Ochrana proti škodlivým organizmům na přelomu března a dubna

15. 03. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 1274x

Výskyt škodlivých organizmů v 2. polovině března a počátkem dubna je silně ovlivněn průběhem počasí. Z hlediska ochrany je toto období nejvíce proměnlivé z celého roku a výrazně se liší podle nadmořské výšky.

Obilniny

Na jaře se začínají postupně projevovat příznaky napadení houbami způsobujícími skvrnitosti až odumírání listů - padlí, braničnatka aj. V tomto období se aplikace fungicidů obvykle ještě neprovádí.

V některých letech se v průběhu jara (konec března–duben) zvýrazňují příznaky viróz. Pokud je onemocnění potvrzeno a je mírnější, je možné u pšenice významně snížit jeho dopad vyšší dávkou dusíku. U ječmene je podle našich zkušeností v případě, že již na jaře je v porostu více než 30 % silně napadených rostlin, vhodné uvažovat o zaorání porostu. Pokud se pěstitel rozhodne porost ponechat, musí počítat i přes nerentabilitu zásahu s jeho insekticidní ochranou proti savému hmyzu (přenašeči viróz) jako ochranným opatřením pro jarní obilniny na okolních pozemcích.

Ozimá řepka

V tomto období není obvykle výskyt houbových chorob v porostech řepky významný, pouze na starých listech se mohou objevit příznaky napadení Leptosphaeria maculans (původce fomového černání stonků řepky) z podzimního období, houba se začíná šířit na další listy. Závažné jsou příznaky napadení krčků, dochází k jejich praskání, tmavnutí a následně k odumírání rostliny. Fungicidní ochrana se provádí výhradně na základě zjištění popsaných příznaků a neprovádí se často.

V případě aplikace biologických bakteriálních přípravků proti chorobám kořenů a krčků řepky v období dozrávání (např. Hirundo nebo Prometheus) je vhodný termín pro 1. jarní aplikaci.

Nejvýznamnějším škůdcem řepky během března bývá krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus, obr. 1). Společně s ním se objevuje k. řepkový (Ceutorhynchus napi), ale v podstatně menším množství. Často jejich výskyt začíná již od začátku března, ale ochrana se obvykle provádí od poloviny března do přelomu března a dubna. Základem úspěšné ochrany je správná signalizace. K signalizaci výskytu dospělců obou druhů krytonosců se používá žlutá Mörickeho miska. Kritické číslo je 1 dospělec obou druhů krytonosců/40 rostlin nebo 4–6 brouků/Mörickeho miska/3 dny. V některých, zejména chladnějších, letech však signalizace náletu nebývá spolehlivá. Úspěšnost ochrany záleží především na důkladné prohlídce porostů, protože nálet brouků bývá i v rámci jednoho podniku nepravidelný. Optimální termín ošetření je období výskytu samiček se zralými vajíčky před jejich vykladením. Cílem je potlačit maximální množství samiček, aby nedošlo k nakladení vajíček (obr. 2, 3). Toto ošetření však nemůže ovlivnit další vlnu náletu dospělců do porostu ani vývoj larev ve stonku. Proto si další zásah připomeneme později během vegetace.

K ošetření doporučujeme použít pyretroid s vysokým obsahem účinné látky/ha (Rafan Max, Cyperkill Max, Magma).

Uvnitř pletiv srdéčka nebo stonku však již mohou být larvičky dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala). Tyto larvy bývají v rostlinách často již od podzimu. Rozlišení od larev krytonosců je jednoduché - larvy krytonosců nemají nožičky a larvy dřepčíků mají 3 páry nožiček na hrudních článcích. Mohou způsobit deformace nebo i odumření porostů.

Obr. 1: Poškození listů řepky dospělci krytonosců

Obr. 2: Místo kladení vajíček samičkou krytonosce čtyřzubého

Obr. 3: Vajíčko krytonosce

Mák jarní

Hned po vzejití máku začínají být viditelné příznaky napadení plísní máku (původce Peronospora arborescens). Patogen je přítomen už v klíčním kořínku. Napadené rostliny jsou žluté, na spodní straně lístků je patrné bělavě šedé mycelium. Starší rostliny jsou žlutobílé, nápadně deformované, obvykle odumírají. Napadené rostliny jsou zdrojem další infekce. Sekundární infekce se šíří pomalu, příznaky nejsou tak nápadné, přesto konečným stadiem je předčasné usychání rostliny.

Základní ochrana spočívá v dodržování víceletého odstupu pěstování máku na daném pozemku a ve výsevu zdravého a mořeného osiva. V současné době by mělo k dispozici osivo máku mořené účinnou látkou oxathiapiprolin (Lumisena). Toto mořidlo by mělo zabránit infekci malých rostlin. V případě setí nemořeného osiva doporučujeme v místech s opakovaným výskytem plísně makové ošetřit porosty poprvé po vytvoření 1–2 listů, kdy lze očekávat relativně vysokou biologickou účinnost. Ošetření je třeba opakovat ještě 2–3× v intervalu 10–14 dnů. Čím později je provedeno 1. ošetření, tím menší je jeho efekt. Registrované fungicidy Prosaro 250 EC a Jade nejsou účinné na plíseň máku. Z registrovaných přípravků účinnost proti pravým plísním v našich pokusech prokázala přírodní přípravek Romeo. V případě registrace by byly účinné přípravky proti plísni bramboru nebo perenospoře révy vinné.

Při vzcházení se může odumíráním klíčních rostlin projevit i druhá nejvýznamnější choroba máku - pleosporová hnědá skvrnitost (dříve helmintosporiová nekróza máku, obr. 4). Původcem jsou houby Pleospora papaveracea a Dendryphion penicillatum. V tomto případě je vhodná ochrana fungicidy Prosaro 250 EC a Jade (prothioconazole a tebuconazole) a mnoha dalšími registrovanými přípravky. Ošetření je nutné průběžně opakovat. Odumírání malých rostlin máku mohou způsobit i další druhy půdních hub. Přímá chemická ochrana je většinou nemožná. Doporučujeme aplikovat biologické přípravky na bázi baktérií v době vzcházení. Přípravky na bázi hub (např. Trichoderma sp.) v této době již nepomohou. Lepší účinnost vykazují při aplikaci do předplodiny.

Brzy na jaře při vzcházení máku může porosty silně poškodit krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis). Dospělci se objevují při teplejším počasí při vzcházení máku. Vhodnou signalizací je umístění nádob s předpěstovaným mákem na pole. Tyto rostliny budou přednostně napadeny dospělci krytonosců a signalizují potřebu ošetření pro vzcházející porosty. Brouci silně poškozují drobným žírem malé vzcházející rostlinky máku. Mák je k poškození velmi citlivý, rostliny často zasychají a hynou. Při silném výskytu musí být porost někdy i zaorán. Larvy se vyvíjejí v kůlovém kořenu máku a v období před květem silně poškozují rostliny, které krní nebo hynou. Základem ochrany by mělo být setí insekticidně mořeného osiva účinnou látkou flupyradifuron (Buteo Star). Osivo máku je prodáváno kombinovaně fungicidně a insekticidně namořené. Insekticidní moření je účinné, ale podle situace v porostu je důležité podpořit účinnost u větších rostlin opakovanými postřiky pyretroidy (Karis Max, Fury, Rapid).

Obr. 4: Osivo máku poškozené pleosporovou hnědou skvrnitostí - přenos osivem

Ozimý mák

Po letošní mrazivější zimě je důležité provádět důslednou ochranu proti plísni makové a pleosporové hnědé skvrnitosti stejným způsobem, jak je uvedeno u máku jarního. Rostliny mohou být poškozeny mrazy a budou náchylnější k houbovým i bakteriálním chorobám. V případě poškození kořene bakteriální hnilobou doporučujeme aplikovat biologický přípravek Baskus. Lepšího účinku by se však dosáhlo dřívější aplikací na přelomu února a března.

Dospělci krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis, obr. 5) významně nepoškozují vzrostlé rostliny ozimého máku (obr. 6). V případě vyššího výskytu však doporučuji ošetřovat porosty pyretroidy, protože larvy poškozují kořenový systém a vylíhlí dospělci nového pokolení budou poškozovat výsevy jarního máku v příštím roce.

Obr. 5: Krytonosec kořenový s typickou tečkou na zadečku

Obr. 6: Mák poškozený žírem dospělců krytonosce kořenového

Řepa cukrová

V 1. polovině dubna se již pravidelně seje cukrová řepa, když je možno připravit půdu. Při výběru osiva je nutno upřednostnit odrůdy odolnější proti cerkosporové listové skvrnitosti. Fungicidní ochrana v letním období je u těchto odrůd výrazně účinnější.

V případě zamoření půdy cystami háďátka řepného (Heterodera schachtii) je nutné vybrat odrůdy rezistentní proti tomuto škůdci. Samozřejmostí by mělo být setí kombinovaně mořeného osiva. Fungicidní složka chrání proti půdním houbám, které způsobují spálu řepy (obr. 7). Insekticidní moření chrání zejména proti maločlenci čárkovitému (Atomaria linearis, obr. 8) a částečně proti dřepčíkům (Chaetocnema). Insekticidní moření je však nutné v následujícím období podpořit opakovanou foliární aplikací insekticidy.

Obr. 7: Poškození řepy kořenovou spálou (vpravo)

Obr. 8: Krytonosec kořenový

Hrách

Hrách může být napaden hned v prvých fázích vývoje koncem března a v dubnu půdními patogeny, které způsobují preemergentní i postemergentní odumírání rostlin (obr. 9). Na tomto onemocnění se podílí často Aphanomyces euteiches a dále zástupci rodu Pythium sp., Rhizoctonia sp., případně Fusarium sp. Základní ochranné opatření je preventivní - správné a včasné kvalitní zpracování půdy, včasný výsevek do nezamokřené půdy do hloubky 50–60 mm a výsev zdravého, nejlépe uznaného osiva. Vzhledem k citlivosti hrachu na vnější prostředí doporučujeme kalibraci semen (semena s vyšší biologickou hodnotou, a tedy i vitalitou jsou větší), vhodné je i moření semen. V současné době však není žádné vhodné fungicidní mořidlo registrováno. Mořeno by však mohlo být zahraniční osivo. Za této situace doporučujeme vyzkoušet biologické přípravky na bázi bakterií. Nezbytnou podmínkou ochrany je dodržení odstupu v pěstování hrachu na pozemku 4–5 let, v případě výskytu A. euteiches nejméně 6 let. Účinným opatřením proti preemergentnímu odumírání rostlin (špatné polní vzcházivosti) je kvalitní výsev do přesné hloubky.

Od začátku vegetace se v hrachu vyskytují dospělci brouků listopasů (Sitona, obr. 10). Škodlivý výskyt na prvních výsevech hrachu je však neobvyklý, protože škodlivost listopasů zvyšuje teplé a suché počasí. Typickým poškozením je bočním žír (zoubkování, obr. 11).

Výkusky postupně splývají a vzcházející rostliny zasychají. Na větších rostlinách již drobným okrajovým poškozením listů škody nezpůsobují. Dospělci listopasů jsou plaší. Při vyrušení padají k zemi, přestanou se pohybovat a jsou téměř neviditelní. Pro objektivní zjištění množství brouků v porostu je nutné zůstat několik minut v klidu a počkat až listopasi budou opět aktivní. Ochranou je foliární aplikace pyretroidů.

Obr. 9: Choroby kořenů hrachu

Obr. 10: Dospělec listopase

Obr. 11: Typické poškození listopasem