Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2023/24 v Čechách
13. 01. 2025 Ochrana obecně Zobrazeno 375x
Pěstitelský ročník 2023/24 byl na území republiky celkově teplotně výrazně nadnormální (celorepublikově +2,38 °C) s 36 tropickými dny, z nichž první tropické dny přišly již v dubnu. Srážkově musíme rozdělit ročník do období „před povodněmi“ a „po povodních“. Do 12. září byl ročník srážkově pouze slabě nadnormální. Srážky mezi 12. a 17. zářím způsobily kromě povodní a lidských tragédií i to, že bude tento rok ve statistikách uváděn jako srážkově vysoce nadnormální. Na většině území republiky spadla v uvedeném období téměř třetina až polovina ročních úhrnů.
Vliv počasí na porosty
Loňský podzim byl velmi teplý a zpočátku i velmi suchý. Přesušená půda nešla dobře připravit pro setí a zpožďovaly se i dodávky osiv. Včas byla zaseta pouze řepka ozimá a menší část obilnin, hlavně ozimý ječmen. Byla obava, jak se projeví oddálení termínů setí, na vzcházení a zapojení porostů. Díky srážkám, které dosáhly v listopadu až 215 % a v prosinci 193 % dlouhodobých normálů, a také z důvodu stále dobře prohřáté půdy však došlo k rychlému vzejití i zapojování porostů.
Zima byla celkově opět velmi mírná a teplá, sněhové pokrývky jsem se dočkali na většině pěstitelských lokalit pouze v prosinci nebo v první polovině ledna. Několik dnů s nízkými nočními teplotami až -16 °C byly zaznamenány pouze krátkodobě. Porosty ozimů tak přezimovaly velmi dobře a do jara vstupovaly v dobré kondici.
Jaro se otevřelo velmi brzy - již v únoru i březnu jsme zaznamenali rekordně vysoké teploty. Ty způsobily prudká zrychlení vývoje všech polních plodin, ale i ovoce. Ranní mrazíky udeřily převážně v dubnu, kdy kvetla řepka ozimá i ovocné stromy a došlo k poškození velké části plodin.
Od června do srpna zavládlo suché období s velmi vysokými teplotami, které negativně ovlivnilo brambory, cukrovku i kukuřici.
Graf 1: Průběh teplot v ČR v hospodářském roce 2023/24 (zdroj ČHMU)
Graf 2: Průběh srážek v ČR v hospodářském roce 2023/24 (zdroj ČHMU)
Ochrana v hlavních plodinách - řepce ozimé a obilninách
Řepka ozimá - výsev 2023
Z důvodu výše zmiňovaného sucha a tepla jsme se loňské září potýkali velmi časně s vysokým napadením dřepčíky (Phyllotreta i Chrysocephalla). Tito škůdci se vyskytovali v porostech i přes intenzivní insekticidní ošetřování téměř až do poloviny října.
V tuto dobu bylo monitorováno rovněž intenzivní napadení zápředníčkem polním (Plutella xylostella) - obr. 1 a mšicí zelnou (Brevicoryne brassicae) i mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a přetrvávalo až do podzimní inventarizace v polovině listopadu.
Z chorob byla zjišťována v necelé polovině porostů řepky fomová hniloba (Leptosphaeria maculans), a to ve slabé intenzitě, plíseň zelná a padlí brukvovitých byly zaznamenány ojediněle.
I přes silnější poškození porostů podzimními škůdci přezimovaly řepky díky teplé zimě velmi dobře.
Také jarní škůdci nalétali do porostů extrémně brzy. Krytonosec řepkový a čtyřzubý (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadriens) byli zachyceni již na podzim a v lednu. Významnější nálet pak byl monitorován mezi 12. až 16. únorem, celková úroveň napadení porostů byla střední až vyšší. Signalizace k ošetření byla vydána 13. března, což je nejčasnější zaznamenaný termín.
Z důvodu překotného vývoje způsobeného vysokými teplotami měla řepka již koncem března vytvořená poupata a čelila náletu blýskáčka řepkového (Melighetes aeneus). Jeho výskyt byl v tomto roce vysoký a insekticidní zásah proti němu byl na většině lokalit nutný - signalizace byla vydána již 3. dubna.
Je to již čtvrtý rok, co konstatujeme nižší napadení šešulovými škůdci. Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) neměli dobré podmínky pro svoje rozšíření. Důvodem byly silnější opakované mrazíky v době kvetení řepky a silnější vítr. Bejlomorka kapustová byla zjišťována lokálně silněji na Domažlicku a Chrudimsku. Škody způsobené šešulovými škůdci ale byly letos slabé.
Napadení fómovou hnilobou mírně zesílilo po časných jarních srážkách a již v polovině dubna byla vydána signalizace k ošetření proti hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Tyto choroby byly přibrzděny nočními mrazíky v druhé polovině dubna a dále intenzivními fungicidními zásahy, proto nedošlo k významným škodám na porostech.
Řepka kvetla letošní jaro cca 4–5 týdnů, což je dostatečně dlouho pro dobré vytvoření šešulí. Před květem (obr. 2) a v průběhu kvetení (mezi 20. až 24. dubnem) však padaly noční mrazíky výrazně pod bod mrazu (lokálně až -7 °C). Mrazíky, následné sucho a silný vítr spoluzavinily horší odkvetení některých vrcholových částí květenství. To může být vysvětlení pro nižší výnos řepky ozimé při letošních žních.
Obr. 1: Poškození listů řepky zápředníčkem polním
Obr. 2: Poškození řepky ranním mrazíkem
Řepka ozimá - výsev 2024
I přes výrazné sucho na konci srpna a v první dekádě září řepka intenzivně roste, zvláště porosty zaseté do 20. srpna. Část porostů řepky (cca 15–20 %) začíná přerůstat (částečně vytahovat krčky) i po morforegulačních zásazích. Důvodem je důkladné provlhčení porostů prakticky na celém území republiky v polovině září a dále vysoké denní i noční teploty v průběhu září.
Zdravotní stav rostlin řepky ozimé je podobný jako několik posledních let, tj. teplo vyhovuje škůdcům, dřepčíku olejkovému (Psylliodes chrysocephala), zápředníčku polnímu i mšicím (Aphis spp.), napadení těmito škůdci je střední až vyšší. Fomová hniloba a další choroby se vyskytovaly v průběhu září až do doby psaní článku (začátek října) slabě.
Pšenice ozimá - výsev 2023
Pšenice byla na podzim 2023 později zasetá, ale při listopadové inventarizaci byly porosty hodnoceny v dobré až velmi dobré kondici. Ačkoliv byla v 1/5 porostů zjištěna braničnatka pšeničná a v 1/3 padlí travní, zdravotní stav byl celkově dobrý. Podobně jako řepka, přezimovala i pšenice velmi dobře a do jara vstupovala v dobré kondici s cca 3týdenním vegetačním předstihem.
Choroby pat stébel - Při dubnovém rozboru vzorků z monitorovaných stanovišť byl potvrzen (stejně jako v předchozím roce) pravý stéblolam (patogen Oculimacula yallundae) ve 25 % vzorků a Fusarium v 90 % vzorků. Ani v tomto roce nebyl vliv odrůdy (vysoká variabilita), zpracování půdy a předplodin na pozorovacích stanovišťích průkazný. Významný vliv mělo pouze množství srážek, které spadlo na dané lokalitě a také vývojová fáze porostu. Vyšší napadení bylo jednoznačně zjišťováno na vlhčích lokalitách a u pšenice ve vyšší vývojové fázi.
