoj a přešla při malém počtu odnoží do sloupkování. To znamenalo, že jařiny byly až do poloviny května řidší. Porosty však měly dostatek vláhy, udržely všechny odnože a narůstala listová hmota, a tak došlo koncem května a v červnu k jejich zahuštění.

Z hlediska chorob byla v porostech ječmene jarního přítomna po celou dobu vegetace hnědá skvrnitost. Intenzita jejího napadení ale byla slabá, stejně tak jako intenzita napadení dalšími chorobami - padlím travním a rynchosporiovou skvrnitostí, které vstoupily do porostů v květnu.

Mák

Velká část máku byla zaseta v březnu a vzcházela v době ranních mrazíků (až -8 °C). Byly obavy, zda nedojde k poškození rostlin mrazem, ale absolutní většina rostlin (ve fázi děložních až prvního pravého listu) prošla mrazem bez poškození. Porosty byly částečně mezerovité a místy vývojově nevyrovnané v důsledku dubnového sucha.

Nízké teploty a vydatné srážky v květnu naopak přibrzdily nástup škůdce krytonosce kořenového, který byl sice v porostech máků dlouhou dobu (od konce dubna do začátku června) ale celkově způsobil jen slabé poškození žírem brouků a slabší poškození larvami ve stoncích. Mšice maková byla monitorována v máku od poloviny května a držela se přes chladné počasí až do poloviny června, významné škody však nezpůsobila.

Od konce května, kdy došlo k zahuštění porostů máku, se tak staly v letošní sezoně nejdůležitějšími houbové choroby, hlavně plíseň máku (obr. 6). Od poloviny května, kdy byla plíseň máku zjištěna v porostech, významně stoupalo napadení touto chorobou a začátkem června byla vydána signalizace pro ošetření. Její výskyt však stále stoupal a poškozovala významnou část listové plochy potřebnou pro asimilaci a mohla přispět ke snížení jinak velmi dobrých výnosů.

Obr. 6: Počáteční příznaky napadení plísní máku
Obr. 6: Počáteční příznaky napadení plísní máku

Závěr

Pěstitelský ročník 2019/2020 nebyl optimální, ale až na krátkodobé výkyvy od normálu byl v podstatě příznivý.

Jaké byly zásahy v ochraně rostlin, které přispěly k vyšším výnosům? V řadě oblastí (Polabí, Litoměřicko, Kolínsko, Kutnohorsko a další) bylo nezbytné provedení zásahu proti lokálně přemnoženým hrabošům. U řepky ozimé to byla správně načasovaná ošetření proti stonkovým krytonoscům a zásah proti hlízence obecné i fomové hnilobě. U pšenice ozimé přispěla k vyšším výnosům aplikace proti braničnatce pšeničné a klasovým fuzáriím, u ozimého ječmene ochrana proti chorobám pat stébel (a místně RCC) a u máku ošetření proti plísni makové.

K tomu, aby zásahy v ochraně rostlin byly cílené, odůvodněné a prováděné ve správný čas se budeme snažit naším monitoringem i v roce 2021.

Související články

Biologická ochrana a výživa v polní produkci a zelenině

26. 02. 2021 Ing. Martin Bagar, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 118x

Zvláštnosti pěstitelského ročníku 2019/20

22. 02. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Ochrana obecně Zobrazeno 268x

Choroby a škůdci břečťanu

19. 02. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 203x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2021

16. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 651x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2021

15. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 659x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail