Ochrana ovocných sadů v červenci a srpnu

19. 07. 2026 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 913x

S příchodem letních prázdnin se v sadech dostáváme do 2. poloviny vegetace a u některých ovocných druhů je dokonce po sklizni. Léto bývá pro sady zatěžkávací zkouškou po stránce abiotických faktorů, neboť počasí se vyznačuje výskytem extrémních teplot i srážek. V létě se pravidelně setkáváme s přívalovými srážkami i s obdobími sucha, takže ve výhodě jsou sady s proti kroupovými systémy a s kapkovou závlahou. Sluneční radiace může působit poškození slupky u některých odrůd jablek a s opatrností musíme zacházet s některými přípravky, jež v horkém počasí působí fytotoxicky.

Pokud se týká statistik, dlouhodobý teplotní průměr v červenci činí 18,3 °C a spadne 89 mm. Srpnové teploty dosahují 17,9 °C a měsíční srážkový úhrn je 78 mm. Absolutní letní teplotní maximum pochází z 20. 8. 2012, kdy se rtuť teploměru vyšplhala na 40,4 °C. (Pozn. redakce: Tento rekord byl překonán 28. 6. 2026, kdy bylo v Doksanech (okr. Litoměřice) naměřeno 41,9 °C). Naopak nejnižší teplota -6,9 °C byla zaznamenána 20. 7. 1996 na Horské Kvildě. Největší srážkový úhrn naměřený za 24 hodin pochází z 29. 7. 1897, kdy v Bedřichově spadlo 345 mm. V té době postihly region Jizerských hor i Krkonoš rozsáhlé povodně. Nejvyšší měsíční srážkový úhrn (204 mm) byl naměřen v červenci roku 1997, kdy se do východních Čech přesně po 100 letech navrátily ničivé povodně. Přehled historicky rekordních meteorologických údajů z obou letních měsíců je zaznamenán v tabulce 1 a v grafu 1 znázorněn průběh srážek a teplot za období 1961–2025.

V ochraně sadů však zůstává ještě řada úkolů, s kterými je třeba počítat. Potrápit nás mohou hlavně polyvoltinní druhy škůdců (tj. druhy mající více generací za sezonu), z nichž přichází v úvahu svilušky nebo mery, dále se jedná o obaleče jablečného, obaleče švestkového, obaleče východního, obaleče zimolezového, štítenku zhoubnou, puklici švestkovou, mšici jabloňovou, vlnatku krvavou a červce javorového. Vývoj hmyzu i fytofágních roztočů se díky vysokým teplotám urychluje, což klade nároky na včasné provedení zásahů, abychom zabránili vzniku kalamitních situací. U patogenů se kromě strupovitosti jabloně postupně zaměřujeme hlavně na druhy působící hniloby plodů v průběhu jejich zrání a před sklizní ranějších odrůd jablek i hrušek provádíme první ošetření proti skládkovým chorobám. V červenci sklízíme pozdní odrůdy třešní, višní, meruněk i broskví, v srpnu postupně dozrávají rané odrůdy slivoní, a také letní jablka a hrušky. V poslední dekádě srpna přicházejí na řadu stěžejní odrůdy jablek, jako např. Gala. Při výběru přípravků zohledňujeme ochranné lhůty, a také potenciál účinných látek zanechávat rezidua.

Tab. 1: Vybrané meteorologické statistiky k měsíci červenci a k srpnu (zdroj: ČHMÚ)

*) N = normál 1991-2020, N = 17,9 °C, 78 mm

Graf 1: Průběh srážkových úhrnů v ČR za období 1961–2025 v červenci a srpnu (zdroj: ČHMÚ)

Ochrana proti škůdcům

První dekáda července je ve většině regionů spojena se začátkem letu druhé generace obaleče švestkového (Grapholita funebrana - obr. 1). Zatímco u 1. generace dochází při napadení k probírce plodů, 2. působí červivost ovoce. Ochranu se proto nevyplácí podceňovat a podle ochranných lhůt přípravků ji provádíme až do sklizně. Larvicidně ošetřujeme při splnění BSET₁₀h=1 500°C od vrcholu letové vlny, což v závislosti na teplotách představuje interval 4–7 dnů. Výběr chemických přípravků je omezen na chloratraniliprole a cyantraniliprole; využít lze vedlejších účinků acetamipridu, který je ve slivoních registrován k ochraně proti štítenkám.