Listové choroby - Jaro 2024 lze označit jako jaro braničnatky pšeničné (Mycosphaerella graminicola) (obr. 3). Tato choroba byla monitorována od začátku března v 90–100 % porostů až do června. Intenzita napadení se pohybovala převážně od 5 do 20 % pokrytí nejprve spodních listových pater a koncem května až začátkem června i podpraporcových a praporcových listů. Koncem května se přidala k braničnatce pšeničné i braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum), která byla zjišťována na cca 1/2 ploch, v intenzitě napadení přibližně 10 % pokrytí listové plochy. Obě braničnatky mohly způsobit při neúčelné ochraně hospodářské škody. Padlí travní (Blumeria graminis) bylo v letošním jaru zaznamenáváno v Čechách v nižší četnosti - většinou na 1/6–1/5 ploch. Intenzita poškození listové plochy většinou nepřekročila 5 %. Vyšší napadení se týkalo pouze citlivých odrůd a hustých, vysoce nahnojených porostů. Rez plevová (Puccinia striiformis) (obr. 4) se již čtvrtým rokem prosazuje jako lokálně významná choroba. V porostech byla zjišťována od konce dubna a četnost napadení dosáhla na jaře postupně 2024 až 1/5 ploch s poškozením cca 10 %, povrchu horních listů i více. Při pozdě provedené fungicidní aplikaci způsobovala silné poškození listové plochy a ztráty na výnosu. U DTR (helmintosporiová skvrnitost - Drechslera tritici-repentis) můžeme konstatovat jako v loňském roce, že se vyskytovala v nízké četnosti i intenzitě, neprosazovala se v porostech a nezpůsobila hospodářské škody. Důvodem může být chladnější konec dubna a květen a vyšší srážky, které ji nevyhovují.
Klasové choroby - V době květu pšenice koncem května a v červnu přišly vyšší srážky, které přinesly dobré podmínky pro napadení klasovými fuzárii. Následovalo však suché a velmi teplé období, které vývoj fuzárií potlačilo. Tento fakt spolu s dobrou fungicidní ochranou ovlivnil celkově nižší napadení.
Obr. 4: Rez plevová v porostu pšenice ozimé
Ječmen ozimý - výsev 2023
Ozimý ječmen vzcházel na podzim 2023 rychle a porosty byly brzy dobře zapojené.
Asi ¾ ploch bylo začátkem října napadeno silněji křískem polním (Psammottetix alienus), který přenáší virové onemocnění BYDV (žlutou zakrslost ječmenů). To se výrazně projevilo na jaře 2024, kdy byly již počátkem dubna zjišťovány příznaky onemocnění téměř v 1/5 porostů (obr. 5), z toho některé pozemky vykazovaly 100% napadení, tj. všechny rostliny byly poškozeny. V druhé polovině dubna přišly přízemní mrazíky, které v kombinaci se suchem způsobily poškození tvořících se klásků ječmene (obr. 6) a další optické zviditelnění virových chorob.
Z houbových chorob byla od jara hlavní hnědá skvrnitost (Helmintosporium teres). Tato choroba byla zaznamenávána prakticky ve všech porostech, od počátku dubna až do konce vegetace. Díky fungicidní ochraně však většinou poškozovala spodní listová patra, horní patra se podařilo udržet zdravá. Rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) i padlí travní (Blumeria graminis) se celkově vyskytovaly ve slabší četnosti i intenzitě a nezpůsobily hospodářské škody. Naopak ramulariová skvrnitost (Ramularia collo cyqni) byla v letošním roce velmi četná, monitorovali jsme ji v průběhu května až v 1/3 porostů ozimého ječmene a obsazovala horní listová patra. Na lokalitách, kde byl poškozen praporcový list, mohla způsobit hospodářské škody.
Obr. 5: Virózní rostliny v ozimém ječmeni
Obr. 6: Poškození klasu ozimého ječmene nočními mrazíky
Ozimé obilniny - výsev 2024
Již několik let po sobě se nepodařilo část ploch zasít včas. V letošním podzimu 2024 je však počet nezasetých ploch alarmující, a to zejména u ozimého ječmene, který má být podle lidového rčení zaset „do Václava“ tj., do 28. září. Příčinou jsou podmáčené pozemky po období povodní a dalších srážek, které přišly na většinu území koncem září a začátkem října. Půda je tak nasycená, že se voda na části polí nevsakuje a kratší den, mlhy i rosy komplikují vysychání. Je pravděpodobné, že část ozimů nebude možno v letošním roce zasít.
Prvně zaseté a vzešlé porosty obilnin (cca 10 %) měly začátkem října vytvořeny 1–2 pravé listy a ve slunečných dnech byli zjištěni první křísci (přenašeči viróz). Další vývoj je složité předpovědět, ale i kdyby přišel dlouhý a teplý podzim, budou obilniny v důsledku zvýšené vlhkosti (vzlínající ze spodních vrstev půd) čelit silnějšímu tlaku chorob pat stébel, případně i listovým chorobám.
Jarní obilniny
Jarní ječmen byl zaset včas, prosty dobře vzešly a rychle se zapojily. Od začátku května byla dominantní chorobou hnědá skvrnitost, která byla nejprve monitorována v cca polovině ploch a od konce května téměř ve všech jarních ječmenech. Intenzita jejím napadením však nepřesahovala 10 % listové plochy a díky fungicidní ochraně nedošlo k výrazným škodám. Škody mohla lokálně způsobit ramulariová skvrnitost (Ramularia collo cyqni) , která se letos, podobně jako u ozimých ječmenů, prosazovala až na ½ sledovaných porostů a poškozovala horní listová patra. Jedna fungicidní aplikace většinou dobrou účinnost nezajistila.
Škůdci obilnin v roce 2024
Na jaře tohoto roku byl významným škůdcem ozimých, a především jarních obilnin kohoutek modrý a kohoutek černý (Oulema galleciana, Oulema melanopus) (obr. 7). Z důvodu velmi časného otevření jara i urychlení vegetačních fází plodin se vyskytoval dospělec a posléze jeho vajíčka a larvy dříve, než je obvyklé. Očekávaná kulminace larev v první polovině května se mírně oddálila z důvodu smyvů prudšími srážkami, ale i po jejich redukci bylo nutné provést insekticidní zásah v druhé polovině května. Ostatní škůdci nezpůsobili v obilninách hospodářsky významné škody.
Mapa monitorovaných stanovišť MSDfyto, 2024
Obr. 7: Poškození listu ječmene larvami kohoutků
Závěr
Pěstitelský ročník 2023/24 nepatří celkově k těm nejúspěšnějším. Důvodů je několik, ale k těm hlavním patří problémy s počasím (mokrý konec podzimu, suchý duben, jarní mrazíky) způsobující nižší výnosy a dále nízké výkupní ceny komodit.
Z hlediska ochrany rostlin byly nejdůležitějšími ošetřeními u řepky zásah proti larvám dřepčíka olejkového a proti zápředníčku polnímu. Rentabilní byla i insekticidní aplikace proti blýskáčku řepkovému a stonkovým krytonoscům. Bohužel ranním mrazíkům v průběhu kvetení řepky a tvorby šešulí nešlo zabránit a průměrný výnos řepky byl nižší a nedosáhl průměru.
U pšenice ozimé pomohly k vyšším výnosům aplikace proti braničnatkám - pšeničné i plevové a lokálně proti rzi plevové, zvláště v citlivých odrůdách.
U ozimého ječmene byla důležitá ochrana proti přenašečům viróz na podzim a lokálně také ošetření proti ramuláriové skvrnitosti.
Ve všech obilninách, ale zvláště v jařinách bylo z odborného i ekonomického hlediska významné ošetření proti larvám kohoutka modrého a černého.
V posledních cca 20 letech dochází ke změně klimatu, jehož průvodním jevem jsou extrémní a rychlé výkyvy srážek a teplot. Turbulentně se mění i společenské klima s požadavky na snížení používání pesticidů. Nadále bude proto stoupat role monitoringu chorob a škůdců zemědělských plodin, přesná signalizace ošetření a poradenství v ochraně rostlin.
Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2023/24 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 75 místech v Čechách (viz mapka) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.
Další články v kategorii Ochrana obecně