BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2021/22 v Čechách a výhled na jaro 2023

01. 12. 2022 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 1077x

Pěstitelský ročník 2021/22 byl na území republiky teplotně nadnormální, s výjimkou chladného října a dubna. Pokud se týká srážek, lze toto období zjednodušeně rozdělit na dvě části: srážkově podnormální srpen 2021 až květen 2022 a naopak srážkově nadnormální červen a srpen 2022. Vysoké srážky spadly hlavně v červnu, kdy bylo dosaženo 121 % dlouhodobého normálu, dále v srpnu a pokračovaly v září 2022 (graf 1, 2).

Agrinova

Vliv počasí na porosty

Loňský teplý a suchý podzim 2021 způsobil pozdní setí ozimých obilnin, ať již z důvodu pozdních dodávek osiv, nebo obtížnou předseťovou přípravou přeschlé půdy. Následně vzcházely porosty obilnin i řepky velmi pomalu a celkově vstupovaly do zimy se zpožděním a v nižších vývojových fázích, než je obvyklé. Díky teplé zimě však nedošlo v pěstitelských oblastech k zámrazu půdy a ozimy prakticky celou zimu vegetovaly a doháněly vývojové zpoždění. Jarní stav ozimých porostů byl velmi dobrý a jařiny se podařilo zasít včas. Následné srážkově bohatší období od května bylo příznivé nejen pro obilniny a řepku, ale i pro okopaniny. Bohužel vydatné deště koncem června a v červenci způsobily na řadě lokalit problémy při polních pracích i žních. Nadnormální srážky pokračovaly i v září 2022 a v důsledku toho se opožďovalo setí ozimých zásevů pro rok 2023.

Ochrana hlavních plodin - řepka ozimá a obilniny

Řepka ozimá

Na podzim loňského roku byly řepky, kromě výše popsaného vývojového zpoždění, významně poškozovány škůdci. V teplém a suchém počasí se dařilo nejen dřepčíkům (Phyllotreta), ale také mšicím (Aphis spp.), osenici polní (Agrotis segetum) a pilatce řepkové (Athalia rosae). Ačkoliv byly řepky v suchém počasí napadeny chorobami pouze ojediněle, škůdci způsobily celkově podprůměrný zdravotní stav a byly opodstatněné obavy o dobré přezimování. Obavy se naštěstí nenaplnily díky mírné zimě. Nejnižší teploty padaly pouze k -8 °C (respektive k -10 °C), a to pouze krátkodobě.

Přestože nedošlo k vymrznutí rostlin, velká část trpěla v březnu nedostatkem vláhy a měla sníženou vitalitu. V tomto celkově horším kondičním stavu byly porosty napadeny stonkovými krytonosci. Významnější výskyty krytonosce řepkovéhočtyřzubého (Ceutorhynchus napi, C. quadridens) jsme zaznamenali v polovině března, hlavní nálet ale přišel koncem března (obr. 1, 2). Na absolutní většině pozorovacích stanovišť byla významně překročena kritická čísla tohoto škůdce a bylo nutné provést insekticidní zásah.

Také blýskáček řepkový (Melighetes aeneus) byl letos škůdcem, který si zasluhoval naši pozornost. Koncem dubna přišla silnější náletová vlna v době, kdy ještě řepky nekvetly, a tudíž škodlivost blýskáčka řepkového byla vyšší a zásah proti němu odborně i ekonomicky opodstatněný.

Šešuloví škůdci - krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus)bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) se v letošním roce, podobně jako v loňském, vyskytovali v nižší míře. V porostech byli monitorováni v průběhu května, tj. ve ztížených podmínkách chladného a deštivého počasí. Bejlomorka kapustová byla zjišťována lokálně silněji a bylo potřebné insekticidní ošetření alespoň okrajů polí.

Choroby řepky byly zaznamenávány na podzim 2021 a v první polovině jara 2022 minimálně. Po zlomu počasí v průběhu května byl prognózován škodlivý výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Její skutečný výskyt v porostech byl střední až vyšší (obr. 3). K silnému ataku nedošlo částečně z důvodu nižších teplot po optickém objevení se příznaků v porostech a částečně z důvodu intenzivních fungicidních ošetření.

Fomová hniloba (Leptosphaeria maculans) byla zjišťována v řepkách slabě i na jaře a v průběhu května. Její příznaky na stonkách a korkovatění krčků se objevily až v průběhu června. Pozdní nástup této choroby nepřinesl hospodářsky významné škody.

Stranou zájmu zůstalo verticiliové vadnutí, které bylo zjišťováno ve větší míře až před sklizní a mohlo způsobit ve vlhkých podmínkách pozdního jara až začátku léta hospodářsky významné škody. Bohužel pro tuto chorobu není známá jednotná metodika průzkumu, hodnocení ani kritické číslo napadení.

Řepka ozimá - výhled pro rok 2023

Nejlepší kondici mají řepky seté mezi 10. až 25. srpnem 2022. Porosty seté předčasně na začátku srpna jsou „přerostlé“ s nadměrným množstvím velké listové plochy. Protože byly 2 a vícekrát morforegulované, a v září byly nízké teploty, nedochází zatím k vytahování krčků. Později seté plochy jsou naopak málo zapojené s malými drobnými rostlinami.

Pokud se týká zdravotního stavu, hlavním problémem tohoto podzimu byly opět dřepčíci, zvláště dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala; obr. 4). Tento škůdce byl monitorován v porostech řepky již na přelomu srpna a září a přes intenzivní insekticidní ochranu, mokro a nízké teploty byl v porostech aktivní až do doby psaní tohoto článku (polovina října).

Dalším četným škůdcem byly mšice, tento rok s vyšším zastoupením mšice zelné (Brevicoryne brassicae). Vlhké a chladné počasí zamezilo vytvoření velkých kolonií mšic, byla napadena 1/3 ploch s létavkami a menšími koloniemi.

Na rozdíl od dvou předchozích podzimů byla letos zjišťována již koncem září a začátkem října ve 30 % porostů fomová hniloba, a to po zapojení časněji setých řepek.

Pšenice ozimá

Do první dekády října 2021 byla zaseta pouze polovina plánovaných ploch ozimé pšenice. Ještě při listopadové inventarizaci byly pšenice vývojově opožděné proti běžným ročníkům, a to z důvodu suchého září i října a chladných teplot v říjnu s četnými nočními mrazíky. Porosty byly celkově zdravé, se slabším výskytem padlí travního na cca 10 % ploch. Pšenice přezimovaly bez problémů, do jara vstupovaly ve velmi dobré kondici.

Od začátku jara až do dozrávání byla monitorována v 80–90 % porostů pšenice braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola) a ve 25 –33 % ploch pšenice padlí travní (Blumeria graminis). Intenzita jejich napadením byla ale slabší a pohybovala se převážně do 5 % poškozené listové plochy. Tyto dvě choroby se vyskytovaly ve vyšší frekvenci a malé intenzitě.

Naopak braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum), která začala poškozovat pšenice od první polovině června, byla zjišťována na cca 1/3 ploch, ale v intenzitě napadení často 10% pokrytí listové plochy i vyšší.

Helmintosporiová skvrnitost (Drechslera tritici-repentis) neměla dostatek tepla pro svoje šíření v květnu a ani červnu se neprosazovala v porostech ve vyšší četnosti nebo intenzitě.

Naopak po několika létech vzrostlo napadení rzí plevovou (Puccinia striiformis). Této chorobě vyhovovaly nižší květnové teploty a vlhko a v citlivých odrůdách destruovala rychle nižší listová patra a při absenci fungicidní ochrany i horní listová patra (obr. 5, 6). V takových porostech došlo k průkaznému snížení výnosu.

Choroby pat stébel - Na rozdíl od dvou předchozích „covidových lockdownů“ letos na jaře proběhly jak diagnostické semináře, tak odběr a rozbor vzorků z monitorovaných stanovišť. Pravý stéblolam (patogen Oculimacula yallundae) byl potvrzen ve 14 % vzorků a fuzária v téměř 98 % vzorků z monitorovaných stanovišť. Vyšší napadení bylo pouze lokální v jižní části středních Čech. Vliv odrůdy, zpracování půdy a předplodin nebyl v tomto roce na pozorovacích stanovištích průkazný.

Klasové choroby - Téměř 2/3 porostů ozimé pšenice procházelo citlivou vývojovou fází první poloviny kvetení v době 6. až 8. června, kdy byly vhodné podmínky pro vstup infekce fuzárií do klasů: vlhko, mírně teplo a nižší sluneční svit. Napadení před sklizní již nebylo prováděno, větší část pšenic byla fungicidně ošetřena, ale i tak je odhad středního napadení klasů fuzárii.

Ječmen ozimý

Ozimé ječmeny vzcházely na podzim 2021 pomaleji a při teplých říjnových dnech byly napadány křísy. Ačkoliv byly porosty, podobně jako pšenice, na podzim vývojově zpožděné, při jarní inventarizaci koncem března dosahovaly fáze plného odnožování až začátku sloupkování. To dokládá, že přes zimu 2021/22 došlo k setření vývojového zpoždění.

Zdravotní stav byl ve většině porostů celou dobu vegetace velmi dobrý. Ačkoliv byla na listech přítomna hnědá skvrnitost (Helminthosporium teres) od časného jara až do sklizně, zůstávala na spodních patrech v malé intenzitě napadení (převážně 1–2 %). Slabě se vyskytovalo i padlí travní.

Pouze v jihozápadních Čechách napadala citlivé odrůdy v průběhu května rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis). Jedinou závažnější chorobou na ozimém ječmeni tak byla pouze ramuláriová skvrnitost (Ramularia collo-cygni). Ta začala atakovat listovou plochu v druhé polovině května, koncem května byla monitorována již na 1/4 ploch. Díky nižším teplotám a nižšímu slunečnímu svitu v této době však nezpůsobila tak silné poškození listové plochy jako v minulém roce.