Obr. 1: Housenka obaleče švestkového

Na přelomu července a srpna zahajuje let 2. generace obaleče jablečného (Cydia pomonella - obr. 2). Obdobně jako u obaleče švestkového i zde je infestace spojena se vznikem červivosti ve sklizni, takže ochraně je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Musíme počítat s tím, že napadení plodů 2. generací tohoto škůdce bývá přibližně pětinásobné oproti škodám, jež působí 1. generace. Obaleč létá a klade podle počasí až do 1. dekády září, takže i u pozdnějších odrůd můžeme před sklizní nacházet raná stadia housenek. Ke kladení dochází při dosažení alespoň 16,5 °C v časovém úseku od západu slunce do konce soumraku; motýli však nejsou aktivní za deštivého počasí. Embryonální vývoj je delší než u obaleče švestkového a larvicid (spinosad) signalizujeme ve stadiu černé hlavičky (obr. 3) nebo při splnění BSET_{10 (}h)=1 800 °C; ovilarvicid (cyantraniliprole, chloratraniliprole) o něco dříve (1500 °C). Látku pyriproxyfen s ovicidním účinkem aplikujeme těsně po vykladení vajíček. Celý vývoj od vykladení do líhnutí představuje BSET₁₀(h)=2 100 °C, což za běžných podmínek trvá přibližně za 10–14 dnů. S narůstajícími teplotami se tento interval zkracuje, avšak v extrémním horku se vývoj zastavuje. Minimální doba do líhnutí představuje zhruba 7 dnů. U biopreparátů na bázi CpGv ošetření provádíme těsně před líhnutím housenek při splnění BSET_{10 (}h)=1 900–2 000 °C.

Obr. 2: Obaleč jablečný v lapáku

Obr. 3: Vajíčko obaleče jablečného ve fázi černé hlavičky

Dalším důležitým škůdcem z čeledi obalečovití je obaleč zimolezový (Adoxophyes orana - obr. 4), jehož housenky škodí požerky na plodech, často pod připředenými listy (obr. 5). Obaleč zimolezový se podle úlovků v lapácích v poslední době ze sadů vytrácí a popsané škody tak mohou působit i jiné druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů. Nejčastěji se setkáváme s obalečem jabloňovým (Hedya nubiferana - obr. 6) a obalečem pupenovým (Spilonota ocellana). Zatímco 1. generace o. zimolezového létá na přelomu května a června, 2. generace se objevuje v 1.–2. dekádě srpna, tj. zhruba s týdenním odstupem od počátku letu 2. generace o. jablečného. Larvicid aplikujeme při splnění BSET₁₀h=2 100 °C od vrcholu letové vlny. Letová vlna na rozdíl od o. jablečného trvá jen krátkou dobu, a to přibližně 2 týdny. Raná stadia housenek se pravidelně objevují těsně před sklizní pozdních odrůd, kde působí požerky (často na odrůdě Golden Delicious). Proti housenkám můžeme zasáhnout kdykoliv při jejich výskytu, avšak je třeba podchytit raná stadia housenek. Použijeme stejné insekticidy jako v případě o. jablečného (kromě acetamipridu a CpGv). Z biologických přípravků je k dispozici B. thuringiensis, ssp. Kurstaki.

Obr. 4: Obaleč zimolezový v lapáku

Obr. 5: Plod poškozený obalečem zimolezovým

Obr. 6: Obaleč jabloňový v lapáku

V důsledku absence ovicidů s dlouhodobým reziduálním účinkem (fenoxycarb, diflubenzuron) začíná v posledních letech významněji škodit podkopníček spirálový (Leucoptera scitella - obr. 7, 8). Podkopníček pravidelně vytváří až 3 generace - na počátku léta se objevuje 2. generace a v jeho závěru 3. generace. Proti podkopníčkům je třeba zasahovat pomocí látek, jež alespoň zčásti pronikají do pletiv listů anebo ovicidně. Housenky se přímo z vajíček (kladených na spodní stranu listů) zavrtávají do parenchymu listů. Do produkčních sadů jsou registrovány pouze přípravky na bázi chloratraniliprole, ale využít můžeme vedlejších účinků tortricidů určených k ochraně proti obaleči jablečnému a o. zimolezovému. Ideální by bylo využití ovicidní látky pyriproxyfen, kde však je extrémně dlouhá ochranná lhůta (98 dnů). Prokázán je též účinek azadirachtinu, který lze například v ekologické nebo bezreziduální produkci využít v kombinaci s ochranou proti mšici jabloňové.

V teplejších oblastech produkčně zaměřených na broskve a meruňky se na konci srpna pravidelně setkáváme s makadlovkou broskvoňovou (Anarsia lineatella). Škodí především 1. generace, jejíž aktivita spadá na období rašení, kdy se rozlézají přezimující housenky a na přelomu května a června, kdy se housenky zavrtávají do plodů. V sadech s velkým napadením stojí za úvahu ošetření provést i proti 2. generaci, neboť máme příležitost populaci makadlovky zredukovat, a tím i škody v následujícím roce.

Obr. 7: Mina podkopníčka spirálového

Obr. 8: Zápředky podkopníčka spirálového s kuklami a larva zlatoočky

Letní počasí prospívá rozvoji mšic, jež v této době vytvářejí okřídlené formy a z ohnisek se dokážou rozšířit do celých výsadeb. V této době škodí především mšice jabloňová (Aphis pomi - obr. 9), a také vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum - obr. 10). Zatímco mšici jabloňovou lze včas provedeným aficidním ošetřením zvládnout vcelku dobře, vlnatka je daleko těžší „soupeř“. Tato mšice osidluje vnitřky korun, kde jsou kolonie zároveň chráněné voskovými povlaky obtížněji zasažitelné postřikem. Vhodné je proto ochranu řešit v návaznosti na letní řez. Přestože vlnatku provází řada přirozených nepřátel, především parazitická vosička Aphelinus mali, a také slunéčka, kalamitní situace vznikají pravidelně a je třeba jim předcházet již v jarním období nebo razantními zásahy po sklizni. Proti oběma mšicím lze použít acetamiprid, pirimicarb, flonicamid a flupyradifurone; proti mšici jabloňové též azadirachtin.

V 1. dekádě července doznívá rozlézání nymf štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus); v srpnu se pak objevuje 2. generace. Termín líhnutí můžeme stanovit pomocí lepivých pásek nainstalovaných v blízkosti mateřských štítků. Líhnutí bývá rozvleklé a ošetření musíme přibližně po 10 dnech zopakovat. Pokud se štítenka v sadech „zabydlí“, s velkou pravděpodobností se jí již nezbavíme i při systematické ochraně. Hlavním účelem zásahů je zabránit sání nymf na plodech (obr. 11), kde působí červené skvrny, což obzvláště u žlutě zbarvených plodů vede k jejich neprodejnosti. Proti štítenkám využijeme acetamiprid, spirotetramat anebo vedlejší účinky spinosadu, aplikovaného na obaleče. Ošetřit musíme do té doby, než se nymfy přisají k plodům a vytvoří štítky.

S dozráváním středně pozdních a pozdních odrůd třešní postupně dokončujeme ochranu proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi - obr. 12), kde je kromě ochranných lhůt nutné sledovat rezidua. Povoleny jsou přípravky na bázi látek acetamiprid, cyantraniliprole, spinosad a spirotetramat.

Obr. 9: Mšice jabloňová

Obr. 10: Larva slunéčka v kolonii vlnatky

Obr. 11: Plody poškozené štítenkou zhoubnou

Obr. 12: Vrtule třešňová na lepové desce

Tradičním problémem v letním období jsou překrývající se generace mery skvrnité (Cacopsylla pyri - obr. 13) v různých vývojových stadiích. Provádění přímé ochrany je proto neefektivní a zaměřujeme se pouze na odstraňování medovice pomocí hořké soli, draselného kokosového mýdla anebo hydrogenuhličitanu draselného. Tímto způsobem omezíme vznik černí, pro něž je medovice živnou půdou. Důležitou roli v ochraně proti merám hrají přirození nepřátelé, zejména slunéčka a škvoři, takže přímá ošetření pomocí širokospektrálních přípravků mohou být kontraproduktivní.

Hrozbou pro dozrávající plody, především drobné ovoce a peckoviny, je invazivní škůdce octomilka japonská (Drosophila suzukii), jejíž výskyty podporuje vlhčí počasí; sucha její aktivitu naopak utlumují. Proti octomilce jsou registrovány dvě účinné látky - cyantraniliprole a spinosad. Léto bývá také obdobím populační exploze svilušky ovocné (Panonychus ulmi - obr. 14) i svilušky chmelové (Tetranychus urticae). Sviluška chmelová se na stromy pravidelně přesouvá z bylinného patra po předchozím herbicidním zásahu. Současný výběr akaricidů (hexythiazox, fenpyroximát, tebufenpyrad) je podle registru určen pouze do jádrovin, takže v peckovinách se musíme soustřeďovat na udržení biologické rovnováhy. V tomto případě je ideálním řešením introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, nejlépe bezprostředně po výsadbě stromů. Ze spektra necílových organizmů v sadech převažují afidofágové, tj. druhy potravně vázané na mšice. Tuto skupinu reprezentují především slunéčka, zlatoočky, pestřenky, škvoři a blanokřídlí parazitoidi. Některé druhy jinak užitečného hmyzu (škvoři, vosy, čmeláci a včely) pravidelně působí škody na dozrávajícím ovoci, zejména na plodech s měkkou dužninou. Zde zásahy většinou neprovádíme; výjimečně se někdy doporučuje ošetření meruněk či broskví proti škvorům pomocí spinosadu.

Obr. 13: Různě velké nymfy mery skvrnité

Obr. 14: Sviluška ovocná + letní vajíčka

Ochrana proti patogenům

V ochraně proti původcům houbových a bakteriálních chorob pokračujeme v programu nastaveném již po odkvětu ovocných druhů. U většiny patogenů bývají vizuálně patrné příznaky napadení nejen na neošetřovaných plochách, ale i v komerčních výsadbách. Stěžejním tématem až do konce sezony zůstává strupovitost jabloně (Venturia inaequalis - obr. 15), kde dochází ve srážkách k sekundárním konidiovým infekcím. Pokud není v sadech zjevný výskyt příznaků patogenu, intenzitu ošetření lze snížit; v opačném případě musíme plnou ochranu provádět až do sklizně. Zároveň pokračujeme v systematické ochraně proti dalším patogenům, jako je strupovitost hrušně (Venturia pyrina - obr. 16), skvrnitost listů třešně (Blumerilla jaapii), suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila - obr. 17), bakteriální spála růžovitých (Erwinia amylovora) a další organizmy. V polovině července zpravidla ukončuje svou aktivitu padlí jabloně (Podosphaera leucotricha - obr. 18). Na dozrávajících peckovinách i letních odrůdách jádrovin se zaměřujeme na výskyt moniliové hniloby (Monilia fructigena) a během srpna ve výsadbách jabloní již řešíme otázku skládkových patogenů.

Obr. 15: Detail léze strupovitosti jabloně

Obr. 16: Strupovitost hrušně

Obr. 17: Příznaky suché skvrnitosti listů peckovin na meruňce

Obr. 18: Padlí jabloně na odrůdě Bohemia

Závěr

Během léta probíhá sklizeň peckovin a raných odrůd jádrovin, takže zde postupně ukončujeme aplikace pesticidů. Kromě ochranných lhůt věnujeme pozornost výběru účinných látek, abychom omezili výskyt reziduí v produkci a pokud je to možné, upřednostňujeme nechemické metody ochrany. U pozdních odrůd jádrovin musíme pokračovat v ochraně proti škůdcům a patogenům. Zaměřujeme se především na organizmy, které poškozují ovoce před sklizní nebo v průběhu skladování. Sem můžeme zařadit obaleče jablečného, obaleče švestkového i obaleče zimolezového, strupovitost jabloně a skládkové patogeny. V letním období vznikají také ideální podmínky pro šíření mšic, z nichž je nejobtížnější zvládání ochrany proti vlnatce krvavé. V letním období jsou aktivní i další druhy škůdců, jako např. podkopníček spirálový, puklice švestková, červec javorový a štítenka zhoubná.