Ochrana ovoce v integrované produkci pro období září a října

30. 09. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 1732x

S příchodem podzimních měsíců se pomalu uzavírá vegetační sezona a sní i ochrana sadů. Případné aplikace pesticidů se týkají jen středně pozdních a pozdních odrůd jádrovin, které postupně dozrávají a probíhá jejich sklizeň.

Obdobně jako v minulém roce se nedostatek srážek opět může projevit nedostatečnou velikostí plodů. Kromě vláhy potřebuje ovoce k dozrání a vybarvení po určité období slunné počasí s chladnými nocemi, což je v částečném rozporu s doplněním vláhového deficitu.

Hlavním tématem v samotné ochraně jsou hlavně předsklizňová opatření, omezená ovšem ochrannými lhůtami a požadavky na limity reziduí. V těchto situacích proto nachází své místo přípravky určené do ekologické produkce. V některých případech mohou být smysluplné i zásahy nebo opatření prováděná po sklizni, kde se nabízí šance zredukovat populační hustotu škůdce nebo infekční zdroje pro nadcházející sezonu a zároveň není již třeba řešit otázku reziduí.

Ochrana proti patogenům

Ve výsadbách jabloní s příznaky výskytu strupovitostí je nutné se zaměřit na prevenci rozvoj skládkové formy této choroby, což znamená podle průběhu počasí pokračovat ve fungicidní ochraně - nejdéle do termínů ochranných lhůt. Silná poškození nalézaná v neošetřovaných sadech i v komerčních výsadbách potvrzují silný tlak patogenu v letošním roce. Hlavní primární infekce proběhly během květnových srážek v době, kdy byl zároveň rychlý růst listové plochy a letorostů. Svůj význam mají v ochraně proti strupovitosti mají preventivní posklizňová opatření, jako je např. vymetání listí a postřik močovinou.

S narůstajícími požadavky na zdravotní bezpečnost ovoce se problematickým tématem stále více stává ochrana proti souboru skládkových patogenů. Zde potřebujeme aplikovat fungicid co nejtěsněji před sklizní, avšak u většiny tradičních fungicidů určených s indikací na skládkové choroby najdeme ochranné lhůty v rozmezí 7–14 dnů. V naléhavých situacích před sklizní mohou přijít na řadu novější přípravky Geoxe 50 WG (OL = 3 dny) a Pomax (OL = 5 dnů). Pokud se chceme (nebo musíme) vyvarovat nálezů použitých účinných látek v plodech, nabízí se jako řešení využití pomocného přípravku Myco-Sin buďto samotného, nebo v kombinaci s předchozí aplikací některého z tradičních fungicidů.

Z neošetřovaných ploch jsou na konci léta pravidelně potvrzovány výskyty invazivního patogenu Marsonina coronaria, jenž v sousedních zemích působí značné škody, hlavně na odrůdě Golden Delicious.

Před sklizní se samozřejmě setkáváme s příznaky výskytu dalších patogenů, jako je moniliová hniloba plodů, rzivost hrušně, šedá a hnědá skvrnitost listů hrušně, bakteriální spála jabloňovitých, v peckovinách pak suchá skvrnitost listů peckovin, skvrnitost listů třešně a višně, kadeřavost broskvoně a další. Termíny zásahů proti většině uvedených organizmů již uplynuly, ale hodnocení vzniklých škod je vodítkem pro využití preventivních opatření a plánování rozsahu ochrany v příští sezoně.

Strupovitost jabloně na listech může těsně před sklizní ještě přejít na plody

Projev pozdní strupovitosti na odrůdě Golden Delicious

Moniliová hniloba

Rzivost hrušně

Poškození patogenem Marsonina coronaria

Skvrnitost listů třešně a višně

Ochrana proti škůdcům

V ochraně proti živočišným škůdcům zůstává v podzimním období aktuální hlavně obaleč zimolezový, který se tradičně projevuje působením požerků těsně před sklizní. Ochranné lhůty většiny tortricidů (= insekticidů určených proti obalečům) činí 14 dnů; těsněji před sklizní lze použít např. Steward a SpinTor (OL = 7 dnů) nebo na bázi B. thuringiensis (Lepinox Plus). Další omezení však mohou nastat u produkce s přísnějšími požadavky na limity reziduí (např. dětská výživa), kde je možné využít jen poslední jmenovaný přípravek. Housenky se mohou aktivně projevovat i ve skladech nebo před naskladněním, kde však již nemáme možnost zasáhnout. Situaci je proto potřeba řešit včas během vegetace.

Let druhé generace obaleče jablečného s koncem léta ustává a obdobně jako u strupovitosti je potřeba se spíše orientovat na plánovaní ochrany pro příští sezonu. Hodnocení výskytu červivosti je důležité hlavně u ploch s feromonovým matením, kde nemáme k dispozici informace z feromonových lapáků. V zahraničí, hlavně v ekologických sadech, jsou při velkém tlaku obaleče využívány podzimní (nebo i jarní) aplikace entomopatogenních nematod Steinernema feltiae (v komerční podobě jde o přípravek Nemapom) za účelem redukce přezimujících housenek. Výhodou oproti všem insekticidům je, že v daný okamžik zasahujeme proti celé populaci obaleče. Metoda má však svá omezení - háďátka projevují aktivitu až při teplotách nad 10 °C a za vlhkého počasí, což s postupným ochlazováním ve druhé polovině podzimu komplikuje výběr optimálního termínu pro aplikaci.

V souvislosti s omezováním širokospektrálních přípravků se v sadech začíná stále více šířit podkopníček spirálový považovaný v nedávné minulosti spíše za minoritního škůdce. Při velkém napadení však může působit předčasný opad listů a následně oslabení stromů. Miny podkopníčka jsou na listech nepřehlédnutelné stejně jako bílé vřetenovité zápředky, v nichž se podkopníčci kuklí a přezimují. V silně napadených výsadbách můžeme na podzim pozorovat na listech, kmenech i ve vzduchu na pavučinkách migrující housenky, které vyhledávají útočiště k přezimování. Přímá ochrana již není možná, ale lze si alespoň učinit představu o jejím rozsahu v příští sezoně. Práh škodlivosti pro ochranu v dalším roce činí nález více než 3 min na 1 list (pro první generaci v témže práh činí 0,5–1 mina/list). Pro likvidaci podkopníčků byly donedávna ideálním řešením ovicidní přípravky aplikované např. na obaleče jablečného. Ze současného spektra insekticidů budou lépe fungovat ovilarvicidy anebo larvicidy s alespoň s částečným systemickým působením. Vylíhlá housenka se totiž po vylíhnutí z vajíčka (kladeného na spodní stranu listu) vertikálně zavrtává do mezofylu listů, a proto nemůžeme očekávat dostatečný účinek u látek, jež do pletiv nepronikají. Stojí za zmínku, že systémový efekt projevují i dva přírodní produkty - azadirachtin a quassin, z nichž druhý jmenovaný účinkuje lépe, a to díky větší razanci působení a delší době odbourávání.

Tradičním předsklizňovým problémem se stala vlnatka krvavá, která voskovými povlaky na větvích a letorostech znepříjemňuje sklizňové práce, snižuje estetickou kvalitu plodů a v neposlední řadě také poškozuje letorosty vytvářením nádorků v místech, kde se nachází pupeny. Přímá insekticidní ochrana proti vlnatce již není možná, ale těsně před sklizní můžeme negativní dopady její přítomnosti zmírnit pomocí draselného kokosového mýdla (Cocana), které odstraňuje jak voskové povlaky, tak i medovici a zčásti i černě. Přítomnost (či nepřítomnsot) jedinců parazitovaných vosičkou Aphelinus mali také vypovídá o šetrnosti uplatňovaného systému ochrany.

Stejné opatření jako u vlnatky můžeme využít i při vysokém napadení dalšímu druhy mšic, a také merou skvrnitou, puklicemi a červcem javorovým.

Na přelomu léta a podzimu mohou být za teplého počasí stále aktivní svilušky - před sklizní již žádný z akaricidů díky dlouhým ochranným lhůtám použít nemůžeme, ale při velkém napadení se nabízí možnost ošetření po sklizni - ovšem do té doby, než většina populace přejde do diapauzní formy. V ekologických sadech v zahraničí se také proti sviluškám doporučuje kombinace draselného mýdla a alkoholu, což by mohlo najít uplatnění v nízkoreziduálních systémech. U extrémního napadení přichází v úvahu i podzimní ošetření olejem. V souvislosti s problémy se sviluškami, a také s plánováním nových výsadeb je dlouhodobě účinným opatřením využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukce spadá do druhé poloviny podzimu a do předjaří.

Po sklizni je také vhodná příležitost k zásahu proti hálčivcům a vlnovníkům přípravky na bázi síry, z nichž se v zahraničí nejvíce využívá polysulfid vápenatý.

Před příchodem zimy je také třeba provést zásah proti hlodavcům aplikací návnad, a také zkontrolovat stav oplocení a dalších mechanických zábran, abychom zabránili škodám způsobených zvěří.

Housenky obaleče jablečného v různých vývojových fázích: zimu přečkají pouze jedinci, kteří dosáhnou L5

Mladá housenka obaleče zimolezového a drobný požerek na odrůdě Golden Delicious

Zdrojem napadení slupkovými obaleči mohou být i jiné ovocné druhy (na snímku poškozená meruňka)

Silně napadený porost vlnatkou krvavou

Detail kolonie vlnatky s patrnou parazitací (Aphelinus mali)

Medovice produkovaná vlnatkou je živnou půdou pro rozvoj černí

Spolehlivého výsledku můžeme u vlnatky krvavé dosáhnout ošetření přípravkem Cocana a insekticidem, nejlépe v kombinaci s podporou přirozených nepřátel (zde parazitace vosičkou A. mali)

Vosička A. mali v blízkosti kolonie vlnatky

Vlnatka láká i další predátory; na snímku vajíčka slunéček a vajíčko zlatoočky

Podkopníček spirálový - dospělec

Podkopníček spirálový - miny na listech

Podkopníček spirálový - migrující housenky a nižší larvální stadium housenky v mině

Podkopníček spirálový - zápředky na listu (v blízkosti zápředků se nachází larva zlatoočky - potenciální predátor housenek)

Aplikace rodenticidů

Po sklizni lze zasáhnout proti vlnovníku hrušňovému