Výhled ozimých obilnin pro rok 2023

Již vícekrát zmiňované mokré a chladné září 2022 komplikovalo přípravu půdy pro setí i vlastní setí ozimých obilnin. Ozimý ječmen se podařilo v převážné většině zasít do začátku října, jeho vzcházení a hlavně vývoj však byl velmi rozdílný. Asi 20 % ploch ozimé pšenice se podařilo zasít rovněž v září a vývojem se přibližovaly ozimým ječmenům.

Tyto včas zaseté plochy rané pšenice a ozimého ječmene byly začátkem října napadeny silněji křískem polním (Psammotettix alienus), který přenáší virové onemocnění BYDV (žlutou zakrslost ječmene)WDV (virovou zakrslost pšenice). Protože pozemky byly podmáčené a vstup aplikační techniky na ně byl problematický i proto, že pracovní a technická síla byla soustředěna na zasetí, zůstala v kritickou dobu prvního až druhého pravého listu velká část raných obilnin insekticidně neošetřená. Hrozí tak vyšší napadení virovými chorobami, které se projeví až na jaře 2023.

Jarní obilniny

U jarních obilnin nedocházelo ve vlhkém květnu a červnu k zasychání jako v předešlých dvou letech. Celkový zdravotní stav byl velmi dobrý a ačkoliv byla, podobně jako u ozimého ječmene, od začátku odnožování do dozrávání zjišťována četně hnědá skvrnitost, intenzita napadení byla slabá, stejně tak jako ostatními chorobami.

Škůdci obilnin v roce 2022

Chladnější a vlhké počasí, které převládlo od května 2022, nepřálo většímu rozmnožení škůdců. Hospodářsky významně škodlivé byly pouze larvy kohoutka modréhočerného (Oulema gallaeciana, O. melanopus), proti kterým bylo potřebné zasahovat hlavně v teplejších oblastech. V jarních obilninách byl výskyt larev celkově významně vyšší než v ozimé pšenici.

Ostatní škůdci nezpůsobili v obilninách hospodářsky významné škody,

Závěr

Pěstitelský ročník 2021/22 byl obtížný zejména kvůli nevyrovnanému rozdělení srážek. Zjednodušeně řečeno, nejprve trápilo zemědělce sucho (hlavně při setí a po zasetí) a poté mokro (zvláště při sklizni). Také těžká společenská situace ovlivněná Covidem-19 a válkou na Ukrajině dopadla na pěstitele zpomalením a výpadky logistiky a celkovým zdražováním vstupů do zemědělství.

Jaké byly klíčové zásahy, které přispěly k dobrému zvládnutí chorob a škůdců, a tím i k vyšším výnosům?

U řepky ozimé bylo důležité ošetření proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému. Dále to byl zásah proti hlízence obecné a v ideálním případě i další fungicidní aplikace proti verticiliovému vadnutí. U pšenice ozimé přispěla k vyšším výnosům ochrana proti rzi plevové u citlivých odrůd. Lokálně pak velmi pomohlo (zejména kvalitě sklizeného zrna) ošetření proti klasovým chorobám. U ozimého ječmene byla důležitá ochrana proti ramuláriové skvrnitosti.

Je možné konstatovat, že celkové změny klimatu i krátkodobé výkyvy počasí, které mají vliv na výskyt chorob a škůdců, se staly součástí našeho života. Současně sílí snaha společnosti snížit používání pesticidů. Za těchto podmínek roste význam monitoringu chorob a škůdců a objektivní určování jejich škodlivosti.

Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2021/22 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 80 místech v Čechách (mapka) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

Graf 1: Průběh teplot v ČR v hospodářském roce 2021/22 (zdroj: ČHMI)
Graf 1: Průběh teplot v ČR v hospodářském roce 2021/22 (zdroj ČHMI)

Graf 2: Průběh srážek v ČR v hospodářském roce 2021/22 (zdroj: ČHMI)
Graf 2: Průběh srážek v ČR v hospodářském roce 2021/22 (zdroj ČHMI)

Mapa pozorovacích stanovišť v Čechách
Mapa pozorovacích stanovišť v Čechách

Obr. 1: Krytonosci ve žluté misce
Obr. 1: Krytonosci ve žluté misce

Obr. 2: Larvy krytonosce řepkového
Obr. 2: Larvy krytonosce řepkového

Obr. 3: Hlízenka na stonku a šešulích
Obr. 3: Hlízenka na stonku a šešulích

Obr. 4: Dřepčík olejkový
Obr. 4: Dřepčík olejkový

Obr. 5: Začátek poškození listové plochy rzí plevovou
Obr. 5: Začátek poškození listové plochy rzí plevovou

 Obr. 6: Devastující poškození listové plochy rzí plevovou
Obr. 6: Devastující poškození listové plochy rzí plevovou

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail