BASF
BASF
BASF

AGRA

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2020/21 v Čechách a výhled do jara 2022

31. 12. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 725x

Ročník 2020/21 byl na většině území naší republiky srážkovým úhrnem dostatečný, avšak s nerovnoměrným rozložením srážek. Vysoké srážky spadly hlavně v říjnu 2020 a v květnu 2021, kdy bylo dosaženo 214 %, respektive 143 % dlouhodobého normálu (viz tabulka). Teplotně přesahoval tento pěstitelský ročník normál, s mírnými výkyvy, zejména chladnějším dubnem, květnem a srpnem.

Proseeds

Vliv počasí na porosty

Říjnové srážky loňského podzimu komplikovaly sklizeň okopanin a setí ozimých obilnin. Velká část ozimů byla zaseta pozdě a do začátku zimy nestačila vzejít, cca 5–10 % plánovaných ploch nebylo zaseto vůbec. Podle Českého statistického úřadu bylo zaseto proti desetiletému průměru o 45 532 ha méně pšenice ozimé. Také agrotechnické zásahy, případně přihnojení a ochranné zásahy nebylo možno provést. Rovněž jarní práce a aplikace pesticidů byly velmi komplikované nejen kvůli podmáčení pozemků, ale také z důvodu četných přízemních mrazíků ještě i v měsících duben a květen. Automatická meteostanice na Zkušební stanici Kluky zaznamenala od 1. března do 8. května 2021 celkem 32 dnů s noční mrazovou teplotou, z toho v dubnu jich bylo ještě 12. Mrazíky spolu s mokrou půdou byly jedním z nejdůležitějších faktorů, které způsobily celkové snížení výnosů řepky ozimé ve sklizni 2021.

Ochrana v hlavních plodinách

Řepka ozimá - škůdci

Ačkoliv řepka musela zpočátku čelit vyššímu napadení škůdci, hlavně dřepčíky, zápředníčkem polnímmšicemi, její zdravotní stav byl na konci podzimu 2020 i na konci zimy 2021 dobrý. Na jaře tohoto roku však byla řepka atakována nezvykle časným a vysokým náletem stonkových krytonosců (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens) (obr. 1). I když probíhala intenzivní ochrana proti těmto škůdcům, byl v letošním roce po vyřazení chlorpyrifosu omezený výběr přípravků. To vše, včetně nepříznivého vývoje počasí - již zmiňované mokro a přízemní mrazíky, komplikovalo a snižovalo dobrou účinnost insekticidních zásahů.

Tlak na řepku pokračoval i v průběhu dubna, kdy probíhal nálet blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus). Protože byla vegetačně zpožděna o cca 2 týdny, napadl tento škůdce řepku v nižších vývojových fázích tvorby poupat a bylo nutné většinu porostů ošetřit. Zásahy proti oběma druhům škůdců byly v letošním roce ekonomicky návratné.

Naopak šešuloví škůdci, krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus)bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae), kteří neměli pro svůj vývoj dobré podmínky, byli redukováni chladem, silnými dešti a větrem. Při jejich monitoringu, který se letos protáhl až do začátku června, byla zjišťována kritická čísla pouze lokálně v teplejších oblastech. Na začátku června došlo k rychlému oteplení, ukončení květu řepky i zesílení šešulí a šešuloví škůdci tak nemohli způsobit plošně významné škody.

Řepka ozimá - choroby

Významnou chorobou řepky byla na jaře 2021 bílá hniloba řepky (hlízenka; Sclerotinia sclerotiorum) (obr. 2). Pro svůj vývoj měla v květnu dostatek srážek prakticky na celém území republiky a v červnu i dostatek tepla. Aplikační okno bylo dost široké, neboť signalizace k ošetření byla vydána po splnění srážkových podmínek v polovině května, a ještě i začátkem června při dokvétání mohlo být provedeno rentabilní fungicidní ošetření.

Fomová hniloba (Phoma lingham) byla již na podzim 2020 v nižší intenzitě výskytu a na jaře došlo v suchém průběhu dubna k jejímu zastavení na starých odumřelých listech řepky. Ačkoliv byl květen mokrý, nízké teploty způsobily pouze její velmi pomalé šíření. Až po červnovém oteplení se začala foma šířit na stonky a prorůstala do kořenových krčků. Na obr. 3 je zachyceno silné napadení neošetřené kontroly (citlivá odrůda) na Zkušební stanici v Klukách. V praxi však bylo napadení ve fungicidně několikrát ošetřených plochách celkově slabě průměrné.

Řepka ozimá - porosty pro sklizeň 2022

Porosty zaseté v srpnu vzešly převážně dobře, zlom nastal v září, které bylo celkově teplé a velmi suché (ZS Kluky úhrn za září 2021 pouze 7,6 mm). Řepka trpěla na řadě míst suchem a dále přetrvávaly problémy s vysokými výskyty dřepčíků, nejprve rodu Phyllotreta (okus až holožír děložních lístků) a v druhé polovině září i napadením dřepčíkem olejkovým (Psylliodes chrysocephala). Aplikace insekticidů probíhala často opakovaně 2 až 3×.

Koncem září a začátku října začaly spodní strany listů osazovat mšice - nejčastěji mšice zelná (Brevicoryne brassicae) a mšice broskvoňová (Myzus persicae). Do doby psaní tohoto článku však byly výskyty slabší, do 10 % osazených rostlin.

Stejně tak slabé bylo i napadení chorobami, prakticky ojediněle byla monitorována fomová hniloba na spodních listech řepek. Celkově je kondice porostů dobrá, cca 10–15 % ploch je mezerovitých.

Pšenice ozimá - choroby

Pšenice byly na podzim 2020 zasety později a do zimy vstupovaly v nižších vývojových fázích. Při inventarizaci v polovině listopadu byla většina porostů ve fázi 12–22 BBCH, tj. mezi 2. listem a 2. odnoží. Zima byla průměrná, s nízkými teplotami v lednu a v první polovině února. V tomto období ležela na větší části území slabší sněhová pokrývka. Protože nedošlo k zámrazu půdy ani v době nejsilnějších mrazů (mapa 1), přirůstaly kořeny i nadzemní hmota celou zimu. Při monitoringu koncem března začínaly odnožovat i ty porosty, které nebyly v polovině listopadu vzešlé.

Zatímco na podzim byly pšenice velmi zdravé, již od brzkého jara byly porosty ve vyšší fázi (25 BBCH a výše) napadány braničnatkou pšeničnou (Mycosphaerella graminicola) (3/4 ploch) a padlím travním (Blumeria graminis) (1/5 ploch). Tyto dvě choroby postupovaly s menšími rychlostními výkyvy z nižších na vyšší listová patra a udržely se v porostech až do druhé poloviny června.

Po červnovém oteplení byla na 1/6 ploch monitorována DTR - helmintosporiová skvrnitost (Drechslera tritici repentis), její intenzita napadení však byla slabší a v druhé polovině června byla vystřídána braničnatkou plevovou (Leptosphaeria nodorum). Braničnatka plevová poškozovala asi 1/3 ploch pšenice na praporcových listech a mohla způsobit ztráty na výnosech, protože koncem června ve fázích mléčné zralosti a vyšší již musela být ukončena fungicidní ochrana.

Pro choroby pat stébel v letošním vlhkém jaru platila prognóza škodlivého výskytu stéblolamu na patách stébel. Podobně jako v předchozím roce byly i letos v době, kdy se rozhodovalo o ochranných zásazích proti této skupině chorob, zrušeny diagnostické semináře z důvodu lock-downu. Přesto se nám podařilo odebrat vzorky z pozorovacích stanovišť a provést následnou kultivaci patogenů způsobujících choroby pat stébel. Pravý stéblolam (patogen Oculimacula yallundae) byl potvrzen v 10 % vzorků a fuzária v téměř 95 % vzorků. Celkově více byly napadeny pšenice ve vyšších vývojových fázích. To byl hlavní faktor, který ovlivňoval intenzitu napadení. Vliv zpracování půdy, a také předplodin (převážně řepka ozimá), se neprokázal v tomto roce u pozorovacích stanovišť jako významný.

Klasové choroby pšenice ozimé měly z důvodu chladného a mokrého jara zpoždění, které bylo ještě v první dekádě června minimálně 2 týdny proti normálu. V polovině června bylo vegetační zpoždění pšenic setřeno a pšenice začaly kvést. V tuto dobu (17.–22. 6.) teploty vystupovaly přes 30 °C a infekce fuzárii se zastavila. Napadeny tak mohly být spíše pozdnější pšenice, které kvetly později po snížení teplot a příchodu srážek.

Mapa 1: Teplota půdy v hloubce 5 cm 8.–14. 2. 2021
Mapa 1: Teplota půdy v hloubce 5 cm 8.–14. 2. 2021

Ječmen ozimý

Kondice a hlavně vývoj ozimých ječmenů byly velmi rozdílné. Již od podzimu 2020 byla třetina ploch ve vývojovém předstihu, třetina v normálu a poslední třetina výrazně zpožděná.

Nejčastější chorobou byla hnědá skvrnitost (Helmintosporium teres), která byla na jaře monitorována ve 2/3 ploch ve slabší intenzitě a dále padlí travní (Blumeria graminis) - monitorováno v cca 1/3 ploch. Tyto choroby napadaly zejména porosty ve vyšší vývojové fázi. V průběhu dubna a května (po ošetření) napadení stagnovalo až klesalo.

Naopak koncem dubna a v květnu začalo narůstat napadení porostů rynchosporiovou skvrnitostí. Bylo postupně zjišťováno v 1/3 ploch zvláště po pšenicích, ječmenech a kukuřicích. Rychlost šíření této choroby byla potlačena květnovým chladem a její celková škodlivost byla snížena cílenými fungicidními zásahy.

V oblastech rozšíření ramulariové skvrnitosti (Ramularia collo cyqni) došlo k nástupu této choroby v polovině června, a protože současně přišly v této době velmi teplé dny s intenzivním slunečním svitem, byla zničena listová plocha neošetřených porostů během 10 až 14 dnů.

Choroby pat stébel byly v ozimém ječmeni ve vyšším zastoupení než v pšenici ozimé. Ve výsledku po kultivaci odebraných vzorků na choroby pat stébel bylo zjištěno napadení pravým stéblolamem (Oculimacula yaellundae) u 30 % vzorků, zejména tam, kde byla předplodinou pšenice. Fuzárii bylo napadeno 97 % vzorků. Proti těmto patogenům probíhalo intenzivní fungicidní ošetřování a pravděpodobně nesnížily v letošním roce významně výnos.

Škůdci obilnin v roce 2021

Chladné a vlhké jaro nepřálo vyššímu rozmnožení škůdců. Hospodářsky významně škodlivé byly pouze larvy kohoutka modrého (Oulema gallaeciana) a černého (Oulema melanopus), proti kterým bylo potřebné zasahovat v teplejších a nižších oblastech, zvláště v porostech jarního ječmene, ovsa, a také pozdnějších porostů pšenice. Ostatní škůdci nezpůsobili v obilninách hospodářsky významné škody.

Ozimé obilniny - porosty pro sklizeň 2022

Prodlužování letošních žní způsobilo zpoždění dodávek osiv a sucho v září komplikovalo přípravu půdy pro setí, protože velké hroudy šlo velmi špatně rozmělnit. Tyto důvody vedly k pozdnějšímu setí. Ale i ozimé obilniny zaseté včas v průběhu září, vzcházely vinou sucha pomaleji.

Za sucha vzešlé porosty raných pšenic a ozimých ječmenů byly koncem září napadeny silněji křískem polním (Psammottetix alienus), který ne ně mohl přenést virové onemocnění BYDV (žlutou zakrslost ječmene), WDV (virovou zakrslost pšenice). Až frontální srážky, které přešly první říjnový týden přes většinu území, podpořily vzcházení a redukovaly přenašeče viróz.

Jarní obilniny

Při časnému otevření jara mohly být letos jarní obilniny zasety včas. Neplatilo to však stoprocentně. Setí bylo ztěžováno podmáčením pozemků a přízemními mrazíky. Přesto proběhlo vzejití i odnožení poměrně dobře. Problémy začaly až v druhé polovině května při sloupkování, kdy byla část pozemků tak podmáčená, že nebyl dostatek vzduchu v půdě a rostliny začaly redukovat odnože (obr. 4). Částečně prořídlé a celkově vegetačně zpožděné porosty začaly začátkem června (po oteplení) urychlovat svůj vývoj. Překotně přeskakovaly z fáze začátku sloupkování až do konce metání za pouhých 14 dnů.

Jejich zdravotní stav byl vesměs velmi dobrý, sice s četným napadením hnědou skvrnitostí ale ve velmi nízké intenzitě. Významnější poškození tak mohlo nastat pouze lokálně, v sušších oblastech, žírem larev kohoutků a výjimečně zničením listové plochy ramulariovou skvrnitostí, jak zachycuje foto z neošetřené kontroly ze ZS Kluky (obr. 4).

Mák

Díky vlhku vzešla většina máků velmi dobře, rostliny nebyly poškozeny nočními mrazy, ale pouze zbrzděny ve vývoji. Na rozdíl od předchozích let 2018–2020 nebyly porosty řídké, mezerovité, ale téměř 1/3 až příliš hustých.

Z důvodu chladna, vlhka (a také insekticidního moření osiva povoleného na výjimku ÚKZÚZ) byly výskyty nejzávažnějšího škůdce krytonosce kořenového slabé. Mšice maková byla zjišťována od začátku června, ale při vyšších červnových teplotách stagnovala a až na menší lokality jihozápadních Čech významné škody nezpůsobila.

Naopak napadení houbovými chorobami bylo z výše uvedených důvodů monitorováno ve vyšší frekvenci i intenzitě. Nejčastější chorobou byla plíseň máku, jejíž první příznaky byly zaznamenány v druhé polovině května a napadení kulminovalo v druhé polovině června a začátkem července. I přes fungicidní ošetření byla poškozena větší část listové plochy, což mohlo způsobit snížení výnosů.

Obr. 1: Nálet stonkových krytonosců do žluté misky 28. 2. 2021
Obr. 1: Nálet stonkových krytonosců do žluté misky 28. 2. 2021

Obr. 2: Hlízenka obecná na šešulích řepky
Obr. 2: Hlízenka obecná na šešulích řepky

Obr. 3: Fomová hniloba na krčcích a stoncích řepky ozimé
Obr. 3: Fomová hniloba na krčcích a stoncích řepky ozimé

 Obr. 4: Redukce odnoží jarního ječmene vymáčením a následné zničení ramulariovou skvrnitostí
Obr. 4: Redukce odnoží jarního ječmene vymáčením a následné zničení ramulariovou skvrnitostí

Závěr

Pěstitelský ročník 2020/21 byl obtížný zejména kvůli mokrému podzimu a květnu, ztěžujícímu podzimní i jarní práce, z důvodu četných jarních mrazíků i nešťastné společenské situaci ovlivněné Covidem-19. Tento poslední faktor měl vliv hlavně na zpomalení a výpadky logistiky a dodavatelských řetězců a na celkové zdražování vstupů do zemědělství.

Pokud se soustředíme na ochranu rostlin, jaké byly klíčové zásahy, které přispěly k vyšším výnosům?

U řepky ozimé to bylo, podobně jako v loňském roce, správné načasování ošetření proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému i zásah proti hlízence obecné. U pšenice ozimé přispěla k vyšším výnosům aplikace fungicidů proti braničnatce pšeničné a regulace porostů proti poléhání. U ozimého ječmene byla důležitá ochrana proti chorobám pat stébel (a místně ramulariové skvrnitosti) a u máku ošetření proti plísni makové.

Celková změna klimatu a výrazné krátkodobé výkyvy počasí způsobují změny i v dlouhodobých časových řadách výskytu jednotlivých patogenů. O to důležitější je role monitoringu chorob a škůdců a objektivní určování jejich škodlivosti. K tomu, aby byly zásahy v ochraně rostlin cílené, odůvodněné a prováděné ve správný čas, se budeme snažit naším monitoringem přispět i v roce 2022.

Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2020/21 byla čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 80 místech v Čechách (mapa 2) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

Mapa 2: Pozorovací stanoviště MSDfyto - Čechy 2021
Mapa 2: Pozorovací stanoviště MSDfyto - Čechy 2021

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2022

16. 08. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 127x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2022

15. 08. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 172x

Choroby a škůdci kmínu

10. 08. 2022 Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 161x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2022

16. 07. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 690x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2022

15. 07. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 391x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail