Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2024/2025 v Čechách, výhled do jara 2026
10. 02. 2026 Ochrana obecně Zobrazeno 393x
Posledních 20 let je vývoj počasí nestabilní a nelze očekávat jeho návrat k „normálu“. Otázkou pro každý jednotlivý ročník zůstává, kdy a jak velké výkyvy srážek a teplot přijdou.
Pěstitelský ročník 2024/25 byl jednoznačně ovlivněn povodněmi v září 2024, kdy spadlo od 107 % do 248 % srážkového normálu. Po těchto vysokých srážkách následovalo suché období až do června roku 2025 (graf 1). Z hlediska teplot byl tento časový úsek nadnormálně teplý (graf 2), což způsobovalo větší odpar vláhy. Ke změně došlo až v květnu a dále červenci 2025, kdy přišly 3 chladné a deštivé týdny.
Graf 1: Průběh srážek od podzimu 2024 do podzimu 2025 v porovnání s dlouhodobým normálem (ČR)
Graf 2: Průběh teplot od podzimu 2024 do podzimu 2025 v porovnání s dlouhodobým normálem (ČR)
Jaký měl tento průběh počasí vliv na plodiny?
Podmáčená a často zaplavená půda nedovolila včas zasít ozimé obilniny. Téměř polovina pšenic byla zaseta výrazně později (až po polovině října) a 10–15 % obilnin nebylo zaseto vůbec. Řepka ozimá, která se seje převážně v srpnu, byla zasetá včas, ale porosty vzcházely za vysokých teplot a trpěly nedostatkem vláhy až do příchodu povodní. Celkově neměly dobře vyvinutý kořenový systém.
Zima byla celkově mírná a teplá, leden byl nejteplejším v historii měření. Ozimé porosty tak vegetovaly a nebyly připraveny na vpád arktického vzduchu (až -10 °C), jehož 1. vlna zasáhla Česko v polovině února a 2. v polovině března. Jaro se tak otevíralo o 2–3 týdny později než v přechozím roce a o týden později proti dlouhodobému normálu. Tímto průběhem počasí byla nejvíce poškozená ozimá řepka, protože rozdíly nočních a denních teplot byly často vyšší než 20 °C, v povrchové vrstvě půdy byl nedostatek vláhy a po časném přihnojení dusíkem měly rostliny řídká, málo odolná pletiva. Při jarní inventarizaci bylo zjištěno optické poškození části rostlin až jejich odumření (obr. 1). Ozimé obilniny byly při nepříznivém počasí na začátku jara většinou v 1. polovině odnožování a k jejich poškození nedošlo.
Obr. 1: Poškození rostlin řepky jarními mrazíky
Ochrana v hlavních plodinách, řepce ozimé a obilninách
Řepka ozimá
Již několik let po sobě jsou v 1. části vegetace hlavními škůdci řepky dřepčíci (druh Phyllotreta i Chrysocephalla). Tito škůdci výrazně poškozovali řepku v loňském září i přes intenzivní insekticidní ošetřování až do příchodu povodní. Silnými srážkami došlo k jejich redukci a začátkem října byli vystřídáni mšicí zelnou i broskvoňovou (Brevicoryne brassicae, Myzus persicae). Mšice však škodily spíše lokálně, zejména v ovocnářských oblastech a celkově v jihozápadních Čechách. Provlhčení půdního profilu po loňských záplavách a následné vypařování vláhy přálo více chorobám než škůdcům. Při podzimní inventarizaci byla monitorována až v 80 % řepek fomová hniloba (Leptosphaeria maculans). Plíseň zelná a padlí brukvovitých byly zaznamenány v silnějším výskytu lokálně na přerostlých porostech.
Jarní škůdci nalétali do porostů koncem února–začátkem března. Krytonosci řepkový a čtyřzubý (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadriens) nebyli zachyceni tak brzy jako v předešlém ročníku, ale jejich výskyt byl extrémně vysoký (obr. 2) a desetinásobně překračoval kritická čísla. Signalizace k ošetření byla vydána 12. března, což je ještě o den dříve než v předchozím ročníku. Extrémně silný byl také nálet blýskáčka řepkového (Melighetes aeneus) a zároveň byl i velmi časný, v době, kdy měla řepka malá poupata. Ošetření proti tomuto škůdci se musela 2–3× opakovat, často nebyla dostatečně účinná. Na začátku května jsme v rámci projektu MSD (monitoring, signalizace, doporučení) provedli průzkum na 70 porostech řepky v Čechách. Výrazný problém s kvetením (obr. 3) byl zjištěn na 20 % ploch. Téměř všechny poškozené řepky měly vysoké výskyty blýskáčka řepkového celé 2 týdny nebo vysoké výskyty blýskáčka v nízké vývojové fázi (velmi malá poupata).
Již 5. rokem konstatujeme nižší napadení šešulovými škůdci. Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) neměli dobré podmínky pro svoje rozšíření a nezpůsobili, na rozdíl od blýskáčka řepkového, hospodářsky významné škody.
Fomová hniloba byla v porostech nenápadná, na listech se projevovala minimálně. Napadení kořenových krčků pokračovalo z podzimu, bylo středně silné, opticky viditelné před sklizní a mohlo způsobit lokální škody.
Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) měla v letošním roce vhodné podmínky při dokvétání řepek, ale následný suchý průběh počasí a fungicidní aplikace ji redukovaly a nezpůsobila výrazné škody v porostech.
Řepka ozimá kvetla letošní jaro cca 4–5 týdnů, ale horší kořenový systém, silné napadení stonkovými krytonosci a blýskáčkem řepkovým a částečný opad šešulí po nočních mrazíkách byly nejčastějšími příčinami nižších výnosů v tomto roce.
Výhled pro rok 2026
Sucho způsobilo, hlavně u časně setých porostů, nevyrovnané (takzvané dvojí) vzcházení. Řepky jsou tak většinou mezerovité a vývojově nevyrovnané. Jsou silně napadené dřepčíky, zvláště dřepčíkem olejkovým (Psylliodes chrysocephala).
Fomová hniloba a plíseň zelná se vyskytovaly v průběhu září až do doby psaní článku slabě–středně.
Obr. 2: Stonkoví krytonosci ve žluté misce (10. 3. 2025)
Obr. 3: Poškození kvetení řepky
Pšenice ozimá
Při podzimní inventarizaci 2024 měly pšenice nižší růstovou fázi než obvykle z důvodu již zmiňovaného pozdního setí. Čtvrtina nebyla vzešlá nebo měla pouze 1. list a slabou kořenovou soustavu. Díky mírné zimě ale pšenice většinu zimy vegetovaly, rostly a přezimovaly velmi dobře.
Zdravotní stav byl na začátku jara velmi dobrý, pouze se slabým výskytem padlí travního a braničnatky pšeničné.
V 1. polovině dubna byl proveden v síti monitoringu odběr vzorků na rozbor chorob pat stébel. Z cca 75 vzorků byl kultivací potvrzen pravý stéblolam v necelé 1/5 pšenic, vyšší četnost (přes 90 %) byly zjištěna u fuzarií. Vliv data setí, předplodiny ani způsobu zpracování půdy nebyl potvrzen. Vyšší napadení bylo podobně jako v loňském roce zjišťováno u raných pšenic.
Listové choroby
Hlavními listovými chorobami byly od jara do dozrávání braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola) a padlí travní (Blumeria graminis, obr. 4). Braničnatka pšeničná byla monitorována v 80–90 % porostů. Intenzita jejím napadením se pohybovala převážně do 10 % pokrytí listových pater. Začátkem června se přidala k braničnatce pšeničné i braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum), která byla zjišťována na cca 1/4 ploch, v intenzitě napadení většinou do 5 % pokrytí listové plochy.
Padlí travní (Blumeria graminis) bylo v jarní sezoně zjišťováno nezvykle četně, většinou v 1/4 ploch. Intenzita poškození listové plochy ale obvykle nepřesáhla 5 %. Vyšší napadení bylo monitorováno u hustých pšenic (obr. 4) s vysokým obsahem dusíku a u citlivých odrůd.
Rez plevová (Puccinia striiformis) i rez pšeničná (Puccinia recondita) se letos v Čechách vyskytovaly v nižší četnosti i intenzitě a nezpůsobovaly hospodářské škody. To samé platí o DTR (Helmintosporiové skvrnitosti Drechslera tritici repentis). Důvodem může být chladnější průběh počasí v květnu, nízké teploty DTR nevyhovují.
Při kvalitní fungicidní ochraně většinou nedošlo k výraznému poškození pšenic houbovými listovými chorobami ani ke ztrátám na výnosech.
V době květu pšenic koncem května a začátku června přišly srážky, teploty se pohybovaly do 25 °C a část dnů bylo podmračených bez slunečního svitu. To byly dobré podmínky pro napadení klasovými fuzarii. Optické příznaky napadení byly četné a byly viditelné u ranějších pšenic již ve velmi nízké vývojové fázi BBCH 69–75, tj. konec květu–polovina mléčné zralosti. Přesto následný průběh počasí (teplo a sucho ve 2. polovině června a začátkem července) zredukovaly výskyt tohoto patogenu a jak poškození klasů fuzarii ve sklizni, tak obsahy DON a dalších toxinů v zrnu byly nižší–nízké.
Obr. 4: Padlí travní v pšenici
Ječmen ozimý
na podzim loňského roku nebylo zaseto podle Českého statistického úřadu 11 % ozimých ječmenů. Velká část byla zaseta později a při podzimní inventarizaci porostů bylo zjištěno, že do zimy vstupuje 40 % porostů neodnožených, tj. ve fázi 1–4 listů a se slabým kořenovým systémem. Přes toto vývojové zpoždění přezimovaly ozimé ječmeny dobře (z důvodu výše komentovaného počasí) a na jaře se vývojem blížily k dlouhodobému normálu. Kondice při jarní inventarizaci byla z 85 % hodnocena jako dobrá a z 15 % výborná. Výhodou pozdního setí a vzcházení bylo, že v době hlavního náletu přenašečů viróz okolo 10. října nebyl ječmen vzejitý (nebo pouze malé procento) a tudíž nemohly být přeneseny virózy. Výnosy této plodiny mohly snížit ještě houbové choroby. Napadení chorobami pat stébel bylo po podzimním provlhčení až podmáčení pozemků vyšší. Po odběru cca 50 vzorků z pozorovacích stanovišť a následné kultivaci na agarových plotnách byl zjištěn stéblolam ve 40 % vzorků v nižší intenzitě do 10 % napadených rostlin, fuzaria byla potvrzena ve všech vzorcích ječmene v průměru 25% napadením rostlin.
Z listových chorob byla nejdůležitější hnědá skvrnitost (Helmintosporium teres). Tato choroba byla monitorována téměř ve všech porostech od začátku až do konce vegetace. Intenzita jejím napadením se však pohybovala do 10 % listové plochy a byla dobře potlačena fungicidními ošetřeními. Rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) i padlí travní (Blumeria graminis) se vyskytovaly spíše lokálně, v nižší intenzitě a nezpůsobily hospodářské škody. Podobně jako v loňském roce byla zjišťována v cca 1/4 ozimých ječmenů ramulariová skvrnitost (Ramularia collo cyqni). Velmi rychle postupovala na horní listová patra a mohla způsobit ztráty na výnosu.
Výhled ozimých obilnin pro rok 2026
I podzim 2025 se připojí k několika předešlým ročníkům, kdy se nepodařilo část ploch zasít včas. Pouze důvody nebo jejich kombinace se liší. V letošním roce byly prvopříčinou pozdní a protahující se žně. S tím souvisí opožděnější dodávky osiv a zpoždění v přípravě půdy. Také počasí nebylo optimální, zpočátku byly přesušené půdy a ke konci září místy přemokřené.
Prvně zaseté a vzešlé porosty obilnin (do 10 % ploch) měly začátkem října vytvořeny 1–2 pravé listy. Další vývoj je obtížné předpovědět.
Jarní obilniny
Jarní ječmeny byly tento rok zasety časně, převážná část od února do 1. poloviny března. Využily tak vláhy, která vzlínala z půdního profilu po podzimním přemokření, dobře vzešly a rychle se zapojily a odnožily. Jejich zdravotní stav byl po většinu vegetace velmi dobrý. Ačkoliv byla od konce dubna až do dozrávání zjišťována ve většině porostů hnědá skvrnitost, intenzita jejím napadením byla nízká a nezpůsobovala hospodářské škody. Škody nezpůsobily ani Rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) a padlí travní (Blumeria graminis), jejichž četnost se pohybovala převážně do 25 % ploch.
Škůdci obilnin v roce 2025
Na rozdíl od ozimé řepky nebylo napadení škůdci v obilninách v sezoně 2025 hospodářsky škodlivé. Prakticky jediný škůdce, proti kterému se zasahovalo plošněji byl kohoutek modrý a černý (Oulema galleciana, Oulema melanopus). Kohoutci se objevovali díky teplé zimě a jaru časně i četně, ale v průběhu května docházelo k redukci vylíhlých larev (obr. 5) srážkami. Ozimé obilniny převážně nebylo potřeba ošetřovat, insekticidní aplikace byla vhodná u jarních ječmenů a ovsů.
Obr. 5: Larva kohoutka na listech ječmene
Závěr
V pěstitelském ročníku 2024/25 byly dosahovány vysoké výnosy u ozimých obilnin, hlavně u pšenic, naopak výnosy řepky ozimé byly podprůměrné. Jaké jsou důvody?
Je jich více, ale k těm hlavním patří nerovnoměrné rozložení srážek. Připomeňme si povodně v září 2024 s vysokými srážkovými úhrny a následně srážkově podnormální měsíce. První bohatě srážkový měsíc přišel až v červenci, kdy komplikoval žně. Rozložení teplot také nebylo úplně „šťastné“. Teplá zima sice pomohla dohnat vývojové zpoždění ozimů, ale také se podepsala na poškození řepek v únoru a březnu nočními mrazy a velkými výkyvy denních a nočních teplot. Chladnější květen bývá potřebný, ale pouze pokud je i vlhký, což v letošním roce nebylo, a chladný červenec neprospíval žádné plodině.
Z hlediska ochrany rostlin byly v řepce ozimé nejdůležitějšími ošetřeními aplikace proti škůdcům: dřepčíku olejkovému, stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému. Komu se povedlo účinně zasáhnout a redukovat tyto 3 kategorie škůdců, pomohl si ve stabilizaci výnosů. Bohužel i v těchto případech mohly být řepky poškozeny např. ranními mrazíky v průběhu kvetení řepky.
U pšenice ozimé přispělo k vyšším výnosům ošetření proti braničnatce pšeničné i plevové a padlí travnímu.
V ozimém ječmenu byl důležitá ochrana proti chorobám pat stébel a hnědé i ramulariové skvrnitosti a v jarním ječmenu proti kohoutkům.
V posledních cca 20 létech dochází ke změně klimatu, jejímž průvodním jevem jsou extrémní a rychlé výkyvy srážek a teplot. Turbulentně se mění i společenské klima s požadavky na snížení používání pesticidů. Nadále bude proto stoupat role monitoringu chorob a škůdců zemědělských plodin, přesná signalizace ošetření a poradenství v ochraně rostlin.
Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2024/25 jsou čerpána z pravidelně 1× týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech ČR, z toho na 75 místech v Čechách (mapa 1) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.
Mapa 1: Monitorovaná stanoviště v roce 2025 v Čechách
Další články v kategorii Ochrana obecně
RSS
RSS