Ochrana proti chorobám a škůdcům u brambor v roce 2021

14. 02. 2022 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 2117x

Z hlediska výskytu škodlivých činitelů to byl ročník velmi vhodný především pro plíseň bramboru v nati i na hlízách a pro bakteriózy, u škůdců byl pak zaznamenán lokálně silný výskyt mandelinky bramborové. To bylo jako vždy podmíněno průběhem povětrnostních podmínek. Byl to rok s velmi chladným jarem a výrazně zpožděnou vegetací, s teplým létem a s vysokými srážkami v červenci a v srpnu (graf 1 a 2). V září a začátkem října však již většinou převládaly příznivé podmínky pro sklizeň. Hlízy ale v mnoha případech nebyly dostatečně vyzrálé, což vedlo k vyšší infekci původci skládkových chorob.

Průběh vegetace

Zdravotní stav sadby brambor pro založení porostů v roce 2021 byl poměrně příznivý, a to především z hlediska virových chorob. Ale ani výskyt skládkových chorob nebyl většinou vysoký, pokud při přípravě sadby nedošlo k velkému mechanickému poškození. Obavy z výskytu plísně bramboru v sadbě po loňském, rovněž plísňovém roce, se zcela nenaplnily, neboť se většina infikovaných hlíz rozložila již v půdě před sklizní.

Komplikace přinesla nutnost odklíčení sadby, protože nebyly vhodné podmínky pro sázení, které se opozdilo z důvodu nepříznivého počasí o 2 až 4 týdny. Poslední plochy brambor byly dosazovány dokonce až v červnu. Tam, kde se podařilo založit porosty v obvyklých termínech, jejich vývoj byl většinou rychlejší a vyrovnanější, a to i přesto, že nízké teploty zpomalily vzcházení. To ale neplatilo pro všechny odrůdy. Zejména u odrůd náchylných k bakteriózám a vločkovitosti se chladné jaro odrazilo vyšší mezerovitostí porostů.

Následný vývoj porostů brambor byl velmi rozdílný podle termínu výsadby a lokálních podmínek. Urychlení vývoje v první polovině června částečně zbrzdily vysoké teploty na přelomu druhé a třetí červnové dekády. Srážky v červnu sice nedosáhly normálu, ale porosty netrpěly suchem, neboť půda byla dostatečně zásobena vodou z května. Následující období bylo srážkově velmi bohaté a až do konce vegetace pak nedošlo ve většině pěstitelských oblastí k přísušku. Někde byly porosty zaplaveny a poškozeny krupobitím.

Důsledek odklíčení sadby za chladu

Porost poškozený vichřicí a krupobitím

Mšice

Počátek náletu mšic do porostů brambor byl zpožděný a velmi pozvolný (graf 3). K výraznějšímu nárůstu došlo až od počátku června, což se shodovalo se vzejitím většiny sadbových porostů. Dále nálet stagnoval a celkově patřil k podprůměrným ročníkům.

Jinak tomu ale bylo u mšice broskvoňové (graf 4), tam zastoupení tohoto nejvýznamnějšího přenašeče virů bylo poměrně vysoké. Jak se to odrazí ve výskytu viróz, ukáže testování sadby, které v době psaní tohoto příspěvku nebylo ukončeno.

Skutečností je vysoká rezistence přenašečů viróz vůči insekticidům, naproti tomu razantně se zužující sortiment účinných přípravků neumožňuje dodržet antirezistentní strategii a stále nejsou registrované minerální oleje, které jsou velmi účinné. Je zřejmé, že ochrana sadbových porostů bude v následujících letech stále obtížnější.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu ve vegetaci ve srovnání s dlouhodobými průměry z let 1923 až 1998 a 1990 až 2019 na lokalitě Valečov

Graf 2: Měsíční úhrny srážek ve vegetaci ve srovnání s dlouhodobými průměry z let 1923 až 1998 a 1990 až 2019 na lokalitě Valečov

Graf 3: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2021

Graf 4: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2021

Graf 5: Napadení natě plísní bramboru u odrůdy Ditta ve srovnávacím pokusu s vybranými fungicidy po pěti aplikacích na lokalitě Valečov k 16. 8. 2021

Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová po opožděném výskytu a počáteční sporadické aktivitě se po oteplení v červnu objevila na některých lokalitách ve velkém počtu a u neošetřených porostů docházelo k holožírům, zatímco jinde byl výskyt relativně slabý. V bramborářské oblasti byly první larvy pozorovány až v poslední červnové dekádě. Rozdíly byly pravděpodobně způsobeny podmínkami, které měli dospělci pro přezimování, a také v nabídce potravy pro žír jarních brouků, protože některé porosty vzcházely velmi pozdě.

Rovněž u mandelinky je počet insekticidů s dostatečnou účinností velmi omezený a platí stejně jako u mšic, že je dodržování antirezistentní strategie obtížné. Navíc nyní prakticky chybí insekticidy, které by byly účinné proti mandelince a zároveň proti mšicím, což by u sadbových porostů šetřilo počet insekticidních aplikací.

Vločkovitost a černání stonku

Chladný a deštivý květen a pomalé vzcházení podpořily rozvoj původce vločkovitosti, a také pektinolytických bakterií, tedy původce černání stonku. Větší napadení bylo u porostů, kde byla sadba odklíčena nebo byla postižena šednutím dužniny. U slévavých půd na některých lokalitách situaci ještě zhoršila i tvrdá krusta, která se vytvořila po vyschnutí na povrchu hrůbků a zejména u drobného třídění sadby bránila vzejití. Náchylné odrůdy byly černáním stonků více postiženy a u pektinolytických bakterií v následujících deštivých měsících ve většině pěstitelských oblastí bez přísušku tak nebyl přerušen jejich cyklus a byly kontaminovány dceřiné hlízy. To se později projevilo v přímé infekci hlíz nebo v sekundárním rozkladu hlíz infikovaných plísní bramboru.

Stříbřitost slupky

Vlhká půda také podpořila infekci hlíz stříbřitostí slupky, takže napadení touto chorobou je vysoké a k dalšímu rozvoji dojde v průběhu skladování.

Larvy mandelinky bramborové při úživném žíru

Vločkovitost hlíz

Bakteriální černání stonku

Vlhká půda podpořila infekci hlíz stříbřitostí slupky

Plíseň bramboru

Plíseň bramboru měla pro infekci a její šíření již v druhém roce v řadě velmi příznivé podmínky, i když počátek infekce porostů byl pozdější. V bramborářské oblasti byly první vizuální příznaky plísně pozorovány převážně od přelomu první a druhé červencové dekády, epidemické šíření choroby probíhalo od konce července a bylo velmi intenzivní. Časté a silné srážky a trvale vlhká půda také podpořily infekci hlíz. Porosty nechráněné fungicidy končily vegetaci v důsledku plísně v první polovině srpna. Hlízy napadené plísní byly hojně rozkládány v půdě ještě před sklizní za přispění bakterií. Tam, kde nebyla včas ukončena vegetace, je vyšší výskyt choroby i ve skladech.

Ukončení vegetace jako součást ochrany hlíz proti infekci se stává závažným problémem, zejména pokud je potřeba rychlý a razantní zásah, protože mechanická likvidace natě ani stávající desikanty plně nenahradí rychlou účinnost diquatu.

Ochrana proti plísni bramboru byla tedy velice náročná a vyžadovala mimořádnou pozornost ve všech pěstitelských oblastech, větší počet ošetření a opakování postřiků po přívalových deštích. Uplynulá sezona také velmi dobře prověřila účinnost stávajícího sortimentu fungicidů (graf 5). Již druhým rokem potvrdil vysokou účinnost proti plísni oxathiapiprolin, naproti tomu čistě kontaktní přípravky na zvládnutí epidemického šíření choroby nestačily.

Alternariové skvrnitosti

Výskyt alternariových skvrnitostí - terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru oproti plísni bramboru byl v uplynulé sezoně většinou zanedbatelný a nevyžadoval ve fungicidních programech zaměření na tuto chorobu.

Plíseň bramboru se v letošním roce projevila opět v plné síle

Infekce hlíz plísní bramboru

Plíseň bramboru na řezu hlízou

Výskyt alternariových skvrnitostí byl v roce 2021 jen sporadický

Nevyzrálá slupka byla nejčastější příčinou infekce hlíz skládkovými chorobami

Směsná infekce plísně bramboru a měkké hniloby hlíz bramboru

Fusariová hniloba bramboru

Skládkové choroby

Pokud se týká výskytu skládkových chorob, jsou v mnoha skladech problémy s plísní bramboru, ale i s měkkou bakteriální hnilobou a  suchými hnilobami, protože u řady porostů nebyly hlízy při sklizni dostatečně vyzrálé vlivem zpoždění ve vegetaci a omezenými možnostmi likvidace natě. Loupající se slupka velmi usnadňuje infekci původci výše uvedených chorob. Potíže jsou také při tržní úpravě mytím hlíz, a to i  z důvodu vysoké kontaminace hlíz bakteriemi.

Závěr

Uplynulý ročník tedy opět důkladně prověřil bramboráře v boji s chorobami a škůdci ohrožujícími nejen množství produkce, ale především její kvalitu, na kterou je kladen velký důraz.

Bohužel prostředky přímé ochrany v posledních letech podléhají silné restrikci, která je často neuvážená a kontraproduktivní. Integrovaná ochrana nejen u brambor se tak stává stále obtížnější a méně efektivní.